Linux v mobilech
Mobilní zařízení už se Linux snaží kolonizovat několik let, avšak se střídavými úspěchy. MeeGo už je definitivně minulostí, Tizen zatím běhá jen v laboratořích Samsungu, ale o podíl na atraktivním trhu se přišli bít noví hráči.
Android: suverén
O úspěchu Androidu asi netřeba nikoho přesvědčovat. Suverénní byl už loni a v roce 2013 svůj tržní podíl ještě navýšil. Dnes má zhruba 82% podíl na trhu smartphonů, což je meziročně o cca 10 % víc. Systém od Googlu se tak dostává do podobně silné pozice, kterou na desktopu dlouhá léta udržuje Microsoft s Windows. Zato na mobilech se Windows nedaří, ani ne 4% podíl vznáší obavy do budoucna. Android bude největším soupeřem nového šéfa Microsoftu, který brzy nahradí Steva Ballmera.
Androidu se dařilo i na tabletech, kde předehnal iOS (iPad) a momentálně obhospodařuje cca dvě třetiny prodaných tabletů. Obecně by se dalo říct, že Android dospěl. Má silný technický základ i solidní rozhraní, která v této podobě pravděpodobně vydrží ještě několik let. Verze 4.3 Jelly Bean a 4.4 KitKat tak přinesly hlavně dílčí vylepšení funkcí, výkonu a také další propojení se službami Googlu, což se nemusí každému líbit. Proto jsou tu alternativy. Například CyanogenMod, alternativní sestavení Androidu, povýšil na firmu a plánuje vlastní propracované funkce, služby i zařízení.
Firefox OS: malý, ale šikovný
V Mozille na to šli chytře. Místo toho, aby šli proti těm nejlepším smartphonům s Androidem nebo iOS, Firefox OS cílí hlavně méně náročné uživatele, zejména ty, kteří dostud používali „hloupé telefony“. Zařízení s Firefox OS jsou při nízké ceně relativně svižná a spolupráce s operátory umožňuje různé lokální vychytávky. Na trhu je momentálně jen několik málo zařízení s Firefox OS a prodávají se zatím pouze v několika zemích převážně v jižní Americe.
Do globálních statistik zatím Firefox OS nepromlouvá, nicméně tam, kde se prodává, je relativně úspěšný. V plánu je rozšíření do dalších zemí včetně České republiky. Spojené státy ale v plánu nejsou, tamní zákazníci už jsou zvyklí na vybavenější zařízení. Firefox OS hraje do karet i snadný vývoj aplikací, celý systém totiž staví na webových technologiích.
Sailfish OS: potomek Nokie
Legendární finská Nokia byla v září odkoupena Microsoftem, její odkaz se však snaží rozvíjet i jiní. Řada jejích bývalých zaměstnanců nyní pracuje ve společnosti Jolla, která táhne vývoj systému Sailfish OS. Základem systému je MeeGo, ale některé jeho části pochází i z dalších open-source projektů. První smartphone nazvaný prostě Jolla se v listopadu začal prodávat volně a přes finského operátora DNA. Zařízení je mimo jiné zajímavé tím, že podporuje vyměnitelné zadní kryty s nejrůznější funkcionalitou.
Ubuntu Touch: na počátku cesty
Na podzim 2013 jsme se konečně dočkali první verze mobilního Ubuntu, o kterém se hovořilo už dlouho. Nutno ale dodat, že šlo o jakousi vývojářskou verzi a bylo to znát. Systém ještě nemá hotové ani základní aplikace a není stabilní. Rozhraní je ale docela svěží a může zaujmout. Canonical slíbil, že roku 2014 už se dočkáme opravdu stabilního systému a prvních zařízení v ostrém prodeji.
