LinuxAlt 2010: datové schránky v Linuxu

Pokud vás zajímají předchozí ročníky, přečtěte si:
LinuxAlt 2008: sobota ve znamení novinek
LinuxAlt 2008: neděle s odbornými tématy
LinuxAlt 2009: sobota o bezpečnosti a novinkách v software
LinuxAlt 2009: neděle nejen o chytrých krabičkách

Další postřehy naleznete na blogu Adama Štraucha:
LinuxAlt 2010: sobota
LinuxAlt 2010: neděle

Letošní LinuxAlt byl již pátým ročníkem a podle slov organizátorů se v sobotu 6. listopadu na konferenci sešel rekordní počet účastníků, který překonal tři stovky. První den se hovořilo o novinkách v chystaném RHEL 6, o grafickém prostředí Xfce, ale také třeba o software pro práci s datovými schránkami nejen v Linuxu. Společně se podíváme na to, co nejzajímavějšího zaznělo první den konference.

Radek Vokál: Red Hat Enterprise Linux 6, Fedora 14 a Red Hat Cloud

Red Hat Enterprise Linux je zřejmě nejpoužívanější komerční linuxovou distribucí, která se vyvíjí také přímo v Brně. Verze pět je tu s námi už tři a půl roku a uživatelé nyní netrpělivě čekají na RHEL 6. Na RHEL 6 jsme pracovali i tady v Brně poslední tři roky a myslím, že je to povedené vydání, zahájil svou přednášku Radek Vokál. Zároveň hned vysvětlil, že opravdových novinek moc nebude. Pro mnohé z vás bude tahle presentace nudná, protože neuvidíte nic, co jste neviděli už dříve ve Fedoře. Distribuce Fedora je využívána pro testování důležitých novinek předtím, než se tyto dostanou do RHEL.

Dále se Vokál věnoval už přímo nové verzi Red Hatu. RHEL 6 se zaměřuje primárně na nasazení ve velkých datacentrech. Soustředili jsme se na výkon a dobrou modifikovatelnost. V Brně se vývojáři zaměřovali také na vylepšený power management. RHEL 6 používá tickless jádro, což umožňuje snížit celkový příkon serveru. K dispozici je i sada nástrojů pro ladění power managementu za běhu, se kterými je možné celý systém optimalizovat. Laděním můžete získat pár wattů k dobru, ale i pár wattů pro vás může být zajímavých.

Z konkrétních novinek byla zmíněna podpora architektury Nehalem od Intelu, což umožňuje řešit problémy s vadnými paměťmi a jejich výměnu za plného provozu serveru. Funguje to tak, že systém pozná chybu, označí vadné bloky a spustí proces znovu. RHEL 6 už také přešla na souborový systém ext4. To odstraňuje především limity na velikost souborového systému, počty souborů a podobně.

Kromě toho byla vylepšena či rozšířena řada funkcí, kterou jste mohli najít už v předchozí verzi: DNSSEC, IPv6, SELinux, Samba a další. Ať chceme nebo ne, musíme se systémy MS Windows nějak spolupracovat, RHEL 6 vylepšuje kompatibilitu s Windows. Nově je možné pomocí nástroje OpenChange komunikovat s MS Exchange a nová Samba 3.5 přináší podporu novinek z Windows 2008 server.

Velká změna proběhla v podpoře virtualizace v RHEL. Ze systému zmizel Xen, který byl plně nahrazen jaderným KVM. Podle Radka Vokála už v ‚šestce‘ vůbec Xen není, ale k dispozici jsou nástroje, které umožňují migraci systému na KVM. Pro Xen byla potřeba speciální jádra pro hypervizor a jiná pro hostitelské systémy. KVM je proti tomu součástí standardního jádra a je jedno, jestli jedno jádro používáte jako hosta nebo hypervizor. Pro nás je to jednodušší a udržovatelnější.

