Mandriva 2007: Týden v ostrém provozu

Mandrake, předchůdce Mandrivy, si u nás vybudoval velmi silnou pozici, na jejímž počátku byla minimálně pověst jednoduché distribuce vhodné pro překonání obtížných začátků. Tomu šla ruku v ruce velmi snadná dostupnost – v každém větším knihkupectví, a to včetně kvalitně česky zpracované dokumentace. Velkému množství uživatelů pak vyhovoval i krátký půlroční vývojový cyklus, kde se Mandrake ukázal jako dobrý kompromis mezi aktuálností a stabilitou.

Na dostupnosti se nic nemění a i „česká” Mandriva bude letos. Co se však změnilo, je vývojový cyklus, který byl prodloužen na jeden rok. Roční vývojový cyklus sice začal oficiálně již vloni s Mandrivou 2006, ale jelikož měl Mandrake 10.2 těsně před vydáním a byla by ho škoda zahodit, byl vydán v „poločase” alespoň jako Mandriva Limited Edition 2005 s omezenou podporou. Jak se roční vývojový cyklus skutečně projevil, se můžete přesvědčit na následující tabulce.

Jak je vidět např. na GNOME, které má velmi přesně dodržovaný půlroční vývojový cyklus, Mandriva si patrně uvědomila, že má ve svých řadách mnoho příznivců nových verzí a letos se to s GNOME 2.16 doslova na chlup stihlo. Navíc tento rok nedocházelo k obvyklým průtahům s uvolňováním free edice, která tentokrát vyšla ve stejnou dobu jako verze pro platící zákazníky, a tak i zde Mandriva nabrala kousíček na aktuálnosti.

3D akcelerovaný desktop.

Asi nejvýraznější novou funkcí Mandrivy 2007 je 3D akcelerovaný desktop, jehož problematika byla podrobně rozebrána v článku Xgl: Hračka nebo nástroj?. Ve stručnosti se jedná o zapřáhnutí grafické karty do běžných operací okenního manažeru a ještě zbývá dost výkonu i na všelijaké efekty jako např. přepínání virtuálních ploch pomocí rotace mnohostěnu, menu a okna, která se mohou buď plynule vykreslovat s využitím průhlednosti, nebo vyskočit a zatřepat se jako z gumy, či okna vlnící se při přesouvání jako list papíru. Efekty možná působí jako mrhání strojového času, ale ve skutečnosti až překvapivě málo zatěžují samotný procesor a téměř vše zůstává na bedrech grafické karty. Snad jedinou výjimkou je déšť, který dokáže dělat divy i s procesorem, ale zde se už asi opravdu jedná pouze o zajímavý efekt bez praktického využití.

K začlenění 3D akcelerovaného desktopu sáhla Mandriva jak po známějším Xgl, tak i po AIGLX a jako kompoziční okenní manažer je tu samozřejmě compiz. Mandriva doporučuje používat spíše AIGLX, ale např. u nVidie by to znamenalo nutnost používat betaverzi ovladače 1.0–9625. U nVidie jsem zůstal pouze u Xgl a obě varianty pak vyzkoušel prostřednictvím integrované grafické karty v Intel 865g. Co se efektů týče, funguje vše tak, jak má, pouze u integrované karty byl již poměrně patrný nedostatečný výkon, ale to je problém hardware. Občas se vyskytne nějaký zádrhel a jednotlivá desktopová prostředí nespolupracují přesně dle očekávání, ale o tom později u jednotlivých prostředí.

RPMDrake

Další výraznou změnou, kterou pozná snad každý „klikač” napříč prostředími, je přepracovaný RPMDrake. Na první pohled je vidět, že ve stromech balíčků přibyly ikony jednotlivých skupin. První dojem byl: „kravina, která akorát zbytečně roztáhla výpis”, ale postupem času se ukázalo, že ikony se tak nějak podvědomě podbízí a když si na ně člověk zvykne, k cíli nasměřují asi i rychleji.

