Vlastnosti binární serializace XML
Pracovní skupina W3C XML Binary Characterization (dále jen XBC) začátkem října zveřejnila svůj první pracovní dokument: XML Binary Characterization Properties. Dokument vychází z dříve shromážděných případových studií popisujících situace, v nichž některé z vlastností formátu XML brání jeho efektivnímu použití.
Nový pracovní dokument rozlišuje mezi datovým modelem XML (ve skutečnosti je jich hned několik: Infoset, XQuery/XPath DM, Post-Schema Validation Infoset) a serializací XML 1.x, aby mohl uvažovat o alternativní serializaci. Hlavním obsahem dokumentu je vyjmenování řady vlastností, jimiž buď oplývá současná serializace XML 1.x, nebo jsou žádoucí právě pro nasazení v situacích popsaných zmíněnými případovými studiemi. Mezi vlastnosti, kterými se dokument zabývá, patří například tyto:
- Univerzalita vzhledem k datovému modelu čili schopnost pojmout všechny aspekty datového modelu,
- nezávislost na dalších informacích (self containment), instanci datového modelu lze sestavit ze serializace, aniž by k tomu byly potřeba ještě další informace jiné než specifikace dané serializace,
- čitelnost pro lidské oko pouze textovým editorem, bez speciálního nástroje, který nemusí být vždy k dispozici,
- kompaktnost, velikost serializovaného souboru, ukládání či neukládání nadbytečných informací,
- náhodný přístup, schopnost vyhledávat v serializaci informace efektivnějším způsobem než sekvenčním průchodem,
- rychlost zpracování, tj. rychlost parsování serializované podoby a rychlost serializace datového modelu,
- schopnost efektivní aktualizace, například možnost aktualizovat pouze část serializace,
- průtoková zpracovatelnost (čili, hezky česky, streamovatelnost), posouzení, zda je formát navržen tak, aby bylo možné generovat korektní částečný výstup už z částečného vstupu,
- slučitelnost s webovým prostředím,
- robustnost, schopnost zotavení při chybách,
- shodnost parsovaných a reserializovaných dat s původními daty (round trip, čili cesta tam a zase zpátky),
- podepisovatelnost.
Některé z těchto vlastností byly při návrhu XML 1.x záměrně hozeny přes palubu, takže jejich případná rehabilitace a začlenění do rodiny techologií XML nebudou nijak snadné. První verze dokumentu XML Binary Characterization Properties se nepokouší vlastnosti nijak hodnotit; dokonce ani pouhý popis ještě není úplný. XBC se prozatím snaží jen definovat pojmy a vymezit prostor pro budoucí diskusi a případné rozhodnutí. Obezřetnost je na místě. Překvalifikování současného formátu XML 1.x na pouze jednu z několika možných serializací by bez nadsázky znamenalo revoluci v technologiích XML.
Dotazovací jazyk pro RDF
12. října pracovní skupina W3C RDF Data Access uvolnila první pracovní verzi dlouho očekávané specifikace SPARQL Query Language for RDF. SPARQL (doporučená výslovnost „sparkl“) je prvním pokusem o standardizaci dotazovacího jazyka pro RDF. Ten až dosud citelně chyběl. Žádná aplikace umožňující zpracování a ukládání modelů RDF se bez dotazovacího prostředku neobejde, takže autorům tohoto softwaru zatím nezbývalo než projevit vlastní tvořivost. Mezi nejpoužívanější neoficiální dotazovací jazyky pro RDF patří například SquishQL, RDQL nebo RQL; málokterý z nich však má více než jednu implementaci. Nyní na tyto jazyky budeme moci s největší pravděpodobností zapomenout; přichází čas pro SPARQL.
W3X XML Schema, druhé vydání
V posledních říjnových dnech ještě W3C stačilo poslat do světa druhé vydání svého preferovaného jazyka pro definování schémat XML. Druhé vydání, stejně jako to první, se skládá ze tří doporučení W3C: Part 0: Primer, Part 1: Structures a Part 2: Datatypes. Nejedná se o novou verzi, pouze o opravu chyb prvního vydání.
Deset let s W3C
Na závěr společenská rubrika. Konsorcium W3C se ve zdraví dožilo deseti let své existence. Jubileum je příležitostí nejen k oslavám, ale také ke zhodnocení cesty, kterou web ušel za posledních deset let, a role, jakou na této cestě hrálo W3C. To budou docela určitě témata, o nichž se bude mluvit na sympóziu svolaném do Bostonu na 1. prosinec tohoto roku. Kromě ohlédnutí za minulými úspěchy a neúspěchy jistě bude zajímavé slyšet, jakým způsobem W3C hodlá čelit výzvám, které přinese druhá dekáda jeho existence.