A jak toto prispiva do diskuze o znovupouzivani kodu a knihoven? Zaprve, myslel jsem, ze se tu nebavime na urovni integrace systemu, ale bezne tvorby programu, tj. implementace parseru, tridici algoritmu, apod.
Psal jste, že ve vývoji softwaru je většina věcí atyp nebo unikát, a že málokdy najdete přesně odpovídající knihovnu. Tak jsem napsal několik příkladů standardů, které se běžně používají, a pro které je málokdy dobrý nápad psát si vlastní knihovnu. Nepsal jsem o žádné integraci systémů, ale o běžné tvorbě programů – pokud budete hledat dnes nejčastěji používanou technologii v programech, bude to nejspíš právě HTTP.
Zadruhe, XML nebo JSON a protokol HTTP jsou jen formaty a protokol pro vymenu dat a neresi problem, ze aplikace ma data ve formatu ctverecku a protokol vyzaduje format kolecka.
Já jsem nepsal, jaký to řeší problém. Jenom jsou ty formáty typický příklad toho, kdy vezmete hotovou knihovnu a použijete ji – a je jen velmi málo případů, kdy by bylo rozumné místo použití knihovny si psát vlastní XML parser nebo HTTP klienta.
Uz jsem to tu rikal, ve stavebnictvi i v automobilovem prumyslu jsou zavedene standardy, takze jednotlive dily jsou zamenitelne, protoze splnuji dane rozmery. Ve svete programovani tomu odpovida, ze dana knihovna implementuje jasne dane rozhrani nebo specifikaci, a to plati pro minimum veci.
A to XML, JSON, HTTP, to je co? To nejsou zavedené standardy? To neumožňuje, že jeden program parsující XML nahradíte jiným programem parsujícím XML?