To je všechno pravda. Ale představ si, že jsi třeba student a chceš rozjet svůj první byznys. Máš skvělý nápad jak něco vylepšit. Za pár měsíců to naprogramuješ a zveřejníš službu na Internetu, začínají se objevovat první uživatelé, ale současně se o tobě doslechne třeba Atlas. Stáhne si tvoje zdrojáky a zprovozní službu u sebe. Díky svojí velikosti a tomu, že službu začlení do svého portálu, tě převálcuje.
Tahle licence jen nahrává velkým hráčům, kterým umožňuje ukradnout* nápad drobným inovátorům, kteří pak nemají šanci na úspěch.
Ale přesně takhle funguje GPL! Jen si za "internetovou službu" zaměňte "softwarovou aplikaci". Pokud AGPL likviduje drobné inovátory internetových služeb, tak úplně stejně likviduje GPL drobné inovátory desktopových aplikací.
Cituji Vuka:
Když CMS pod AGPL upravím a budu používat na firemním intranetu, taky nemusím nic uvolňovat mimo firmu a podle stejné logiky taky budu mít konkurenční výhodu zajištěnou investicí do vylepšení CMS.
Licence GPL ani AGPL neobsahují žádnou zmínku o intranetu natož o firemním intranetu. Takže tvrzení o tom, že mimo firmu není potřeba nic uvolňovat, je samozřejmě nesmyslné. Licence operují čistě s pojmy "uživatel", "distributor", "autor". A nerozlišují, zda dotyční pracují ve stejné firmě nebo mají společné záliby. To je fuk.
Pokud software nainstaluji na firemní intranetový server, jsem "uživatel". Používá ho řada zaměstnanců, to jsou také "uživatelé". Pokud použiji software pod AGPL (a pozor, je to mé svobodné rozhodnutí), pak musím všem "uživatelům" zpřístupnit zdrojové kódy a zaručit jim stejné svobody, jako zaručuje AGPL. Software se tak může šířit napříč firmami.
Ale pozor - to stejné platí pro GPL! Nainstaluji zaměstancům na firemní počítače software - v tu chvíli se stávám "distributor" (!) Každý, kdo ho používá, je "uživatel". Pokud použiji software pod GPL (opět je to mé svobodné rozhodnutí), pak musím všem "uživatelům" zpřístupnit zdrojové kódy a zaručit jim stejné svobody, jako zaručuje GPL. Software se tak může šířit napříč firmami.