Internetová nesvoboda
Pokud bychom měli vybrat jednu věc, která se rokem 2016 táhla, tak to bude asi omezování internetové svobody a soukromí občanů. V méně vyspělých a totalitních zemích už je to běžná věc, ale různá omezení se tlačí i k nám. Turecko v průběhu roku blokovalo nejrůznější služby, sociální sítě apod. A teď se navíc snaží blokovat nástroje, které mohou cenzuru obejít – typicky hlavně VPN a anonymizační síť Tor. Šrouby byly přitaženy také ve Velké Británii, kde poskytovatelé připojení musí uchovávat informace o aktivitě uživatelů (navštívené servery) za posledních 12 měsíců. K datům navíc může přistupovat několik desítek vládních agentur, nejde jen o protiteroristické účely apod.
Nejslavnější IP adresa v Turecku
Své jsme si užili také v České republice. Byl schválen zákon, který ISP nařizuje blokaci stránek s nelegálním hazardem vyjmenované Ministerstvem financí. Kritici namítali, že podobný systém může být zneužit pro jiné účely a také tím, že zákon, resp. prováděcí vyhláška, jsou velmi nejasné a blokaci stejně půjde snadno obejít, viz. třeba ono VPN. Zákon však byl schválen a 1. ledna vstoupil v platnost. Poslední nadějí je ústavní stížnost, kterou podala skupina senátorů. A aby toho nebylo málo, tak koncem roku se objevil návrh zákona, který by dal vojenské rozvědce možnost masivního monitoringu internetového provozu a nahlížení do konkrétní komunikace.
Linux na desktopu
Linuxové distribuce tentokrát výrazněji nepřekvapily, neobjevil se žádný nový favorit ani zajímavé desktopové prostředí. Ubuntu zůstává u starého rozhraní Unity se serverem X.Org a na nové Unity a Mir stále čeká. Za to Fedora po dlouhém testování učinila velký skok – ostré nasazení zobrazovacího serveru Wayland. To se obešlo bez větších problémů, protože s vykreslováním věcí pro X.Org pomáhá vrstva XWayland.
Další zajímavou událostí bylo uvedení nových balíčkovacích formátů Snap (Ubuntu) a Flatpak (primárně Fedora). Mají být flexibilnější, bezpečnější a umožní instalaci různých verzí softwaru na jeden počítač, protože si závislosti mohou nosit s sebou. Obě technologie už jsou v provozu, nicméně stále jde spíš o veřejné testování a řada věcí se dodělává za provozu. Mnoho aplikací v těchto balíčcích dnes neseženete, ale v roce 2017 to určitě bude mnohem lepší.
Podíl Linuxu na desktopu se trochu zvýšil, podle statistik NetMarketShare z cca 1,7 na 2,2 %. Jde však o stále relativně nízká čísla, ze kterých nelze moc vyvozovat. A co hry? Ty pro Linux sice vycházejí, ale největší tituly většinou chybí. Na Steamu Linux podporovala cca čtvrtina nově vydaných her. Od Valve jsme se prakticky žádné aktivity nedočkali a vypadá to, že Linux jako herní systém zůstane jen nesplněným snem.
Web: šifrování a blokování reklamy
Vyšla finální specifikace HTML 5.1, nicméně to samo o sobě tolik neznamená, protože řada novinek se využívala už předtím. Jinak se na webu dál omezoval Flash a také se opět víc prosazovalo šifrované spojení HTTPS, hlavně díky bezplatné certifikační autoritě Let’s Encrypt. Prohlížeče také začínají uživatele upozorňovat, že obyčejné HTTP není příliš bezpečné. Tyto aktivity nesou ovoce a zastoupení HTTPS pozvolna, ale jistě roste. Takový Firefox už více než 50 % načtení stránek provádí právě přes HTTPS.
Z prohlížečů inovovala hlavně Opera, která přišla s integrovanou VPN nebo přesněji proxy službou, úsporným režimem nebo vyčleňováním videí do plovoucích oken. Operu však koupila čínská investiční skupina, což se řadě uživatelů moc nezamlouvá. Na starou Operu zase navázal prohlížeč Vivaldi, který vyšel ve stabilní verzi. Firefox se vydal cestou odtučnění a byly odebrány některé funkce, které s prohlížením webu úplně nesouvisely. Naopak se zapracovalo na nové víceprocesové architektuře Electrolysis. Tu ale Mozilla u uživatelů zapíná jen velmi pomalu.
„VPN“ v podání Opery
Také se čím dál víc blokuje reklama, na což provozovatelé webů reagují upozorňováním návštěvníků nebo přímo zamezením přístupu, pokud blokátor nevypnou. To je ale naštěstí menšinový přístup. S blokováním reklam přichází i větší prohlížeče, což se dlouho považovalo za nepřijatelnou věc. Z rozšířených prohlížečů blokaci nabízí třeba Opera. Zánovní prohlížeč Brave zase umožňuje blokování reklamy s tím, že uživatel může vložit peníze, které prohlížeč rozdělí mezi jeho oblíbené stránky.