Bitcoin: investice roku
Ještě před rokem znali kryptoměnu Bitcoin téměř jen technologičtí nadšenci. Dnes už o ní má povědomí 42 % Američanů, alespoň podle průzkumu společnosti Bloomberg. Bitcoin, který snad ani netřeba blíže představovat, skloubil několik předností svobodných technologií. Zejména otevřenost zdrojového kódu a decentralizaci. Nespoléhá na andělské vládce, kteří to s vámi myslí dobře, ale jen na sílu kryptografických algoritmů. Výhody jsou zřejmé, ale projevilo se i několik systémových „vad“ celého řešení – řada služeb byla vykradena a dostat peníze zpět je velmi obtížné.
Největší „boom“ Bitcoin zažil v dubnu, kdy směnný kurz atakoval hranici 250 dolarů, na začátku roku to přitom bylo jen cca 13. Poté ale bublina splaskla a po strmém pádu se cena ustálila v pásmu kolem 100 dolarů. Až do října, kdy Bitcoin začal opět exponenciálně růst až ke 1200 USD za 1 BTC. Poté přišel další pád a v současnosti se cena opět trochu ustálila kolem 700 dolarů. I přes propady ale šlo o jednoznačně nejlepší investici roku.
Díky popularitě vznikla celá řada dalších kryptoměn, někdy také označovaných jako „altcoin“, která se snaží zopakovat úspěch Bitcoinu. Některé slibují rychlejší zpracování transakcí, další různě upravené těžící algoritmy, šetrnost k životnímu prostředí nebo například zabudovávají mírnou inflaci. Tak jako tak, na Bitcoin co do tržní kapitalizace nemají ani zdaleka. I druhý Litecoin je zhruba 18× menší než Bitcoin.
Hraní na Linuxu
Steam: pomalý rozjezd
Herní platforma Steam se na Linux dostala už v roce 2012, ale až v únoru dalšího roku vyšla ve stabilní verzi. Pravdou však je, že od té doby se o hraní na Linuxu spíše jen hovořilo, než že by se opravdu něco podstatného událo. Hry přibývají, ale nijak závratným tempem. Momentálně jsou pro Linux dostupné necelé tři stovky titulů, přičemž jen tak maximálně tři desítky z nich bychom mohli zařadit do nejvyšší kategorie. Zbytek klasicky tvoří nezávislé hry. Ani podíl Linuxu ve službě Steam není nijak oslňující, stagnuje kolem jednoho procenta.
Přivést Steam na Linux byla ta jednodušší část plánu. Koncem léta Valve oficiálně oznámilo to, co už většina lidí dlouho tušila: chceme Linux využít pro plánované konzole se Steamem. A tak vznikl SteamOS. Ten už byl zveřejněn ve vývojové verzi, zatím se jedná prakticky jen o standardní Debian s klientem. Nejdůležitější ovšem je, že Valve intenzivně spolupracuje s výrobci grafických čipů na vylepšení ovladačů. Výsledky na sebe doufejme nenechají dlouho čekat.
Humble Bundle: ještě více akcí
Úspěšný rok zažil také projekt Humble Bundle, který se i nadále značně rozrůstá. Přinesl rovnou 17 balíčků her za libovolnou cenu, ne všechny ale podporovaly Linux, což mnoho fanoušků z počátku nemohlo rozdýchat. Poté přišla podkategorie „Weekly Sale“, kde se každý týden objevují nové balíčky. Ty už nebývají tak atraktivní jako ty v hlavní kategorii a mívají trochu přesněji definované cenové podmínky. I některé z nich však byly velmi úspěšné.
A nakonec přišel obchod Humble Store. Mezi jeho největší výhody patří šíře podporovaných platforem a způsobů distribuce. Za jedny peníze tedy obvykle dostanete klíč na Steam, binárku bez DRM pro Linux, OS X a Windows a někdy dokonce balíček pro Android, což je docela rarita. Humble Store navíc podobně jako Steam pořádá velké slevové akce, takže když si počkáte, můžete ulovit kvalitní kousky třeba i za pětinu běžné ceny.
