Mezinárodní asociace herních vývojářů již čtvrtým rokem pořádá globální akci v tvorbě nezávislých her s názvem Global Game Jam. Každá země zapojená do projektu určí místo, kde se profesionální i neprofesionální tvůrci her sejdou pod jednou střechou a v týmech, nebo jako jednotlivci, se během 48 hodin pokusí vytvořit počítačovou nebo deskovou hru. Druhým rokem je do Global Game Jamu zapojena i Česká republika. Český Game Jam se letos konala v Praze na strahovských kolejích ve školícím centru Silicon Hill.
Účast byla zhruba stejná jako v minulém ročníku. Kvůli malé kapacitě se mohlo do projektu zapojit jen něco málo kolem třiceti lidí. Ne všichni se dostavili včas, ale pravidla Game Jamu byla neúprosná a muselo se začít na minutu přesně v šest hodin večer. Před samotnou tvorbou her předcházela úvodní řeč od českých organizátorů. Letos se mikrofonu chopil Otakar Nieder a poté bylo puštěno oficiální mezinárodní video, věnované aktuálnímu ročníku. V něm k účastníkům promluvily světové osobnosti herní scény a dávaly jim rady, jak u vývoje v tak krátkém časovém limitu postupovat. Často se opakovala rada, aby se vývojáři nepouštěli do moc ambiciózní projektů a vše si před psaním kódu a tvorbou grafiky pořádně rozmysleli.
Silicon Hill byl jasně označen, aby ho našli všichni účastníci akce.
Poté přišlo na řadu představování jednotlivých týmů a možnost požádat ostatní o pomoc s vývojem. Největší poptávka byla po game designérech, graficích a testerech. Nikdo však nedorazil na akci čistě sám za sebe a většina skupin byla už pevně utvořena. S vývojem tak začalo sedm týmů, s průměrným počtem pěti členů.
Tématem letošního ročníku byl Uroboros
Poté, co odbilo 18:00, se zveřejnilo téma letošního ročníku. Na zeď se projektorem promítl obrázek hada, zakousnutého do vlastního ocasu. Interpretovat mohl zadání každý po svém, ale nemusel se ho nutně držet. Při závěrečném hodnocení se k míře jeho dodržení bral také potaz a mohlo tak ovlivnit celkové pořadí na stupni vítězů. Ihned po odstartování se většina týmů shlukla do kroužků a začala se radit o základním konceptu své připravované hry. Jelikož měli všichni mnoho práce a nevěnovali nikomu dalšímu pozornost, rozhodl jsem se usednout do jedné ze studentských hospod a čekat, až se vývoj malinko rozjede a bude i pro laika něco zajímavého k vidění.
V této místnosti strávili soutěžící dva dny.
Vrátil jsem se zhruba za dvě hodiny a na několika monitorech jsme už viděl první vznikající nákresy a napsané řádky kódu. Chvíli jsem se procházel po sále a snažil se zapamatovat jednotlivé týmy. Organizátoři mně ale poradili, abych šel raději domů a tam se pořádně vyspal, že se stejně nic dramatického asi dít nebude. Dal jsem tedy na jejich radu a domluvil se s Otakarem Niederem na rozhovoru, který se měl uskutečnit zítra, kolem páté hodiny. Dobrou noc jsem nikomu nepřál, věděl jsem, že je to zbytečné.
Spánek se stal pro účastníky luxusem
Ráno jsem si na rozdíl od většiny účastníků přispal, v klidu se doma naobědval a kolem třetí vyrazil na strahovské koleje. Cesta rychle utekla a u dveří mi otevřela usměvavá žena. Většina organizátorů vypadala odpočatě. Drželi totiž směny, aby při hlídání účastníků byli vždy čilí, a nemuseli v objektu vytrvat po celou dobu konání Jamu. Vešel jsem do sálu, kde všichni pilně pracovali. Nevšiml jsem si, že by někdo během večera ubyl nebo ležel zhroucený v sedačce. Většina lidí byla sice zamlklá a na stolech se začaly hromadit energetické nápoje, ale vesměs působili všichni stále optimistickým dojmem. Nadšení pro vývoj z nich jen prýštilo.
Během vývoje se našel čas i na „jídlo“.
V sále mě jeden tým zaujal obzvlášť. Neměli na stole žádné počítače, jen se kolem povalovalo několik izolep, krabic a kartónů. Byli to výherci minulého ročníku a letos se rozhodli udělat deskovku. Tvrdili, že si na Game Jam přišli odpočinout. Trochu jsme nad tímto nápadem kroutil hlavou. Přece jen, copak je možné si odpočinout na 48 hodinovém maratonu ve tvorbě her? Před snahou pochopit tuto myšlenku jsem utekl a hledal raději Otakara Niedera. Když jsem ho našel, udělal jsem s ním domluvený rozhovor a mohl opět vyrazit domů. Těsně před tím mi doporučil, ať se stavím až na oficiální zakončení akce, ale pro jistotu malinko dříve.