Mnohem podstatnější změnou je však možnost instalace, odebírání i aktualizace balíčků přes jedno rozhraní. V ovládacím centu Mandrivy jsou sice pořád tři volby, ale to je patrně jen z historických důvodů. Spouští tentýž program, pouze s různým výpisem balíčku, který však můžete změnit na jedno kliknutí.

UTF-8

Víceméně správně fungující čeština už po instalaci se u všech významnějších distribucí stala de facto standardem a doba howto, jak počeštit distribuci XY, je už za námi. Sice tím zase o něco kleslo povědomí mezi uživateli o některých detailech systémů, ale Linux se tak přiblížil potřebám běžného uživatele. Pokud patříte mezi uživatele, kterým stačí fungující čeština a víc vědět nemusí, tak vás po přechodu na Mandrivou 2007 možná čekají menší problémy.

Mandriva 2007 už má nyní také pro češtinu jako výchozí volbu kódování UTF8 místo dosavadního ISO 8859–2, a tak se může stát, že starší soubory s diakritikou budou mít najednou v souborovém systému pochroumané názvy a ve vašem oblíbeném editoru budete muset pamatovat na nastavení kódování při otevírání souborů. Toto jsou ovšem známé a řešitelné „problémy” a přechod na UTF-8 se jeví jako správná volba.

V souvislosti s přechodem na UTF-8 mne mile překvapily české manuálové stránky. Již nejsou nejmladší a občas se v některé distribuci vyskytnou problémy s jejich správným zobrazením. V Mandrivě fungují správně. Naopak nepřekvapil minicom, který se s UTF-8 nemá rád snad všude a velmi nemile překvapil před chvílí zmiňovaný RPMDrake, když jsem se snažil doinstalovat balíčky při odpojené síti. Následující obrázek snad ani nevyžaduje komentář.

GNOME

Jak již bylo zmíněno, GNOME se do Mandrivy 2007 stihlo vejít ve verzi 2.16.0, o kterém již vše podstatné zaznělo v článku GNOME 2.16: V jednoduchosti je síla. Pouze bych doplnil, že při správně nastaveném X serveru v návaznosti na grafickou kartu skutečně funguje plná průhlednost GNOME terminálu.

Když se již GNOME spustí, funguje vše jak má, ale bohužel start mu občas trošku trvá, jak je vidět na následujícím obrázku. V tomto stavu se start zastaví na několik desítek sekund. Dost na to, abych stihl spustit i Gimp a pořídit tenhle obrázek. I během této fáze jde s GNOME normálně pracovat, pokud vám nevadí, že ještě nemáte ikony na ploše a své oblíbené pozadí. Chyba se projevuje pouze v kombinací s 3D akcelerovaným desktopem (Xgl i AIGLX), ale ne vždy. Grafická karta nemá vliv, chyba se projevila jak u nVidie, tak i u integrovaného Intelu.

Tohle je asi jediný vážný šrám na kráse GNOME desktopu v Mandrivě 2007. Rovněž mi zrovna moc nesedí až příliš rozházené položky OpenOffice.org v menu, jak je vidět na následujícím obrázku, ale to je již věc vkusu a navíc poměrně snadno opravitelné.

Další výtky už nejsou a tak pro pořádek doplním, že jako výchozí IM klient byl zvolen Gaim 2.0, toho času stále ve stádiu beta 3.1, výchozím (nejen) pošťákem je zde Evolution 2.8.0 a nechybí ani Epiphany 2.16.0, i když je jasné, že králem webu je tu stále Firefox 1.5.7. Své neodmyslitelné místo zde má i Ekiga 2.0.3 a jako výchozí hudební přehrávač byl zvolen Rhythmbox 0.9.5, jimž jsem byl z počátku mírně zaskočen, ale hraje dobře a nakonec mu nemám ani co vytknout. Dobrá volba. K přehrávání videí tu je k GNOME neodmyslitelně patřící Totem 2.16.1. Mplayer je nutno doinstalovat ručně, ale jelikož Totem nyní zvládá výborně i titulky s různým kódováním, patrně se bez něj dost lidí obejde. Poněkud překvapivě se naopak mezi výchozí volby dostala vývojová dokumentace k Mono.

