Názory k článku Aktuální statistiky o celosvětovém vývoji COVID-19 na jednom místě

Ještě by bylo zajímavé přidat
- počet úmrtí (je jedno z jaké příčiny), aby byl vidět poměr "přirozené" a COVID-19 úmrtnosti (s COVID-19 je problém, že se někdy/někde píše jako příčina smrti a nědy/někde ne, stejný problém jako s HIV)
- počet úmrtí (je jedno z jaké příčiny) ve stejný měsíc(nebo i den) v roce 2019, 2018, 2017, 2016 a třeba 10 let průměr, tak aby bylo vidět zda COVID-19 má či nemá vliv na zvýšení počtu úmrtí

s COVID-19 je problém, že se někdy/někde píše jako příčina smrti a nědy/někde ne, stejný problém jako s HIV

To není problém, to je metodika. Na HIV taky nikdo nikdy neumřel. Vždy člověk umře na nemoc, na kterou už mu díky HIV nestačí imunita. V případě Covid-19 je to úplně stejné a nikdy nedokážete říct, jakou měrou se podílel na tom konečném oslabení jedince. Mimochodem, pokud se nepletu, tak se do příčiny úmrtí nedává jen jedna, ale i více. Takže může být příčinou Covid-19+zápal plic, Covid-19+infakrt, Covid-19+pokročilé stadium rakoviny atd. Nevím proč si to lidé v hlavách zredukovali, že se (obecně) umírá jen na jednu příčinu.

Počet přirozených úmrtí vs. úmrtí na/s Covid-19 nedává moc velký smysl. K této představě si dojdete jinou cestou - protože víme, jak vysoká je virulence Covid-19 (vs. např. chřipka) a víme kolik %% případů chřipky vede ke komplikacím a úmrtí vs. to samé u Covid-19. To jsou všechno údaje, které odpovídají na to, na co se vlastně ptáte.

No a konečně, může použít i obyčejnou empirii. Kolikrát v historii civilizovaného světa se stalo, že by lidé masově umírali nikoliv na samotnou nemoc, ale na to, že už pro ně nejsou volná lůžka na JIP?

Ohledně vztahu COVID-9V a HIV jste krásně vysvětlil co jsem napsal ve zkratce, děkuj.

Ony ty statistiky s COVID-19 nedávají smysl jako celek právě v rozdílné metodice, testování ... v tom kterém regionu a i době. Navíc je rozdíl 100 obětí v USA a 100 obětí v Portugalsku, ale ty poměrové ukazatele jako třeba mortlita se blbě vysvětlují např. rodině ...

Proto naopak celkový počet úmrtí a vztažení k historickým datům počtu úmrtí dává smysl. To jsou totiž tak tvrdá data, že se obtížně maskují a k interpretaci zde není potřeba žádná magie (virulence ... odhad, % komplikací ... záleží jak moc testujete, hospitalizujete nebo upravujete data - většinou je v každé zemi jiny, % úmrtí dtto).

Tímto způsobem se například přišlo na falšování údajů v Číně ... prostě v Wu-Chanu někde scházelo 26k zemřelých.

> Kolikrát v historii civilizovaného světa se stalo, že by lidé masově umírali nikoliv na samotnou nemoc, ale na to, že už pro ně nejsou volná lůžka na JIP?

Podobnou otázku pokládám lidem kteří situaci zlehčují ..., ale je to marný, je to marný, je to marný.
Podle spousty z nich ".... na to umíraj jen starý a ti sou mi u p....e ... Nikdo nemá právo mne omezovat!".

Asi jsem starej ...

Podle spousty z nich ".... na to umíraj jen starý a ti sou mi u p....e ... Nikdo nemá právo mne omezovat!".

To je v pořádku, staří umírají a umírat budou, třeba i na chřipku. Dokud nebude k dispozici vakcína, bude pro ně nebezpečný i Covid-19. Je taky pravda, že každý (včetně starších osob) se Covid-19 dřív nebo později nakazí. Potud jsou ty úvahy správné.

Kde se musí ty úvahy rozejít jsou tyto dva body:
1. musíme zajistit, až senior Covid-19 chytne, aby nebyly přeplněné nemocnice - aby od systému dostali stejnou šanci na přežití, jako při chřipce
2. čím později to nastane, tím pravděpodobněji bude k dispozici vakcína, která je značně ochrání.

