Názory k článku 20 let od prvních 64bitových Opteronů, dokončen přechod GIMPu na GTK3
-
Jan HrachStříbrný podporovatelU přechodu na x86-64 mě fascinuje, že se tak pokud vím velmi dlouho vyráběly procesory s poměrně složitým HW navíc, který většina lidí nevyužívala - kolem 2009 už byl třeba skoro každý desktopový procesor 64bit, ale všichni na tom jeli 32bit XPčka. U serverů nevím, ale čekal bych to nějak podobně, jen s přechodem na 64bit o pár let dřív. Tak že se to vyplatilo vyrábět, a neprodávat místo toho levnější procesory (nebo mít větší zisk), stále 32bit.
-
1)Opteron je pro servery.
V serverech byl nástup 64bit mnohem rychlejší.
2)Win XP měla obě edice. Pravda že 64bit byla méně rozšířená, ale sám jsem jich pár nainstaloval.
3)Win Vista vyšla v roce 2007. OEM volili 64bit protože to je více než 32. (BFU zas volili x86 protože to je víc než 64 :)
4)Výrobci HW byli vždy napřed před vyrobci SW.
5)Životnost CPU je mnohem víc než 6 let.
6)Ty instrukční sady toho křemíku zas tolik nesežerou.Ano, taky jsem měl pocit že by se dalo ušetřit(nebo spíš lépe využít) spoustu křemíku. Ale ne kvůli CPU ale kvůli RAM.
XP měla sice PAE, ale omezené na 3,5GB.
Vzhledem k ceně jsem všude dával 4GB. -
Smutne je, ze to omezeni PAE bylo umele :-(
Uz Win NT enterprise server zvladal vice jak 4GB pameti.
Bohuzel pri vyvoji Win2K/XP (coz byl vlastne merge obou vetvi - NT a 3.11/95) dohromady se prislo na to, ze je problem vyrobcum 'komzumnich' HW, co psali ovladace primarne pro Win95 vetev, poradne vysvetlit, co je treba udelat, aby dokazali fungovati i s PAE (tedy vice jak 4GB) pameti ......
Nejvetsim problemem jsou DMA buffery - ty musi byt alokovany specialni funkci kernelu, aby bylo zaruceno, ze fyzicky lezi pod hranici 4GB - protoze DMA radic nevi nic o zadnem PAE a jde natvrdo naprimo do pameti.
Takze klasicke reseni ala MicroSoft - nez to poradne popsat, vystelit a domluvit se s vyrobci HW ohledne driveru, tak to radsi umele omezime :-(
-
Výrobci HW chtějí vyrábět HW. Nechtějí - a často neumějí - psát ovladače. To byl problém při přechodu z Win3.x a DOSu na Win95. A byl to ještě daleko větší problém při přechodu na řadu NT, což vedlo k prodlužování života řady Win9x až k WinME.
Pokud jde o podporu PAE a drivery, tak máte pravdu, že je to problém memory managementu na úrovni driverů. Dokumentace samozřejmě existovala. Problém byl ale v tom, že výrobci HW prostě netestovali na systémech s více než 4GB RAM, protože to tehdy bylo jen pár high-end serverů. A ani MS nemá na výrobce páku, kterou by je snadno donutil k podpoře PAE. Co jim řeknete? "Vezměte vaše drahé vývojáře, kteří mají nestíhají psát drivery pro váš nově uváděný HW, a nechte je místo toho projít a přetestovat stávající drivery tak, aby vaše herní grafická karta nebo zvuková karta fungovala i na high-end serveru s více než 4GB RAM." Jistě si umíte představit odpověď.
https://web.archive.org/web/20081025182404/http://blogs.technet.com/markrussinovich/archive/2008/07/21/3092070.aspxMezi desktopy a servery je ale rozdíl. High-end servery (na Intelu) s více než 4GB RAM tehdy dělalo pár výrobců, kteří byli (na rozdíl od "milionu" výrobců desktopů) v certifikačním programu.
Padla tu otázka, proč tedy Windows XP vůbec podporovaly PAE API. To je z toho důvodu, aby na nich mohly běžet aplikace, které PAE používají. S menší pamětí, na kterou technicky není potřeba PAE, ale se stejným API. Jinak by výrobce musel uvolnit jednu verzi aplikace pro PAE OS, a druhou pro ne-PAE OS, což by byla poměrně značná nevýhoda.
Dá se také čekat, že svou roli hrál i obchodní aspekt. Windows 2000 Server a 2003 Server Standard uměl jen 4GB RAM. Podporu větší RAM měly až vyšší edice: Windows 2000 Advanced Server (8GB) a Datacenter (32GB), Windows 2003 Enterprise/Datacenter (64GB), s vyšší cenovkou.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> To je z toho důvodu, aby na nich mohly běžet aplikace, které PAE používají.
Jak vypadá PAE z pohledu aplikace? Myslel jsem, že to právě ani nemá jak poznat -- její virtuální paměť je 4 GB, namapovaná částečně do fyzické nad 4 GB, ale aplikace svůj mapping nevidí.
