Čerstvý Firefox 29 přináší dlouho dopředu avizované a hojně diskutované změny v uživatelském prostředí, které jsou všeobecně známé jako projekt Australis. Jde o největší zásah do uživatelského prostředí prohlížeče od roku 2011, kdy vyšel zlomový Firefox 4. Rozšířeným omylem je, že Australis reprezentuje jen nový vzhled prohlížeče. Tak tomu ale není.
Ve skutečnosti zasahuje mnohem citelněji a hlouběji do uživatelského prostředí. Je však pravda, že přechází také přepracovaný front-end, který je tentokrát sjednocený napříč všemi podporovanými platformami osobních počítačů. Je jedno, jestli používáte Windows, OS X nebo Linux. Firefox 29 na všech platformách sjednocuje vzhled a způsob ovládání.
Firefox 29 & Australis v Gnome.
Uživatelé z toho žádnou přímou výhodu mít nebudou. Již tržní podíly jednotlivých platforem naznačují, že uživatelé používající různé platformy současně, kteří by skutečně mohli sladění vzhledu a ovládání ocenit, jsou v minoritě. Mozilla však již nebude muset udržovat několik různých variant uživatelského prostředí. Ohled na ně nebudou muset brát ani autoři rozšíření.
Blíže prohlížečům Google Chrome a Internet Explorer
Australis také přibližuje základní principy ovládání prohlížeče tržně úspěšnějším konkurenčním prohlížečům, kterými jsou Google Chrome a Internet Explorer. Mozilla tak chce lidem co možná nejvíce usnadnit přechod na Firefox stejně jako před deseti lety, kdy Firefox začínal nabírat první uživatele z řad široké veřejnosti.
Firefox 29 má nové hlavní menu napříč platformami.
Hlavním projevem této snahy je změna hlavní nabídky prohlížeče. Ta se nově otevírá stejně jako v prohlížečích Google Chrome a Internet Explorer po kliknutí na tlačítko v pravém horní části hlavního okna prohlížeče. Tradiční horizontální nabídku však lze nadále alespoň volitelně znovu zobrazit, takže třeba zrovna uživatele Linuxu změna hlavního menu nemusí vůbec vzrušovat.
Klasickou hlavní nabídku lze ve Firefoxu 29 zobrazit alespoň volitelně, takže pro uživatele Linuxu, OS X a Windows XP se toho tolik zase nutně nemění.
Tvůrci Firefoxu dále pročišťují řádek s webovou adresou. Z jeho pravého okraje po tlačítku pro odběr RSS kanálu webu mizí hvězdička sloužící k rychlému přidání stránky mezi záložky. Její úlohu přebírá klasické tlačítko na hlavní liště. Hned vedle něj je nové tlačítko pro práci se záložkami, přes které lze například zobrazit lištu záložek nebo vyvolat postranní panel se všemi existujícími záložkami.
Nové tlačítko také vrací do popředí funkci živých záložek pro odběr obsahu prostřednictvím RSS kanálů. Mozilla Firefox tak nenásleduje konkurenční Google Chrome v ignorování RSS technologie, i když to tak už jednu chvíli vypadalo. Je však otázkou, nakolik má v době služeb typu Feedly podpora RSS přímo v prohlížeči ještě smysl, ale to je zase jiné téma pro jiný článek.
Firefox 29 přináší nové menu záložek, které zjednodušuje i přístup k RSS kanálům.
Co se týče klasických záložek, tak dlouhodobě se očekává, že uživatelé místo nich začnou využívat obdobu obrazovek Speed Dial (Opera) či Quick Access (Maxthon) na ploše nového prázdného panelu. Proto se ve výchozím nastavení nezobrazuje tradiční lišta záložek. Místo ní by uživatelé měli využívat tlačítka s náhledy odkazující na nejčastěji navštěvované anebo připnuté weby.
Mozilla připravila zbrusu nové rozhraní, ve kterém si lze upravit hlavní lištu a hlavní nabídku ve Firefoxu 29.
Australis přináší také nové možnosti přizpůsobení, kdy zavádí i novou obrazovku, na níž si uživatelé mohou prostým přetahováním objektů myší změnit složení nejen hlavní lišty prohlížeče, ale rovněž jeho menu. Firefox se tak stává dosud jediným prohlížečem z první šestky, který podporuje přímé uživatelské zásahy do hlavního menu.
Tři roky po stavovém řádku mizí i lišta pro doplňky
Zřejmě nejkontroverznější změnou, kterou Australis přináší, je odstranění lišty doplňků. Ta byla pohrobkem klasického stavového řádku. Rozšíření zde mohla zobrazovat své ovládací a indikační prvky. Ty se ale nyní budou objevovat výhradně v hlavní liště prohlížeče jak je běžné v browseru Google Chrome. Že tam na ně není dost místa? Na to Mozilla odpovídá třemi argumenty.
Za prvé širokoúhlé displeje se staly standardem a zvyšuje se i jejich úhlopříčka spolu s rozlišením, čímž se zvětšila i průměrná šířka okna prohlížeče. Za druhé jen asi třetina uživatelů používá rozšíření, přičemž v průměru na jednoho z nich připadají necelá tři nainstalovaná rozšíření. Za třetí zdaleka ne všechna rozšíření potřebují viditelný prvek v hlavním okně prohlížeče.
