Aktuální data ukazují, že popularita Ubuntu postupně klesá, což lze poměrně přesvědčivě interpretovat tak, že uživatelé odcházejí kvůli nespokojenosti s Unity. Obecně se má za to, že odcházejí především zkušenější uživatelé a přicházejí začátečníci. Má osobní zkušenost je ale taková, že je to právě Unity, které začátečníkům příliš nevyhovuje. Naopak Mint vytrvale roste a to díky systematické a koncepční práci. Co stojí za vzestupem distribuce, která je právě z Ubuntu odvozená? I na to se pokusíme najít odpověď v následujícím článku.
Statistika
Data pocházejí z webu DistroWatch, který ukazuje propad popularity Ubuntu, ale nikoli v absolutních číslech, ale v pořadí, kde se aktuálně zařadilo na čtvrté místo v pohledu dat za poslední měsíc. Jde přitom o propad z druhé pozice, kterou si drželo v datech za poslední rok, půl roku, a dokonce i v pohledu na čtvrtletní data. Zajímavá jsou i samotná čísla, která se za poslední měsíc pohybují okolo jednotek tisíců unikátních hitů za den. Z pohledu statistiky je vidět, že množství dat, které se webu daří sbírat, je stále větší, což může mít na výsledky také vliv.
Je jasné, že dané statistiky nemají úplně korektní vypovídací hodnotu v absolutním slova smyslu, ale spíše v trendu, který je (zdá se) jednoznačně daný. V tabulce ukazujeme data za poslední měsíc včetně denních hitů.
Na první pohled je jasné, že od nějakého šestého místa nejsou již pořadí zcela reprezentativní. Pokud se podíváme na data tři měsíce stará, bylo Ubuntu ještě rozšířenější než Fedora i openSUSE. Mint si ve všech měřeních udržuje první místo. Pokles je překvapivý i proto, že společnost Canonical vydala 13. října Ubuntu 11.10, které je již ve statistikách částečně započteno. Pokud se podíváme na trend, tak mu skutečně nějaký příliv uživatelů přineslo. V pořadí se to ale nijak neprojevilo.
Táhne Unity Ubuntu ke dnu?
Zdá se, že problémy začaly ve chvíli, kdy se Ubuntu zaměřilo na grafické prostředí Unity, jenž mělo být navrženo tak, aby maximálně vyhovovalo především méně pokročilým uživatelům, což nebylo spojeno jen se samotným grafickým prostředím, ale také řadou dalších zásahů – od Centra software, přes změny ve složení aplikací až po odstranění některých pokročilejších nástrojů. Šlo se také cestou většího propojení se sociálními sítěmi, což komunita také nereflektovala jako pozitivní jev.
Má osobní zkušenost je navíc taková, že skutečně nenáročným uživatelům a začátečníků toto grafické prostředí nevyhovuje – nemají v něm žádný start, složky jsou kdesi schovány a to znamená, že se v něm tito uživatelé špatně orientují. Vyžadují totiž něco, co bude vypadat jako Windows – chtějí nabídku start, složky někde po ruce atp. V tomto ohledu bylo asi nejlepší grafické prostředí Gnome 2.x, které bylo pro tyto uživatele snadno pochopitelné. Špatně na tom není ani v tomto ohledu ani KDE.
Unity je tak paradoxně nezajímavé pro začátečníky i pokročilé uživatele. To znamená, že zde vzniká jen jakási střední třída uživatelů, která ale není ani příliš náročná, ani to nejsou pokročilí uživatelé. Kontroverzí nebyla samotná úprava grafického prostředí, ale celková koncepce vývoje systému jako celku.
Mint rostoucí
Mint naopak nabývá na popularitě a to zřejmě ještě umocní nová dvanáctá verze tohoto operačního systému. Ve výchozí instalaci mimo obvyklých aplikací nalezne uživatel také některé další prvky, jako Adobe Flash či video kodek H.264, což je přesně to, co běžný uživatel potřebuje. Zajímavé také je, že i tato distribuce sází na upravené grafické prostředí, které vychází z Gnome 3, ale ve zcela jiné formě.
Lisa obsahuje MGSE (Mint Gnome Shell Extensions), která má vlastní panel, upravené menu, seznam oken, viditelný pás ikon v systémové oblasti („system tray“) a mnoho dalších dostupných rozšíření. Zdá se, že právě toto jsou funkce, na které uživatelé slyší více. Vzhled MGSE se na první pohled vizuálně nabízí někde na půl cesty mezi KDE a Gnome a zdá se, že právě na toto uživatelé slyší.
Změní se linuxový desktop?
Podle aktuálních dat se zdá, že se na linuxovém desktopu chystá k malé revoluci – Ubuntu, které podle všeho vsadilo na koncept, který se mezi linuxáky příliš neujal. Naopak Mintu se podařilo něco podobného, jako Ubuntu před dvěma či třemi lety, kdy se stal jednoznačně konkurenceschopným operačním systémem, který mohli používat zcela počítačově neerudovaní uživatelé.
Zajímavé je, že Mint jde cestou maximální demokracie – přítomny jsou jak starší, tak také novější verze Gnome, alternativní grafické prostředí MATE. Současně se snaží o uživatelskou přívětivost, která není vykoupena socializací, omezováním funkcí nebo nastavením. Možná půjde o malou revoluci na desktopovém prostředí, která bude reflektovat skutečné a existující uživatele. Rozhodně by to bylo ku prospěchu Linuxu jako takového, nejen jedné partikulární distribuce.