OpenShot: jednoduchá nelineární video střižna

Autorem editoru OpenShot je Jonathan Thomas. OpenShot začal vyvíjet prakticky z ničeho po několika měsících od jeho první instalace Ubuntu. Když si uvědomil, že v tomhle směru Linuxu něco chybí, nic mu nebránilo se pustit do práce. Editor musel být jednoduchý, stabilní a nabitý funkcemi. O programování pro Linux nevěděl nic, stejně tak nevěděl, jak se pracuje s multimediálními soubory v kódu, ale postupem času na všechno přišel, komunita se přidala, podala pomocnou ruku a editor byl na světě. Jako programovací jazyk zvolil Python a to z důvodu rychlosti, se kterou se v Pythonu vyvíjí, a také bindingu pro téměř každou knihovnu.

Společně s OpenShot také Jonathan založil blog, kde další vývojáře i uživatele informoval o postupu a o rozhodnutích, které nad projektem udělal. Pomohlo mu to potkat nové lidi a hlavně to dalo uživatelům jednoduchou cestu, jak s Jonathanem komunikovat.

Asi největší rozhodnutí během vývoje celého projektu byl výběr multimediálního frameworku, což je vlastně srdce každého editoru. Rozhodnutí padlo na MLT a mohlo se začít.

První měsíc Jonathan váhal nad jménem projektu a nemohl na nic přijít. Pak jednou hrál s přáteli basketbal, až se mu podařilo „miss an open shot“, tedy něco jako zkazit fakt dobrou šanci. Tady mu to ovšem zapálilo a řekl si „OpenShot“. Název tak reprezentuje otevřenost projektu a jeho účel, tedy práci s videem (shot je jedno okénko filmu).

OpenShot samozřejmě není jediný program pro práci s videem pro Linux, ale od ostatních se v době svých začátků lišil. V první řadě byl určen pro amatéry, pro běžné uživatele, kteří chtěli vzít svoje záznamy z dovolené, dát jim popisek a udělat z nich jeden video soubor. Nejblíže má OpenShot k PiTiVi, které je o dva roky starší a momentálně je to výchozí video editor v Ubuntu. Proti OpenShot vypadá trochu dospěleji, ale OpenShot je pružnějším projektem a je možné, že jednou místo PiTiVi převezme.

Vývoj OpenShotu probíhá ve vývojovém prostředí Eclipse s rozšířením pydev. Uživatelské rozhraní je vytvářeno přes PyGTK, GIMP a Inkscape a kód a komunikace vývojářů je spravována Launchpadem.

Vlastnosti

Když jsem OpenShot zkoušel poprvé, přístup jeho vývojáře mě nadchl, ale narazil jsem na některé nepřekousnutelné problémy, jimiž OpenShot trpěl. To bylo minulý rok někdy v listopadu, tedy někdy rok a kousek od startu projektu. To není moc dlouhá doba a OpenShot rozhodně nebyl označen za stabilní. Jeho největší problém byla stabilita a podivné chování časové osy, která často neměla daleko k černé díře.

Postupem času začal být OpenShot lepší a lepší video editor a jeho vývoj byl mnohem více vidět, než u PiTiVi. Obsahuje některé funkce, jenž očekává každý uživatel, ale také specialitky, které jsou příjemných zpestřením. Tady je výběr z toho nejzajímavějšího:

• Podpora všech možných i nemožných formátů a kodeků přes FFmpeg
• Integrace s GNOME (Drag&Drop)
• Stříhání, zmenšování, zvětšování, zkracování klipů
• On-line náhled
• Překrývací vrstvy, loga
• Integrace SVG
• Podpora pro sekvenci obrázků
• Časová osa s podporou Drag & Drop
• Digitální zoom
• Změna rychlosti clipu
• Podpora masek
• Mixování a editace audio stop
• Velké množství efektů
• Vytváření DVD
• Profily kódování (pro YouTube, DVD, apod.)

Instalace

Jelikož je OpenShot vyvíjen na Ubuntu, najdeme na stránkách OpenShot postup pro přidání repositáře právě do něj. Jedno zavolání apt-get pak OpenShot doinstaluje a můžeme se pustit do kreativní činnosti.

sudo add-apt-repository ppa:jonoomph/openshot-edge
sudo apt-get update
sudo apt-get install openshot openshot-doc 

Jak to vypadá

Hned po spuštění vypadá OpenShot takto:

Rozhraní je střídmé, ovládací prvky jsou logicky uspořádány a když se trošku rozkoukáte, nebudete mít žádný problém. V levé horní části najdete seznam importovaných souborů, efekty, přechody a historii činností. Historie tak trochu souvisí s tlačítkem zpět, které dlouhou dobu program neznal, ale to už je minulostí. Byla to velká novinka ve verzi 1.1, která se dostala v březnu tohoto roku do Ubuntu 10.04 (ne jako výchozí aplikace). Určitě si ale nainstalujte OpenShot podle postupu výše. Program za poslední měsíce prošel mnoha změnami.

Vpravo nahoře je náhled na vytvářené video. V něm vidíme od některé z poslední verzí výsledné video včetně přechodů a efektů, které jsou na něj použity.

Časová osa je třetím hlavním prvkem v uživatelském rozhraní. Ta také prošla mnoha změnami za poslední rok. Dnes už se dá říct, že funguje jak má, před rokem byla ještě z mnoha stran omezená a chovala se všelijak. Na lištu můžete přidávat klipy nejrůznějších formátů a kodeků. Samozřejmě si poradí i se zvukem. Trochu mě mrzelo, že OpenShot nepobral videa z mého HTC Hero.

Vytváření projektu je velmi jednoduché a slouží k tomu formulář, kde se jen nastaví jakého formátu mají být videa, název, kam se má projekt uložit a jak bude video maximálně dlouhé. Tady se určitě neztratíte.

Když jste s editací na časové ose hotovy, všechny přechody, hudba i efekty jsou na místě, začnete hledat nějaký export projektu. Ten je v nabídce Soubor, stejně jako vytvoření nového projektu a dialog, jenž se po kliknutí na správnou položku objeví, je rozdělený na dvě části. Ta první je pro začínající uživatele, kteří se nechtějí ničím zabývat a jen dostat video co nejrychleji na YouTube, a to druhé souží pokročilým uživatelům. Ti si mohou sáhnout na parametry FFmpegu.

OpenShot umí do videa vkládat titulky, resp. vytvořit klip s titulkem, který můžete použít. Titulek je možné nakreslit v Inkscape nebo v případě 3D animovaných titulků v Blenderu. Program s nimi umí pracovat, pokud je máte nainstalované v systému. Samozřejmostí je několik desítek již vytvořených titulků, které stačí jen upravit.

Lepší představu si možná uděláte z videa, které popisuje poslední novinky.

Závěr

Proti minulému roku se OpenShot neskutečně změnil, hlavně co se týče stability, ale přibyla i hromada nových vlastností. Kromě stability je vidět rozdíl i v rychlosti. Přetahování jednotlivých klipů a vůbec práce s nimi je doslova blesková. Určitě nepoznáte, že je program napsaný v Pythonu. Jiné pythoní aplikace, jako třeba Gajim, jsou mnohem lenivější. Jonathan odvedl s ostatními vývojáři, kteří se na projektu podílí, kus práce a nezbývá než jim popřát, aby vydrželi a udělali z OpenShotu nejlepší nelineární video editor v Linuxu.