Názory k článku 3D tiskárna RepRap: vytiskněte si třeba brýle
-
V žádném případě jsem nechtěl nikoho děsit komunismem. Komunisti by nám ty tiskárny tak leda znárodnili :D.
Měl jsem spíš na mysli, že než aby člověk celý léta vykonával stereotypní (a často ducha ubíjející) zaměstnání, dostával peníze a pak si různé věci kupoval a na různé práce si někoho najímal, tak by bylo lepší, kdybychom byli renesanční lidé. Aby každý (chlap) uměl postavit dům, vytisknout předmět denní potřeby, napsat kus kódu. Bohužel současný vzdělávací systém k tomu moc nevede. Ten vyrábí spíš úzké specialisty, kteří navíc i vědí, kdy upálili Husa. -
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Bohužel, zklamu Vás, ale úzka specializace při současném počtu obyvatelstva vytváří vyšší efektivitu, než když budeme každý odborník na všechno.
Třeba já se úzce specializuju na programování v C++. Kdybych se musel rukama starat o obživu, tak na C++ mohu zapomenout. Současná úzká specializace mi umožňuje vydělat tolik, že uživím tři hladové krky a ještě 40% své výplaty (tj, hodnot, které jsem tí vytvořil) pošlu státu aby tím on živil své úředníky, které nepotřebuju.
-
...vytváří vyšší efektivitu...
Efektivitu čeho? Předělávání planety na skládku? Konzumního způsobu života? Právě peníze jsou velká brzda.
Dříve bylo lidí méně a produkovali méně věcí, ale ne lineárně, produkovali mnohem méně věcí. Dneska je spousta věcí šunt na jedno použití. Sice je ten šunt levnější, ale když si to člověk spočítá...
Dnes je možné stavět ekologické budovy z přírodních materiálů, nemusí to být drahé, netřeba moc topit. Místo toho se v zemi vykope tisíce kilometrů dlouhé potrubí a přivádí se fosilní palivo bůhví odkud. Běžná automobilka by mohla použít např. na výrobu karosérie nekorozivní materiál. Nebylo by to dražší, stačilo by peníze z účtu "reklama" přesunout na účet "lepší materiál". Ale nikdy by to neudělali. To je ta vyšší efektivita. -
Ano, vím že bych zkrachoval. Netřeba vyrábět kvalitně, stačí omílat dokola, že to kvalitní je a stokrát opakovaná lež se stane pravdou. Lidi se nezajímají o skutečné problémy (globálně), ale právě jen o to, jak co nejlíp přežít. Koupí radši něco z Číny, protože je to levný a že tam dělník nemá pořádné pracovní podmínky a sotva přežívá už nikoho nezajímá. (Nebo to nedejbože vyrábí děti.)
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Přesně tak. Nikoho to nezajímá. Ani mě ne. Proč by mělo. Z planety skládka nebude, protože jakmile začnou odpadky ohrožovat lidi, ti to začnou řešit a objeví se někdo, kdo to začne uklízet a recyklovat. Stejně tak, až dojdou suroviny a jejich cena se vyšplhá nad cenu recyklace. Právě že peníze nejsou brzdou, ale odhalují skutečnou výši nákladů na jednotlivé technologie. A sorry, můžu mít super duper technologii, pokud je drahá, tak nemá šanci na přežití. Nidko z nás nemá patent na rozum a to co vy považujete za správné, ja nepovažuju. Naštěstí o tom já ani vy nerozhodujete.
-
Biktop (neregistrovaný)
Myslím si, že ovšem taky žijete poněkud v iluzi o tom, jak to celé funguje. Podle vašich představ to funguje možná v počítačové hře, ale ne v reálném světě plném bank, půjčujících si vlád a virtuálních pseudohodnot, multiplikovaných a multiplikujících dalším/další zadlužení.
Cenu vyjádřenou v penězích dnes nelze v žádném případě brát za bernou minci. Nemůžete dostat nic jiného, nežli paskvil, pokud se budete pokoušet oceňovat něco něčím, co samo o sobě žádnou cenu nemá. -
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Já přece tohle neřeším. Jsou tu nějaké dané parametry a ty fungují a jsou ověřitelné: Daně, inflace, výnosy, příjmy a výdaje. Tohle je každý měsíc stejné. Přitom se stále zdá, že za peníze jsem schopen nakoupit základní potraviny a věci běžné spotřeby. Takže bych ty konspirační teorie nechal na jiné téma.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jo, to byl super nápad, tohle "kvantitativní uvolňování" (aka tištění peněz). Díky tomu máme dnes 2x dražší základní potraviny, a rozvojový svět se vaří ve vlastní šťávě. Ale tenhle centrální regulační zásah byl jenom důsledkem toho, že v USA jiná regulace nutila banky dávat lidem, kteří je nikdy nemohli splatit.
-
Jimmy (neregistrovaný)
A jak si to představujete v praxi ?
Pokud mám v ruce platidlo, tak vždy jsem v pozici, že pouze doufám že za to někdo v budoucnu vytvoří hodnotu kterou budu chtít a je jedno zda to platidlo je papírek, číslo v počítači nebo valoun zlata.
Jediné kdy mám v ruce vytvořenou hodnotu a měním ji za jinou je směnný obchod a ten je extrémně neefektivní.
-
I/O (neregistrovaný)
Fakt nevidíte vůbec žádný rozdíl mezi tím, když chci nové auto a nabízím za něj valoun zlata na dřevo, a tím, když za to auto nabízím papírek s nápisem "kdosi se někdy v blíže nespecifikované minulosti zaručil někdy v nespecifikované budoucnosti proti tomuto papírku vyplatit valounek zlata, ale nikdy to po něm prosím nechtějte, jen předstírejte, že to jde, protože to fakt ve skutečnosti nejde"?
-
Jimmy (neregistrovaný)
Za normálního stavu, kdy nezuří hyperinflace mezi zlatem a bankovkou není rozdíl. Ani bankovka ani zlato nemá žádnou hodnotu samo o sobě. Zlata se v průmyslu používá jen minimální množství, takže jeho cenu neurčuje jeho nezbytná potřeba, ale pouze víra lidí v to, že zlato má velkou hodnotu a jsou ochotní něco hodnotného za ně vyměnit. V tom se zlato od bankovky neliší. Rozdíl je v tom, že zlato nelze jednoduše namnožit, zato vytisknout další bankovky je relativně jednoduché. I když i se zlatem se dalo podvádět. Na konci Římské říše byli státní zaměstnanci vypláceni ve "zlatých mincích", které ale obsahovali tak málo zlata, že v nich stát nepřijímal placení daní a vyžadoval daně v ryzím kovu.
-
Standa (neregistrovaný)
I za normálního stavu je rozdíl obrovský.
Zásoba bankovek v čase roste, přesně tak, jak se centrální banka rozhodne. Jako důsledek exponencielně klesá jejich kupní síla. Za posledních 100 let klesla kupní síla místní koruny více než 200násobně (jedna zlatá c. k. 10K má i dnes prakticky pouze hodnotu kovu v ní obsaženou, a ta činí zhruba 2500Kč). Tento trend bude zřejmě akcelerovat, tak, jak se bude zvyšovat inflační cílení centrální banky.
Zásoba zlata je zcela nezávislá na vůli vlády a centrální banky. Jeho kupní síla je proto prakticky konstantní, a to i v perspektivě posledních 5000 let.
-
petík (neregistrovaný)
a) Zlata je málo, aby mohlo být platidlem pro celou aktuální lidskou populaci - takže jeho vyžadování by vedlo zase ke směnnému obchodu. Teoreticky by stačila pro celosvětový obchod jedna zlatá mince, když by ji každý ihned (v čase 0s) použil, ale protože lidé si chtějí peníze shromažďovat a nenechat je obíhat, je potřeba mnohem větší.
b) Systém - tak jak je nastaven - většinou funguje. Člověk ale nesmí od peněz očekávat, že v nich může uložit nějakou hodnotu. Systém funguje pro směnu zboží - prodám / koupím - nedržím si zásoby peněz. Zásoby peněz jsou centrální bankou úmyslně znehodnocovány, aby bylo nevýhodné nechat peníze jen tak ležet v pytli.
c) Pokud např. postavím nemovitost na hypotéku a klidně by mi mohla půjčit i centrální banka :-) - tak ty peníze, které pro mě natiskla, jsou kryty hodnotou nemovitosti, kterou jsem postavil. Cena nemovitosti se sice může výrazně měnit (když nabídka převyšuje poptávku) ale to může být kryto tím, že se nedá 100% úvěr.
d) Kupní síla zlata je sice pěkná věc, ale pro oběživo nedostatečná. Pokud nebude mít každý z 5 000 000 000 lidí denně k dispozici svůj valounek zlata, za který si koupí jídlo, tak je zlato nepoužitelné. Takže ve výsledku by se klidně mohlo stát, že si lidé řeknou - "Máš zlato? na nás vůbec nezbylo, tak si ho nech a ten rohlík ti za něj nedám."
-
xXx (neregistrovaný)
Nastudovat Hayeka, otazka, jake mnozstvi penez v obehu je to spravne je nesmyslna, jakekoli mnozstvi je spravne, co je problem, to jsou zmeny tohoto mnozstvi. Ze je zlata malo na to, aby ho clovek mel doma pul kila, je mozne, ale mnozstvi zlata neni jedina promenna, ktera je k disposici, tou druhou je hodnota jednotky zlata, tedy to, co si za ni koupite. Cili neni treba valounek, mohly by stacit i desetiny ci setiny gramu (z praktickych duvodu v mincich spolu s nejakym jinym kovem).
-
Standa (neregistrovaný)
Podobně jako dnes, i za Římské říše hrozil za odmítnutí platby státními penězi trest.
To, že byl římský úředník vyplácen mincemi, o jejichž bezcennosti jistě věděl, tedy nebyl podvod, ale akt státního násilí. Tato praktika byla zopakována mnohokrát i později, zvlášť ve 20. století.
Pouze barbaři byli i v Římě natolik barbarští, že odmítli bojovat za žold vyplacený v císařských mincích, a císař je musel vyplácet ve zlatě.
-
Asterixx (neregistrovaný)
Navhujete tedy znovu zavést zlatý standard?
