Názor k článku Ako som inštaloval Debian 3.0 od xChaos - Ja nevim, ale tady se o uzivatelich RedHatu...

Ja nevim, ale tady se o uzivatelich RedHatu predpoklada, ze snad doopravdy pouzivaji rpm balickovaci system. V davne minulosti, kdy jsem s Linuxem zacinal, jsem se skutecne snazil spolehat na rpm - a taky mi v tech dobach skoro nic nechodilo, nechapal jsem, co se v systemu deje. RedHat je dnes naopak JENOM o instalaci - naprosto vsechny aplikace, desktopove i serverove, stahujeme ve firme z .tar.gz zdrojaku, a instalujeme do /usr/local nebo dokonce /usr/local/appname (/opt by bylo asi lepsi, jenze veci jako Apache nejsou moc "optional", ze ;-)
takze zadne rpm -huhu, ale ./configure --prefix a spousta dalsich voleb. Trvalo to par let se k tomu dopracovat, ale ma to radu vyhod. Vlastne ani nevim, jestli jsou package debianu binarni nebo zdrojove ;), ale jakymkoliv binarnim distribucim uz neverim. Jde o to, ze co se na mem pocitaci prelozi ze zdrojaku, to potom opravdu chodi - zlinkovalo se to s aktualnimi verzemi knihoven, zarucene se resolvly vsechny symboly, apod. Pri upgradu knihovny neni problem zavisle baliky rekompilovat. Duvodem meho odklonu od rpm bylo mozna to, ze jsem casto pouzival --nodeps: v te dobe jsem se na internet pripojoval pres modem, nebo na nej chodil ve skole, kde se rozhodne potrebne rpm baliky nevesly na disketu ;-), takze byl problem stahnout vsechno, na co melo instalovane rpm dependence... resenim bylo .tar.gz, v zasade je daleko pohodlnejsi dat "./configure --wihout-neco", kdyz to "neco" nepotrebuju, nez pouzit binarni distribuci, a muset si stahovat rpm s knihovnou pro podporu toho neceho co me nezajima. Je fakt, ze na RedHat jsem si sveho casu zvykl kvuli tomu, ze existovaly jeho pocestene verze - ted uz nevychazeji, je pocesteny primo RedHat, takze jde mozna o setrvacnost. Ale rozhodne trvam na tom, ze u Linuxovych distribuci jde hlavne o instalaci, a pak pripadne o konfiguracni nastroje zejmena pro Xy. Na serveru se vsechno stejne konfiguruje primo z textovych konfiguraku... no a na desktopu se podstatne aplikace (Mozilla, OpenOffice.org) stejne stahuji v aktualnim vydani a instaluji vlasnim instalatorem, a vse ostatni se taky vyplati prekladat ze zdrojaku. Ja zadnemu balickovacimu systemu neduveruju - podle me pokud ma mit aplikace binarni verzi, a nejen .tar.gz se zdrojaky, tak by se o to meli starat primo autori te aplikace, jako to je u uz zminovane Mozilly nebo OpenOffice - ovsem takovy instalator by pak mel byt jeste o neco sofistikovanejsi a doinstalovat i ikony do KDE/GNOME, mime-typy do browseru a filemanazeru, apod.

Sam jsem pred casem uvazoval o nejakem balickovacim systemu nebo vlastni distribuci Linuxu, a kdyz jsem dukladne promyslel situaci ohledne implementace sdilenych knihoven v GNU systemu, apod., tak mi prijde spis ze velke Linuxove distribuce jsou celkove blbost. Totiz - kdyby aplikace pouzivaly na mene dulezite knihovny volani dlopen() a dlsym(), tak by to mozna slo (to dela tusim treba libSDL...), ale ve chvili, kdy jsou binarky linkovane sice dynamicky, ale "vynucene", primo pres "-lknihovna", tak to je cesta k tomu, cemu se mezi anglicky mluvicimi pocitacovci rika "bloatware", a co nekteri lide nesnaseji snad jeste vic nez Microsoft.

