Ballmer: Linux je jako rakovina
Linux byl od počátku takový protipól Microsoftu a systému Windows, nicméně v roce 2001 začalo přituhovat. Linux začínal nabírat na obrátkách a pro Microsoft představoval čím dál větší hrozbu, zejména na serverech. 1. června 2001 pronesl Steve Balmer, šéf Microsoftu, slavný výrok: Linux je jako rakovina, která na sebe vážně veškeré duševní vlastnictví, kterého se dotkne.
Ballmer toho řekl víc a spíše kritizoval copyleftové licence jako takové, nicméně tento výrok stvrdil nevraživost, která pokračovala dlouhé roky a do určité míry pokračuje dodnes.
Nutno doplnit, že nešlo o jeden výrok. Microsoft Linux pomlouval delší dobu celkem konzistentně a argumenty mnohdy byly značně demagogické. Zjednodušeně lze říct, že se Microsoft snažil Linux a open source vykreslovat jako něco komunistického a neamerického, byť samozřejmě bez použití těchto slov. Přesto že od té doby uplynulo hodně času a dnes Microsoft přispívá do open-source projektů, s Linuxem do určité míry spolupracuje a dokonce vstoupil do Linux Foundation, řada linuxáků mu tehdejší jednání nemůže zapomenout.
Vznikla Wikipedie jako doplněk Nupedie
V pondělí 15. ledna 2001 pánové Jimmy Wales a Larry Sanger zakládají volně editovatelnou encyklopedii Wikipedie. Ta je původně zamýšlena jako doplněk a zdroj pro jejich hlavní encyklopedii Nupedie, která sice byla tvořena dobrovolníky, ale články zároveň byly poměrně pečlivě recenzovány. Nakonec se ukázalo, že zatímco plnění Nupedie jde velmi pomalu, na Wikipedii články přibývají hodně rychle a komunita obsah dokáže celkem rozumně korigovat. A tak se Wales a spol. postupně více zaměřovali právě na Wikipedii a provoz Nupedie byl v roce 2003 definitivně ukončen.
Wikipedie v roce 2001. Jednoduchý a čistý design si encyklopedie zachovává dodnes
Pojem rychle je však velmi relativní. Zpočátku ani Wikipedie nerostla žádným závratným tempem, opravdový boom nastal až zhruba v roce 2004, u neaglických variant ještě tak o rok později. Dál už to asi znáte. Wikipedie se stala jedním ze zářných příkladů toho, že i velké projekty dokážou fungovat bez striktního centrálního řízení. Dnes je Wikipedie nejodkazovanějším serverem na světě a co do návštěvnosti se řadí do první desítky. Zmínit musíme také svobodný software MediaWiki, na kterém Wikipedie běží od začátku roku 2002 a který je základem pro tisíce dalších komunitně editovatelných serverů.
Vychází Linux 2.4, startuje DistroWatch
Na začátku roku vychází Linux 2.4. Zaujme hlavně značně vylepšenou podporou hardwaru a různých rozhraní. Hlavní byla podpora USB, ale šlo např. i o nativní podporu PCMCIA, specifikace Plug-and-play, televizních karet nebo některých high-end grafických karet. Linux 2.4 v tomto ohledu do značné míry dohnal Windows. Zpětně je ale asi řada 2.4 nejzajímavější tím, jak dlouho byla podporována. Přestože za necelé tři roky vyšla verze 2.6, předchozí řada stále dostávala aktualizace. Poslední verze 2.4.37.11 vyšla v prosinci 2010. Číslo verze asi hovoří samo za sebe. Žádná jiná řada Linuxu tak dlouho aktualizována nebyla.
