Chytré telefony, čtečky knih a netbooky
Rok 2007 přináší tři nové hardwarové vynálezy, resp. nová zařízení. Apple uvádí chytrý telefon iPhone, který úplně mění představu o tom, jak by měl moderní telefon vypadat. Žádné hromady nastavení, žádné titěrné rozhraní, žádný stylus. Ale malé zařízení pro každého, které se dá snadno ovládat prsty. Pravda, Apple tehdy kromě nadšených ohlasů sklidil i hodně výsměchu – iPhone oproti PDA a spol. vypadal trochu jako hračka. Nicméně jak ukáže budoucnost, pojetí chytrého telefonu podle Applu bylo správné.
Amazon koncem roku představuje elektronickou čtečku knih Kindle. Elektronické čtečky už na trhu několik let byly, ale doplácely hlavně na dvě věci: absenci obsahu a poměrně vysokou cenu. Kindle se prodával za rozumných 399 dolarů a Amazon, obchod s obrovským zázemím a know-how, začal sám e-knihy nabízet. Při startu bylo k dispozici cca sto tisíc knih, což je jen nějaká padesátina dnešní nabídky, ale konkurence tehdy měla ještě řádově méně. Dveře k úspěchu byly otevřené a Kindle byl několik měsíců beznadějně vyprodán.
První dvě generace Kindle ještě měly klávesnici
A do třetice všeho dobrého Asus uvádí počítač s divným názvem Eee a zakládá tak novou kategorii zařízení – netbooky, neboli malé a levné notebooky. S netbooky se pojí několik kompromisů – absence optické mechaniky, často nepříliš kvalitní zpracování a také relativně nízký výkon. Jenže je to pořád počítač s plnohodnotným operačním systémem (ať už Linux nebo Windows), který váží jen něco kolem kila a stojí méně než polovinu toho, co běžný notebook. A to je velmi lákavá nabídka.
Vzniká Linux Foundation
Do roku 2007 existují dvě organizace, které se zaměřují na rozvoj Linuxu: Free Standards Group a Open Source Development Labs. Obě částečně financují vývoj, starají se o právní zázemí a také jsou místem, kde firmy mohou diskutovat o rozvoji Linuxu. Proč to raději nedělat pod jednou střechou? napadá funkcionáře organizací a dohodnou se na spojení. Vzniká tak organizace s nejvýstižnějším možným názvem: Linux Foundation.
Vedení se ujímá Jim Zemlin a organizaci šéfuje dodnes. Linux Foundation také platí několik klíčových vývojářů/správců Linuxu včetně Linuse Torvaldse. Na rozdíl od Free Software Foundation a dalších spíše ideologických organizací jde hlavně o průmyslovou asociaci, kde firmy společně řeší možný rozvoj Linuxu, jeho využití v byznysu atp. Vývoj Linuxu jako takový však neřídí, na to je až příliš organický.
IBM staví kancelářský balík Lotus Symphony
IBM se rozhodlo oživit kancelářský balík Lotus Symphony, který byl docela oblíbený v 80. letech. Ale samozřejmě už jde o úplně jiný kus softwaru. Nové Symphony je forkem OpenOffice.org. Využívá zejména jádro a klíčové knihovny, ale dost přidává ze svého. První verze vyšla v roce 2007 jako komerční a proprietární software, takže mezi běžné uživatele se téměř vůbec nerozšířila. A ani ve firmách to žádné terno nebylo.
Později je kancelářský balík uvolněn zdarma, ale ani poté příliš pozornosti nezíská. IBM proto v roce 2012 projekt ukončuje a kód předává projektu Apache OpenOffice. Symphony po sobě zanechal jednu užitečnou věc používanou dodnes. Jde o postranní panel, který byl implementován do OpenOffice a posléze i do LibreOffice.
GNU GPLv3: kompatibilita s dalšími licencemi
V létě 2007 vyšla třetí verze oblíbené copyleftové licence GNU GPL, kterou používá velká část svobodného softwaru. Nová verze se od tehdy patnáct let staré licence GNU GPLv2 zásadně neliší, ale snaží se pokrýt různé mezírky a věci lépe definovat. Proto má také dvojnásobnou délku. Dále např. řeší patenty nebo to, co se má stát při porušení licence.
Asi nejdůležitější novinkou je kompatibilita GPLv3 s některými permisivními licencemi, zejména Apache License 2.0. Kód obou licencí je tak možné v rámci jednoho projektu kombinovat. Na druhou stranu však novinka není kompatibilní s GPLv2. To je asi hlavní důvod, proč má druhá verze stále velké zastoupení a hlavně u starších projektů přetrvává.
Debian 4.0 Etch s podporou 64 bitů
Co se týče linuxových distribucí, tak asi nejvíc zaujal Debian 4.0 Etch. Jak jsme psali, Debian se stal přístupnějším pro méně zkušené uživatele. Přibyl grafický instalátor, díky podpoře UTF-8 zmizel problém s českými znaky a také jsme se poprvé dočkali oficiální podpory AMD64, tedy 64bitových procesorů. To vše samozřejmě s pěkně odladěným prostředím GNOME 2.
Debian 4.0 dostal jméno podle kreslicí tabulky Etch, u nás se téhle hračce říkalo Grafo
Z Debianu 4.0 vyšla také nová distribuce Trisquel, která je dosud hlavním zástupcem čistočistých distribucí. To znamená, že se snaží plně zbavit proprietárních součástí včetně různých binárních blobů. Zároveň však šlo o jediné vydání na Debianu postavené, distribuce brzy přešla na Ubuntu.
Windows Vista: náročné „omalovánky“
Microsoft vydává operační systém Windows Vista, který potvrzuje trend střídání dobrých a špatných vydání. Visty přišly s novým rozhraním Aero, u nás často přezdívaným omalovánky. Rozhraní v zásadě nebylo nějak špatné, ale problém byl hlavně v tom, že se systém loudal, a to i na relativně slušných počítačích. Minimální požadovaná paměť sice byla stanovena na 512 MB, ale to v praxi bylo skutečně málo. Microsoft proto urychlil práce na další verzi a za necelé tři roky vydal mnohem lépe optimalizované Windows 7.
Visty ale přinesly i dobré věci, pokud se na to podíváme zpětně. Byly zjednodušeny automatické aktualizace, nová nabídka Start měla vyhledávání, přibyla základní ochrana proti spywaru (Windows Defender) a v nejvyšší variantě bylo k dispozici také šifrování. Novinky v zásadě byly užitečné, ale někdy běžní uživatelé moc nechápali a systém pohřbila právě špatná optimalizace. Letos v dubnu definitivně skončí podpora systému.
ČLÁNKY DO MAILU