Od té doby, co Alexej Pažitnov vymyslel a naprogramoval jednoduchou, ale geniální hru tetris, se už objevily stovky her na podobné téma. Některé kopírovaly původní myšlenku do posledního detailu, jiné se snažily přidat do hry vlastní prvky. Celá tato mánie pak odstartovala vlnu logických her, u kterých nejde ani tak o rychlou ruku jako spíš o postřeh a rychlé řešení problémů. Mnoho her už zmizelo v onom pověstném propadlišti dějin. Jiné se zase staly kultovními kousky a hrají se dodnes. Crack attack! je typickým zástupcem této kategorie.
Crack attack! je tedy logická (někdy taky tetris-like) hra, která se původní tetris nesnaží napodobit, ale částečně vychází z jeho myšlenky. Základem hry jsou různobarevné kostky poskládané do několika sloupců. Celá tato masa se pohybuje po obrazovce směrem nahoru a dole se objevují další kostky. Úkolem hráče je pomocí zvláštního kurzoru, který obejme dvě sousední kostky, dostat k sobě alospoň tři kostky stejné barvy (vodorovně nebo svisle). Takto vytvořená řada zmizí, hráč získá patřičný počet bodů a kostky, které byly nad ní, spadnou do volného prostoru. Ovládání je jednoduché, stačí kurzorové šipky a mezerník, který prohodí právě označené kostky (v případě volného prostoru na jedné z pozic přesune jen jednu kostku). Hra končí ve chvíli, kdy se horní řada kostek dotkne „stropu“. Pokud se do sedmi sekund neuvolní místo nahoře, hra končí.
Ve hře ještě obtěžují červené bloky, které padají shora a nepříjemně blokují prostor. Tyto bloky nelze přímo zničit, ale pokud se dotýkají řady, která právě mizí, promění se v obyčejné kostky náhodných barev.
Tolik k základnímu principu. Hru lze hrát ve dvou režimech. Po síti (jako parametr při spouštění zadáte jméno serveru), nebo v singleplayer režimu (zadáte parametr –solo). V každém z nich jde trochu o něco jiného.
Ve hře pro jednoho hráče je úkolem posbírat co nejvíce bodů za zničení co největšího počtu kostek. Čím více jich zmizí najednou, tím větší odměnu hráč získá. Za šedivé kostky je potom zvláštní bonus. Na konci se (v případě slušného výsledku) můžete zasloužit o zápis do tabulky nejlepších skóre.
V multiplayer režimu jde o to, kdo „přežije“ nejdéle, tedy kdo co nejdéle udrží kostky pod stropem. Vždy jsou proti sobě postaveni dva hráči, kteří normálně bourají kostky. Pokud se někomu z nich podaří nějaký pěkný kousek (jako zničení delší řady), jeho soupeřovi spadne jeden červený blok. Ten z hráčů, který je rychlejší a šikovnější, tedy vyhraje.
Kdyby si někdo myslel, že se jedná a primitivní a jednoduchou hru, pak je na velikém omylu. Začátečník odstraňuje kostky po třech, občas čtyřech, ale opravdový mistr v této hře dokáže vytvářet řady složené ze šesti i více kostek. Než se vám však podaří dostat se na takovou úroveň, bude to chtít hodně trénovat. Někdo mi říkal, že tahle hra je opravdu „makačka na bednu“, a měl pravdu. Až se vám bude o kostičkách i zdát a v koupelně budete v duchu skládat kachličky podle barev, zjistíte, že Crack attack! je opravdu návyková hra. A až budete tak dobří, že si budete myslet, že jste hodně dobří, zkuste při spouštění hry přidat přepínač -x. Tím se hra přepne do X-treme módu, ve kterém se objeví speciální barvy kostek, které prováději různé akce. Tím se hra stane mnohem akčnější a rychlejší. Ale doporučuji jen pro opravdové experty!
Pro ty ostatní doporučuji začít pomaličku, zkoušet a namáhat svůj mozek. Pokud vás litry krve už přestaly bavit (nebo ještě nezačaly), je čas zkusit třeba Crack attack!