Bastlírna

Postavte si moduly pro bezdrátovou komunikaci, které mohou být po dlouhou dobu provozované na baterii. Používají standardní mikroprocesor Atmega 328P a mají velmi nízkou spotřebu.

Dnes dokončíme prohlídku Orange Pi Plus – hardwarově vybaveného jednodeskového počítače, kterému software teprve dozrává. Změříme rychlost desktopu, 3D grafiky, přehrajeme film a blikneme i LEDkou.

Oficiální historie Raspberry Pi má sice jen čtyři roky, příběh se ale začal psát už před deseti lety, kdy Eben Upton začal na koleni pájet první prototyp. Projděte se s námi celou historií od Maliny.

Raspberry Foundation oznámila třetí model populárního jednodeskového počítače Raspberry Pi. Trojka nabízí zejména podporu Wi-Fi standardu 802.11 b/g/n, Bluetooth 4.1 a čtyřjádrový 64bitový procesor na 1,2 GHz.

Dnes projdeme nabídku linuxových operačních systémů pro Orange Pi Plus. Zkusíme jeden nainstalovat a nakonfigurovat. Přidáme nemilou pravdu o SATA potvrzenou rychlostními testy. Na závěr se spálíme o chladič.

Rozbalíme balíček z Číny a prozkoumáme Orange Pi Plus – jeden z nejvybavenějších jednodeskových počítačů, který se nejen názvem tváří jako klon oblíbeného Raspberry Pi, ovšem urychlený a vylepšený.

Dnešní projekt představí stavbu užitečného indikátoru z osmi svítivých diod v nostalgickém duchu seriálu z osmdesátých let, který určitě znáte – nebo ho musíte ihned vidět. Projdeme si funkci předlohy, ukážeme si hardware vhodný k realizaci v dnešní době (Arduino) a krok po kroku analyzujeme zdrojový kód.

Nabízíme velký přehled aktuální nabídky jednodeskových počítačů na trhu. Kromě Raspberry Pi (včetně nejnovější verze Zero), klasiky Banana Pi, Orange Pi a neznámé Roseapple Pi zmíníme též 64bitové Pine, osmijádrové HiKey, poslední novinky Orange Pi One/Lite a pro milovníky Windows i počítače s Intel Atom.

Projekt Raspberry Pi představil novou destičku nazvanou jednoduše Raspberry Pi Zero. Stojí pouhých pět dolarů a dostanete na ni velmi slušné vybavení prakticky odpovídající plnohodnotné verzi bez ethernetového konektoru. Možností využití je celá řada, protože je to plnohodnotný počítač s Linuxem.

Znovu se vrátíme k uspávání mikrokontrolérů z rodiny AVR ATMEGA, tentokrát už s digitálním multimetrem v ruce. Následně se ponoříme do zdrojových kódů knihoven, vysvětlíme si další část aplikace na měření a vysílání teploty nejen bazénové vody, a podíváme se i na zpracování naměřených dat na serveru.

Arduino je energeticky velmi nenáročné, ale když jej napájíte z baterie, hodí se každá úspora. Dnes si doplníme minule ukázané symbolické schéma bazénového teploměru o systém úspory energie a ukážeme si, jak uspat mikrokontrolér v době, kdy ho nepotřebujeme. Prodloužíme výdrž z hodin na desítky dnů.

Článek se nezabývá přetaktováním nebohých 8bitových mikrokontrolérů, ale věnuje se bezdrátové komunikaci na radiofrekvenčním pásmu 433 MHz. Nejen mezi dvěma Arduiny, ale především s běžnou domácí elektronikou. Postavíme si společně solárním panelem napájený vysílač teploty vody v bazénu.

Oprášíme starší Raspberry Pi a použijeme ho k nahrávání video záznamu s automatickou detekcí pohybu v zorném poli kamery. Díky použití NoIR kamery a infračerveného světla uvidíme i v noci. A vyřešíme i nestabilitu Raspberry Pi při slabém zdroji hardwarovým rozšířením pro napájení libovolným napětím.

Raspberry Pi dostalo dlouho očekávaný dotykový displej. Původně se o něm začalo mluvit už před dvěma lety a vývojáři doufali, že do půl roku bude hotovo. Nakonec je zdržela řada problémů a dalších projektů, takže se displej dostal na světlo světa až teď. Jak se dá displej připojit a co všechno umí?

Hlavní princip řízení kvadrokoptéry pomocí PID regulátoru byl už zmíněn v minulých článcích. Všechno ostatní už je především programátorský úkon, který se týká správného přeposílání řídících povelů a spousta laborování. Tento díl bude o možnostech řízení kvadrokoptéry joystickem, popřípadě RC vysílačkou.

PID regulátor je používán v mnoha odvětvích průmyslu, dá se také použít ke stabilizaci kvadrokoptéry a nejen to: můžeme ho použít k regulaci teploty v místnosti, stabilizaci segwayů, zkrátka všude tam, kde je potřeba něco regulovat. V tomto článku pokračuji v jeho implementaci v rámci kvadrokoptéry.

Článek je o bezpečnosti při stavbě kvadrokoptéry a navazuje na použité komponenty v minulém díle. Čtenáře by měl zdravě vystrašit, neboť kvadrokoptéra může být nebezpečná. Závěr článku je o stabilizaci kvadrokoptéry a PID regulátoru, kde si každý může povšimnout, že jeho implementace není moc složitá.