Různých Ubuntu, Edubuntu, Xubuntu a kdovícoještěbuntu tu už byly celé hromady. Každá z těchto nových příchutí přináší nějakou drobnost, kterou si snaží získat nové uživatele. Většina změn je poměrně drobná a v případě některých podivných odnoží téměř nestojí za řeč. V případě Lubuntu je ale situace jiná – tvůrci mají jasnou cílovou skupinu, kterou tvoří uživatelé méně výkonných počítačů.
Lubuntu je rychlejší, lehčí a energeticky úspornější varianta Ubuntu, která používá lehké desktopové prostředí LXDE.
Tak zní úvodní text z titulní stránky domovského webu Lubuntu.net. Rozhodli jsme se Lubuntu vyzkoušet a zjistit, jak moc je tento systém proti tradičnímu Ubuntu odlehčený.
Stahujeme
První verze Lubuntu vyšla na začátku května a vychází z Ubuntu 10.04 LTS. Právě proti této verzi jsme Lubuntu postavili při našem testování. Instalační obraz stáhněte z Lubuntu.net, jeho velikost je 533 MB. Přichází první výhoda Lubuntu proti – jeho instalačka je o čtvrtinu menší.
Pokud máte na disku instalační obraz nejnovějšího Ubuntu 10.04, můžete stahovat pomocí zsync (článek o zsync) a ušetřit třetinu stahovaných dat. Kontrolní soubor jsem pro vás vytvořil a uložil na náš server. Stačí v adresáři s originálním ISO obrazem zavolat příkaz:
$ zsync -i ubuntu-10.04-desktop-i386.iso http://i.iinfo.cz/files/root/365/lubuntu-zsync.zsync
Ušetřit tím můžete další třetinu dat. Tu totiž utilita zsync použije z originálního Ubuntu obrazu.
Instalace
Médium můžete vypálit na CD nebo jej vyzkoušet třeba ve VirtualBoxu. Pokud jste někdy viděli instalaci Ubuntu, pravděpodobně vás nic nepřekvapí. V tuto chvíli je spíš jen detailem, že už i instalace používá prostředí LXDE. Na samotném procesu to ale vůbec nic nemění.
Trochu nemilá byla horší podpora češtiny v některých instalačních dialozích. Přestože jsme zvolili češtinu ještě v zavaděči, hned první nabídka byla česky jen napůl.
Rovněž během instalace na nás Lubuntu občas promluvilo anglicky. Většina textů i tlačítek byla ale v pořádku, takže by se ani obyčejný uživatel neměl setkat s žádnou nepřekonatelnou překážkou.
Běhá to dobře a seje to
Po startu vás už přivítá klasická přihlašovací obrazovka a dostáváte se do systému. Jak už bylo řečeno, používá Lubuntu desktopové prostředí LXDE a okenní manažer OpenBox. Právě jemu a volbě aplikací vděčí systém za svou lehkost.
Prostředí je poměrně jednoduché, ale pro začínajícího uživatele by mohlo být velmi příjemné, protože velmi připomíná rozhraní MS Windows. Jedna spodní lišta s menu a několika ikonkami uživatele nijak nezmate a během práce ho nerozptyluje. Myslím, že většina lidí nic víc ani nepotřebuje.
Pokud znáte Ubuntu, největším rozdílem pro vás zřejmě budou aplikace, které jsou k dispozici hned po instalaci. V nabídce nezůstal kámen na kameni a vše je voleno s ohledem na úsporu systémových prostředků. Jako prohlížeč tak slouží Chromium, poštu si přečtete v programu Sylpheed a na místě OpenOffice.org najdete kombinaci programů Abiword a Gnumeric. Ty toho sice umí mnohem méně, ale ruku na srdce – většině uživatelů to na jejich seminární práce a dopisy babičce bohatě stačí.
Vývojáři se snažili využít i maximum ze samotného balíku LXDE, a tak jako standardní terminál předvolili LXTerminal, jako login manažer je použit LXDM a podobně. Část aplikací pak znáte z Ubuntu: IM klient Pidgin, video přehrávač Gnome-mplayer, BitTorrent klient Transmission a další. Samozřejmostí je správce balíků Synaptic.
A kolik vám to žere?
Samozřejmě jsme Ubuntu i Lubuntu postavili do přímé konfrontace z hlediska spotřeby paměti. Ta je nejrozumněji měřitelná a zároveň bude zajímat nejvíce potenciálních uživatelů, kteří hledají linuxovou distribuci pro svého ojetého plechového miláčka.
Výsledky odpovídají tomu, co by člověk čekal od „odlehčeného Ubuntu“. Zatímco Ubuntu zabírá na disku ihned po instalaci asi 4,4 GB, Lubuntu stačí výrazně hubenějších 1,5 GB. S pamětí na tom bylo Lubuntu také velmi dobře: po přihlášení si řekl systém o 107 MB (Ubuntu 162 MB), po spuštění standardního prohlížeče a načtení titulní strany Root.cz bylo zabráno 146 MB (Ubuntu 228 MB) a po zavření prohlížeče a otevření Word editoru chtěl systém 161 MB (Ubuntu 327 MB!). Spuštění Chromia i Abiwordu zároveň si vyžádalo stále velmi příjemných 163 MB.
Vyzkoušeli jsme ještě, co Lubuntu udělá, když do něj doinstalujeme OpenOffice.org. Pro instalaci bylo třeba stáhnout celkem 46 balíků o celkové velikosti 123 MB. Čistě nastartovaný systém s OpenOffice.org Writerem ukousne z paměti 229 MB. Proti tomu v Ubuntu vyžaduje spuštění OpenOffice.org 278 MB. Přestože je OpenOffice.org jedním z největších linuxových žroutů paměti, i tady se projevila výhoda lehčího prostředí a podařilo se ušetřit 20 % RAM. U počítače s 256 MB paměti to bude velká výhoda.
Dodatečně jsme se ještě podívali na paměťové nároky čistě nainstalovaného Xubuntu 10.04. Po startu si systém řekne o 219 MB paměti, spuštění prohlížeče s titulní stranou Roota zvýší požadavek na 257 MB a následně spuštěný Abiword 276 MB. Rozdíl je proti Lubuntu výrazný.
Nakonec jsme systém zkusili provozovat jen s 256 MB paměti a výsledek byl dle očekávání zcela bezproblémový. Ani po spuštění prohlížeče systém nepotřeboval swap, teprve po chvíli prohlížení a po otevření asi dvanácti stránek bylo třeba maličko využít swap. Spuštění Gnumericu a práce v obou programech se také neprojevily nijak výrazně na zpomalení systému. Vše se hýbalo naprosto svižně a plynule.
Pořád je to Ubuntu
Ukázalo se, že Lubuntu má skutečně smysl. Uživatelé hledající odlehčenou alternativu tak už nemusejí pátrat a mohou zakotvit. Velmi příjemné je, že se stále jedná o Ubuntu, k dispozici jsou naprosto všechny balíky a tak si systém můžete podle svých představ doplnit či vylepšit.
Pokud bude vývoj pokračovat, máme tu opravdu zajímavou alternativu k Ubuntu, respektive Xubuntu. Vývojáři se navíc snaží získat oficiální podporu od Canonicalu, takže je možné, že se Lubuntu brzy zařadí do oficiálního Ubuntu portfolia.
