Věci, které se seběhly před dvěma týdny, mohou mít spoustu různých příčin. Úvodem ale připomeňme historii a přidejme stručnou charakteristiku společnosti Adobe. Ta vyrostla jako velmi inovativní tvůrce, který dal světu nejmocnější nástroj na grafické práce, program Photoshop. Poté sama v průběhu let tento nástroj inovovala a do svého portfolia postupně přikupovala další a další věci. Třeba Flash, třeba Cool Edit Pro (později nazývaný Adobe Audition), třeba video střižnu od SuperMac Technology (později známou jako Adobe Premiere).
Adobe je dnes podobně významná softwarová společnost jako třeba Microsoft či Apple. Do své pozice se dostala inovativním vývojem i chytře prováděnými akvizicemi. Inovativní vývoj ale logicky jednoho dne musí narazit na nějakou hranici, za niž už nemá smysl jít, neboť přínos jakkoli draze vyvinuté další inovace už neznamená pro zákazníka prakticky nic – ten si vystačí s dosavadní verzí nástroje. Něco takového se vlastně Adobe přihodilo s Photoshopem. Poslední verze krabicových vydání už byly tak skvělé, že fotografové či grafici nespatřovali moc důvodů pro další nákupy nových verzí.
A tak přišel model služby Creative Cloud a přesun od prodeje jednotlivých verzí k předplatnému. Někteří uživatelé oceňují, že jim Adobe dává možnost mít za nějaké předplatné vždy aktuální aplikace (jako Photoshop, Premiere, Lightroom atd.), jiní ale byli donuceni k přechodu na předplatné prostě tím, že nové verze už samostatně koupit nešly. Adobe se tento model osvědčil a v letech od přechodu na předplatné její příjmy/zisky jen rostly.
Dnes Adobe implementuje do svých produktů AI technologie, nejnověji její Camera RAW má AI upscaling, který vypadá velice dobře. Nicméně na to musíte být předplatitel. A stejně tak, pokud si chcete na cokoli stěžovat, budou se s vámi nejspíš bavit v podstatě jen když jste předplatitel.
Adobe má dnes velice silné právní zastoupení v podobě firem, které jej zastupují. Patří k pravidelným zasilatelům DMCA požadavků ke stažení toho či onoho obsahu z internetu, dle amerického zákona Digital Millennium Copyright Act z roku 1998.
Nastupuje Mikko Hyppönen
Mikko Hyppönen je šéf vývoje v F-Secure. A kromě toho taky velký IT fanda. Před 5 lety tak například na svém Twitteru odkazoval na webovou stránku WinWorld, kde je možné si volně stáhnout původní vydání Acrobatu 1.0 pro MS-DOS a Macintosh. Tato stránka uvádí, že Acrobat Reader is the free software from Adobe…. Tato stránka funguje i dnes, ale já vás na ni pro jistotu neodkáži, abychom do redakce také třeba nedostali nějaký DMCA požadavek (krásný příklad autocenzury, že?).
Adobe Acrobat 1.0
Každopádně Mikko Hyppönen před 5 lety na WinWorld odkázal na svém Twitteru. Nyní po 5 letech tuto zprávu znovu retweetnul. A kupodivu se toho hned chytili právní zástupci Adobe s DMCA požadavkem, který cílil na účet twitterového bota, kterého Mikko na tyto retweety po 5 letech používá. Zdálo se však, že nikoli na původní tweet a zjevně ani ne na WinWorld (obojí fungovalo nadále). Twitter tedy hned odstranil nový retweet a zablokoval účet Mikkova bota (jde o standardní postup).
Požadavek na stažení zaslala společnost Incopro, což je jeden z partnerů Adobe, který pro něj realizuje právní služby. Požadavek neobsahuje žádné detailní vysvětlení, proč je podán, kromě obvyklého povídání o porušení copyrightu.
Torrentfreak bližším pohledem do databáze DMCA požadavků zjistil, že se nejspíš tento Mikkův tweet jen svezl s balíkem jiných požadavků, které se týkaly nelegálních kopií současných verzí programů Adobe. Z databáze se zjistilo, že požadavek přeci jen mířil i na původní, 5 let starý tweet, ale Twitter se rozhodl zde nezasáhnout.
Jsou na vině automatické filtry?
Logicky tak vyvstává otázka, zdali tento požadavek, týkající se pouhého odkazu na stránku s téměř 28 let starým programem, je výsledkem nějaké aktivní cílené činnosti právníků z Incopro, nebo se o to postaraly automatické nástroje, které na věc upozornil onen Mikkův retweet.
Pokud by nešlo o výsledek automatického procesu, bylo by to smutné. Nicméně buďme k Adobe fér a předpokládejme, že nemají zásadní problém s tím, že v hlubinách internetu se potlouká jejich Acrobat 1.0 pro MS-DOS či Mac, což ostatně dokazuje stránka WinWorld, na které si jej stále můžete stáhnout. Mikko Hyppönen poznamenává, že tento program v této verzi je vlastně starožitnost. Měl by spíš patřit do muzea, ne do systému DMCA požadavků, zvláště pokud jde jen o odkaz na jinou stránku, která program nabízí.
Na druhou stranu mi dovolte takovou odbočku: vezměte si, že Mikko tedy sdílí odkaz na stránku, která nabízí Acrobat 1.0 ke stažení. Představte si, že by šlo o klasické autorské dílo a představte si, že by WinWorld neměl v licenční smlouvě s Adobe zajištěno, že dílo může být zprostředkování veřejnosti na jiných stránkách formou embeddování. Pak by Mikko dostal WinWorld do teoreticky nemalých problémů.
Je to samozřejmě hypotetická konstrukce, která stojí dosti na vodě, ale k tomuto srovnání případ téměř 28 let starého programu pro mrtvé operační systémy vybízí.
