Tradiční, leč okrajový webový prohlížeč Opera se vrací na Linux. Dříve si tvůrci prohlížeče zakládali na širokém spektru podporovaných platforem, ale po loňském restartování vývoje byla znovuzrozená Opera pro osobní počítače dostupná pouze uživatelům majoritních platforem Windows a OS X. Nyní se objevila prozatím alespoň vývojová verze pro Linux. Co uživatelům přináší? Není toho málo, ale na druhou stranu řada funkcí oproti dřívějšku chybí.
Trvalo to dlouho, ale znovuzrozená Opera je dostupná také pro Linux. Zatím však jen její vývojová verze.
Když společnost Opera Software v loňském roce oznamovala, že opouští své vlastní jádro Presto, zdálo se, že prohlížeč Opera vymění pouze back-end, ale front-end zůstane. Především ten si totiž uživatelé prohlížeče pochvalovali. Opera byla dost možná vůbec nejlépe vybaveným prohlížečem, přičemž ale zejména v posledních letech nabízela lehkost mnohem jednodušších prohlížečů. Výkon rovněž nebyl vůbec špatný. Spíše naopak i přes nedotaženou hardwarovou akceleraci.
Každopádně realita je taková, že loni společnost Opera Software začala pod známou značkou budovat zcela nový prohlížeč na základech otevřeného projektu Chromium včetně jeho nového jádra Blink a dalších souvisejících technologií. Známé funkce původního prohlížeče se velmi pozvolna znovu vytvářejí. Například stále chybí synchronizace záložek a dalších položek, kterou přitom původní Opera zaváděla jako jeden z prvních prohlížečů.
Chybějící synchronizace je jedním z hlavních nedodělků znovuzrozeného prohlížeče Opera napříč platformami.
Některé již znovuvytvořené funkce nedosahují původních kvalit. Platí to zejména pro prohlížení stránek v panelech (listech). Přitom původní Opera patřila k průkopníkům v této oblasti a její vývojáři během let vypilovali tzv. tabbed-browsing takřka k dokonalosti. Dále je tu nemalý seznam funkcí, nad jejichž opětovným zařazením do znovuzrozeného prohlížeče visí otazník. Sem spadá třeba integrovaný BitTorrent klient či velmi praktické synchronizované poznámky.
Řadu funkcí původního internetového all-in-one softwaru již nový prohlížeč nebude nabízet. Například e-mailový klient a RSS čtečka se přestěhovali do samostatného programu Opera Mail, který však bohužel podporuje pouze majoritní platformy Windows a OS X. Je to škoda, protože Opera Mail se jeví jako zajímavá alternativa za Mozilla Thunderbird, jehož další rozvoj a vývoj po předání komunitě neběží zrovna jako na drátkách. Jakákoliv nová alternativa či konkurence tak rozhodně není naškodu.
Vykreslovací jádro Blink, engine V8 pro JavaScript
Nová Opera vychází z open source projektu Chromium, ze kterého vedle prohlížeče Google Chrome vychází například také Maxthon pro Linux a nespočet dalších více či spíše méně zajímavých prohlížečů. Původně bylo avizováno, že nová Opera bude využívat jádro WebKit, ale to bylo ještě předtím, než se Google rozhodl na jeho základech začít budovat v rámci projektu Chromium vlastní otevřené jádro Blink, které již oslavilo první narozeniny.
Experimentální Opera 24 si ve srovnání s ostrými verzemi hlavních konkurentů v testu podpory HTML 5 vede dobře.
Reinkarnovaná Opera nakonec těží z projektu Chromium maximum. Používá již zmíněné vykreslovací jádro Blink, takže podpora webových standardů a nových technologií je na vysoké úrovni. Rovněž využívá rychlý engine V8 pro zpracování klientských skriptů či hardwarovou akceleraci, která figurovala mezi hlavními důvody, proč Opera opustila jádro Presto. Jeho vývojáři nedokázali hardwarovou akceleraci posunout dál než do fáze experimentů.
