Aliens versus Predator (AvP) je hodně hutnou střílečkou, a i když už vyšla dvojka, stále má co nabídnout jak co do efektů, tak co do atmosféry – to především. Název by mohl klamně vypovídat, že počet stran, za které si budete moci zahrát, je roven dvěma. Není tomu tak. V AvP je k mání volba rovnou mezi třemi živočišnými druhy – Alien, Predator a Člověk. Ten poslední byl přírodou, hlavně co se týká boje pařáty na pařáty, dost omezen, a tak si svou změkčilou skořápku obrňuje, své zakrnělé nehtíky nahrazuje zbraněmi, a i další smysly technikou vylepšuje, aby měl v tomto nerovném boji alespoň nějakou šanci.
AvP umožňuje hrát běžný Singleplayer – čili postupné procházení misí a likvidování nepřátel, doprovázené jednoduchým příběhem v budoucnosti. V Singleplayeru si lze vybrat ze tří úrovní obtížností. Pak je zde ještě Skirmish, v něm je k nastavení spousta voleb, přes rasu – u mariňáků si můžete vybrat specializaci na nějakou zbraň – čas hry, povolené zbraně, bodový limit, kolo, inteligenci nepřátel, rychlost hry a spoustu dalších věcí…a pak se můžete pustit do kosení alienů. Skirmish je tedy ideální trénink jak na Singleplayer, tak Multiplayer.
Bohužel multiplayer v linuxovém portu nefunguje:(, což je jistě velká škoda… nechtěl by ho někdo dodělat? Zdrojové kódy jsou k mání a dychtivě čekají na vylepšení a editaci. Bylo by skvělé, kdyby se někdo z jakéhokoli důvodu našel – pro open-source, pro Linux, pro moje zelené oči…:) Tak jsem trošku zaagitoval a jdeme dále.
Technické zpracování hry je velice kvalitní a pro tento typ hry je vysoká úroveň grafiky nutná – nikdo by se aliena jak z omalovánky nebál. Kola jsou taktéž dobře navržena a architektonicky zpracována, občas jsem se sice ztratil, ale to připisuji svému zakrnělému orientačnímu smyslu. Zvuky jsou rovněž skvělé a z různých podivných pazvuků linoucích se z temných děr a větracích šacht vás bude mrazit v zádech.
Jak jsem se již zmínil, co považuji za největší plus hry, je rozdílnost stran – každá má naprosto jinou strategii boje (a samozřejmě i jiná kola.) Jako první jsem si zkusil zahrát za mariňáka – má solidní arsenál zbraní – od pistole přes samopaly, granáty, raketomety… náš velice zakrnělý sluch a čich posiluje detektor pohybu – jako bílé tečky vidíte, když se kolem vás něco šustne. Přístroj má sice malý rozsah, ale lepší než nic; jeho pípání vám bude hodně drásat nervy a slabší povahy budou hru vypínat, atmosféra je při jeho použití opravdu skvělá. A jelikož si autoři hry až nebezpečně často libují v temných prostorech, přibalili vám do výbavy přibalili světlice a noční vidění. Noční vidění ale znemožní současné použití detektoru pohybu – tak a teď si vyberte…
Při hře za aliena alias vetřelce jsem dostával občas mořskou nemoc – vidí všechno z takového podivného širšího pohledu, takže chvíli potrvá, než se ovládání dostane pod vaši slizkou aliení kůži. Alien umí lézt neomezeně po stěnách a po stropech, je velmi odolný a má kromě „normálního“ pohledu ještě jeden zesvětlující. Jako zbraně mu slouží ostré pařáty, se kterými se ohání smrtící rychlostí, a pak ještě ráznější ocásek; později se naučí plivat kyselinu.
Nakonec jsem si nechal predátora – s tím je hra nejjednodušší, je to smrtící bestie – může spadnout z libovolné výšky bez jakéhokoli zranění, v defaultním nastavení seká nepřátelé prackou s bodcem, ale má i střelné zbraně podivných tvarů a smrtích účinků, jako třeba „Speargun“ – predátorská obdoba naší ostřelovací pušky – nebo medicomp, kterým se může uzdravovat. K zabíjení má tři módy vidění a může se učinit neviditelným. Opravdu nepříjemný nepřítel.
K instalaci hry budete potřebovat data z nainstalovaného AvP, nejlépe Gold Edition. Dále je třeba stáhnout CVS verze zdrojových kódů ze stránek projektu. Jak se zde dočtete, projekt již dále není vyvíjen ani podporován a občas se bohužel vyskytne pár chyb.
Do konzole napište následující:
cvs -z3 -d:pserver:anonymous@icculus.org:/cvs/cvsroot login jako heslo zadejte „anonymous“ a dalším příkazem:
cvs -z3 -d:pserver:anonymous@icculus.org:/cvs/cvsroot co avp započne samotné stahování zdrojových kódů portu AvP. Jakmile se dostahují, přejděte do vytvořeného adresáře „avp“ a zadejte příkaz make. Jestliže kompilace proběhne úspěšně, dostanete binárku AvP. Teď je třeba si pohrát s daty – nainstalovanou hru si překopírujte a veškeré názvy souborů a adresářů změňte na malá písmena – k tomu se hodí například prográmek chcase. Přejděte do adresáře s daty a pomocí chcase -rd '*' změnte ve všech adresářích názvy souborů na malá písmena.