Pokud by v těch statistikách mohlo být nějaké číslo zajímavé, tak rozlišit, kolik pacientů zemřelo v intenzivní péči, a kolik zemřelých se udusilo ve frontě na ventilátor.

;-) ... umřeme všichni.

Průser je ten, že spousta lidí není ochotno dát zdravotnickému systému čas na rozložení zátěže ...

> Je taky pravda, že každý (včetně starších osob) se Covid-19 dřív nebo později nakazí.

Tohle tvrzení rozhodně nemá žádnou oporu. Je to pravda pouze, pokud nebudeme nic dělat nebo budeme neschopní. Např. v Jižní Koree už měsíc drží denní nárůst případů kolem stovky[1], primárně pomocí rozsáhlého testování a trasování kontaktů, bez výrazných dopadů na ekonomiku. Pokud by to takto vydrželi rok až dva, nakazí se celkem méně než 100 000 lidí (0.2% populace). Není důvod, proč by to nemohlo fungovat jinde.

A za dva roky třeba bude existovat vakcína či efektivní nástroje pro boj s nemocí (asi ještě nikdy v historii nebylo soustředěno tolik výzkumné pozornosti na jeden problém, bylo by divné, kdyby se na nic nepřišlo). Takže je klidně možné, že v Jižní Korei se nakazí do 100 000 lidí celkem, ever.

[1]: https://www.worldometers.info/coronavirus/country/south-korea/

10. 4. 2020, 18:29 editováno autorem komentáře

Srovnání s průměrnou úmrtnostní v odpovídajích měsících předchozích let (i další pěkné grafy) třeba tu: https://covid.observer/cz/

Bohužel tam pro nějaké rozumné srovnání schází celková měsíční úmrtí v roce 2020, 2019, 2018 (i na italském statistickém úřadu jsou data jen do roku 2018).

Ten COVID-19 sloupeček je k ničemu bez celkového počtu úmrtí ...

Proto se může na https://covid.observer/it/ ten červený sloupeček zdát veliký, ale teprve porovnání celkových úmrtí získáte představu zda to je nebo není závažné ...

Za celou Itálii to zvýšení úmrtnosti bude patrné, ale ne nijak dramatické. Ale to hlavně kvůli tomu, že se to týká jen části celé země. V nejzasaženějších okresech byla úmrtnost v březnu až 13x vyšší než v minulém roce.

Spíš by to chtělo:
1.porovnávat celkové počty úmrtí ve stejném regionu za stejný měsíc/týden, letos, loni a předloni.
2.Počet aktivně nakažených v přepočtu na počet obyvatel.

Pokud by ve variantě (1) nebyl znatelný rozdíl, tak by se dalo spekulovat o tom, že se třeba normální sezónní viróza politicko-mediálně zneužívá na odvracení pozornosti od jiných problémů, třeba že se hledá viník, na kterého by se hodila nefunkčnost globální ekonomiky ?

1. se dělalo v Lombardii... A vypadá to ještě hůř než když vezmeš statistiky úmrtí čistě na SARS v2. On kolaps zdravotnictví na zdraví lidem nepřidá...

Jsou k tomuto někde nějaké zdroje ?

Třeba tady: https://denikn.cz/327371/v-italii-je-mozna-mnohem-vice-obeti-koronaviru-nez-kolik-tato-nejpostizenejsi-zeme-oficialne-hlasi/?ref=list

nebo
https://denikn.cz/337098/mrtvych-na-covid-19-je-dvakrat-tolik-nez-hlasi-vlada-tvrdi-spanelske-autonomie-soudy-i-hrobnici/

Možná by bylo zajímavé se kouknout na tento zdroj:
http://www.euromomo.eu/index.html
Ve druhém grafu, po týdnech, lze vidět, že první týden roku 2017 měl v Itálii stejný náběh jako letošní 13-tý týden a ve Španělsku to bylo v tu dobu ještě horší.
Pokud máte někdo další, důvěryhodnější zdroje, rád bych je viděl.