Hardwarová akcelerace už vývojáře pronásledovat ve zlých snech nemusí. Znovuzrozená Opera ji podporuje.
Samozřejmostí je multiprocesová architektura a sandbox izolující otevřené weby a běžící plug-iny od zbytku systému, což zejména uživatelé konkurenčního prohlížeče Mozilla Firefox mohou jenom tiše závidět. Velkou výhodou je kompatibilita s naprostou většinou rozšíření a motivů, které nabízí Chrome Web Store primárně pro Google Chrome. Opera tak těží z ekosystému doplňků pro mnohem populárnější prohlížeč.
Reinkarnovaná Opera má k dispozici řadu zajímavých rozšíření z nabídky Chrome Web Store. V tomto si polepšila.
I přes společné základy však Opera nemůže nabídnout vše, čím disponuje Google Chrome. Nemá například předinstalovaný Flash Player, nepodporuje Chromecast pro „promítání“ webového obsahu na televizní obrazovku, ale na druhou stranu by výhledově mohla nabídnout integrovaný PDF prohlížeč. Google nyní z původní exkluzivní funkce pro svůj prohlížeč ve spolupráci s firmou Foxit Software udělal otevřený projekt.
Minimalistické i minimálně přizpůsobitelné rozhraní
Uživatelské rozhraní je vysoce kompaktní, ale minimálně konfigurovatelné. Hlavní menu se nadále otevírá přes tlačítko v levém horním rohu prohlížeče. Tradiční horizontální nabídku nelze zobrazit ani volitelně. Naopak lištu záložek volitelně zobrazit je možné. V moderním prohlížeči nepřekvapí, že tradiční titulkový pruh okna nahrazuje lišta pro přepínání mezi otevřenými stránkami, které zde dělá společnost tlačítko menu.
Hlavní menu zůstává tam, kde jsou uživatelé zvyklí z původního prohlížeče Opera: pod tlačítkem vlevo nahoře.
Na liště pro přepínání mezi panely (resp. listy) stojí za zmínku snad jen náhledy stránek zobrazované při projíždění myši nad „oušky“. Panely (listy) lze také připnout k okraji lišty, kde jsou vždy na očích a zároveň zabírají méně místa. To je ale vesměs vše nadstandardní, co nyní tzv. tabbed-browsing v znovuzrozené Opeře nabízí. Na stohování listů či jejich organizaci na speciální stránce zapomeňte stejně, jako na mnoho dalších někdejších vychytávek.
Najetím myši na „ouško“ neaktivního panelu (listu) si lze zobrazit náhled webové stránky v něm otevřené.
Opera dříve využívala, resp. umožňovala využívat, řadu různých konfigurovatelných lišt, ale ty časy jsou pryč. Kromě tlačítka pro otevření hlavního menu jsou všechna ostatní soustředěná na jedné liště spolu s multifunkčním řádkem s webovou adresou. Při pohledu zleva je k dispozici dvojice tlačítek pro navigaci zpět a vpřed, sloučené tlačítko pro obnovení stránky nebo zastavení načítání a tlačítko pro otevření obrazovky rychlého přístupu.
Tlačítko vpravo na hlavní liště slouží k přidání webu mezi záložky, do tzv. úložiště či na obrazovku rychlého přístupu.
Následuje multifunkční řádek s adresou, na jehož pravém okraji je tlačítko se symbolem srdíčka. Otevírá nabídku, díky které lze právě prohlížený web přidat mezi klasické záložky, do nově zavedené tzv. úschovny pro pozdější návrat k webu nebo na obrazovku rychlého přístupu. Při stahování se ještě dočasně vedle tlačítka se symbolem srdíčka dočasně zobrazí indikátor probíhajícího stahování. Tlačítka není možné přemístit. Nová se na liště objeví jedině po instalaci rozšíření.