I když tyto argumenty přijmeme, tak nic nemění na tom, že zrušení lišty s doplňky znamená problémy s kompatibilitou rozšíření, která s ní počítají. Firefox se sice má snažit o bezbolestný přesun prvků rozšíření z lišty doplňků na hlavní lištu, ale to velmi často nekončí dobře. Míč je tedy na straně autorů rozšíření, z nichž mnozí už jsou unaveni věčnými změnami promítajícími se do kompatibility.
Mozilla však slibuje, že generální úprava uživatelského prostředí umožní na delší dobu jeho stabilizaci, po které volá i řada koncových uživatelů. Nicméně již současné noční buildy ukazují, že v tomto směru nemluví pravdu, protože se testují další úpravy. Uvidíme v praxi, jestli bude splněn alespoň slib o rychlejší odezvě uživatelského prostředí. Zatím je na hodnocení příliš brzy.
Nový Firefox Sync: jednoduchost na úkor bezpečnosti
I když Australis je pro Firefox 29 bezesporu tématem číslo jedna, tvůrci prohlížeče si připravili i další novinky. Jednou z nich je nasazení nové verze služby Firefox Sync, která má přinést především snadnější úvodní konfiguraci synchronizace vytvořených záložek, webové historie, uložených hesel, instalovaných rozšíření či nastavení prohlížeče mezi různými počítači.
Statistická data totiž prozrazují, že konfiguraci původní verze služby Firefox Sync v prohlížeči provedlo pouhé jedno procento uživatelů, z nichž jen pětina do synchronizačního procesu zahrnula alespoň jeden další počítač. Teprve tato pětina z jednoho procenta všech uživatelů tedy skutečně synchronizuje data mezi různými instalacemi prohlížeče na různých počítačích (respektive zařízeních).
Mozilla nevěří, že o synchronizaci je tak malý zájem. Problém vidí ve složitosti jejího zprovoznění. Dosud bylo z bezpečnostních důvodů vyžadováno opsání kontrolního kódu ve Firefoxu na jednom zařízení z Firefoxu na druhém zařízení. Mělo se tak zabránit tomu, aby se do synchronizačního procesu někdo nenaboural a nesbíral třeba synchronizovaná hesla.
Teď Mozilla z bezpečnosti slevuje ve prospěch uživatelské přívětivosti. Firefox Sync nově využívá Firefox Account, takže se stačí v prohlížeči přihlásit prostřednictvím svého uživatelského jména a hesla. Stejně autentizaci pro potřebu synchronizace řeší Google Chrome či Maxthon. Naopak Internet Explorer pro z principu citlivou synchronizaci hesel vyžaduje ověření přes e-mail.
Firefox Sync v nové verzi pro ověření identity žádá pouze e-mailovou adresu a přístupové heslo pro Firefox Account.
Podporu nové verze služby Firefox Sync zároveň zavádí i Firefox pro Android, takže nic nebrání v synchronizaci mezi počítačem, tabletem anebo mobilem. Dobrou zprávou je, že nový Firefox Sync bude nadále vedle erárních serverů provozovaných přímo Mozillou nadále podporovat vlastní servery uživatelů, což uživatelé nedůvěřující veřejnému cloudu mohou ocenit.
První klacíček hozený pod nohy webovým slídilům
Aktuální Firefox 29 zavádí jednu z prvních plánovaných úprav, která má zkomplikovat získávání tzv. otisku prohlížeče. Nově již nelze použít JavaScript pro vyčíslení nainstalovaných plug-inů. To je přitom jedna z položek sloužící k sestavení tzv. otisku prohlížeče, jenž se používá za účelem stopování pohybu uživatele po webu.
Stopování je pro různé analytické a reklamní systémy běžnou praxí například kvůli lepšímu cílení reklamy. Mozilla stopování vnímá negativně. Velmi hlasitým kritikem této praktiky byl ještě na původním postu technologického ředitele Brendan Eich, který ale Mozillu po známé eskapádě opustil. Mozilla však nadále hodlá proti stopování vystupovat.
Nebude to mít lehké, protože iniciativa Do Not Track skončila nezdarem a projekt Cookie Clearinghouse uvízl na mrtvém bodě. Mozilla však chce zapojit širší veřejnost, která by mohla vyvinout patřičný tlak na politickou scénu. Díky rozšíření Lightbeam si každý uživatel Firefoxu může udělat alespoň orientační obrázek, kteří slídilové jsou mu neustále v patách.
Posílit soukromí má také komunikace skrze zabezpečený protokol HTTPS při hledání přes Yahoo, což je novinka v americké mutaci. Připomeňme si, že k vyhledávání přes Google je ve Firefoxu zabezpečený protokol HTTPS používán již od roku 2012, což platí i pro českou jazykovou mutaci. Když už je řeč o jazykových mutacích, s Firefoxem 29 přichází nová – malajsijská.
Firefox 29 přinesl také některé novinky pro vývojáře. Alespoň telegraficky lze zmínit, že nová verze prohlížeče již ve výchozím nastavení aktivuje Gamepad API, ECMAScript Internationalization API a SharedWorker. Další novinky a změny zmiňují jako vždy poznámky k vydání.
ČLÁNKY DO MAILU