-
SinuhetStříbrný podporovatel
2) 64 bit Windows XP byl uplne jiny operacni system, ktery mel s Windows XP spolecny tak akorat vzhled, a to jeste ne vsude.
PAE omezene na 3,5 GB? K cemu by to bylo? Nema to byt 64 GB? -
Pravda, a proto jsem pouzival system s 8 a posleze 12GB ram, kde XP (pro) pouzivaly naprosto bez potizi celou ram. Ano, vyzadovalo to trochu toho nastavovani a (bezne) aplikace to pochopitelne neumely vyuzivat primo, takze omezeni per aplikace zustavalo na 2/3GB.
XP nejsou nic jineho nez 2k3 server. Jde o identicke systemy s drobne jinym presetem.
To neumozneni PaE bylo asi tak stejne jako neumozneni vice RDP sessions na desktopove systemy. Staci zmenit par (presne receno 12) bajtu jednoho dll, ze ...
-
Pani v tom maju evidentne chaos. PAE umozni pouzivat 32bit systemu az 64 giga, ale kedze ide stale o 32 instrukcie tak konkretny proces je obmedzeny na 4 gb(aj menej podla systemu) ktore mozu byt mapovane kamkolvek v dostupnych 64 gb.
To obmedzenie nie je teda umela ale dane tym ze 32bit instrukcna sada nedokaze adresovat viac ako 2^32. A tyka sa to nie len widli ale aj ostatnych OS.
-
> PAE omezene na 3,5 GB? K cemu by to bylo? Nema to byt 64 GB?
V té době s tím neuměly pracovat ovladače hw, proto to Microsoft uměle omezil na bezpečných 3,5 GB. Je to stejné, jako když v době DOSu rezidentní programy používaly paměť "na konci", mezi 640 kB a 1 MB.
32bit Windows Server to omezení asi neměl a nepřekvapuje mě, že si někdo příslušně upravil desktopovou verzi. Já sám běžné dával RDP server a Místní zásady zabezpečení z Pro do Home.
-
Ano vlna 64bit CPU se kryla s vlnou NTB.
Alespoň u nás ve střední Evropě. V té době měl PC každý a každý si pořizoval NTB.
Jenže notebooky měli jen 2 sloty pro RAM.
Což v kombinaci DDR 400 znamenalo 2GB paměti. Při použití DDR2 800 4GB RAM maximálně.
V kombinaci s integrovanou grafikou, která si kus RAM ukousla pro sebe, ztrácel 64bit OS smysl. -
Jenže ta AMD64 architektura je právě hodně kompatibilní s původní X86. Vyhodilo se pár instrukcí co mělo redundantní kódování, přidal se REX prefix, přidalo se RIP adresování a bylo hotovo... Toto byl největší benefit této instrukční sady před 20 lety a teď je to její největší zkáza. X86 tu ještě bude dlouho, ale budoucnost to rozhodně není.
-
Photoshop je drahej a za předplatné a není pro Linux (jasně, lze ...). Photopea je prohlížečová a za předplatné (jasně, lze i bez, ale ...). Affinity je placené a není pro Linux (jasně ...). GIMP je zdarma, pro jakoukoli platformu a komu nevyhovuje, sáhne po Kritě, pro fotky třeba darktable, pro panoramata třeba Hugin (i když k němu mám pořád nemalé výhrady).
Když budou všichni uživatelé GIMPu ochotní platit 1USD měsíčně na vývoj, bude z něj do rok a do dne nejlepší foto aplikace na světě. Ale to se nestane.
-
L.Stříbrný podporovatel
Předplatné Photoshopu (v balíku s Lightroomem) stojí zhruba tolik, jako předplatné Netflixu. Pokud potřebuju jednou za tři měsíce upravit pět fotek, tak se to samozřejmě nevyplatí, ale pro člověka, co se focení trochu věnuje, je poměr cena výkon i tak dost výhodný.
-
Finančně je to nastejno ("Klidně budu platit každý rok novou verzi"), proto nechápu tu nemorálnost. A ta jednou zakoupená "krabicová" verze stejně může přestat fungovat v novější verzi OS kvůli nekompatibilitě, a naopak předplatné v nějaké podobě může fungovat i po přestání placení (např. po nějakou dobu, např. rok, jsou dokumenty v režimu čtení, aby sis je mohl stáhnout bez stresu, že musíš myslet na to, kdy předplatné končí; on-premise web aplikace Microsoftu třeba dál jedou - podobně jako lidi odklikávají dialog trial verze Total Commander a WinRAR).
-
Nie, nie je to "nastejno". Akonáhle prestanem platiť predplatné, nemôžem softvér používať. V prípade, že si kúpim "krabicovú" verziu, používam to tak dlho, ako to je možné a ako mi to vyhovuje.
Nejaký čas tu bolo predplatné na nové verzie, ktoré si platili tí, čo potrebovali mať to najaktuálnejšie. To bola vcelku férová politika.