Vyspělý Speed Dial a dvě nové sesterské obrazovky
Ústředním prvkem prohlížeče zůstává obrazovka Speed Dial, která si během let v různých podobách našla cestu i do dalších prohlížečů. Uživatel si sem může připnout odkazy na oblíbené či důležité stránky. Opera však na rozdíl od tradičních konkurentů na obrazovku rychlého přístupu automaticky nepřidává odkazy na nejčastěji navštěvované weby, ale skutečně pouze na weby, které si uživatel sám zvolil.
Notoricky známá obrazovka Speed Dial zůstala zachována. Navíc dostala dvě sestřičky: obrazovky úložiště a zajímavosti.
Každý odkaz měl dříve podobu tlačítka s logem dotyčného webu, které se Opera snažila automaticky detekovat. Dnes však logo vystřídaly tradiční náhledy používané i v jiných prohlížečích. To není zrovna šťastný směr vývoje, protože malé náhledy často neumožňují tak snadnou vizuální identifikaci webu jako jeho logo. Navíc podstatnou část z náhledů zabírá reklama na webu, která s jeho vizuální identifikací rozhodně nepomůže. Každopádně tlačítka s logem místo náhledu používá pouze výchozí sada odkazů stejně, jako to bude brzy ve Firefoxu.
Tlačítka je možné libovolně přesouvat. Měnit lze také jejich velikost, se kterou se též upravuje jejich počet v jednotlivých řádcích a sloupcích, do kterých jsou uspořádána. Zajímavostí je seskupování tlačítek do složek. Obsah obrazovky rychlého přístupu lze prohledávat. Je však otázkou, nakolik je tato funkce potřebná, když obrazovka rychlého přístupu by z principu měla obsahovat skutečně jen ty nejdůležitější či nejoblíbenější weby.
Vedle tlačítek, resp. odkazů, je možné na obrazovku rychlého přístupu přidávat také různá rozšíření nejen informativního charakteru, která z ní dělají multifunkční dashboard. Rozšíření pro obrazovku Speed Dial na rozdíl od tradičních rozšíření nenabízí Chrome Web Store, nýbrž web společnosti Opera Software. Stejně tak volitelná témata vzhledu (resp. pozadí), jimiž si lze přizpůsobit vzhled obrazovky Speed Dial a několika dalších speciálních panelů (listů) včetně třeba správy stahování, nastavení prohlížeče a tak dále. Uživatelé si mohou vytvořit také vlastní téma přímo v prohlížeči.
Nová Opera nakonec nabízí záložky a lištu záložek, i když měly být nahrazeny úložištěm a rychlým přístupem.
Obrazovka Speed Dial má nově dvě sesterské obrazovky, na které lze jednoduše přejít pomocí odkazů v jejím záhlaví nebo z hlavního menu prohlížeče. Úložiště je první novou stránkou. Prakticky jde o soubor odkazů na webové stránky, ke kterým se chce uživatel později vrátit. Úložiště původně mělo v kombinaci s rychlým přístupem zcela nahradit tradiční záložky, ale nakonec je pouze vhodně doplňuje. Lištu záložek si uživatelé mohou v nastavení prohlížeče oproti výchozímu stavu nechat zobrazit na tradičním místě.
Nová Opera nakonec nabízí záložky a lištu záložek, i když měly být nahrazeny úložištěm a rychlým přístupem.
Zajímavé jsou druhou novou obrazovkou, která dělá společnost tradiční obrazovce Speed Dial. Jedná se o agregátor článků z různých webových zdrojů. Těžko říci, jestli vznikl s úmyslem nahradit klasickou RSS čtečku. Jestli ano, tak náhrada je to chabá. Uživatel nemá možnost ovlivnit, ze kterých webů mu bude obsah servírován. Pouze si může zvolit okruh témat, která ho (ne)zajímají. To je ale jediná možnost přizpůsobení.
Zajímavostí je název nové obrazovky, která funguje jako agregátor obsahu z různých webových magazínů.