V čem se domníváte, že má výhody? Když se neurodí pšenice, pomůže vyměňování zlatých valounů (nebo virtuálních zlatých valounů v podobě poukázek krytých zlatem) zabránit zvýšení její ceny? A když spekulant skoupí (smění své zlato) za celou letošní úrodu kakaa a holka, kterou budu balit, dostane chuť na čokoládu? Pomůže mi valoun zlata?
Zlato je ve skutečnosti stejně zbytné jako peníze, akorát ho státy nemohou tak snadno tisknout dle libosti a jeho objem na trhu se zvyšuje s dobrou předvídatelností (podle těžby místo zvůle politiků). Takže jiná efektivní alternativa?
Mimochodem, poměrně vzdálené téma od 3D tiskárny :-)
-
I/O (neregistrovaný)
Jde ale o podstatu toho platidla. Současné platidlo nemá svůj původ ve vytvořené hodnotě, ale naopak v hodnotě, která byla zapotřebí, ale chyběla. Hodnotu má jen do té míry, do jaké lidé věří, že ten dluh, jenž ty peníze reprezentují, někdo zaplatí. Množství peněz v ekonomice nekoresponduje s vytvořeným bohatstvím, ale s vytvořeným dluhem. Otázkou je, jak moc reprezentativní je hodnota práce, věcí, atd. poměřovaná takovouto jednotkou.
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Hlavně, bohatství se nedá změřit. Lze přibližně měřit penězi. A váš argument by se dal na jinou veličinu aplikovat takto:
Délka jednoho metru ve skutečnosti neodpovídá délce jednoho metru.
Množství peněz nekoresponduje s vytvořeným bohatstvím (měřeného těmi penězi).Pokud se ptáte, jak je možné, že člověk za odvedenou práci získá menší hodnotu, než hodnota odvedené práce, tak ten únik hodnoty hledejte hlavně v daních.
-
Vsak dnes se jiz recykluje. Treba vybojky nebo elektronika. Vyveze se to do Ciny, tam to lide roztloukaji kladivy a vypaluji letlampami. Zbytky se odvezou do rokle za mesteckem. Vysledkem je populace otravena rtuti a jinym svinstvem s vyhlidkou na doziti se 40 let (jejich deti asi mene, protoze ty v tom vyrustaji) a lokalni ekologicka katastrofa. Takova rokle plna strepu s luminoforem, to je vyziva. To mate studnicni vodu, jak v Karlovych Varech. Zbyva otevrit lazne a pozvat turisty.
-
Asterixx (neregistrovaný)
Efektivitu skoro všeho ..
Sice si představujete, že kdybysme nežili "v králíkárnách", každý by si mohl všechno sám vypěstovat a vyrobit, ale člověk nepotřebuje pouze jíst a bydlet (mimochodem, myslíte, že by byl dostatek pozemků pro všechny pěstitele, jak by se rozdělovaly?).
Taky potřebujeme lékaře, kvůli zabezpečení zdraví a učitele, abysme mohli získané znalosti písemně zaznamenávat a hodil by se i někdo, kdo dokáže navrhnout integrovaný obvod, atd. Už vám dochází naivita toho co hlásáte?
Nehledě na to, že ne každý chce baštit pouze to co vypěstuje. Já se třeba vůbec nebránim pivu z Plzně, Rulandskému šedému třeba z Bzence a sýru z Nizozemí. Vám celoročně stačí brambory, rajčata, jablka a možná něco dalšího ze zahrádky?
Jinak ta 3D tiskárna je geniální.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Proto jsem linkoval jedno z těch videí. Každá blbost typu hodinek nebo i kalhot je z věcí vytěžených, zpracovaných, navržených a poskládaných na několika světadílech. Náš naivní kolega by se oblékal do kozích kožek, a jedl by brambory (které jsme kdysi dovezli z Ameriky) nebo pohankovou kaši. A asi by nebydlel, protože pro 10M lidí tu není na sruby dost dřeva.
-
Fosgen (neregistrovaný)
Bohužel pane kolego, kapitalistický svět funguje tak, že o tom co se bude vyrábět rozhodují spotřebitelé tím co kupují. Takže lidé tráví spoustu času v práci, která je nebaví, aby si mohli koupit věci, které nepotřebují. Potom jsou nešťastní z toho, co ještě nemají namísto, aby se radovali z toho co mají.
A v neposlední řadě musím říct, že peníze jsou jedním z nejužitečnějších vynálezů lidstva, proti nimž je užitečnost 3D tiskárny zcela zanedbatelná. Problém, který s penězi někteří lidé mají spočívá v jejich finanční negramotnosti. -
Ivo Pirát (neregistrovaný)
Zkuste si představit přirozený vývoj bez emotivních představ násilného prosazování nějaké strategie. Já jsem přesvědčen, že je to strategie perspektivní a bude na trhu úspěšná. Využívá totiž prostor, který vznikl v důsledku informační revoluce. Umožňuje globální i regionální integraci na úrovni jedince. Finanční systém bude brzy zažívat otřesy, které budou provázeny změnami v globálním přerozdělování. Otevřená tvorba dokáže krizovým následkům odolat. Každý musí mít svobodnou možnost. Může se podílet na tvorbě hodnot svojí specializací jako součást nadnárodní korporace, nebo může otevřeně tvořit a využívat sdílené komunitní zdroje. Samozřejmě je tu ještě celá škála jiných možností uplatnění a zdrojů obživy.
-
Kontakt s realitou ...
tak to už jou otázky smyslu života :) .
S tím pěstováním - divil by jste se, jak málo člověku doopravdy stačí (při racionální stravě). Většina polpulace (české) je neskutečně rozežraná. Největší lány jsou navíc potřeba pro vykrmování zvířat, které pak sežere člověk. Civilizace je v tomto neskutečně sebedestruktivní - se zrna omele ty nejcenější látky (vláknina, vitamíny B) a pak trpí různými karcinomy a beri-beri, to vše jen proto, aby bylo pečivo bělejší. Navíc lze velké lány obdělávat strojem. Jenže to zkrachuje na politice. V jedný zemi se dotuje jídlo, jinde biomasa a tak se to vozí sem tam přes půl světa.
-
Santiago (neregistrovaný)
Jenze prave to omilani (a bila mouka) je tu po staleti. Hlavni duvod toho neni aby bylo pecivo belejsi, ale proto, ze bila mouka vydrzi i nekolik let, zatimco celozrnna se po par mesicich zacne kazit. Coz byl dulezity rozdil hlavne v davnych dobach, kdy si rodiny drzely zasoby mouky na cely rok.
-
Biktop (neregistrovaný)
Ono by stačilo člověka napíchnout na umělou výživu, že... A jak málo by stačilo. :-) Někde jsem narazil na zajímavou definici nebo pozorování, chcete-li: vyspělost nějaké civilisace lze poměřovat podle toho, kterými pro přežití nezbytnými činnostmi se nemusí osobně zatěžovat.
-
Piv (neregistrovaný)
Je krasne videt, ze i na rootu existuji lide s racionalnimi nazory. Nemuzu se divat na tu vlnu nevole, kterou tento prispevek vyvolal a musim pridat alespon nejaky pozitivni komentar:).
Zajimave, ze kdyz clovek prijde se zajimavou, slusnou a laskyplnou myslenkou, je hned potiran jako komunista. Ja vam nevim, ale teorie je to podle meho dobra. Tak trosku zapominate na to, ze problemem zajiste nebyla rovnost obyvatel a jejich lepsi spoluprace. Problemem byl system, ve kterem chybela svoboda. A pak taky nesmime zapominat na to, ze tem nahore slo v prvni rade stejne jenom o prachy... Takze komunismum nebo kapitalismus (tak jak jsme je zazili), porad si na tom chce nekdo nahrabat;).
Fakt by me zajimalo, proc maji vsichni ve svych hlavach tak zakoreneno, ze jsou penize tak dulezite. Kdyz se clovek koukne trosku bliz, tak zjisti, ze bez penez by nam bylo stejne nejlip. Par lidi nahore skupuje celou planetu a ti pod nima se jim snazi priblizit. Pak tu je par milionu co hladovi. Jak tu nekdo povidal, nemusi ho to zajimat. To si rikame lidi? Proc si vsichni mysli, ze jsou ostatni nepratele a jde tady jen a jen o me? Pevne doufam, ze z toho jednou lidi vyrostou. Snad pochopi, ze jednota je mnohem lepsi, efektivnejsi, ekologictejsi a prirozenejsi nez tenhle nas system, kdy se jeden druhemu akorat tak snazi podrazit nohy, aby na tom byl sam lepe (nebo alespon aby na tom byl ten druhy hur). At se podivam na plytvani nerostnymi zdroji (kompatibilni, kvalitni a opravitelne vyrobky jsou dnes silne neekonomicke, takze neexistuji), lidskymi zdroji (proc je tolik nezamestnanych a hladovejicich? Nebylo by nam vsem lip, kdyby proste mohli prilozit ruku ke spolecnemu dilu?), myslenkami (na vse mame patent, aby to nahodou nemohlo bezplatne pomoct lidem... Navic ma ten patent vetsinou akorat nejaky prekupnik, ktery nikdy nic nevymyslel. O armade a jejich vyzkumech ani nemluve)... No, je mi z toho zkratka na zvraceni. A kdyz se podivam na to, ze nejlepe placene a tim padem "nejlepsi" zamestnani jsou dnes takove, ktere spolecnosti nijak nepomuzou, ale jen skodi (manazer, reklamni agent, prodejce pausalu, makler na burze, vojak...), tak si tak rikam, ze se na tyhle planete asi vsichni zblaznili.
