Dnešní díl pojmeme jako globální náhled na postavení vědomostí a dovedností v IT, hlavně podle řeči čísel. V některém z dalších dílů se pak budeme věnovat názorům zaměstnavatelů z České republiky, co že po svých ajťácích vlastně chtějí. Rozdíly tu jistě budou, nicméně určitě už ne tak markantní jako třeba před dvaceti lety. Díky internetu se trh globalizuje a nelze říct, že v různých zemích používali různé technologie. Obecně je pro pracovníky v IT snazší sehnat práci v jiných zemích. Samozřejmě to chce obstojnou angličtinu, ale třeba vývojáři jinak mluví stejnými jazyky – těmi programovacími. Oproti ostatním oborům je v IT jen velmi málo místních odlišností.
Programovací jazyky: vedou céčka a spol.
Měřit zastoupení programovacích jazyků není zrovna snadné. Problém je už v tom, co vlastně máme měřit. Počet projektů, řádků kódu, nebo snad jazyk ovládajících vývojářů? A neméně obtížnou záležitostí je potom sběr relevantních dat. Dnes pravděpodobně není k dispozici žádný skutečně silný index, ale můžeme se podívat na vícero statistik, které mají jinou metodiku, ale často podobné výsledky (takže na nich asi něco bude).
Zřejmě nejznámějším měřítkem popularity programovacích jazyků je index společnosti TIOBE. Ten skutečně měří popularitu, resp. aktuální zájem o jazyk, podle počtu výsledků ve vyhledávačích. Žebříček vede Java (téměř 20 %) následovaná C (16 %). Céčko je zřejmě hodně zastoupené zejména proto, že na něm staví další jazyky. Potvrzuje se to na dalších pozicích, kde nalezneme C++, C# a PHP. Vměstnal se mezi ně pouze Python. Jinak v žebříčku zaujme snad jen rychle se propadající Objective-C, který Apple zavrhl ve prospěch nového Swiftu.
Nenechte nudnou práci dusit vaše schopnosti a vlohy. Zajeďte si na zahraniční konferenci, čtěte a čerpejte inspiraci - třeba právě v tomto speciálu o vzdělávání. Nikdy nevíte, kdy vám v inboxu cinkne zajímavá pracovní příležitost. Zaměstnavatelé teď hledají nejvíc lidí za posledních 6 let.
Jobs.cz, hlavní partner speciálu o vzdělávání.
Alternativou může být index PYPL, který neměří množství dostupných informací, ale jen počty hledání – pouze z Googlu, přesněji Google Trends. Pořadí se zásadně neliší, stále vedou céčkové jazyky spolu s Pythonem. Ten je v PYPL dokonce na druhé pozici a během posledních deseti let vykazuje kontinuální růst.
Trochu reálnější pohled může poskytnout průzkum serveru Stack Overflow, kde respondenti odpovídali, co skutečně používají. Přibližně každý druhý používá jazyky JavaScript a SQL. V předešlých zmíněných statistikách se objevily až na nižších pozicích, pravděpodobně proto, že jsou relativně jednodušší a není o nich třeba tolik psát ani číst. Zkrátka je to pro webového vývojáře základ. Další pozice ale opět patří céčkovým jazykům a Pythonu.
Co se týče platového ohodnocení, tak se mezi jazyky nejsou zásadní rozdíly. Až na jednu výjimku, kterou je PHP. Vývojář PHP v průměru bere o 15 % méně, než vývojáři používající další populární jazyky. Týká se to však hlavně Spojených států a západní Evropy, ve východní Evropě už je rozdíl menší. V oblasti programovacích jazyků jsou dnes poměrně klidné vody a není na obzoru žádný potenciálně revoluční kandidát. Snad jen kromě již zmíněného Swiftu, který se jistě dostane do prostředí díky použití u Applu.
