Ještě by bylo zajímavé přidat
- počet úmrtí (je jedno z jaké příčiny), aby byl vidět poměr "přirozené" a COVID-19 úmrtnosti (s COVID-19 je problém, že se někdy/někde píše jako příčina smrti a nědy/někde ne, stejný problém jako s HIV)
- počet úmrtí (je jedno z jaké příčiny) ve stejný měsíc(nebo i den) v roce 2019, 2018, 2017, 2016 a třeba 10 let průměr, tak aby bylo vidět zda COVID-19 má či nemá vliv na zvýšení počtu úmrtí
s COVID-19 je problém, že se někdy/někde píše jako příčina smrti a nědy/někde ne, stejný problém jako s HIV
To není problém, to je metodika. Na HIV taky nikdo nikdy neumřel. Vždy člověk umře na nemoc, na kterou už mu díky HIV nestačí imunita. V případě Covid-19 je to úplně stejné a nikdy nedokážete říct, jakou měrou se podílel na tom konečném oslabení jedince. Mimochodem, pokud se nepletu, tak se do příčiny úmrtí nedává jen jedna, ale i více. Takže může být příčinou Covid-19+zápal plic, Covid-19+infakrt, Covid-19+pokročilé stadium rakoviny atd. Nevím proč si to lidé v hlavách zredukovali, že se (obecně) umírá jen na jednu příčinu.
Počet přirozených úmrtí vs. úmrtí na/s Covid-19 nedává moc velký smysl. K této představě si dojdete jinou cestou - protože víme, jak vysoká je virulence Covid-19 (vs. např. chřipka) a víme kolik %% případů chřipky vede ke komplikacím a úmrtí vs. to samé u Covid-19. To jsou všechno údaje, které odpovídají na to, na co se vlastně ptáte.
No a konečně, může použít i obyčejnou empirii. Kolikrát v historii civilizovaného světa se stalo, že by lidé masově umírali nikoliv na samotnou nemoc, ale na to, že už pro ně nejsou volná lůžka na JIP?
Ohledně vztahu COVID-9V a HIV jste krásně vysvětlil co jsem napsal ve zkratce, děkuj.
Ony ty statistiky s COVID-19 nedávají smysl jako celek právě v rozdílné metodice, testování ... v tom kterém regionu a i době. Navíc je rozdíl 100 obětí v USA a 100 obětí v Portugalsku, ale ty poměrové ukazatele jako třeba mortlita se blbě vysvětlují např. rodině ...
Proto naopak celkový počet úmrtí a vztažení k historickým datům počtu úmrtí dává smysl. To jsou totiž tak tvrdá data, že se obtížně maskují a k interpretaci zde není potřeba žádná magie (virulence ... odhad, % komplikací ... záleží jak moc testujete, hospitalizujete nebo upravujete data - většinou je v každé zemi jiny, % úmrtí dtto).
Tímto způsobem se například přišlo na falšování údajů v Číně ... prostě v Wu-Chanu někde scházelo 26k zemřelých.
> Kolikrát v historii civilizovaného světa se stalo, že by lidé masově umírali nikoliv na samotnou nemoc, ale na to, že už pro ně nejsou volná lůžka na JIP?
Podobnou otázku pokládám lidem kteří situaci zlehčují ..., ale je to marný, je to marný, je to marný.
Podle spousty z nich ".... na to umíraj jen starý a ti sou mi u p....e ... Nikdo nemá právo mne omezovat!".
Asi jsem starej ...
Podle spousty z nich ".... na to umíraj jen starý a ti sou mi u p....e ... Nikdo nemá právo mne omezovat!".
To je v pořádku, staří umírají a umírat budou, třeba i na chřipku. Dokud nebude k dispozici vakcína, bude pro ně nebezpečný i Covid-19. Je taky pravda, že každý (včetně starších osob) se Covid-19 dřív nebo později nakazí. Potud jsou ty úvahy správné.
Kde se musí ty úvahy rozejít jsou tyto dva body:
1. musíme zajistit, až senior Covid-19 chytne, aby nebyly přeplněné nemocnice - aby od systému dostali stejnou šanci na přežití, jako při chřipce
2. čím později to nastane, tím pravděpodobněji bude k dispozici vakcína, která je značně ochrání.
Pokud by v těch statistikách mohlo být nějaké číslo zajímavé, tak rozlišit, kolik pacientů zemřelo v intenzivní péči, a kolik zemřelých se udusilo ve frontě na ventilátor.
Průser je ten, že spousta lidí není ochotno dát zdravotnickému systému čas na rozložení zátěže ...
Ono taky musí být za rok z čeho to zdravotnictví financovat. Když se zastaví ekonomika příliš, nastane stejně velký průšvih z druhé strany.
Lidé nemají trpělivost. Když je za války nálet, tak všichni okamžitě běží do krytu, poslouchají, a po přeletu vyjdou. Riziko je bezprostřední, prakticky si na něj můžete sáhnout. U pandemie z části na slepo zavedete opatření a pak čekáte 3+ týdny, jak to zabere. Když to zabere, začnou se lidi dohadovat, které z opatření k tomu přispělo a dohadovat se, které lze zmírnit.
Osobně si myslím, že Češi se zachovali a chovají zodpovědně. Uvidíme, jestli sluníčko nezmění nálady a nezačneme se zase až moc srocovat. Důsledky toho bychom poznali až po třech týdnech a to už by zase mohlo být pozdě.
Je to závod nervů.
> Je taky pravda, že každý (včetně starších osob) se Covid-19 dřív nebo později nakazí.
Tohle tvrzení rozhodně nemá žádnou oporu. Je to pravda pouze, pokud nebudeme nic dělat nebo budeme neschopní. Např. v Jižní Koree už měsíc drží denní nárůst případů kolem stovky[1], primárně pomocí rozsáhlého testování a trasování kontaktů, bez výrazných dopadů na ekonomiku. Pokud by to takto vydrželi rok až dva, nakazí se celkem méně než 100 000 lidí (0.2% populace). Není důvod, proč by to nemohlo fungovat jinde.
A za dva roky třeba bude existovat vakcína či efektivní nástroje pro boj s nemocí (asi ještě nikdy v historii nebylo soustředěno tolik výzkumné pozornosti na jeden problém, bylo by divné, kdyby se na nic nepřišlo). Takže je klidně možné, že v Jižní Korei se nakazí do 100 000 lidí celkem, ever.
[1]: https://www.worldometers.info/coronavirus/country/south-korea/
10. 4. 2020, 18:29 editováno autorem komentáře
Srovnání s průměrnou úmrtnostní v odpovídajích měsících předchozích let (i další pěkné grafy) třeba tu: https://covid.observer/cz/
Bohužel tam pro nějaké rozumné srovnání schází celková měsíční úmrtí v roce 2020, 2019, 2018 (i na italském statistickém úřadu jsou data jen do roku 2018).
Ten COVID-19 sloupeček je k ničemu bez celkového počtu úmrtí ...
Proto se může na https://covid.observer/it/ ten červený sloupeček zdát veliký, ale teprve porovnání celkových úmrtí získáte představu zda to je nebo není závažné ...