Seriál Samba - Tanec s Okny

V minulém dílu jsme si probrali sekci global souboru smb.conf. Dokončíme tedy výklad obsahu tohoto souboru a podíváme se na nastavení klientů pracujících s OS Windows. Mám za to, že velká část problémů se Sambou má původ v jejich nesprávném nastavení.

Zažil jsem jedno krajně nepříjemné překvapení. Můj RedHat 6.1Cz mi po startu vypsal, že nelze připojit root partition, protože tato má poškozený superblock. Po vlastních neúspěšných pokusech o nápravu, jsem z konference linux@linux.cz obdržel radu - příkaz "e2fsck -b 32768 /dev/hda8". Díky všem, kteří se mi snažili pomoci. Tento článek byl totiž umístěn na zmíněné postižené partition.

Nedávno mě zaujal soudní spor mezi zástupci velkých zábavních společností a Linuxovými programátory o legálnost portace programu pro přehrávání DVD (DeCSS) na Linux. Jedním z hlavních argumentů obžaloby je to, že "zlomení" kódu DVD bylo provedeno tzv. "reverse engineeringem". Co s tím má společného Samba? I ona je částečně založena na "reverse engineeringu".

Na druhý den po vydání prvního dílu seriálu o Sambě jsem byl překvapen množstvím dotazů, které mi přišly. Svědčí to o tom, že "Samba" je opravdu velmi aktuální a žádané téma. Pokusím se na některé z nich odpovědět v tomto původně neplánovaném článku.

Začínají se zde mudrování rozličná, kterak linuxový server pro klienty s MS Windows přístupný učiniti a kterak naučiti tento server adresáře a tiskárny s nimi sdíleti. Neníž potřeba nižádného zázraku k dosažení toho, postačí kousek software mistrovně ufasovaný, kterýž se zove Samba.