Peníze jsou v cloudu
Že v platovém ohodnocení nejsou rozdíly, platí u těch nejrozšířenějších jazyků a technologií. Pokud se ale podíváme dál, na rozdíly už narazíme. Jak to bývá, znalost nových technologií bývá finančně hodnocena lépe, v našem případě obvykle kvůli tomu, že v počátcích poptávka roste rychleji než nabídka. Pokud si tedy osvojíte něco moderního, můžete vydělávat až 1,5 násobek průměrného platu. Aspoň to říká průzkum Stack Overflow. Podstatně lépe je ohodnocena znalost zejména cloudových a „big data“ technologií, jmenovitě jsou to Cassandra, Hadoop, Redis a samozřejmě jednotlivé cloudové platformy.
A co mobilní platformy, ptáte se? Přestože v posledních letech zažily velký boom, stále vývoj pro mobily tvoří pouze menší část celého trhu. Ve zmíněném průzkumu se za primárně mobilní vývojáře označilo jen devět procent lidí. Zde se potvrzuje nadvláda systémů Android a iOS. Na první se zaměřuje 45 %, na druhý 33 % mobilních vývojářů. Pouze 2 % pak na Windows Phone. Čtvrtina ovšem programuje pro víc platforem, takže vývojářů se znalostí vývoje pro Windows Phone ve skutečnosti bude víc. Mobilní vývojáři se mimochodem umístili na špici žebříčku spokojenosti, pokud bereme v potaz jen nejběžnější pracovní pozice.
Ne že by to bylo podstatné, ale pro zajímavost si také uveďme, co vývojáři k práci používají. Operační systém Windows vede, ale oproti globálním statistikám má podstatně nižší podíl – cca 55 %. Linux a OS X se kolem 21 % perou o druhou příčku. Dotazník se ptal na nejčastěji používaný systém. Z textových editorů jsou nejoblíbenější NotePad++, Sublime Text a Vim. Nejpopulárnějším verzovacím systémem je nepřekvapivě Git, který používají víc dvě třetiny vývojářů. 37 % používá také SVN. Bez verzovacího systému si vystačí desetina vývojářů.
Open source jako portfolium
Rozhodně by ale nebylo dobré podívat se na tabulku a říct si: to nese, tak se to naučím! Je třeba jít od základů, za které se v případě programovacích jazyků považuje C a C++. Zatím málo zastoupené a lépe platově ohodnocené technologie zase mají nevýhodu v tom, že i přes převis poptávky může být problém získat práci v dané lokalitě. U Javy s tím problém asi nebude. Zkrátka je vhodnější rozvíjet své dovednosti pro vás zajímavým směrem. A samozřejmě mít alespoň základní přehled o všem, co se v IT děje a co by do budoucna mohlo být užitečné.
Zajímavá je také statistika říkající, že skoro všichni vývojáři, kteří se zúčastnili průzkumu Stack Overflow, programují i mimo práci. 92 % z nich alespoň hodinu nebo dvě týdně. V průměru se jedná dokonce o sedm hodin, to je skoro jeden pracovní den navíc. Pracují na vlastních projektech, přispívají do open-source projektů apod. Open source obecně patří mezi nejvhodnější líhně mladých programátorů. V posledních letech, zdá se, firmy kladou větší důraz právě na takové aktivity.
Open source má hned několik výhod. Existují jen minimální vstupní bariéry pro nové vývojáře. Pokud umíte obstojně programovat, pravděpodobně budete vlídně přijati. A pokud to tak slavné nebude, alespoň zdarma získáte cennou odezvu od zkušenějších. Tak jako tak nakonec budete mít slušnou sbírku kódu, který můžete ukázat potenciálnímu zaměstnavateli a ten se tak nemusí spoléhat pouze na vaše vzdělání nebo dobré slovo předchozího zaměstnavatele. Aktivita v open-source projektech také zaměstnavatelům ukazuje, že o věc skutečně máte zájem – děláte ji i bez nároku na finanční odměnu.