Takze jo, kdo chcete, mejte sve strachy o penize, auto, barak... Delejte dal z penez sveho boha a uzavirejte se pred ostatnima, aby vas nahodou neokradli a nebo aby aspon nemeli vic penez nez vy. Chodte do zbytecne prace, jen abyste meli co nejvic tech papirku zvane penize. Ja si prozatim dovolim ze srdce doufat, ze lidi otevrou sve oci a srdce a budou radeji spolupracovat nez si hazet klacky pod nohy. Budou se radeji radovat, nez valcit. Vidime, ze mame prostredky k tomu, abysme vsichni zili v hojnosti, klidu a pohode. Akorat z toho tak vynechat tu pyramidu lidi, co potrebuji schrabnout vsechny penize, aniz by udelali cokoliv uzitecneho. Zijeme v tomhle sebedestruktivnim systemu uz dost dlouho na to, abysme si to uvedomili:). -
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Jen taková odbočka. Pár lidí skupuje celou planetu? Na každý obchod musí být dva. Jeden co kupuje, druhý co prodává. Takže pokud jsou tu ti, co skupují celou planetu, musí být na celé planetě někdo, kdo celou planetu prodává. Já to nejsem, vy taky ne, ani můj soused svůj majetek neprodává, takže vaše teze je chybná a celý příspěvek se tím pádem stává blábolem
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Je můj od začátku. Musíte akorát splácet závazky, které jste slíbil. Člověk sám dům nepostaví, potřebuje k tomu spoustu lidí a materiálu a to něco stojí, ti lidi to nedělají jen tak pro Vaše krásné oči. Ale mohou, jenže musíte požádat banku, která se za Vás zaručí, že ona vám poskytne to privilegium získat nějakou hodnotu "jen tak" , ale vy pak musíte zase zpětne dokázat, že jste pro někoho jiného něco vykonal "jen tak". A úrok je jen odměna bance za tuto službu.
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
No bude, podle našeho práva ano. Pokud se bojíte, že sem vtrhne nějaká cízí mocnost a vyvlastní mi tu nemovitost, tak si hoďte mašli. Protože to je fakt depka největšího kalibru. Nicméně je to asi tak nastejné úrovni, jako když mě zítra přejede auto, nebo dostanu infarkt.
-
Biktop (neregistrovaný)
Můžete mi vysvětlit, jakou logickou cestou jste dospěl k takovému závěru? Snad jedině pomocí křišťálové koule - ale v tom případě ji reklamujte, neboť je vadná. :-)
To samozřejmě ne. Já jen poukazuji na to, že de facto není vaším majetkem to, co máte pořízené na dluh, dokud ten dluh nesplatíte. A s ohledem na to, kolik si vlády po celém světě půjčují, začíná být dost nepřehledné, co komu de facto momentálně patří. Což já považuji za dosti znepokojivý fakt. -
Nx (neregistrovaný)
Všimnite si, že tomuto človeku je toľko vecí jedno, načo teda viesť s ním takú rozsiahlu diskusiu. Zaujímavé je, že práve taký "špicato dlhonosí" majú "verejne" všetko jedno len dovtedy pokiaľ im niekto nesiahne na ich peniaze (ich dielo, ich modla), poprípade chce rovnovážne prerozdeliť ich blahobyt (ku ktorému vôbec významne neprispeli, skôr ho väčšinou dostali do vienka) aj tým, ktorý ho nemajú. To sú odrazu všetci fašisti a komunisti, áno to im ide, osočovať a podjeb.vať ľudí.
Ako je možné, že naši dedovia si dom svojpomocne postaviť dokázali, nepotrebovali na to ani Baumax, mali naozaj vlastné pozemky a neriešili ani žiadne hypotéky, tak choďte s takým názorom do prdele, že mi ako osoby máme dáke sľuby a niečo niekomu v bankách dlžíme! Presne toto je doktrína vy..j..ných dlhonosích, ktorý všetkým nanútia pocit, že bez ich platidla sa zrúti celá civilizácia. Civilizácia tu bola aj pred tým, existovali výmenne obchody, remeslá, sluzby a vsetko to fachalo aj bez súkromných bank, hypotek a hlavne zmrdov, ktorý nemajú chrbtovú kosť a snažia sa spoplatniť aj vzduch čo dýchate.
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Řekněte mi jediný důvod, proč bych se měl starat o to, čí peníze jsem použil k zaplacení lidí, kteří mi postavili barák? Pro mne to byly peníze banky a ty teď musím splatit podle smlouvy.
Jo kdyby všichni dodržovali smlouvy, sliby které dali a podobně, to by byl svět mnohem lepší.
"poprípade chce rovnovážne prerozdeliť ich blahobyt (ku ktorému vôbec významne neprispeli, skôr ho väčšinou dostali do vienka) aj tým, ktorý ho nemajú"
To jste myslel vážně? Proč bych já měl přistoupit na nějaké násilné rozdělené mého blahobytu? Bez ohledu na to, zda jsem ho získal svou prací, nebo dědictvím? I v případě toho druhého, snad si musíme vážit práce svých předků, a chránit ji před lidmi, ktěří nic nedokázali.
-
haha (neregistrovaný)
mě by spíše zajímalo za co si účtuje ta banka tu provizi z hypotéky, pokud, když krachuje, dolije ji ty peníze stát, zatímco chudším účastníkům trhu musí uškrtit poskytované služby (či mzdy ve veřejném sektoru a případně sociální výdaje) protože se přeci musí šetřit např. proto, aby bylo na dotace bankám :)
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Vy tomu nejspíš nerozumíte že? Když banka krachuje, tak krachne, aktiva se prodají, hypoteka je taky aktivum a dlužník platí novému majiteli. Hypotéka solventního dlužníka se dá totiž velice dobře prodat, proto stále platí, že je třeba splácet splácet splácet, protože jedině dobrá platební morálka může způsobit, že dlužník krach jeho banky ani nezaznamená. Vkladatelé to mají horší, ti mohou přijít o vložené peníze.
Stát nalévá peníze do banky jenom tam, kde vládnou socialisti. Já je tam nevolil! Ale občané si většinou myslí, že tím, že stát naleje peníze do krachující banky, tak že ty vklady se zachrání. Nebuďme naivní :-)
-
I/O (neregistrovaný)
Problém nastane, když si někdo od developera chce koupit o 200% předražený barák, banka mu na to dá hypotéku, pak se ukáže, že dlužník má problémy se splácením v důsledku čehož začne mít problémy banka, načež se ukáže, že ten barák je o 200% předražený a tedy že ta aktiva banky zdaleka nejsou taková, jak to na první pohled vypadalo. A dál to všichni známe, že... Jen podotýkám, že jako vládní představitel asi nebudete chtít čelit situaci, kdy budete muset svým občanům sdělit "sorry, velká část z vás si dala své celoživotní úspory do špatné banky, teď se budou muset vzít a zaplatit jimi developerovi ty jejich o 200% předražené nemovistosti, o nichž jste vy jen četli v reklamních letácích a kroutili hlavou nad tím, který blbec by za to dal ty prachy". Na to nemusíte být socialista, na to stačí být pragmatik - obzláště po zjištění, že tou "velkou částí" rozumíme vlastně drtivou většinu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ono je třeba si taky říct, že baráky byly o 200% předražené proto, že po nich byla neskutečně veliká poptávka. A ta veliká poptávka byla způsobená tím, že americká federální vláda ve nekonečné moudrosti nutila banky dávat hypotéky i lidem, kteří nesplňovali základní kritéria. Tihle budoucí neplatiči, kterým by střízlivý člověk hypotéku nedal, měli na první 4 roky nižší splátky. A banky musely ty hypotéky nabízet, protože vláda navázala poskytnutí pojištění vkladů v bankách na poskytování (resp. prodej) těchto hypoték. "Kupodivu" se to pak celé zhroutilo jako domeček z karet.
V tuhle chvíli mohl někdo vystoupit, a říct "OK, jsme levičáci co se snaží páchat dobro, ale naše zásahy do ekonomiky opět podělaly co mohly". Místo toho začal FED tisknout peníze (kvantitativní uvolňování tomu říkají), a půjčovat je bankám, aby se rozhýbal úvěrový trh. Jenže když je všechno okolo v krizi, kam s těmi penězi? Banky začaly kupovat zlato, a později potraviny. Dnes jsou na burze potraviny 2x dražší než před rokem. Vám je to jedno, ale v Tunisu a Egyptě platí lidi 40 i víc procent příjmu za jídlo, a zvýšení cen bylo jedním z důvodů tamních revolucí.
-
I/O (neregistrovaný)
Stát je legitimním účastníkem trhu, jako kterýkoli jiný subjekt. Na nabídce "milý bankéři, mám pro tebe kšeft: ty mi pomůžeš se sociálně slabšími vrstvami obyvatel a já si zase na oplátku od tebe budu brát úvěry na velké projekty se státní garancí" nevidím principálně nic špatného. Banky pomocí Community Reinvestment Actu (pokud máte na mysli toto) nebyly nuceny poskytovat rizikové úvěry. Jen měly nabídnout produkty i pro méně bonitní klientelu, jež by jinak zůstala na krku státu. To banky v honbě za bezpracným mamonem ztratily zábrany a předháněly se v tom, kdo vnutí hypotéku většímu chudákovi, aby ji potom mohly přetavit do vysoce rizikových strukturovaných produktů, s nimiž mohou kšeftovat na sekundárním trhu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Máte špatné informace. Stát má na trhu velmi speciální roli.
Soukromá banka těžko stanoví nějakou povinnost zákonem, nemůže disponovat daněmi které povinně platíte atd.
Community Reinvestment Act je zákon, který banky silně motivoval prodávat hypotéky lidem, kterým by jinak nikdo neuvěřil, že budou hypotéku splácet.
Lehká odbočka: stát do jisté výše ručí za všechny vklady občanů v bankách (v ČR stejně jako v USA), a banky povinně platí do fondu, který v případě krachu banky tyhle náklady hradí. Jde o formu pojištění bank.
Jenže v USA bylo rozhodnuto, že banky musejí nabízet (nikoliv nutně poskytovat) hypotéky finančně nedůvěryhodným lidem (subprime hypotéky), jinak se pojištění vkladů nemohou účastnit. Stát dokonce zřídil vlastní banku Fannie Mae, která ty sub-prime hypotéky poskytovala. Jestli něco z toho chcete doložit, řekněte si.Tolik k "mamonu" privátních bank, které "chudákům vnucují" hypotéky.