Špehovací program PRISM
V červnu britský deník The Guardian zveřejnil informace o masivním odposlouchávání (nejen) internetové komunikace, kterého se měla dopouštět Národní bezpečnostní agentura Spojených států. Program nesl název PRISM. Snahy států o monitorování co největšího objemu komunikace sílí, to není nic překvapivého. Nejvíce šokující na celém případu byl fakt, že NSA měla mít přímý přístup do databází největších internetových služeb i mobilních operátorů.
Všechny společnosti, které byly v tajných materiálech jmenovány, však taková nařčení důrazně odmítaly. Pro spolupráci se státními orgány prý mají přísná pravidla. Mnoho firem tvrdí, že osobní data uvolňuje až na základě soudního příkazu. Jak to bylo doopravdy už se zřejmě nikdy nedozvíme. Důležité je, že celá kauza alespoň trochu pohnula ledy. Firmy se dostávají pod drobnohled, jsou motivovány zveřejňovat pravidla ohledně soukromí a být transparentnější. Také roste poptávka po službách, které kladou důraz na spolehlivé šifrování obsahu. Auditu se dočká také známý open-source šifrovací nástroj TrueCrypt.
Na Edwarda Snowdena, který tajné informace vynesl, je v USA vydán zatykač a momentálně na dočasný azyl pobývá v Rusku. Snowdena podporuje organizace WikiLeaks, získal řadu příznivců, byl nominován na Nobelovu cenu míru a časopis Time ho ve svém prestižním žebříčku označil za druhou osobnost roku, hned po novém papeži Františkovi.
Na desktopu klid
Klasický linuxový desktop poslední dobou již nenabízí tolik zajímavého. Vychází nové verze distribucí, grafických prostředí i programů, ale obvykle nepřinášejí revoluční změny. KDE, GNOME i další prostředí už si největšími změnami prošla a nyní je vývojáři spíš jen „vymazlují“. Několik zajímavých událostí se ale přece jen odehrálo.
Deset let Fedory
Fedora, podle našeho průzkumu třetí nejoblíbenější distribuce, letos oslavila 10. narozeniny. A jelikož vychází ve zhruba půlročním cyklu, vyšla také jubilejní Fedora 20 s přezdívkou Heisenbug. Toto vydání je z dlouhodobého hlediska důležité hlavně tím, že se poprvé dostalo architektuře ARM stejné péče jako standardním x86 a x86_64.
Debian 7 Wheezy
Vydání stabilního Debianu je vždy docela nudné, ale na druhou stranu významné. V květnu vyšla již sedmá stabilní verze „Wheezy“, která se na dlouhá léta usadí na mnoha serverech, ale i desktopech. Nemluvě o tom, že z Debianu vychází celá řada dalších distribucí. Debian je zkrátka stálice linuxové scény.
Amerika si oblíbila Chrome OS
Chrome OS, lehká linuxová distribuce s prohlížečem Chrome v hlavní roli, se dosud spíš krčila za Androidem. Postupně ale začíná nabývat na významu. U nás moc takzvaných „Chromebooků“ sice nekoupíte, ale Google jimi vy spolupráci s výrobci zaplavil Spojené státy. A výsledky se dostavily. Circa každý pátý prodaný notebook už obsahuje právě Chrome OS.
Opustili nás
11. ledna 2013 spáchal sebevraždu Aaron Swartz. Přestože se dožil pouze 26 let, významně ovlivnil svět informačních technologií. Byl spoluautorem standardu RSS, svobodných licencí Creative Commons a stál u začátků serveru Reddit, jedné z prvních úspěšných sociálních sítí. V neposlední řadě také byl také velkým obhájcem (nejen) internetových svobod.
8. července 2013 tragicky zahynul Seth Vidal, dlouholetý vývojář Red Hatu a Fedory. Vidal stvořil a spravoval balíčkovací nástroj yum, který používají hlavně zmíněné distribuce, ale i řada dalších.
