Vlákno názorů k článku ... a co na to hudebníci? od UDC - A jeste k autorskemu zakonu: ten zcela jasne...

A jeste k autorskemu zakonu: ten zcela jasne stanovi, ze ona 'zalozni' kopie lze vytvorit jen z legalne drzeneho dila predmetnym zakonem chraneneho. Tedy NE z pujceneho CD. A ty kecy - jakoze pro vlastni potrebu jo, ale pro sireni ne - to jsou nesmysly (stejne i v pripade software).
Dale koupi autorskeho dila kupujici prijima licencni ujednani, ktere musi byt v souladu s autorskym zakonem, ale muze ho dale upresnovat a zprisnovat, ve kterem je zpravidla mimo jine jako jeden z pozadavku uveden i zakaz pujcovani, verejne produkce atd. Tim, ze kupujici zaplatil (coz je konkretni jednani kupujiciho - tedy akt), tak s timto ujednanim vyslovil jednoznacny souhlas. Kdyz se to nekomu nelibi nebo s tim nesouhlasi, tak si to nema kupovat. Je zcela veci majitele autorskych prav, za jakych podminek bude prodavat sve dilo.
Jinak si myslim, ze teze 'kdyby CD stala 250,- misto 500,-, tak si to koupi vice lidi' je sice pravdiva, ovsem ti, kteri jsou dnes ocho

dokonceni:
ti, kteri jsou dnes ochotni porusovat zakony a krast, aby usetrili 500,- je budou porusovat a krast dal i kdyby meli usetrit jenom 250,- a pokud rikaji, ze tech 250,- zaplati, tak s nejvetsi pravdepodobnosti lzou a je to populismus.

Hmmm. Neco na tom je, ale fakt je ze napr. ja jsem
v poslednich 2 letech koupil dejme tomu 10 CD a
vsechny do 250 Kc. Zajima me totiz hlavne muzika
ze 60. let a v te oblasti se daji sehnat ruzne
vybery v cene 100-250 kc. Jo radsi bych si kupoval
radova alba, protoze byla usporadana s nejakym
(umeleckym?) zamerem, ale za to se plati 700 a vic
(klasika je klasika...). Kdo zije soucasnou komercni
hudbou a nechce krast, tak si za to zaplatit musi
protoze alternativa (zatim) neexistuje,
*viz pokracovani*

...protoze alternativa (zatim) neexistuje, ale
tihle lidi by si urcite misto 1-2 CD za mesic
koupili 3-5 kdyby staly pulku, protoze vetsina
mladych ma fakt hluboko do kapsy.
A my co kupujem 10 CD za dva roky bysme si aspon
doprali ty puvodni alba misto (beztak mozna
podezrelych) vyberu.
Na volnem trhu existuje nejaka rovnovazna cena
ktera je optimalnim kompromisem mezi kupujicim a
prodavajicim a ta proste JE jina v Nemecku a v CR.
Jenze hudebni trh neni volny dokud v celem retezci
existuje monopol..

Hmm, autorsky zakon rika PRESNE tohle:
---
Oddíl 2
Volná užití
§ 30
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla
architektonického stavbou.

(2) Do práva autorského tak nezasahuje ten, kdo
a) pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla; rozmnoženina nebo napodobenina díla výtvarného musí být jako taková zřetelně označena,
b) při prodeji originálu nebo rozmnoženin děl, přístrojů pro jejich rozmnožování nebo pro jejich sdělování veřejnosti, rozhlasových nebo televizních přijímačů a počítačů, šíří nebo dočasně zhotoví rozmnoženinu díla
v rozsahu nezbytném pro předv

Sakra, ukouslo mi to pulku prispevku...
Takze: licence nesmi byt tvrdsi nez nas zakon. Tj. napr. ze zakona je explicitne povoleny reverse engineering, to, ze ho licence zakazuje na tom nic nemeni.
Mimochodem, sedel jsem asi 5m od kpt Dastycha, ktery rikal, ze kopie od kamarada je OK.

Castecne si (ne)rozumime. Pro osobni potrebu si mohu udelat jednu nebo i vice kopii, nicmene OSOBNI potreba je, uz z vyznamu predmetneho slova, vztazena pouze a jenom na mou osobu, tedy na legalniho vlastnika licence na uziti dila. Kdyz tuto kopii nebo i original pujcim kamaradovi, tak uz to samozrejme NENI pro osobni potrebu a slova 'kopie pro kamarada je OK' jsou totalni nesmysl. Zadny policista v teto zemi neni autoritou pro vyklad zakona, od toho zde jsou jedine soudy.
Ackoliv verim, ze p. Dastych (mimochodem jeho posledni znama hodnost je major) pokud to vubec rekl, tak to myslel malinko jinak. Ono je totiz rozdil mezi presnou a striktni dikci pravnich predpisu a jejich implementaci v praxi. Stupen nebezpecnosti trestneho cinu pro spolecnost (Ô 3 odst. 4) je podle Ô 152 (Porusovani autorskeho zakona) trestniho zakona v pripade 'kopie pro kamarada' evidentne mensi nez v pripade verejneho sireni eventuelne za financni poplatek, a proto je i stihani t

dokonceni:
a proto je i stihani takoveho cinu mene intenzivni ba dokonce tak nepatrne, ze lze z toho odvozovat, ze 'kopie pro kamarada je OK'.
Neni to tak, je to taky poruseni zakona, jen je z hlediska priorit v pripade omezenych (napr. lidskych) zdroju, ktere maji statni organy k dispozici pro uplatnovani zakonu, logicky mene sledovane.