-
Biktop (neregistrovaný)
Ono to bylo trochu jinak. Banky neměly žádný zájem poskytovat hypotéky a jiné služby klientele, u níž nemohly očekávat příliš vysoké zisky. Nejde o to, že by ty hypotéky ti klienti nedokázali splácet, ale že by ty hypotéky musely mít parametry, které nejsou pro bankéře tak výhodné. Stát prostě řekl, že jestli se banky chtějí podílet na státních zakázkách a jiných výhodných programech, tak ale něco za něco. Což je naprosto rozumný a správný přístup. CRA byl sice zákon, ale zákon, kterým se měli řídit státní úředníci, nikoli banky. Bylo čistě na libovůli bank, jestli přijmou ty podmínky CRA a využijí benefitů z toho plynoucích.
Fannie Mae (a Fredie Mac) jakožto státem zřízené banky sloužily k zajišťování likvidity sekundárního hypotečního trhu. Vykupovaly hypotéky od agentů, třídily je a v podobě derivátů vypouštěly na sekundární trh. Pro to vykupování měly ovšem stanovena jasná pravidla - každá hypotéka byla oceněna podle bonity klienta a rozdělena na dvě kategorie - prime a subprime. Jenže soukromé investiční banky když viděly, jak se ten trh hýbe, tak v honbě za mamonem si zřídily "vlastní" kategorii, kterou příznačně mezi sebou označovaly jako "toxic waste". Jednalo se o hypotéky vnucené různým Mexikánům a černému obyvatelstvu v podstatě bez práce. Ale fungovalo to - dokud hrála hudba, nikdo neprohrál. Postupně se do toho zapojovali další a další i když všichni moc dobře věděli, že se hraje na černého petra. Byly to právě tyto "sub-subprime" hypotéky, které iniciovaly krizi! Nikoli ty "původní" subprime hypotéky. Fannie Mae by hypotéky zařazované mezi toxic waste nikdy nevykoupila!
Takže žádný stát, ale finančníci. Samozřejmě že spousta lidí by to ráda hodila na stát (aby to korespondovalo s jejich vírou nebo z čistě pragmatických zájmů - "my ne, to všechno stát!"), ale jedinou chybou státu bylo, že dostatečně trh s realitními deriváty nereguloval a připustil, aby se děly takovéto věci.Tolik k mamonu privátních bank, které chudákům vnucují hypotéky.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Úplně špatně. Subprime hypotéky byly poskytovány lidem, kteří by normálně hypotéku nedostali. Proč? Protože ji chtěli na nemovitost která by byla vzhledem k poloze neprodejná, neměli dost vysoký příjem apod.
Říkáte že ti lidé na splácení hypoték ve skutečnosti měli, jenom jim zlé banky nechtěly půjčit. 1. Jsou to prachy banky, a tedy její pravidla. 2. Banka umí počítat. 3. V roce 2007 bylo 6.8% hypoték z kategorie subprime. Ale přitom subprime hypotéky tvořily 43%(!) předčasně ukončených hypoték. Fakt podle vás ti lidé měli na splácení? Nebo měly pravdu ty banky?
Stát zasáhl do volného trhu hypoték tak, že soukromým bankám mával před nosem mrkví a kopal je do zadku, aby poskytovaly subprime hypotéky. Když banka neprodávala hypotéky lidem kterým by je normálně nedala, byla mimo jiné diskriminována proti ostatním bankám v přístupu k federálnímu pojištění vkladů. Právě *TOHLE* jednoznačně vedlo k hypotéční krizi.
Jestli banky předpokládaly, že řada subprime hypoték (toxic waste) nebude splácena? Ano, vždyť právě proto by těm lidem normální hypotéku nedali. Ale banky byly placeny za prodej těch hypoték, ne za starosti s jejich splácením. Kdyby je odmítly prodávat, stát by je skřípnul; například by jim sebral přístup k federálnímu pojištění vkladů. Tak co měly ty banky podle vás asi dělat?
Samozřejmě tam byly další problémy (systém ratingu hypoték, díky tomu krach pojišťoven, propojení komerčních a hypotéčních bank, efekt "každá nesplacená hypotéka působí jiným lidem zvýšení úroku A nutnost navýšení jistiny, což vede k dalším nesplaceným hypotékám" atd), ale ty byly sekundární a poddružné.Takže podle vás není problém, když stát nutí banky prodávat hypotéky lidem kteří na ně nemají? A není problém, když se pak ukáže, že na to ti lidé fakt neměli?
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
Člověka, co chce zachránit blbce, který má celoživotní úspory v bance, nelze nazvat pragmatikem. Politik ani tak nechce zachránit peníze občanů, protože valná většina lidí stejně žije z výplaty do výplaty a úspory drží tak maximálně v nemovitosti, v penzijních fondech nebo stavebním spoření. Politik chce zachránit peníze hlavně svých chlebodárců, kteří mají své finance v bankách, které krachují. A hlavně, většinou krachují proto, že počítali se zárukou politiků (že je podrží).
Jinak nejlepší způsob, jak zajistit stabilitu na finančním trhu je zajistit maximální množství druhů bank a pokud možno jim nekecat do jejich práce (neregulovat je, nepodporovat je). Krach jedné banky většinou pak neznamená velký výkyv ve stabilitě ekonomiky, konkurence tlačí ceny produktů dolu a lidé mají větší výběr jak diverzifikovat své úspory.
-
I/O (neregistrovaný)
Potíž je, že ti "blbci" pak s vámi o tom nebudou diskutovat. Bude-li jich dost nebo budou-li mít dostatečnou moc, tak si prostě vezmou násilím to, na co se jim zdá míti nárok. Stačí se jen trochu orientovat v historii, příkladů tam najdete dost. Svět totiž nefunguje podle představ různých teoretiků - jedněch věřících, že všichni dají všechno všem, budou toho užívat dle svých potřeb a všichni se budou mít strašně dobře, a druhých věřících stejně naivní představě, že snad existuje nějaké přirozené právo na majetek, že v nedokonalém světě existuje dokonalý trh, který ponechán sobě přirozenému vývoji bude vzkvétat všem ku prospěchu... Pravidla hry nejsou dána, ale určuje je vždy ten momentálně silnější.
-
ondra.novacisko.cz (neregistrovaný)
No, jste odvážný tvrdit, že ti blbci mají tady nějakou moc. Já spíš vidím největší nebezpečí v těch bohatých lidí, kteří vlastní ty banky. Politik bohužel vždycky strčí ocas mezi nohy, když se takový člověk dostane do potíží, zvlášť, když je to jeho chlebodárce, nebo s jeho přispěním se strana dostala k moci. To je mnohem pravděpodobnější teorie, než úlet založený na vzpouře blbců.
-
I/O (neregistrovaný)
No to jistě. Peníze = skutečná moc. Ale oni to těm bezmocným politkům vysvětlí velmi podobně: "nechte nás padnout a padnete s námi i vy; o fyzickou realizaci toho pádu už se pak postarají ti blbci". Jenže to se dostáváme k podstatě původních příspěvků, zda-li je optimální, že svět v podstatě závisí na vůli a nevůli bohatých lidí, kteří vlastní banky, a k všelijakým konspiračním teoriím.
-
morous (neregistrovaný)
Protoze banky "pujcuji" statu, pol. stranam. Jak to vypadalo a vypada u nas? V CR? Vim naprosto bezpecne, ze banky (nemohu delat "reklamu" proto se zdrzim jejich vyctu, o kterych to vim) nekterym svym tzv. "bonitnim" klientum uctuji zapornou urokovou sazbu. Co je to zaporna urokova sazba? Napr. - 18% p.a. nebe jinou sazbu. Radnemu klientovi naopak uctuje +18% p.a. Co z toho vypliva? Ze nekteri takovyto "klienti" (shora popsano) maji takovy uver, ze kdyby nezaplatili jedinou minci bance, banka jim v case ten uver sama zaplati. UZ CHAPETE, PROC PLATI CHUDSI A CHUDSI A JINI PROFITUJI?
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
No tohle je opravdu tragédie salónního komunisty.
Na světě nejsou miliony chudých, spíš miliardy. Jenže jejich situace se trvale lepší. Dětská úmrtnost byla v některých státech ještě před pár desítkami let v desítkách procent, a dnes je o dva řády nižší.
Že jsou ostatní lidé nepřátelé? Ale vůbec ne; jenom mají své vlastní zájmy. Dovolím si citát: "Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které plynou jim."
Manažeři škodí? Připomínáte Vladimíra Iljiče, který chtěl, aby dělníci sami řídili továrny. Pokud se nemýlím, tak sám do svých poznámek uvedl, že to zjevně není možné :)
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ještě pár videí na otevření očí:
Statistika - co je to rozvojový svět, a jak se mění
http://www.ted.com/talks/lang/eng/hans_rosling_shows_the_best_stats_you_ve_ever_seen.html -
Lael Ophir (neregistrovaný)
"Křížení myšlenek", a k čemu to vede. Zásadní je pochopení té myšlenky okolo páté minuty.
http://www.youtube.com/watch?v=mNFRg1Tu1y8Pokud potřebujete titulky, najděte si originál videa na ted.com. Originální URL totiž nejde vložit díky ochraně proti spamu. Tímto děkuji redakci za tenhle geniální systém :/
-
koroptev (neregistrovaný)
presne tak!
plus by si vsichni meli uvedomit, ze jsme ucastniky neceho, co se stale vyviji, co nedava jine zaruky, nez ze soucasny stav je vysledkem milionu let pusobeni lidske prirozenosti a ze ta se den ze dne nezmeni
tedy ani zaruky, ze banka nepadne, ze nenastane krize, ze.. -
"ze jsou ostatni nepratele a jde tady jen a jen o me? Pevne doufam, ze z toho jednou lidi vyrostou."
Nebojte, nevyrostou. Za chvili dojde ropa, cili zadne traktory, zadna hnojiva, zadne pesticidy.... Je nas pres 6 miliard a se zemedelstvim na urovni 18 stoleti to neuzivime. Tak se kazdy bude snazit urvat, co se da a podle toho to bude vypadat. Nevim, jestli dospejeme az do stadia tlup klacky vyzbrojenych kanibalu, ale nedivil bych se.
-
Jason (neregistrovaný)
Když už se to tu strhlo v politicko-sociologickou rvačku:) Prosím všechny, aby se podívali na tento dokument: http://www.youtube.com/watch?v=4Z9WVZddH9w (ikona CC jsou titulky) Tady pro všechny zastánce současného systému. Opravdu může existovat posun ve společnosti? ANO. A vzájmená spolupráce bez hodnoty peněz, ale za vzájemný prospěch? ANO. Nejsem komunista. Tohle mi otevřelo oči... Věnujte ty 2:40 a rozšiřte si obzory. Jde o vědce, myslitele atp. Ne o fanatiky. Celý svět jede na dluh a ten systém má hranice.