Všechny týmy odevzdaly hry včas
Účastníci museli odevzdat hry do 15:30. Pozdější nahrání do světové databáze soutěže automaticky vyřadilo tým z hlasování a možnosti bojovat o umístění na stupni vítězů. S prezentací jednotlivých projektů se začalo zhruba o půl hodiny dříve. Což evidentně nikomu nevadilo. Všichni už měli hry řádně odevzdané a netrpělivě čekali na prezentace konkurenčních týmů a finální hodnocení.
Prezentace musela splňovat několik pravidel, i když se na jejich dodržování nebral takový ohled. Každému týmu přiřadili organizátoři číslo a poté vylosovali náhodné pořadí. Ze sedmi soutěžních týmů se stalo nakonec osm. Jeden člověk se od svých kolegů odtrhl a začal pracovat na vlastní hře a dokonce se mu ji podařilo dokončit ve velmi dobře hratelném stavu. Na představení hry, včetně ukázky z hraní, měli všichni pouhých 8 minut.
Prezentace byly pro některé týmy tvrdým oříškem.
Desková hra byla prezentována jako první
Jako první prezentoval svou deskovku tým číslo 6. Na zahrání jednoho kola nebyl čas, ale i tak se tvůrci pokusili základní princip celé hry srozumitelně vysvětlit. Šlo o stavění a následné bourání vesmíru. Na první pohled vše připomínalo spíše stavebnici, lehce střihlou lízací karetní hrou. Přiznám se, že jsem pravidla moc nepochopil a určitě bych ocenil alespoň krátkou ukázku z hraní, ta ale v limitu osmi minut nebyla možná. Tým se nakonec umístil jako třetí v celkovém pořadí.
Tým 2 vytvořil skákačku s májským motivem. Unikem projektu bylo netradiční pojedí smrti vašeho avatara. Když jste se dostali do slepé uličky nebo vás zabila jedna z nástrah, začali jste znova jako syn poslední postavičky. Hra nebyla ještě 100% dokončená, ale už solidně hratelná, i když měla na první pohled několik vizuálních vad. Především chyběly animace a některé objekty by jistě mohly působit vábněji.
Tým 4 tvořil již zmíněný odpadlík. Samotnému se mu podařilo vytvořit logické puzzle s názvem Hexobot, běžící nejen pod Windows, ale i Linuxem. Úkolem bylo vytvořit cyklus za pomocí několika dílků. Hra obsahovala zatím pouze tři úrovně, ale autor slíbil, že každému, kdo bude mít zájem, poskytne editor. Po grafické stránce působil Hexobot velmi propracovaným dojmem a za celou dobu prezentace se neobjevil ani jediný bug. Není divu, že si projekt odnesl v celkovém pořadí druhé místo.
Tým 8 už se jednou Game Jamu zúčastnil a proto se rozhodl navázat na minulý vytvořený projekt. Ten se zabýval dinosaury a tak tomu zůstalo i letos. Zhostili jste se role samičky, která rychle umírala, a tak jste museli co nejdříve naklást vejce, z něhož se vyvine váš potomek, trpící stejným problémem a zase rychle směřující do věčných lovišť. Jednalo se o jakousi netradiční štafetu, navíc podpořenou velmi povedenou grafickou stránkou. Po doběhnutí s dinosaurem na konec levelu jste byli vráceni opět na začátek – odkaz na téma Uroboros.
Někteří se neúčastnili akce poprvé.
Tým 5 patřil na množství členů (8 vývojářů) k tomu nejpočetnějšímu. Trochu netradičně vytvářeli hru pro operační systém iOS. Jejich prezentace působila nejprofesionálněji. Hned první sekundy ukázky všechny přítomné přesvědčily, že se bude jednat o audiovizuálně nejpropracovanější hru letošního ročníku. Bohužel, hra byla silně zabugovaná. Autoři si vzaly větší sousto, než mohli sníst. Přece jen, vytvářet mix strategie, logické hry a puzzlů určitě není nejjednodušší záležitost. Velké ambice je možné připravily o slušné umístění v předních příčkách.
Tým 7 byl tvořen mladými kluky, přibližně kolem osmnácti let. Jejich hra byla kombinací logické hry a plošinovky, ne nepodobná v našem magazínu již dříve recenzované hře Trine. Guardian, jak se jejich výtvor jmenoval, měl hezkou kreslenou grafikou a funkční herní mechanismy. Jako bonus disponoval projekt kompletním ozvučením včetně soundtracku. Po prvních minutách hraní jsem byl přesvědčen, že tihle kluci budou bojovat o jedno z prvních třech míst, a taky že ano. Stali se i přes svůj nízký věk vítězi letošního ročníku Game Jam Prague. Všechny linuxáky jistě potěší, že část Guardiana vznikala v Ubuntu a v budoucnu bude pravděpodobně portován i na Linux.
Porota neměla lehké rozhodování.