Boom legálního on-line videa
V roce 2016 jsme zažili velké rozšíření videoték nabízejících nejrůznější filmy a seriály. V lednu se do světa rozšířil Netflix, na podzim jeho konkurent Amazon Prime Video. A vůbec – možnosti legální konzumace audiovizuální tvorby se obecně rozšiřují. Videotéky navíc masivně investují do tvorby vlastního obsahu a jejich díla se nachází na špicích různých žebříčků. Netflix do vlastního obsahu investoval 5 miliard dolarů, to je pro představu podobně jako rozpočet na třicet hollywoodských velkofilmů. Klasické televizi začíná zvonit hrana, nad vodou ji zatím drží hlavně sportovní přenosy.
Uplynulý rok s sebou ale zase vzal několik serverů z té nepříliš legální sféry, hovoříme hlavně o torrentech. Skončila torrentová jednička Kickass Torrents a její údajný provozovatel byl zatčen. Komunita se projekt sice pokusila restartovat, ale server aktuálně víc neběží než běží. Skončily ještě další dvě jedničky. Největší metavyhledávač Torrentz.eu a What.CD, největší torrentový katalog hudby. Protipirátské jednotky tak letos byly poměrně úspěšné, ale to nic nemění na tom, že jde o boj s větrnými mlýny. Stále existuje mnoho a mnoho zdrojů, kde lze obsah velmi snadno stáhnout.
Mobilní systémy: už jen Android a iOS
Poslední léta se snažilo zaujmout několik alternativních mobilních systémů, ale jen paběrkovaly. Rok 2016, zdá se, rozhodl, že už spolu budou soupeřit skutečně pouze Android a iOS. Mozilla definitivně utnula projekt Firefox OS (Boot to Gecko) a nenašel se žádný významnější hráč, který by po ní převzal žezlo. Vývoj Sailfish OS sice pokračuje, nicméně společnost Jolla na tom není kdovíjak dobře a tablet zafinancovaný na Indiegogo nakonec nedodala. A Samsung sice má svůj Tizen, ale zřejmě ho bere jen jako zálohu a na telefony ho prakticky vůbec nenasazuje, jen na televize.
Nerealizovaný tablet Jolla
Potom je tu ještě Windows Phone od Microsoftu. Tomu se nikdy nepodařilo víc nastartovat a na svém vrcholu měl tržní podíl kolem 3 %. Dnes už má jen kolem jednoho procenta a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl trend obrátit. Některé služby už dokonce zareagovaly tak, že pro Windows Phone přestávají vyvíjet své aplikace. Přesto asi nelze očekávat, že by Microsoft systém úplně zařízl. Snaží se totiž co nejvíc integrovat klasickou desktopovou a mobilní verzi. Jak rozhraním, tak kódem. Pro firmy tak Windows Phone nemusí být špatné řešení.
Co se týče Androidu, tak ten je za vodou a jeho tržní podíl už se přibližuje 90 %. Android ale stále má problém s tím, že většina uživatelů má zastaralou verzi systému a někteří ani nedostávají bezpečnostní záplaty, protože na to výrobci prostě kašlou. V roce 2016 se situace alespoň trochu posunula k lepšímu a alespoň velcí výrobci záplaty dodávají častěji, někteří každý měsíc. Také je potěšující, že více výrobců začalo vydávat betaverze nových verzí Androidu. Zájemci se tak k novinkám dostanou dřív a běžný uživatel nakonec dostane stabilnější systém.
Byznys: růst Bitcoinu a akvizice LinkedIn
Bitcoin navzdory pochybovačům stále neumřel, naopak. V roce 2016 se jeho kurz více než zdvojnásobil a ke konci roku se pohyboval na hranici 1000 dolarů, což je prakticky historické maximum. A to i přesto, že během roku ekosystém prošel i nepříjemnými událostmi. To když v létě byla burza Bitfinex okradena o cca 120 tisíc BTC. V té době šlo o největší dolarovou burzu s bitcoiny. Krom toho odstartovaly další zajímavé kryptoměny, např. Zcash. Ten je do značné míry podobný Bitcoinu, ale na rozdíl od něj má být skutečně anonymní, nikoliv pseudonymní.
Vývoj kurzu bitcoinu v roce 2016
Samozřejmě proběhla i řada akvizic. Asi nejvážnějším kandidátem byl Twitter, nicméně ten zatím nikdo nekoupil. Zato Microsoft si za 26 miliard dolarů pořídil profesní sociální síť LinkedIn. Větší akvizici loni dohodl jen Qualcomm, který za 38 miliard dolarů koupil firmu NXP, výrobce NFC a dalších čipů. U nás zaujalo hlavně spojení dvou původem českých antivirových společností Avast a AVG v hodnotě 1,2 miliardy dolarů. Za zmínku stojí také koupě společnosti Harman (audiotechnika) Samsungem za 8 miliard dolarů.