-
x (neregistrovaný)
no mas to hezky vymysleny ale jestli si to moc nemalujes.. jasne, slepice muzes chovat a ty ti daj vajicka.. muzes chovat kozu a ta ti da mliko, to vsechno jde. ale zkus si predstavit ze bys od zitra mohl pouzivat jen to co mas vyprodukujes... tak mi rekni, jak si vyrobis: novy monitor, kdyz se stary rozbije, nebo jakakoliv soucastka z pc, kde sezenes internet, ten asi taky nezasejes, jak si vyrobis benzin do auta, jak si vyrobis auto, kde sezenes pastu na zuby, kartacek na zuby, obleceni atd... mno nevim :)
dejme tomu ze to auto by se dalo vyrobit ve stejny tovarne jako driv, ale ta tovarna nekomu patri, proc by ten clovek nechal pouzivat svoji tovarnu jen tak zadarmo nejakym lidem, co by z toho melo? kdo by tovarne zadarmo a proc dodal potrebny soucastky..
treba nekdy v budoucnu nejaky kratky casovy prostor pro spolecnost bez penez bude ale nevim, jentak se na takovy system asi neprejde, leda az zkrachuje tenhle system penez, treba az krachne dolar, po nem krachne mozna skoro vse ostatni.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Přesně. Pak kolega by se oblékal do košile z kozích kožek, která by se zapínala koflíky z kozích kostí. Tedy pokud by mu někdo dodal hotový nůž :)
Doporučuji tohle video:
http://www.ted.com/speakers/matt_ridley.html
Video je vpravo nahoře -
no tyhle levicovy myslenky sou sice hezky, ale maj este par nedoresenejch problemu (jak se taky ukazalo v praxi)... az te treba chyti slepak, tak si muzes vytisknout skalpel a odoperovat si ho. :-) jasne ze doktor by moh udelat za tebe, ale on te zrovna nepotrebuje... (i kdyz penize by se mu hodily)
IMHO je potreba menit veci pomalu, bitcoin vypada zajimave http://www.bitcoin.org/cs
-
Vašku - jsi to Ty ? (tipoval bych, že jo)
Rád s Tebou kdyžtak někdy (až se na jaře vrátím) na toto téma zasednu k diskuzi, s většinou se dá souhlasit, s něčím ne.
Dobrý bylo s tím jak jsou češi "přežraný" národ - jo jo, koukám poslední dobou jak málo mi stačí k jídlu, chodím k tomu cvičit, je mi fajn a stejně nehubnu.Problém je v tom, že i když si jedinec může připadat jakkoli kulturně a sofistikovaně, masa se chová pudově a instintkivně a inflace je jedním se základních fyzikálních a společenských zákonů, takže nikdy nemůže fungovat to, že všichni budou skromní a mít stejně, protože to je hodně napjatý vztah a vždycky se najde jednotlivec, který by to balancování porušil a uvolnil energii (a inflaci) s tím spojenou.
mějte se
-
Eskymak (neregistrovaný)
Mít zbytečnejch 13k tak do toho okamžitě jdu, možná by nebyla návratnost investice ani tak pomalá, vzhledem k tomu, za jaký plastový blbosti sme dnes schopný dát peníze...
Každopádně je to pořád jen plast, až to bude umět kov, to bude něco :)
Hlavně by mě ale lákala možnost domácí recyklace, tj udělat si z obalů a podobnýho odpadu něco užitečnýho, ale vzhledem k tomu že to asi žere jen surovej materiál tak budu muset ještě chvíli počkat.
-
Bambus (neregistrovaný)
O této tiskárně jsem někde četl už před poměrně dlouho dobou (myslím, že na hw serveru, nebo pandatronu), ale koukám že cena je pořád dost vysoká.Hodně se toho dá udělat na koleně, ale "tiskova hlava" holt něco stojí (a doma bych ji udělat nedokázal). Celé mi to silně připomíná stavebnici zapisovače ALFI (ten z merkuru). Ale určitě si to jednou pořídím! Všechny ty háčky, držáčky a jiné plastové blbosti do domácnosti, nebo na bastlení něco stojí. A hlavně si to člověk udělá jak chce! Pěkné, pěkné!!!!!
-
PL (neregistrovaný)
Tiskova hlava kupodivu zas tak slozita neni. Vetsina jde vytisknout, zbytek jde udelat pomoci stojanove vrtacky. A pokud znas nekoho, kdo ma hobby soustruh, tak je to jeste snazsi. (A asi nejlevnejsi je mit zname, kteri to udelaji v praci jako melouch. Pak staci prislusne vyflaskovat)
-
vadimo (neregistrovaný)
Keby sa dalo tlačiť z PET materialu, tak by sa mohol dať dokúpiť taký strojček, ktorý by starú PET flašu spracoval a potom z tohoto materialu by sa tlačilo. Bol by to velký úspech.
Ale ak by nebol ani tej "strojček", tak tlačenie z tohoto materialu by tiež nebolo odveci. Ale ja vôbec neviem či je to môžné, aké má vlastnosti. Hold, pre niekoho je "umelá hmota" iba jedna :-)
Ale myšlienka je dobrá. Urobiť zi z PET flaše napríklad obal na DVD :-) A neskor z obalu na DVD hrnček a z hrnčeka domček pre škrečka, alebo aj znova PET flašu :-) -
vadimo (neregistrovaný)
A ešte ma napadlo, ten "strojček" na recyklaciu by mohol byť podporovaný dotáciou z recyklačného fondu :-) Buď na vývoj z nejakych fondov, ak by sa ta robilo súčasne s tlačiarnou, tak by to nebolo od veci, ale neskôr aj na kúpu celeho setu. Aj keď všetci vieme, že peniaze sa radšej dávajú tam, kadiaľ sa najrýchlejšie vrátia do vlastného vrecka.
-
Yup, je to teoreticky mozne, lidi to zkouseji ale aktualne to stoji hodne namahy. Vzhledem k tomu ze tryska ma prumer 0.25 - 0.5mm tak staci sebemensi necistota a mate na nekolik hodin prace cisteni :-(
Proto vidim vetsi budoucnost v PLA, které je 100% kompostovatelné a vyrábí se z kukuřičného škrobu :-)
-
To by mě také zajímalo.
Zajímá mě robotika a takový stroj by se doma hodil. Dovedu si představit že při stavbě robota bych se nemusel ohlížet na to kde a zakolik se daná mechanická součástka dá koupit, ale zkrátka bych si ji navrhl a vytisknul. To by bylo úžasné.
Předpokládám že abych si mohl tuto tiskárnu postavit, musel bych znát někoho s tiskárnou RepRap kdo by mi vytisknul potřebné součástky. Je to tak ?
Mohl by prosím autor článku uvést jak se lze nakontaktovat pana Josefa Průšu a co musíme udělat abychom si ji mohli také postavit.
Přdem děkuji.
-
jehovista (neregistrovaný)
Da se koupit pres ebay(info z wiki: http://reprap.org/wiki/Prusa), ale mozna bude jednodussi koupit primo od autora. Kazdopadne mi ta self-replikace prijde jako pekne tahani za fusekli, kdyz si porad musim vetsinou soucastek koupit.
-
Ano BfB RapMan, sám jednoho mám :-) CLOSED SOURCE kopie http://www.reprap.org/wiki/PonokoRepRap
Po roce cca polovina plexi soucastek popraskana, s heatbed se cela tiskarna krouti etc etc :-/ Spatny fw ktere tiskarny random resetoval (treba 5h tisku a pak reset :-(), nicmene to uz je pry zpravene :-)Ja jsem elektroniku predelal na open source tak se alespon neresetuje, kdyby nekdo chtel, klidne prodam, nicmene ram je v poslednim tazeni :-/
Ale musim rict, ze v dobe kdy to tisklo tak to tisklo pekne!
-
Poptat se na IRC #reprap @ freenode, foru, hackerspaces po vytisknutych soucastkach ktere aktulne stoji cca 100€ a zbytek soucastek je taky na wiki. Asi dam dohromady nejaky navod na shaneni soucastek :-) Sledujte muj blog.
Kamarad ted prodava all in one kit za cca $800 ale ted je uplne vyprodany :-/ http://www.makergear.com/products/3d-printers
Drzim palce!
-
DRK (neregistrovaný)
Moc pěkné. Mít to druhou tiskovou hlavu na podporu tak do toho jdu hned, 13k je pro mě už přijatelná cena a 500Kč za kilo materiálu je super (komerční materiál je běžně za 5kč za kubický centimetr), bez té podpory je to dost omezené. Jinak místo kluzných ložisek z plastu bych tam rozhodně nechal ty kovová kuličková ložiska a tvrdit, že si dokáže vytisknout i pohybový šroub je pěkný nesmysl... Ale jinak vážně moc pěkné :0) Ta verze co by tiskla z kovu mě mimochodem docela zajímá to slyším poprvé u této metody 3d tisku.
-
xaint (neregistrovaný)
ja jsem uz nekde driv cetl medialni juchani, jak americti vedci udelali v ramci kosmickeho vyzkumu udelali prave neco podobneho s kovem, a rozvijeli teorie, ze by to mohlo byt uzitecne na ruznych misich mimo planetu a tak. ze by se tim daly reprodukovat poskozene soucastky. odkaz by nebyl, je to uz dele.
-
Jimmy (neregistrovaný)
Selective laser sintering používáme na vzorky plastových dílů. Přesnost cca ±0,15 mm, takže na moc drobné věci to není. Mechanická pevnost je velmi slušná, srovnatelná s výliskem. Kvalita povrchu je velmi špatná, je tam vidět jednotlivé vrstvy prášku a celkově je to velmi hrubé. Výhodou je, že už z principu to pracuje s "podpůrným materiálem", takže lze vyrobit naprosto cokoliv např. i ježka v kleci který prostě nepůjde vyndat :-). Např. drobné díly o velikosti 1-2 cm dostáváme uzavřené v kleci ze stejného materiálu bez jakýchkoliv dvířek aby se nepoztráceli. Prostě se vyrobí najednou díl i obal :-).