Ale najvačšie softvérové firmy , jedny z najbohatších na tejto planéte už nevedeli ako svojich chytených a nich závislých (zaháčknutých) užívateľov ešte viac vyžmýkať z peňazí, tak zaviedli predplatné. Tak si "de facto" môžu s užívateľmi robiť čo sa im zapáči, nastavovať pravidlá a ceny aké chcú.
Zabezpečili si konštantný príjem, ale keď si zrátate TCO za 3/5 rokov tak často zistíte, že v skutočnosti je to drahšie, ako keby ste si kúpili každých 5 rokov novú licenciu. Ono je to totiž výhodné len pre jednu stranu - samozrejme tú ich.
A tento "mor" s názvom "predplatné" sa rozširuje aj mimo IT, pretože všetko predsa môže byť služba.
Takže áno, dá sa to označiť slovom nemorálne. Ja by som k tomu pridal ešte slová 'obrovská chamtivosť'.24. 4. 2023, 18:32 editováno autorem komentáře
-
> V prípade, že si kúpim "krabicovú" verziu, používam to tak dlho, ako to je možné a ako mi to vyhovuje.
Což v praxi nefunguje.
Rodičové mají přesně tuto krabicovou verzi a používají ji. Postupně už si zazálohovali staré MacOS, udržujou v rukavičkách strarý MacBook... Nevím, jak dlouho jim to vydrží. -
Ano, běžně se to dělá. Říká se tomu royalty, česky provize z prodeje.
Ale tak jasně. Toto můžete úplně stejně smést ze stolu, že je to taky nemorální. Protože ve skutečnosti je to jen váš ničím nepodložený názor, který plně respektujeme a ignorujeme.
Někdo odmítá kupovat licenci, někomu to nevadí. Je to věc volby. Problém je v okamžiku, kdy má někdo tu drzost určovat, jak má někdo nakládat se svou prací.
-
Ty opravdu nevis v cem je vyhoda predplatneho u softveru, ze?
Výhoda… pro koho? Třeba pro mne jako zákazníka má tradiční model zásadní výhodu v tom, že když usoudím, že nová verze mi nepřináší dost vylepšení oproti staré, aby mi stála za ty peníze, tak si ji prostě nekoupím a počkám si, až to tak bude. Tím je přirozeně regulována tendence některých vydavatelů vydávat nové verze jen tak, aby peníze tekly, aniž by za ně poskytovali dostatečnou protihodnotu, a jsou motivováni v nových verzích přicházet s vylepšeními, která zákazníky opravdu motivují k upgradu. V modelu předplatného zákazník tuto volbu nemá, tam prostě platit musí, jinak by nemohl používat ani starou verzi, a jediná alternativa je přejít na úplně jiný software.
-
A co ked tie nove funkcie nechcem? Alebo sa chcem rozhodnut, ci tie nove funkcie stoja za extra peniaze? Ak ano, kupim si upgrade, ak nie, tak nie. Predplatne mi tuto moznost berie.
A to sa stale bavime o tom, ze nova verzia ma viac funkcii. Co ked ich ma menej? To nie je hypoteticka otazka, vid Adobe a podpora Pantone. Preco by som mal platit extra za nieco, co bude mat menej funkcii ako stara verzia, ktoru som tiez zaplatil?
-
L.Stříbrný podporovatel
$9.99 není 800,- ani když připočteš DPH: https://www.adobe.com/creativecloud/photography/compare-plans.html
V přepočtu to vychází na nějakých 256,- měsíčně, skoro přesně jako Standard plán Netflixu.Na věci, kde je Photoshop overkill, je Lightroom co je v tom balíčku také obsažený.
Konkurence existuje, viz výše. Rozhodně Afinity a s trochu snahy snad i Photopea.
24. 4. 2023, 21:20 editováno autorem komentáře
-
Nemel. Adobe fans delaji neustale agitku a kdyz jde o cenu, argumentuji orezanou verzi.
Photoshop 24,19 €/měsíc včetně DPH
Zdroj: https://www.adobe.com/cz/creativecloud/plans.html?plan=individual
-
L.Stříbrný podporovatel
Ano, jsou i jiné balíčky s dalšími aplikacemi a službami a ty samozřejmě stojí víc. Photoshop (ani Lightroom) v Photography balíčku nejsou nijak "ořezané", to si asi pleteš s Photoshop Elements.
-
Neplatím Netflix a nevidím důvod proč platit předplatné za jakýkoli sw. Já jsem leda tak ochoten zaplatit nějakou částku za nějakou verzi sw a pokud mi její možnosti přestanou stačit, koupím verzi novější. Ale abych někomu platil za to, že mohu něco vůbec používat a nijak to přitom nevlastnil, tak to ANI OMYLEM.
-
L.Stříbrný podporovatel
To srovnání s Netflixem bylo hlavně abychom měli měřítko jak moc je Photoshop "drahý".
Jinak já používám na RAWy CaptureOne, kde je možnost jak předplatného, tak permanentní licence. Zvolil jsem tu permanentní licenci, ale po několika letech zkušeností to vychází reálně zhruba šul-nul s předplatným.