Jestli Debiani baliky obsahuji zdrojaky, a delaji podminene configure --with a --without podle aktualne instalovanych knihoven, modulu, apod., tak klobouk dolu - to ale tenhle clanek ani komentare pod nim nezminuji, takze jestli me chcete na Debiani system baliku nalakat, meli byste psat spis o tehle vecech ;-) Na Debiani instalator me nenalakate zcela urcite, protoze ziskam hned na startu pomerne neaktulni system, rekl bych...

Co potrebujeme, je univerzalni linuxova platforma, ne univerzalni linuxova distribuce - ktera bude bezpecna, stabilni, bude se chovat predvidatelne, a bude mit dlouhou zivotnost - a potom spoustu vyvojaru aplikaci (open source nebo komercnich, to je jedno), kteri se budou starat sami o to, jak jejich aplikace po nainstalovani vypada. V podstate dneska se linuxove distribuce lepi z toho, co uploadnou programatori do CVS archivu - ale to je spatne, kazdy softwarovy balik by mel vyvijet zodpovedny tym, ktery ma sveho release manazera (neprogramatora), ktery zna pravidla pro integraci aplikace do systemu, co to vyzaduje, s cim se to tluce, apod. Tzn. jednak zdrojaky pro lidi, co si vsechno radi prekladaji sami ze zdrojaku, jednak nejaky neprustrelny instalacni skript, ktery pohlida daleko vic veci, nez muze uhlidat nejaky balickovac.
Teda ne, ze by balicky, dependece, apod. byly samy o sobe tak spatny napad, ale prave se mi nezda, ze by lidem s Debianem vsechno tak chodilo, jak oni sami vykrikuji - alespon od nich casto slysim "to v Debianu jeste neni, je to nestabilni, apod." (v minulosti treba hw akcelerovane OpenGL, Xfree 4), zatimco pro me je zcela samozrejme , ze "to v redhatu neni" - vybrane aplikace mam proste stazene mimo system rpm, ze zdrojaku nebo oficialni distribuce, a basta. A vetsinou to chodi docela slusne... asi bych mel Debian nekdy zkusit, jenze problem je, ze ty vychozi verze byvaji vetsinou slozene z beznadejne zastaralych verzi zakladnich baliku, vcetne kernelu. Takze proste pouziju aktualni RedHat jako vychozi stav, a pak uz na balickovaci systemu kaslu, a instaluju aplikace z aktualnich zdrojaku. Ony totiz treba bezpecnostni chyby se casteji v novych verzich opravuji, nez ze by se objevovaly - zda se, ze se vyvojari konecne naucili programovat ;-)

Muj pristup asi bude zpusoben tim, ze zatim bezne neinstaluju Linux na velke mnozstvi pocitacu - mam ho pouze na nekolika malo firemnich a jednom soukromem pocitaci. Jsme wehostingova firma, takze resime spis klasickou unixovou otazku "jak administrovat server ktery pouziva 2000 uzivatelu", nez PC-like dilemata "jak radit deseti majitelum PC s jejich deseti instalacema Linuxu". Ve vsech distribucich, destopech a vubec ve vsem na Linuxu me pak posledni dobou zacinaji citelne chybet groupwarova reseni - tzn. jemnejsi cleneni nez jen root vs. uzivatel... protoze veci, ktere si jsou uzivatele schopni nastavit a udrzovat sami, je priserne malo. Uz jsem o tom na Rootu nekolikrat psal... podle me u multiuzivatelskych systemu jde hodne o to, jak snadne bude pro jednoho administratora udrzovat system pohodlny pro desitky (X11,shell) nebo stovky az tisice (FTP, web, SQL, POP/IMAP...) koncovych uzivatelu, aniz by jim musel neco osobne vysvetlovat, apod.