Zajímavé bylo, když jsme chybou v komunikaci obdrželi vzorky dílů, které měli být vyrobené z 1 mm plechu. Výsledkem byl díl, který byl zkroucený do vrtule, takže prostorová přesnost této metody má své limity. Běžné díly z plastu to ale nahrazuje dobře.
-
drk (neregistrovaný)
Tisknout jde vždy jen na "něco". tudíž končím u +- kolmé stěny (no možná šikmá stěna s negativním sklonem, určitě ne větším než +-30stupňů). Jinak komerční tiskárny mají samozřejmě dvě hlavy, jednu pro podporu. mimochodem u tiskáren, na které jsem narazil, byla obvyklá temperovaná komora (na +-70st.c.).
-
MartinX (neregistrovaný)
Za chvilu sa bude platit "kopirovacie vypalne" aj z 3D tlaciarni. Vsak si predsa budem moct skopirovat susedovo BMW a to je predsa "hnusna kradez" :-)
Do akej zvrhlosti sa moze dostat copyright v dobe, ked je mozna replikacia vacsiny fyzickych veci (pomocou nanotechnologie na urovni atomov) je pekne napisane v tejto sci-fi knihe:
http://en.wikipedia.org/wiki/Diamond_Age -
limit_false (neregistrovaný)
Za chvilu sa bude platit "kopirovacie vypalne" aj z 3D tlaciarni. Vsak si predsa budem moct skopirovat susedovo BMW a to je predsa "hnusna kradez"
No uz se temer stalo: vypatlany navrh obcanskeho zakonniku.
-
Fura je toho na mem flickru http://www.flickr.com/photos/prusajr/ nebo obecne tady http://www.flickr.com/search/?q=reprap&s=rec :-)
-
Povrchový "finish" záleží jen na tom jak dlouho jste ochotný na výsledek čekat http://www.flickr.com/photos/prusajr/5290770561/in/photostream/ :-)
S tou cenou nevím, samozrejme vam nebudu tvrdit ze si tisknu vsechno ale treba ty bryle me vysly cca na 7kč :-) a to je levnejsi nez kdyz si je koupite v obchode :-) Naklady na to obroucky budou cca stejne v obou pripadech ale nemusite platit dopravu pres pul sveta a nekolik marzi ktere se na to "nabalí" během cesty z tovarny k vam.
-
Přesně tak. Nejde ani tolik o výrobní náklady, jako o výslednou cenu. I když bude výrobní náklad na produkci nějaké součástky 1 haléř, v obchodě bude stát třeba i desetikoruny (protože jí musí někdo zabalit, přepravit, uskladnit, vyskladnit, prodat,...).
Jak už tu někdo napsal - ideální pro výrobu drobných součástek, ať takových, kdy se mi něco rozbije (a daná součástka se prostě nedá nikde koupit, protože se samostatně neprodává, pouze celý nový výrobek, nebo minimálně "modul", který stojí půlku toho, co nový výrobek), nebo chci nějakou drobnost, kterou nikdo neprodává (v přesně takové velikosti a tvaru, jaký potřebuji).
Jak už tu někdo napsal, taková "veřejná tiskárna" by byla super. A pro méně schopné i s možností přinést poškozenou věc s tím, že mi tam nakreslí a vytisknou novou. -
ToM (neregistrovaný)
Ale já netvrdil, že je to k ničemu. Jen jsem chtěl schladit zdejší horké reakce :-).
Doma si taky na sebe nešiju kalhoty nebo triko byť jsem minimálně o těch kalhotech uvažoval vzhledem k mé nekonfekční velikosti. Ovšem kdoví, jak by to s výsledkem dopadlo a jestli bych měl tu odvahu jít na veřejnost.
Ale v úrovni zábavy, což tohle bez pochyby je, a prototypování to má své využití. O tom žádná.
-
koroptev (neregistrovaný)
je to samozrejme supr vec, o tom ani nejmensi pochybnost, uziti to ma, jen v souvislosti s "Nejde ani tolik o výrobní náklady, jako o výslednou cenu" ..
preci selskym rozumem - nejspis bude zalezet i na rychlosti, jakou jsem schopen na 1 stroji (tiskarne) vytisk vyrobit a na cene 1 stroje, jinymi slovy - v prispevku neuvadis ani nejmensi naznak cehosi jako byznysu: pokud si to na verejne tiskarne budu moci za 10,- vytisknout, bude to trvat hodinu, model si budu muset nakreslit v nejakem kedu, tak se mi nejspis nezaplati ani tech 13000; pokud zase zvysim cenu, abych vydelal, pak se lidi asi nebudou srat s kreslenim a proste si koupi soucastku nahradni -
Luk (neregistrovaný)
Škoda, že v článku nebyla zmíněna "konkurenční" 3D tiskárna MakerBot Thing-O-Matic představená na CES 2011. Pro zájemce o tuto oblast by to mohlo být zajímavé.
-
Tak to same je Shapercube, RapMan, etc etc.
Makerbot je bratr RepRapu ale spis takovy evil. Zach ktery je spoluzakladatelem Makerbot Industries byl a porad je core developer reprapu :-) Vzniklo to proto ze v te dobe bylo slozite sehnat vytisknute soucastky a oni chteli delat business tak to redesignovali.
Aktuálně ale vytvářejí image, že jsou to oni kdo přinesly open source printing, to je to co mě mrzí :-(
Výhoda byla v tom, že to byl jeden z mála all in one box kitů :-) Ale když můžeš levneji full featured reprap http://www.makergear.com/products/3d-printers tak postrádají smysl :-) -
faha (neregistrovaný)
Koncem letosniho ledna mi dorazily prave od JP replikovane dily pro stavbu tiskarny, po trose patrani co a jak se poustim do stavby, zrejme se pokusim dokumentovat stavbu a pripadne problemy, nepujde to tak rychle jak jsem predpokladal, clovek je pracujici a nema na to plne cas, ale tesim se. (FH, zapadni cechy - Tachov)
-
Nebude to tak zlé :-) Porad vylepsujeme wiki http://reprap.org/wiki/Prusa aktuálně jsou tam i videa! A na eventu v Aachenu a Maastrichtu budeme celou stavbu natacet, takze toho bude vic :-) Drzim palce at to jde snadno
-
"""52 kuličkových ložisek plně nahradil vytisknutelnými součástkami"""
strojarum musi vstavat vlasy hruzou na hlave... ( pane Boze, von na tom tiskne nejaky valivy pouzdra, jaky to ma tolerance, nebo mluvi se vubec v tomto hura REPRAP uletu o nejake presnosti, tolerancich a pevnostech, kolik takova vec vydrzi otacek. )
""závitové tyče. Ty by samozřejmě tiskárna uměla vyrobit taky"""
pane Boze, proc tam nejsou trapezove pohybove srouby, normalni zavitovy tyce maji mnohonasobne mensi zivotnost... resi se tam nejak predepnuti matice nebo se na to kasle, takze proste to ma vuli a presnost 0,2mm nikoho pri tom vytlacovani toho plastu nezajima ?###krokove motory###
predpokladam, ze by tiskarna umely i vyrobit krokove motory, ty loziska nejsou potreba, bylo by to valivy, pak by si nejak uplacala permanentni magnety, vyrobila rotor z nejakyho magneticky vodivyho materialu, a vyrezala statorovy plechy a nacpala do nich medeny vinuti. :)
-> jinak bych se nechal poucit v kterym zelezarstvi ze se to ty krokove motory prodavaji ;)
->mimochodem podle fotky tech plastovejch dilu, asi je to na to pripevneni krokacu to vypada na kompletne pekelny tolerance ulozeni neni to tak plus minus 4mm ?proc je tam to ARDUINO, dyt to ma 3 kila pameti nebo kolik. co tahle nadstavba na CNCLINUX, vzdyt to v podstate nic jinyho neni nez 3D obrabeci stroj, by to mohlo jezdit aji nejaky pekny obloucky [bych si tipnul ze to ted jezdi jak tupec rovne pro radkach sloupcacha zadny obloucky to neumi]
100% bodu - netriskove obrabeni !!! super, tomu ma prej patrit budoucnost, proc tam furt litat s frezama a odebirat material, kdyz ho muzeme pridavat.
do kazde domacnosti - pokud se to rozsiri do kazde domacnosti a myslite si ze si budete tisknout plastovy obaly co se vam pokazili, ktery hodny korporace vyrobili v cine, tak verte tomu, ze Vam tam hodni hosi pridaji nejakej Bisphenol, aby ste byli prvni kdo bude sterilni a nebude se mnozit dal a kazit jim jejich utopickou vizi efektivniho rizeni statu, tovarna sveta je v cine a ne u Vas doma v komore, znicili moc tisiciletou sit kontroly vatikanu prumyslovou revoluci a par valkama, jejich teologie je marxismus, maximalni efektivnost tvorby a zpracovani zdroju, zadny modleni se v kostele a flakani na cirkevnich akcich, experty a komisemi (sovjety) rizena spolecnost. Zadni KULACI co nebudou odebirat masivni seriovou prumyslovou produkci super statu se nebudou tolerovat, jak ukazali/ukazou marxisticti socialni inzenyri v USSR/EU.