Radek Vokál prozradil také datum vydání RHEL 6, které je naplánováno na 10. listopadu letošního roku. Pro nás vývojáře už je to nějakou dobu uzavřený projekt, protože ‚šestka‘ už je hotová. Připravují se jen marketingové aktivity, ale samotný systém je připravený. Nová verze bude podporovaná až deset let od vydání. Základní podpora bude k dispozici jako obvykle sedm let a zákazníci si poté budou moci připlatit za další tři roky rozšířené podpory. Zjednodušeně to znamená, že pokud nám zaplatíte, budeme vám nabízet podporu další tři roky.

Miroslav Hrončok: Xfce – jen třetí do počtu?

Miroslav Hrončok se věnoval desktopovému prostředí Xfce, které je postavené na knihovně GTK, stejně jako třeba GNOME, ale je menší a spotřebovává méně systémových prostředků. Často slýchávám, že Xfce je prostředí pro starší počítače. Není to pravda, nikdo nevytváří desktop přímo pro starší počítače. Xfce se jen snaží být výkonné a moderní zároveň.

Velkou výhodou Xfce je modularita, takže je možné jeho části kombinovat v jiných prostředích. Zatímco při instalaci jednoho programu z GNOME, vám bude chtít systém stáhnout stovky megabajtů dalších balíků, v případě instalací součástí Xfce se s takovým problémem nesetkáte. Bez problémů tak uživatel může do svého standardního prostředí doinstalovat jen některé části z Xfce a využívat je mezi jinými programy.

Podle Hrončoka není Xfce prostředí primárně určené pro starší stroje, naopak má některé velmi moderní funkce. Xfce bylo například první linuxové desktopové prostředí, které využívalo akceleraci a kompozitní efekty, jako reálnou průhlednost.

Hrončok se zabýval také nejzajímavějšími aplikacemi, které přicházejí obvykle s Xfce. Zmínil se o mocném správci souborů Thunar a prohlížeči Midori. Midori není původní součástí Xfce, ale protože každé velké prostředí má svůj prohlížeč, má prohlížeč i Xfce. Podle Hrončoka ale jsou takové prohlížeče trochu zbytečné, protože uživatele vlastně nezajímají. KDE má Konqueror, GNOME má Epiphany a Xfce má Midori. Stejně si ale uživatelé budou používat Firefox, Operu nebo Chrome.

Miroslav Hrončok se zmínil také o konkrétních distribucích, ve kterých je možné Xfce najít. Jako první bylo zmíněno Xubuntu. Výhodou je, že řada vývojářů Xfce se podílí také přímo na vývoji Xubuntu. Další variantou je Linux Mint, který má k dispozici také verzi s Xfce. Bohužel tyto distribuce jsou až příliš závislé na GNOME a využívají jeho balíčky, přestože existují alternativy, které jej nevyžadují.

V současné době je ve vývoji Xfce verze 4.8, která by mohla být k dispozici už začátkem roku. Podle zkušeností s předchozími verzemi to bude ale asi až v červnu. Jednou z největších novinek bude podpora vzdálených úložišť v Thunaru, která je už teď k dispozici ve vývojové verzi. Stále to ale zůstane malé a lehké, uzavřel Hrončok.

Matej Dioszegi, Bedřich Košata: Datové schránky na Linuxu

Organizace CZ.NIC vytváří vlastní svobodné řešení pro práci s datovými schránkami. Primárně se vývoj zabývá linuxovou verzi, ale software dsgui je možné používat také na Mac OS X, BSD a Windows. Bedřich Košata na začátku přednášky zmínil, že největším problémem webového rozhraní datových schránek je 602 XML Filler, bez kterého se k obsahu nedostanete. Pokud Filler nemáte, objeví se vám jen hláška ‚čekejte‘, která tam bude viset velmi dlouho.