Nelze přidat konkrétní zdroj. Rovněž není možné konkrétní zdroj odstranit, což je dost možná ještě větší problém, protože jejich kvalita se v rámci jednotlivých tematických okruhů často dramaticky liší. Další omezení tkví v tom, že dosavadní podoba této zvláštní funkce neumožňuje kombinovat obsah ze zdrojů v různých jazycích. Z webů v češtině lze sice přepnout například na ty v angličtině, ale jejich mix si jako v RSS čtečce vytvořit nelze.
Opera Turbo (Off-road Mode) stále jako killer-feature
Vedle obrazovky Speed Dial se v prohlížeči po jeho reinkarnaci objevily i další notoricky známé funkce. Například služba Opera Turbo, která je zatím v experimentální verzi prohlížeče Opera pro Linux dostupná pod tímto původním názvem, přestože dnes ji nahradil Off-road Mode, ale princip fungování je pořád stejný. Služba slouží ke snížení datového provozu při surfování po webu, což má hned dva pozitivní dopady.
.
Opera Turbo nechybí, ale zatím oproti dřívějšku nepodporuje automatickou aktivaci při přechodu na pomalé připojení.
Zaprvé se webové stránky rychleji načítají, protože prohlížeč stahuje menší objem dat. Zadruhé právě díky menšímu objemu stahovaných dat je Opera Turbo (Off-road Mode) zajímavým řešením pro připojení zpoplatněné dle objemu přenesených dat či připojení zatížená datovými limity, tedy dnes zejména mobilní připojení na cestách. Proto je nový název Off-road Mode přiléhavější než původní označení Opera Turbo.
Opera Turbo (Off-road Mode) je pro norský prohlížeč killer-feature. Na mobilní scéně podobnou službu využívá prohlížeč Silk, kterým Amazon vybavuje svá zařízení Kindle Fire založená na upravené verzi systému Android. Mobilní Google Chrome rovněž poskytuje podobnou službu, ale v desktopové verzi prohlížeče zatím zůstává ve fázi experimentů s nejistou budoucností. A jak vlastně funkce nebo spíše služba Opera Turbo (Off-road Mode) v praxi funguje?
Načítané webové stránky „prožene“ přes servery společnosti Opera Software, kde dojde na jejich kompresi. Při té se například obrázky převádějí do formátu WebP, který vytvořil a propaguje Google jako modernější náhradu za JPEG. Prý při menší datové velikosti souboru nabízí stejnou nebo lepší kvalitu obrázku. Ne všichni to se stále relativně novým formátem vidí tak růžově, takže WebP nemá zrovna na růžích ustláno. Zde si ale našel uplatnění.
Opera Turbo pracuje výhradně s obsahem načítaným skrze běžný nezabezpečený protokol (HTTP). Přes zabezpečený protokol (HTTPS) se za všech okolností obsah načítá přímo. Služba je ve výchozím nastavení neaktivní. Zapnout ji lze v menu prohlížeče. Oproti dřívějšku chybí možnost automatického sepnutí při detekci přechodu na pomalejší připojení, která při pendlování mezi lokální sítí a mobilní sítí přišla vhod. Škoda.
Multifunkční řádek s adresou slouží zároveň k vyhledávání na webu – proto je multifunkční. Výsadu být výchozím vyhledávačem má na základě smlouvy s tvůrci prohlížeče Google. Opera však umožňuje používat různé vyhledávače. Jejich správa se nachází v nastavení, kde k jednotlivým vyhledávačům lze přiřadit klíčové písmeno. Pokud se písmeno uvede před vyhledávací dotaz, tak vyhledávač, kterému přísluší, bude pro to konkrétní vyhledávání použit místo výchozího vyhledávače.
Zachováno zůstalo použití jiného než výchozího vyhledávače na základě k němu přiřazeného klíčového písmena.
Pole webového vyhledávače je také dosud nezmíněným prvkem na obrazovce Speed Dial, přestože vyhledávat lze jen o několik desítek pixelů výše díky multifunkčnímu řádku s adresou. Usurpuje si nemalý prostor na úkor rychlého přístupu ke konkrétním webům a bohužel jej nelze z obrazovky rychlého přístupu odstranit. Některým uživatelům tak zřejmě bude trnem v oku, ale jiným by naopak mělo přijít vhod.