-
A co teprve strojari reknou na tohle http://www.youtube.com/watch?v=RQHzM7YTk0o kdyz jsem nechtene ozkousel co je jeste schopne tisknout :-D
Trapezove srouby, ano zname, ale je slozitejsi je sehnat (nejsou v normalnim zelezarstvi) ja pouzivam anti backlash nut nevim jestli to je predpnuta matka?! Funguje to tak, ze jsou tam dve matky mezi kterymy je pruzina, takze matka se nevykla a sedi stabylne. Jeste se mi nepodarilo "ojezdit" zavitovku, asi je to tim ze je pouze na Z ose kde ta tiskarny popojede treba jen 10cm za celý tisk :-)
Motory v normalnim zelezarstvi nejsou to je pravda, v GME je maji ale jsou drahe. Nejlepsi je zabrouzdat na netu. zappautomation ma super motory za dobre ceny. http://www.slidesandballscrews.com/
EMC2 pouzivam na laserovou rezacku co stavim ale jsou i lidi co se jej snazi pouzit s reprapem a musim rict ze uspesne, ale je to dvousecne, stejne se musi arduino pouzit na rizeni teplot (nebo komercni PID kontroller ktery je jeste drzasi) trysky a heatbed .. Navic, EMC2 je extremne slozitejsi nez nahrat sketch do arduina a pripojit k USB. Paralelni port uz je taky raritka :-)
Aktuálně portuju FW na Atmega32u4 kde budu podporovat USB HID a stoji 90Kč :-)Uff nestraste, asi si ted zazadam o bezpecnostni listy tech plastu ze kterych ted tisknu ;-)
-
pruznost konstrukce +-5cm
#######################
odkaz na youtube video, kdy cela hlava pruzi tak plus minus 5cm, slusny ;) zase oproti triskovymu obrabeni tam nikde nevznikaji vibrace, takze pokud to nerozkmitaji krokace tak je to celkem jedno a urcite to stacipresnost
########
btw. jakou to ma presnost, ty krokace s tema sroubama urcite setiny milimetru, ale ta hlava urcite setiny milimetru vytlacit neumi, urcite to bude nejak pretikat nebo tak necocnclinux
########
projektu by dost prospelo, kdyby konecne udelali vystup ne na paralelni port ale na nejakej interpolator pres USB, jako uz ma davno konkurencni MACH3 pod widle.krokovy motory
##############
lidi vyhazujou plno tiskaren, a v nich sou celkem solidni motorky, jeste plne funkcni, urcite to tady par koumaku poradava po 2-3 stovkach, (nebo se staci domluvit na nejakym sbernym dvore) ale zase ty motory jsou vetsinou levny plechovy 7,5 stupne ne kvalitnejsi 1,8 stupne - otazka je ale jesti by to vubec vadilo, kdyz tyc M10 1.5mm stoupani deleno 360/7,5=48 = 3 setiny -
Cygnus (neregistrovaný)
Metrický závit chvíli vydrží i nějakou zátěž. Dá se tomu pomoct závitovým očkem, kterým se závit pročistí, aby nezadrhával. U matice lze zmenšit velmi výrazně vůli tak, že se velmi jemně utáhnou dvě proti sobě a připájí (stačí cín i když lepší by byla mosaz). Krom toho je třeba dobře mazat.
Měl jsem to tak na velmi provizorní a superlevné CNC frézce ... posloužila k výrobě dílů na mnohem lepší stroj z 18mm dřevotřísky a MDF, některé následně budou nahrazeny hliníkem a ocelí. Výroba byl spíše boj s mizernou tuhostí stroje, ale podařilo se, nový stroj je plně funkční.
EMC2 nezavrhujte. Je skvělý pro lidi, kteří mají více strojů. EMC2 je jediný, který dokáže obsluhovat vše. Tedy ne že bych chtěl RepRap (a pod.) stavět ... zatím ne. Ale s EMC2 je možné ovládat víceosé stroje, nejenom 3 osé. Pro některé situace by mohlo být zajímavé prskat plast na předmět se kterým lze rotovat (4. osa).
Paralelní port už sice zastarává, ale zatím je k dispozici, karty do PCI a PCIe tu taky ještě nějaký čas budou a do budoucna bude zřejmě nahrazen Mesa kartou - viz diskuze http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?t=3475, nebo možná i nějakým MCU na USB, ale zatím nevím o tom, že by řešení existovalo (levné, zbastlitelné doma).
Btw. počítejte s tím, že u laseru bude potřeba odsávat, pálení čehokoli smrdí.
-
Xred (neregistrovaný)
Od profi strojů, které mají pořádnou konstrukci je přesnost trošku jinačí ;-)
http://www.protocom.cz/produkty/3d-systems/3d-tiskarny/projet-cpx-3000/
-
Jenom mne napadlo, že až ta tiskárna bude umět opravdu zreplikovat sama sebe, nějak se pohybovat a najít si zdroj energie, tak to nejspíš někoho napadne upraví jako vir, který se bude sám rozmnožovat a šířit nekontrolovatelně do okolí. Ideální v podobě nějakého nanorobota, nejlépe ještě s nějakou další vestavěnou záškodnickou funkcí.
Jakýbude antivir ? Kladivo ?
;-) -
Cygnus (neregistrovaný)
Xerox má něco podobného taky.
http://www.xerox.cz/kancelarske-produkty/produkty/tiskarny/barevne/phaser-8860.htmlTím voskem lze malovat na papír jako pastelkou. Jsou to takové cihličky asi 4x4x6cm.
-
Cygnus (neregistrovaný)
Netroufám si odhadnout, jestli to má budoucnost, ale zatím to je zoufalost.
Ok. Má to nějaká pozitiva. Dají se na tom tisknout plastové díly, ale nic moc titěrného, vše je všelijak umatlané, hrbolaté ... Někdy to je užitečné k výrobě prototypů, ale většinou výsledek není dost kvalitní (tedy alespoň na to, co já potřebuji rozhodně ne). Nedá se použít jakýkoli plast. Kromě ABS si dovedu představit použití užitečnějšího HDPE, možná PP. Ale to nestačí. Na spoustu věcí jsou vhodnější jiné materiály.
Podle mne hezká hračka. Nic víc. Podobně jako kdysi BT100 měla daleko ke skutečným tiskárnám, tak i RepRap má podobně daleko ke skutečným výrobním nástrojům. Při troše snahy za specielních podmínek lze získat srovnatelný výsledek.
Myslím, že mnohem zajímavější je CNC frézka. Pravda, stojí to víc (desítky tisíc Kč a výš, má-li stát za něco, tak spíš od stovky tisíc) a na stavbu i prostor je náročnější, provoz hlučnější, ale dá se tím opracovávat mnohem víc materiálů, třeba dřevo, měkké kovy, plasty ... A když budu chtít, tak tam tu trysku upnu taky, nebo třeba CO2 laser.
Jako zajímavější bych viděl kombinaci obou strojů. RepRap na výrobu oblemcaného "odlitku". A CNC frézku na další opracování. Záleží na tom, jestli jsou v dílech z RepRap bublinky. Pokud ano, tak ani kombinace obou strojů nic nezachrání.
Ad sny o výrobě plošných spojů touto metodou jsou úplná hovadina. Když už se budeme bavit o domácích podmínkách a kusové výrobě, tak je mnohem efektivnější vyrábět desky fotocestou. Desky s lakem se dají koupit za pár korun, leptadlo i vývojka taky, osvitka cca okolo 1kKč, fólie tisknout na kvalitním laseru taky není problém. Deska je hotová tak za 2 hodiny se vším všudy. Jen bacha na to, že odpad se musí likvidovat správným způsobem. Nechcete-li tohle řešit, tak je lepší výrobu zadat někomu, kdo se tím živí. Bez prokovů to nestojí mnoho peněz.
-
Cygnus (neregistrovaný)
Domácí podmínky = málokdo má doma 100W Laser, aby odpařil měď. Nemluvě o tom, že bude dost problém zároveň neopálit laminát ... takže téhle metodě taky nevěřím. V praxi se laser používá k řezání 2D tvarů. Stejně jako plazma a vodní paprsek.
Pokud jde jen o odpaření barvy na mědi a následné leptání, tak stačí menší výkon laseru (tipuju desítky W), ale bude problém s rozlišením, stroj by musel dosáhnout nejméně 600dpi, aby to bylo použitelné i pro SMD a tenké spoje. Při polohování krokovými motory a pohybovými šrouby to bude velice pomalé. A jak pak zajistit, aby na desce nezůstaly opálené zbytky barvy, které se neproleptají?
Zkoušel jste prakticky, nebo to je jen výplod fantazie?
-
Cygnus (neregistrovaný)
Dá se polohovat lecčíms, ale kombinace krokový motor a posuvový šroub má tu překrásnou výhodu, že to je levné, jednoduché, spolehlivé a dostatečně přesné i s těmi levnými závitovými tyčemi z hobbymarketů.
Krokové motory se dají najít v kdejaké tiskárně. Nemáte-li vyřazenou tiskárnu, zkuste nějakou koupit třeba v bazaru (Aukro např.) ... v nabídce bývá spousta inkoustovek a jehličkových tiskáren, které nikdo nechce ani za pár korun. Z nich se dají (podle modelu) vytáhnout všelijaké ozubené řemeny, ocelové tyče a kluzná ložiska, převody a vetšinou tak 2 - 3 krokové motory různého typu. Samozřejmě pomůže ty tiskárny znát předem i zevnitř :-) Jinak to je loterie.
Pro stavbu podobných hraček to chce alespoň 2 stejné. Tak holt musíte sehnat podobné modely tiskáren. Parametry motorů se často dají dohledat podle štítku, výrobci často používají docela běžné typy.
Spínání motorů je jednoduché - viz obvody L293D (malé výkony), L298 + L297, 2x L6203 ... zapojení viz datasheety výrobců.
Krom výkonového spínání to chce i nějaké řízení - viz článek a zapojení s MCU AT Mega.
Naproti tomu řízení DC motorů s nějakým enkodérem už tak jednoduché není. Je třeba víc uvažovat nad dynamikou rotoru a celé mechaniky, je třeba vytvořit program, který bude z enkodéru snímat pulzy a podle nich generovat PWM do motoru (a to ze 2 snímačů fázově posunutých, aby se dal detekovat směr otáčení). To celé musí být spolehlivé. Zatímco u krokových motorů stačí jen přepínat cívky a nedělat to rychleji, než motor snese (ve vyšších rychlostech u krokových motorů prudce klesá točivý moment - motor je slabší). Ale zase to není nepřekonatelné a používalo se to i v dobách minulých, viz tiskárna BT-100 alias splašený hřebík. Pohony byly vyřešené dvěma DC motory s enkodérem a vše řídil CPU počítače. Kvalitě programu pak do značné míry odpovídala i kvalita tisku.
Snímače z myší před pár lety zkoušel jeden z týmů na Eurobotovi. Jestli si správně pamatuju, tak jim to moc nefungovalo, měli problémy s okolním osvětlením a přesnost taky nic moc. Krom toho je třeba vyřešit čtení dat z USB, nebo PS/2 zařízení (USB je mnohem větší problém). Myslím, že v kombinaci s DC motorem by to bylo úplně k ničemu.