CZ.NIC proto připravuje vlastní aplikaci, která vůbec webové rozhraní nevyužívá a je napsaná v Pythonu pomocí knihovny GTK. Ke komunikaci využívá SOAP rozhraní posílané skrze HTTPS. Aplikace je dnes plnohodnotnou náhradou za webové rozhraní datových schránek i za 602 XML Filler. Aplikace umožňuje provádět všechny běžné operace jako je odesílání zpráv, přijímání, ověřování, archivaci a podobně.

V současné době považujeme aplikaci za kompletní, ale průběžně doimplementováváme drobné funkce, pokud se ozvou uživatelé s nějakým požadavkem. Košata na konci své přednášky upozornil také na chystanou aplikaci pro iPhone, která by měla být co nevidět k dispozici uživatelům. Aplikace bude umět zprávy jen číst, ale i tak by se mělo jednat o příjemného pomocníka.

V přednášce pokračoval Matej Dioszegi, který se věnoval formátu ZFO, ve kterém jsou často vytvářeny formuláře státní správy. Jedná se vlastně o zazipované XML soubory doplněné o elektronický podpis a další meta informace. Bohužel ZFO formuláře je možné vyplňovat jen pomocí zmíněného 602 XML Filleru, proto se CZ.NIC rozhodl vytvořit vlastní open-source alternativu, která by jej měla být schopna plně nahradit. Tato aplikace se jmenuje ZFO Editor a je opět napsaná pomocí Pythonu a GTK.

V současné době je program plně funkční, snažíme se zajistit pokud možno stoprocentní kompatibilitu s původním programem od 602. Program má plně funkční grafické rozhraní, ve kterém je možné pohodlně formuláře editovat a prohlížet. Naopak zatím nefunguje například ověřování elektronických podpisů. Také narážíme na to, že všechna rozšíření formulářů Xpath nejsou ze strany 602 dobře dokumentovaná. Dalším problémem je rozdílná kvalita jednotlivých formulářů, která závisí na tom, od koho formulář pochází a v případě nestandardní podoby formulářů je pak problém s takovým souborem korektně pracovat. Narazili jsme dokonce i na to, že formulář byl uložen jako velký obrázek pozadí.

Martin Kudlej: Condor – kradneme kolegom vypočtový výkon

Jedna z posledních přednášek sobotního dne se zabývala aplikací Condor, jejímž úkolem je řídit velké clustery, které pracují na zpracování rozsáhlých matematických úloh. Projekt se vyvíjí už od roku 1988 a vývojem se dnes zabývá také Red Hat. Všechny změny jdou ale postupně do upstreamu, čili ať používáte naši verzi nebo upstreamovou, používáte stále stejný Condor, zmínil Martin Kudlej.

Condor je velmi dobře škálovatelný a dokáže obsluhovat skutečně ohromné farmy počítačů. Určitě je možné jít přes 100 000 počítačů, ale nic podobného jsem nikdy netestoval, protože pochopitelně nemám přístup k tolika strojům. Podle Kudleje by ale měl být díky dobře navržené architektuře skutečně na takovéto síti správně fungovat.

Možností využití je celá řada, software vznikl původně na univerzitní půdě a Martin Kudlej zmínil také jeden ze způsobů využití: Kdyby v jednom vědeckém ústavu pracovaly dvě skupiny – fyziků a chemiků – mohou společně sdílet výkon svých počítačů a vzájemně si pomáhat. Condor je možné dokonce používat v heterogenním prostředí a provozovat jej najednou nad různými architekturami nebo platformami.

Platforma Condor je k dispozici pro Linux, AIX, Mac OS X, Solaris a MS Windows. Kudlej se rozhovořil i o tom, jak konkrétně do projektu přispívá Red Hat. Red Hat přidává například podporu pro úlohy počítané na cloudu od Amazonu. Další vylepšení se týká snížení času potřebného na samotný management celého clusteru. Dříve se u krátkých úloh stávalo, že samotná správa clusteru zabrala několikrát více času než výpočet samotný.

(Foto: Tomáš Bžatek)