Tým 1 předvedl, na rozdíl od ostatních, kompletně trojrozměrnou hru. I když byla poměrně hodně zabugovaná a obsahovala pouze jeden ukázkový level, vývojáři pobavili odlehčeným zpracováním a vtipnou prezentací. Dotáhnout hru za 48 hodin do takové vizuální podoby mi přišlo jako výtečný výkon.
Poslední tým s číslem 3 tvořil pár (muž a žena). Vytvořili hru o své kočce jménem Mars, která sleduje období, kdy si běhala ještě nevykastrovaná po světě. Grafická i zvuková stránka byla proti ostatním projektům spíše horší střed, ale námět dokonale všechny přítomné zaujal. Vždy, když kočka něco snědla, trochu povyrostla, a tak se stávala pro něžné pohlaví atraktivnější. Cílem bylo zmohutnět tak, že se nechá samička obskočit a udělat si potomka. No není to geniální?
Společné foto všech účastníků.
Závěrečný úklid a rekapitulace Game Jamu
Po vyhlášení pořadí byly rozdány ceny. Pro absolutního vítěze byl připraven dort s herním motivem. Pak už jen následoval potlesk a mohlo se na pokyn organizátorů začít uklízet. Odpadků v místnosti se za ty dva dny nahromadilo docela dost a většina soutěžících vypadala, že by jim chvilka spánku rozhodně neublížila. Pogratuloval jsem tedy vítězům a organizátorům a mohl jsem vyrazit domů s myšlenkou, že by mi nevadilo se příště zúčastnit i jako soutěžící. Atmosféra akce byla příjemná a člověk poznal mnoho zajímavých lidí jak z řad nadšenců, tak profesionálních vývojářů.
Všechny hry naleznete na oficiálních stránkách Game Jam Prague.
P.S.: Za zdařilé fotky chci poděkovat Markétě Suttnerové.
Rozhovor s organizátorem Otakarem Niederem
Otakar Nieder – jeden z organizátorů Game Jam Prague
Jak jste se dostal k organizování Game Jam Prague?
K organizování Game Jamu v Praze jsem se dostal už minulý rok, protože jeden z organizátorů, Jarda Meloun, se účastnil podobné akce Ludum Dare. Její princip je podobný, jen člověk sedí doma a během 48 hodin vytvoří hru, kterou pak někam pošle. On se začal zabývat myšlenkou, že by bylo super, kdyby se udělal podobná soutěž s tím, že by většina lidí byla v jedné místnosti a společně tvořila. Tak při hledání zjistil, že existuje akce, která se jmenuje Global Game Jam. Oslovil své známé a kamarády, jestli by mu s tím nepomohli, a jedním z nich jsem byl i já.
Game Jam je globální akce. Jak komunikujete s centrálou a hlavními organizátory projektu?
Předtím, než se akce rozeběhne, se provádějí diskuze na fórech Global Game Jamu. Tam navzájem diskutují organizátoři lokálních akcí a na ně dohlížejí organizátoři té globální a dodávají, jak mají věci fungovat. Během samotného Jamu se komunikuje výhradně přes IRC kanál a tam oznamujeme, jak celá akce probíhá.
Pravidla jsou pro všechny země stejná, nebo si je můžete libovolně měnit a upravovat?
Většina věcí, která by se dala nazvat pravidly, jsou spíše doporučeními. Organizátoři Global Game Jamu tvrdí, že by si všichni měli nastavit pravidla tak nějak po vlastním. My přebíráme pravidla tak jak jsou a neměníme nic.
Je zájem o akci větší než minulý rok?
Zájem je zhruba stejný. Jedna polovina se skládá z lidí, kteří se zúčastnili minulý rok a druhá polovina jsou noví.
Co se vám nejvíce líbí na myšlence Global Game Jamu?
Účastníci si nezávazně mohou zkusit celý proces tvorby hry, aniž by museli pracovat pro nějakou firmu a zavazovat se, že něco vytvoří.
Co si myslíte o letošním tématu akce? (Uroboros – had, požírající svůj vlastní ocas.)
Téma letošního ročníku se mi líbí moc. Je velmi otevřené, podporuje představivost, jelikož se může pojmout hodně způsoby. Přijde mi lepší než minule, kde téma bylo extincion – jakési vymření.
Veškerý kód napsaný na akci podléhá licenci open source. Jaký máte osobní vztah k otevřenému kódu?
Za svou profesionální kariéru jsem se s open source setkal několikrát. Někdy to byly dobré zkušenosti, jindy zas horší. Nejvíc mi na otevřených kódech vadí, že k nim kolikrát neexistuje řádná dokumentace a člověk ztrácí čas jejich procházením a zjišťováním, jak co funguje, ale jinak open source podporuji a mám ho rád. Vzniká tak hodně zajímavých věcí.
Plánujete se zúčastnit i další rok jako organizátor nebo i třeba jako řadový soutěžící?
Jako soutěžící asi ne, ale jako organizátor se na akci chci i nadále podílet, protože je tu příjemná atmosféra a líbí se mi, co tu lidi dělají.
ČLÁNKY DO MAILU