Možná by spíš mělo smysl snímání kapacitní, jako používají levné čínské šuplery, ale ani to nebude úplně triviální. Pořád by bylo třeba řešit problémy s dynamikou DC motoru.
Ale proč to komplikovat? S krokovými tohle všechno skoro úplně odpadá (resp. v určitém rozsahu pracovních podmínek o tom netřeba uvažovat).
Btw... až budete rozebírat tiskárny, myslete na to, že elektroodpad do běžné popelnice nepatří a že ho z toho může zbýt docela dost.
-
Cygnus (neregistrovaný)
Ad plošné spoje...
Tisknout plast na desku by se asi dalo, ale nemyslím, že rozlišení bude dostatečné.
Zajímavější nápad je tohle
http://techref.massmind.org/techref/pcb/etch/c84-st.htmBohužel je trochu problém sehnat vhodnou tiskárnu v kombinaci s inkoustem odolávajícím leptadlu.
Na desku se dá kreslit i perovým plotrem s upnutou lihovkou, ale i s tím jsou výsledky spíš nedostatečné. Ale lepší než malovat rukou.
No a taky se deska dá frézovat gravírovací frézkou. Je to relativně přesné, ale trvá to dlouho ... dobré tak na hrubé desky s dělícími čarami. Nikoli na husté a složité spoje mezi SMD součástkami.
Fotocesta je v domácích podmínkách oproti jiným možnostev vážně docela jednoduše proveditelná.
Návodů se dá najít spousta, ale např...
http://www.mlab.cz/Articles/HowTo/How_to_make_PCB/DOC/HTML/How_to_make_PCB.cs.htmlA levná osvitka
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=101Samozřejmě POZOR - pracuje se se síťovým napětím, takže by to měl dělat někdo s dostatečnou kvalifikací atd...
-
Maska se necha opravdu snadno na RepRapu vytvorit, googlete johhnyr. ale ja osobne mam radsi fotocestu :-) Pro SMD to je daleko presnejsi a snazsi.
Ad laser :-) Dela se to tak, ze se deska natre barvou a barva se na mistech leptani spali laserem a pred leptanim smyje. Produkuje to dobre vysledky na pohled srovnatelne s fotocestou :-) Staci na to i celkem levne polovodicove lasery. Ale stejne mam fotocestu nejradeji.
-
micro (neregistrovaný)
skoda ze si to samo neumi "udelat" i tu elektroniku, byt energeticky nezavisle (umet vyrobit baterie/slunecni panely) a neumi si to obstaravat samo material a some se sestavit .... :)
v tomto pripade by to jako z oka vypadlo povidce "Mikrobotika" od Ian Stewarta
kde mel zmineny program jednu zmenu:
vyrabel kopie sama sebe v meritku 1:2 ... nove vyrobeny stroj (ktery mel polovicni velikost) vyrobil zase 10 zmensenin sebe sama ... zmensovani probihalo do velikosti v radech atomu ... (ukonceno melo byt "prikazem" STOP REPRODUCTION)
tim by byla vyrobena "armada" nanobotu (povidka byla publikovana v roce 1981!)
jenomze v programu udelal chybku a misto STOP REPRODUCTION v nem bylo STOP REDUCTION a tak se z teto sobestacne masinky stal dokonaly virus ktery se "zivil" prevazne kovovym materialem ke kteremu se dostal ...
-
Patrik (neregistrovaný)
Myšlenka Adriana mě hodně nadchla. Začal jsem to stavět před měsícem. Dneska mi reprap na stole už funí. Jenom vyřešit problém s extruderem (neleze z něj plast korektně), a už tisknu další reprap. Takže další čech, další prst na ruce :-). Pepa je hodně v pohodě a podle mého je to naše hvězda asi jako Dominik Hašek... alespoň pro mě. Dokázal vykoumat remix mendela tak, že ubylo mnoho částí a přesto zůstala zachována stejná funkčnost. I díky tomu se stal členem core development týmu. Tímto mu děkuji za odvedenou práci a v hlubokosklonu se těším na další spolupráci, tedy v mém případě spíš tahání rozumů. Stavba reprapu je jedno velké dobrodružství a jsem sťastný že u toho můžu být. Pamatujete si ten pocit, když jste před desítkami let šroubovali z merkuru rypadlo či bagr? Tak to je ono:-). I když zatím nechápu fundamentalisty, kteří se pokoušejí tisknout např. vlastní ložiska, když tato se dají koupit za 2 USD v nesrovnatelně lepší kvalitě... Ale oni spíš chtěli dokázat, že to je vůbec možné.
-
Juro (neregistrovaný)
Q1: Aka je realna rychlost zariadenia? Mozno to beriem moc doslovne, ale v clanku je napisane, ze na 1kg materialu musi ist tlaciaren tyzden v kuse. Znamena to, ze 150g kusok plastu budem tlacit cely den?
Q2: Ak to spravne chapem, nedokaze to napr. vytlacit ani obycajnu kocku lega, pretoze to tlaci zdola nahor a urcite casti su ,,vo vzduchu''. Je tak?
Q3: Cena 13.000 Kc na zostavenie uz v sebe zahrna to, ze mi niekto vytlaci plastove casti, t.j. platim len material + elektroniku?
Q4: Ak to vie reprodukovat samo seba, rozmyslali ste nad nejakym klubom, kde by novy clen zaplatil clenske, existujuci clenovia by mu vytlacili suciastky za cenu blizku vyrobnym nakladom a zvysok by sa investoval do propagacie a vyskumu?
-
noname (neregistrovaný)
vypadá to úžasně, ale jak to tak sleduji, tak mě připadá, že to trpí chorobou mnoha technoidních hraček - chybí tomu obchodní/marketingový mozek a přístup.
Přemýšlí se nad tím, jak tu a tady ušetřit korunu, ale zkusili jste se zamyslet obráceně - jak byste to postavili, kdybyste měli třeba milion dolarů, ale výsledek aby potom byl výrazně lepší a levnější (tj. potom podle economy of scale by se to při nějakém množství vyplatilo?)
Kolik by stálo dodělat to do stavu, kdy by to bylo normálně prodejné na krámě? Tj. žádné kompromisy počítající s tím, že to bude používat geek a když se něco podělá tak si to opraví, ale něco, co vydrží dva roky fungovat? A něco co nebude vypadat jako amatérská stavebnice, ale jako reálný produkt? Protože jestli se to dnes prodává od 200 000 výš a ty to jseš schopen vyrobit třeba za 30 000 včetně práce nějakých montážníků, pak ti seženu neomezené množství prostředků, zařídím továrnu, lidi, marketing i prodej.
Každopádně je to úžasná záležitost a když nic jiného, tak by stálo za to tohle dát min. v jedné kopii do každé střední i vyšší průmyslovky a do nějakých techničtějších gymnázií a zaškolit technický učitelský sbor v jejich používání. Protože tohle je přesně ta věc, která by dokázala přilákat k technice mladé lidi - je to názorné, můžete si na to sáhnout, můžete to ovlivňovat, máte to ve své ruce a fantazii. Asi bych pro to byl schopen sehnat i nějaké evropské dotace.
BTW kdyby byl zájem tak tomas@kapler.cz
P.S.: jestli se nepletu, tak hříbek lze snadno vytisknout tak, že vytisknu dvě poloviny a slepím je dohromady (chápu že to byl jen příklad).
-
ZLO (neregistrovaný)
3D tiskárna už je známá delší dobu, viděl jsem jí v souvislosti s budoucí sociální revolucí...
Pokud nevíte, jak by se vám mohla hodit tak se podívejte na Zeitgeist 3.http://www.zlo.cz/zeitgeist3.html
Vše je tu hezky popsáno včetně vyvrácení toho, že se nejedná o komunismus, ale o uplně nový "směr" (; ..vše je otázka vývoje..
-
Svata (neregistrovaný)
pry i kovy... super... pujcte mi jednu tiskarnu zkusim si natlacit zlate cihly a udelat si z nich postel... at aspon poznam jak to zlato vypada... :D
Ne fakt ... toto by mela mit kazda domacnost.. je to jako sici stroj... proste si vyrobite vse od taliru po pribory, vanu, sprchu, mozna i reprobednu, knofliky aj saskarny....
Konecne neco rozumneho a doufam, ze ti zbohatlici a touzici po moci uz konecne ztichnou... -
Jezsissek (neregistrovaný)
Přeji hezký den.
K tomuto tématu mne minulý týden přivedl tento film:
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=KphWsnhZ4Ag
Asi dvanáct hodin jsem pročítal diskusi a dohledával dostupné informace o 3D tiskárnách.
Druhý den ráno mne v této souvislosti něco napadlo a začal jsem znovu hledat technologické možnosti. RepRap bych přirovnal ke kuličkovému peru na plotru. Moji vizi k jehličkové tiskárně.
Řešení vysoce kvalitního 3D tisku vidím v koloidních materiálech reagujících na magnetické pole.Biologicky rozložitelné polymerní materiály
(doc. Ing. Jiří Brožek, CSc.)
Cílem práce je příprava biologicky rozložitelných kopolyesterů a polyesteramidů vhodných pro přípravu mikrovláken a nanovláken. Pozornost bude zaměřena na korelaci mezi molekulární strukturou kopolymerů a parametry nanovláken připravených technikou elektrostatického zvlákňování z roztoku či taveniny.
http://www.vscht.cz/obsah/fakulty/fcht/studium/dokstud.htmlPodobnou metodou použitím práškové metalurgie, silnějším proudem magnetického pole půjde tisknout i kovové objekty s vysokou přesností.
Meziaz Jezsissek
-
Mirkosmutnos (neregistrovaný)
Když jsem poprvé uviděl 3D tiskárnu, napadlo mě, jestli by šlo naskenovat gramodesku a pak vytisknout kopii. Samozřejmě jsem proti pirátství, ale takhle by je šlo prodávat. V obchodě si stáhnete soubor, podle kterého si doma vytisknete gramodesku i s obalem. Bylo by to lepší než například dodání poštou, protože se nemusíte bát, že cestou někde křupne. Bylo by vyrábění gramodesek technicky možné? Děkuji za odpověď.
ČLÁNKY DO MAILU