Výsledky některých průzkumů uživatelského chování totiž říkají, že nemalá část lidí pro vyhledávání otevírá nový panel, zadává adresu svého preferovaného vyhledávače a teprve na jeho titulní stránce napíše vyhledávací dotaz. Pole výchozího vyhledávače přímo v prostoru nového panelu, který v Opeře vyplňuje již tradičně Speed Dial, jim má usnadnit život. Nemusí zadávat adresu vyhledávače a čekat na jeho načtení.
Opera na obrazovce Speed Dial měla vyhledávací pole již dříve. Mozilla Firefox jej do prostoru nového panelu doplní již během letošního léta. Google jej na stejné místo přidal nedávno. Ten se dokonce právě kvůli výše zmíněným průzkumům snaží, aby se nový prázdný panel prohlížeče Google Chrome od titulní stránky vyhledávače Google příliš nelišil. Objevují se zde dokonce Google Doodles. Méně místa tak ale zbývá na nejčastěji navštěvované weby.
Gesta myší, pokročilá správa stahování a další vychytávky
Ze svých původních funkcí si Opera zachovala například ovládání prohlížeče prostřednictvím gest myší. V nastavení lze také aktivovat pokročilé klávesové zkratky, které ale bohužel jsou stejně jako gesta myší již dány. Nelze si nastavit vlastní. Urychlit práci s prohlížečem mohou také tzv. dvoutlačítkové příkazy, kdy se používá „houpání“ mezi tlačítky myši pro navigaci zpět a vpřed. Odkazovaná stránka nápovědy funkci dobře popisuje. Česká lokalizace nápovědy nechybí.
Ovládání prohlížeče lze zrychlit gesty myší a klávesovými zkratkami. Jen škoda, že je nelze konfigurovat.
Opera jako jeden z mála prohlížečů vycházejících z projektu Chromium má vlastní, resp. upravenou, správu stahování. Na speciální stránce správce stahování lze jednoduše přepínat mezi přehledy aktivního (běžícího), dokončeného nebo pozastaveného stahování. Všechny přehledy lze prohledávat. Na běžící stahování upozorňuje tlačítko, které se dočasně objeví na pravém konci hlavní lišty prohlížeče.
K účelnému správci stahování se přidává praktické indikační tlačítko, kterým si lze zobrazit průběh stahování.
Není nepodobné tlačítku správy stahování prohlížeče Mozilla Firefox. Také v tomto případě se po kliknutí na tlačítko zobrazí plovoucí okno ukazující průběh aktuálního stahování. Z plovoucího okna je možné stahování pozastavit či přerušit. Škoda, že k tomu všemu chybí někdejší podpora pro BitTorrent, který vždy neslouží jen tzv. pirátům, ale má samozřejmě i legální využití.
Nové uživatele může znovuzrozená Opera příjemně překvapit
Nová Opera je spolu s prohlížečem Google Chrome zřejmě tím nejlepším, co na základech projektu Chromium dosud vzniklo. Neznat historii prohlížeče, tak uživatelský dojem je veskrze pozitivní. S přihlédnutím k historii prohlížeče ale uživatel spíše zjišťuje, co vše chybí, počítá ztráty. Často jde o drobnosti, ale pokud se jich sejde hodně, mohou mít velký vliv na celkový výsledek. V tomto případě bohužel negativní.
Novým uživatelům se reinkarnovaná Opera může zamlouvat, ti dřívější se zkrátka musí smířit s faktem, že navzdory zachovanému názvu jde o zbrusu nový prohlížeč. Při tomto úhlu pohledu si člověk ušetří nervy a může dát prohlížeči šanci. Opera pro Linux je zatím k dispozici jako vývojová verze ve formě DEB balíčku. Tvůrci chtějí prohlížeč testovat pod 64bitovou distribucí Ubuntu s prostředím Unity či Gnome.