Všimni si, že zvýšený počet úmrtí je v zimních měsících. Takže zvýšená umrtnost v lednu 2017 bude mít jednodušší vysvětlení než do toho tahat nesmysly o hledání viníka pro globální ekonomiku :-)

Pokud zimní období = větší úmrtnost, tak by mělo i platit, že čím větší zima tím větší úmrtnost a v roce 2017 byla zřejmě krutější zima než letos nebo loni.
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/mrazy-evropa-mrazive-pocasi-extremy.A170106_143108_zahranicni_aba

Na přelomu 2016-17 řádila chřipka typu A, která je obzvlášť špatná.

Nejenom chřipka, ale i jiná onemocnění dýchacích cest jsou příčinou vyšší úmrtnosti v zimních měsících. Cituji:

„Vyšší počty zemřelých v zimních měsících obvykle souvisejí se zvýšeným výskytem onemocnění dýchacích cest a s chřipkovou epidemií. Například v prvních měsících roku 2014 chřipková epidemie nepropukla, a počet zemřelých tak byl velmi nízký. Chřipka přišla až na začátku roku 2015 a vedla k nejvyššímu počtu úmrtí za první tři měsíce roku ve sledovaném období,“ shrnuje místopředseda ČSÚ Marek Rojíček s tím, že nejméně lidí umírá v měsících srpen, září a červen.

Zdroj: https://www.czso.cz/csu/czso/nejvice-lidi-umira-v-unoru

Vypada to zajimave. Zezacatku mozna trochu zmatene, ale ocenuji tu moznost napsat si tam rovnici. Zajimavy je graf dC/P - kumulativni pocet pripadu v pomeru k populaci - v zobrazeni os log/dataset. Jenze tohle je samozrejme prilis zavisle na poctu testovani, proto bych chtel videt dD/P - kumulativni pocet smrti v pomeru k populaci. Jenze dD nejde zadat. Mozna to jen davam spatne?

Děkuju velmi za reakci.

> dC/P - kumulativni pocet pripadu v pomeru k populaci

Řekl bych, že tady došlo k nedorozumění. Kumulativní počet případů je spíše `C`, protože `dC` změna C vzhledem k předchozímu dni. (Neboli `C dneška - C včerejška`. Neboli `nově potvrzení mínus nově vyléčení a zesnulí`.)

Kumulativni pocet smrti v pomeru k populaci zadáte jednoduše jako `D/P`.

Zaujímalo by ma ktoré štáty a krajiny ste priradili ktorému kontinentu? Príklad: na ktorom kontinente leží napr. Rusko, Egypt, Panama, Indonézia, Grécko (vrátane ostrovov v Malej Ázii), Francúzska Guiana, Mayotte, Réunion atď.? Skrátka a dobre, relácia state <-> continent je trošku komplikovanejšia akoby sa zdalo - preto ma to zaujíma. Pozri https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_transcontinental_countries

Dobrý den, přiřazení má daleko k dokonalosti. Soustředil jsem se především na logiku rozdělování mezi státem, provincií a regionem (uživatel čeká mnohem větší intuitivitu než geopolitická situace nabízí).

Dle návrhu aplikace leží země na majoritním kontinentě, to znamená Řecko v Evropě.

Rozdělení country <-> continent je zde https://github.com/e3rd/covid-19/blob/master/static/mappings.js a jejich překlady do češtiny zde https://github.com/e3rd/covid-19/blob/master/locale/djangojs.po . Pokud budete mít čas, budeme vděčni za každý pull request, který vnese do situace více logiky.

Rozumný údaj by byl počet úmrtí (ať už z jakéhokoli důvodu) v řadě o měsíci (či podrobněji). Pak by bylo vidět, jaký má covid-19 vliv.

Dobrý den, v rámci release na začátku minulého týdne jsme přidali proměnnou D_PAST, která ukazuje denní počet úmrtí v daném teritoriu průměrovaný z let 2010 – 2017.

Čerpali jsme z dat WHO. Podrobnější celosvětová otevřená data se nám žel nepodařilo získat, ale věřím, že i tento údaj je velmi užitečný. WHO má sice data rozdělena po letech (měsíce z toho nezískáme), ale zvlášť v některých zemích jsou během některých let výpadky, proto jsme přistoupili k jednotné průměrované proměnné.
Edvard Rejthar

18. 5. 2020, 16:10 editováno autorem komentáře