Xfce

Neodolal jsem vyzkoušet ani Xfce, které je zde tentokrát v betaverzi 4.3.92 a nadšen nejsem, podobně jako vloni. Přepínač ploch se příliš nevyrovnal s akcelerovaným desktopem a je zobrazen nesmyslně úzký, jako by chtěl všechny 4 plochy narvat do prostoru, který standardně odpovídá jedné.

Mnohem větší problém mu však činí některá témata ikon, která dost možná náleží k GNOME, ale nabídl je k použití, a tak jsem je tedy použil. Jak je vidět na následujícím obrázku, u některých témat jako je např. hicolor, se místo různých ikon zobrazuje pouze jakási standardní ikona a s některými tématy se Xfce nevyrovná vůbec, např. nepochopitelně default. Po jeho použití zmizí panely, Thunar, nejdou znovu otevřít žádná nastavení a k uvedení Xfce do původního stavu je potřeba ručně upravit konfigurační soubory Xfce, nebo je pro jednoduchost vymazat.

KDE

Na závěr jsem si nechal KDE, které je při instalaci Mandrivy výchozí volbou, a ani KDE nezůstalo ušetřeno problémů s 3D akcelerovaným desktopem. Zde je v přepínači ploch stále jen jedna aktuální plocha a běžným nastavením ho nejde přesvědčit, že jich je ve skutečnosti víc. S tím úzce souvisí i panel úloh, který si ze stejného důvodu myslí, že plocha je jen jedna, a tak zobrazuje aplikace ze všech ploch, což alespoň na mne působí nepříjemně rušivě.

Další problém, které jsem v KDE odchytil, je nástrojová lišta KMplayeru, která je při otvírání videí z části překreslena černou plochou, jak je vidět na následujícím obrázku. Problém se taktéž projevuje pouze při použití 3D akcelerovaného desktopu.

KDE je použito ve verzi 3.5.4 a od něj se odvíjí i přidružené aplikace. Jako hudební přehrávač pochopitelně nemůže chybět Amarok ve verzi 1.4.3, již zmiňovaný KMplayer 0.9.3 a jako IM je zde Kopete 0.12.2. Pošťák pochopitelně KMail ve verzi 1.9.4

Závěrem

V Mandrivě 2007 jsem za poslední týden strávil hodně času a problémy či nesrovnalosti, se kterými jsem se setkal, jsem zde uvedl. Povětšinou se nejedná o nijak dramatické nedostatky a navíc za nimi většinou stojí 3D akcelerovaný desktop. AIGLX jsem pouze vyzkoušel, zda funguje, ale jelikož grafická karta integrovaná v Intel 865g výkonem zrovna neoplývá, zůstal jsem u nVidie se stabilním ovladačem a tedy omezen pouze Xgl a většina problémů může být klidně pouze na něm. 3D akcelerovaný desktop je zatím stále docela nová záležitost, kolem které se vyskytuje řada problémů, a tak ho je potřeba vnímat. Většinu distribucí jeho začlenění do stabilní větve teprve čeká a např. v oficiálním stromu Gentoo Portage Xgl nenajdete dodnes ani jako testing.

Pokud se vám zdá, že problémů zde zaznělo nějak moc a Mandriva 2007 je proto nepovedená, tak to určitě ne. Pokud se obejdete bez 3D desktopu, nová Mandriva většinou šlape jako hodinky a pokud se neobejdete, tak vás dost možná čekají podobné problémy, ale dá se očekávat, že postupem času jich bude díky pravidelným aktualizacím ubývat. Minule popisovaná instalace a (auto)konfigurace hardware také probíhala docela bezproblémově, pokud přimhouřím oko nad zmiňovaným incidentem se skenerem a tak v případě náhrady starší Mandrivy 2006 bych příliš neváhal. Co se jiných distribucí týče, asi každý ví, proč ji má a jakékoliv porovnávání bych již nechal na každém z vás.