Rozhovor s Linusem Torvaldsem v americké talk show (2001)
V roce 2001 je také spuštěn server DistroWatch, který je dodnes nejoblíbenějším katalogem linuxových distribucí. A to i přesto, že design se za ty roky příliš nezměnil a je opravdu zastaralý. Pokud chcete mít přehled o nových verzích různých distribucí, je DistroWatch i dnes nejlepší volba. Málo se ví, že server založil a zřejmě dodnes vlastní Ladislav Bodnár, Čechoslovák žijící na Tchaj-wanu. V roce 2005 s ním Linuxsoft.cz přinesl rozhovor, ve kterém Bodnár označuje Root.cz za jeden z nejlepších linuxových webů na světě. Jak se ten kruh hezky uzavírá…
BitTorrent: protokol, který se neptá, co sdílíte
Bram Cohen v létě 2001 zveřejňuje první specifikaci protokolu BitTorrent, který má sloužit pro snadné sdílení větších souborů bez nutnosti provozování centrálního serveru. Nejde však o první P2P projekt podobného rázu, tehdy byl slavný hlavně Napster pro sdílení písniček. Cohen říká, že BitTorrent nezakládal pro žádný specifický účel, ale prostě jako otevřenou technologii. Opět ale trvalo, cca do roku 2003–2004, než se BitTorrent začal výrazněji rozšiřovat. Dnes se odhaduje, že protokol pravidelně využívá cca 300 miliónů lidí.
BitTorrent se stal téměř synonymem pro pirátství, nicméně řada obsahu je přes něj sdílena legitimně. Koneckonců BitTorrent je zkrátka otevřená technologie, která sdílený obsah soudit nechce ani nemůže. A proto také platí, že ke sdíleným souborům by mělo být přistupováno s opatrností. Poté, co BitTorrent začal být populární, Cohen v roce 2004 založil stejnojmennou firmu, která nejenže vyvíjí a spravuje protokol, ale také pro něj hledá různá legální využití. Asi nejznámější je nástroj Resilio Sync (dříve BitTorrent Sync) pro synchronizaci osobních dat mezi počítači.
Vychází legendární Windows XP, vydrží 13 let
Ve čtvrtek 25. října 2001 Microsoft vydal operační systém Windows XP, který se v průběhu let stal legendou a osobní počítače představil obrovskému množství lidí. Systém se architektonicky zásadně nelišil od Windows 2000, ale to, čím se lišil, se ukázalo jako velmi důležité. Kromě podpory nových technologií to byl hlavně vzhled, který byl mnohem atraktivnější a barevnější než u dřívějších šedošedých verzí. Velký podíl na úspěchu Windows XP měla myšlenka Microsoftu, že možná nebude nejlepší vydávat nový systém každé dva roky, ale raději ho průběžně aktualizovat. Systém ale hlavně byl ve správnou dobu na správném místě a těžil z velkého počítačového a internetového boomu.
Windows XP postupně dostal tři velké aktualizace, tzv. service packy, díky kterým dlouho udržoval krok s dobou. Poslední vyšel v roce 2008 a až od té doby začal systém pozvolna zastarávat, ale podpora systému byla ukončena až na jaře roku 2014. Přesto Windows XP stále žije a má nezanedbatelný tržní podíl, podle některých statistik až 10%. I když provozovat takový systém je velký hazard s bezpečností. Microsoft i nadále nabízí placenou podporu, ale pouze pro verzi systému určenou pro embedovaná zařízení, např. bankomaty. A tak se stále může stát, že Windows XP někde na veřejných místech zahlédnete.
USB 2.0: rychlost jako z říše snů
V roce 2001 se začíná rozšiřovat standard USB 2.0, který byl uveden v dubnu 2000. Oproti USB 1.0 nebo 1.1 nabízí rychlost jako z říše snů, a to až 480 Mbps. To je i dnes použitelná rychlost, kolem které se pohybují např. lacinější flash disky. Právě rychlé USB 2.0 tehdy bylo jedním z hlavních faktorů pozdějšího rozšíření flash disků, o kterých jsme psali v minulém díle, a externích pevných disků. Pro pořádek uveďme, že USB 1.1 zvládalo pouze 12 Mbps a první USB 1.0 z roku 1996 dokonce jen 1,5 Mbps.
Rychlost ale není vše. Po uvedení USB 2.0 se rozhraní začalo čím dál víc využívat pro připojování nejrůznějších zařízení a dostálo tak svému názvu Universal Serial Bus. Typicky šlo o tiskárny, klávesnice, myši, různé herní periferie a mnoho dalšího. Namísto osmi různých konektorů tak na základní desce máme osm usbéček, které lze využít mnohem flexibilněji. Dnes už se USB používá prakticky pro vše kromě přenosu obrazu a někdy zvuku.
ČLÁNKY DO MAILU