AMD zastavila licencování technologií x86 do Číny
Šéfka AMD Lisa Su potvrdila novinářům na Computextu 2019, že firma AMD nadále nelicencuje své portfolio intelektuálního vlastnictví kolem technologií x86 žádným čínským společnostem. AMD takové licencování rozjela v roce 2016, kdy uzavřela smlouvu s Tianjin Haiguang Advanced Technology Investment Co. Ltd. (THATIC), což do firmy přineslo téměř 300 miliónů dolarů (plus licenční poplatky).
Důsledkem uzavřených dohod bylo například to, že čínský výrobce čipů Hygon začal na trh dodávat procesory rodiny Dhyana, které vypadaly jako serverové čipy AMD EPYC založené na architektuře Zen, ale obohacené navíc o čínskou vládou schválené schopnosti kolem kryptografie. Další aktualizace architektury, tedy zejména novou Zen 2, již žádný čínský partner od AMD nezíská.
Otázkou, kterou se asi čínští představitelé nepohrnou západním novinářům hned tak zodpovědět, je to, zdali toto stačilo čínským firmám, aby na základě intelektuálního vlastnictví x86 v procesorech architektury AMD Zen pokračovaly ve vlastním vývoji procesorů x86.
LibreOffice upřesňuje konec 32bitové verze
The Document Foundation stojící za kancelářským balíkem LibreOffice před pár dny přišla s oznámením o konci 32bitové verze pro Linux. Jelikož oznámení vyvolalo nemálo otázek, máme tu nové upřesnění, které v podstatě slouží jako ujištění, že se nic zásadního neděje. Vlastně téměř vůbec nic.
Takže tedy explicitně: LibreOffice končí s vydáváním vlastních 32bitových binárek, nikoli s kompatibilitou kódu pro 32bitové systémy. A jelikož na Linuxu prakticky jen málokdo používá originální binárky – téměř všichni využívají ten či onen balíčkovací systém své distribuce – tak se pro drtivou většinu lidí nic nemění. Distribuce mohou nadále vytvářet 32bitové balíčky, jelikož zdrojový kód LibreOffice je pro to stále připraven.
Pro uživatele Windows jen krátká zmínka: zde 32bitová binárka (tedy „instalačka“) bude nadále vytvářena – samozřejmě za předpokladu, že zájem o 32bitovou verzi neklesne na tak zanedbatelná čísla jako u linuxové verze.
Důvodem pro toto rozhodnutí je skutečnost, že zájem o 32bitovou binárku LibreOffice na Linuxu stále klesá a za poslední dva roky klesl natolik, že už se nevyplatí binárku vůbec vytvářet / testovat / udržovat. The Document Foundation tak tento případný proces do budoucna přenechává samotným linuxovým distribucím, které si své balíčky sestaví správně vůči svým verzím knihoven atd.
Podrobněji k herní platformě Google Stadia
S blížící se herní akcí E3 zveřejnil Google další podrobnosti ke své připravované streamovací platformě pro hry, jménem Stadia. Tato platforma poběží na Linuxu, poháněna grafickými procesory AMD za pomoci API Vulkan (též původem z AMD).
Pro hraní v 1080p si bude Stadia žádat nejméně 10Mbit/s připojení (jistě netřeba dodávat, že druhou podstatnou věcí je ping), pro 4k/60p se zvukem 5.1 pak minimálně 35Mbit/s připojení. 4k verze služby Stadia Pro vyjde na 9,99 USD/měsíc a součástí budou různé hry. Ovladač Stadia bude možné koupit za 69 USD. Služba bude spuštěna v listopadu tohoto roku.
V příštím roce pak přibude free varianta služby Stadia. Ta umožní streamování vlastněných her na podporovaná zařízení, omezena však bude na 1080/60p.
Qualcomm podrobněji k Nokia 9 PureView
Společnost Qualcomm se před dvěma týdny blíže vrátila k pětinásobnému fotoaparátu v telefonu Nokia 9 PureView. Připomeňme, že tento telefon je z hlediska foto/video části výsledkem spolupráce Nokia s firmou Light (stojí za crowdfundingovým fotoaparátem Light L16) a právě Qualcomm (jehož ARM SoC Snapdragon 845 vše pohání.
Fotoaparát Nokie 9 nese pět samostatných modulů, přičemž výslednou 12Mpix fotografii skládá z celkově 240Mpix dat, přičemž možnost dodatečného zaostření nabízí celkem 1500 plánů, které snímá ToF část fotoaparátu. Všechna data pak prochází skrze GPU Qualcomm Adreno ve Snapdragonu 845 obsažené, přičemž data o hloubce scény jsou uložena ve standardním formátu Gdepth, který Google pro toto nabízí (a který podporuje jeho služba Fotky Google). Lze očekávat, že koncepty výpočetní fotografie podobné tomuto budou nadále získávat na popularitě, čímž zčásti eliminují nutnost další úpravy snímků v počítači.
Mutter v GNOME 3.34 přidá podporu přístupnosti s myší pro X11 i Wayland
Až dosud nabízí GNOME podporu přístupnosti (accessibility) u myši skrze dlouholetý program Mousetweaks, který umožňuje realizovat různé akce za pomoci tohoto jednoduchého zařízení (zejména uživatelům s možností ovládat například jen jediné tlačítko myši). Problémem je, že Mousetweaks pracují pouze s X Serverem (program využívá globální souřadnice a manipulaci s kurzorem, což klienti pro Wayland neumí).
V přípravě je řešení pro Wayland, který je již delší dobu preferovaným zobrazovacím serverem pro GNOME (a jeho vlajkovou distribuci Fedora), přičemž spolu s tím se sveze i aktualizace podpory pro X11. Pro GNOME 3.34 je již k dispozici řešení, které vše implementuje v rámci kódu Mutter/Clutter a který do projektu zaslal dlouholetý přispěvatel Olivier Fourdan. Jde o první zkušební verzi.
Windows 10 mají nativní podporu FreeSync/G-SYNC
S aktualizací 1903 přišla do Windows 10 i poměrně stěžejní funkcionalita. Systém od Microsoftu nově umí zapnout variabilní snímkovou frekvenci – tedy VESA Adaptive Sync (alias AMD FreeSync) i Nvidia G-SYNC (podporuje i FreeSync) – i ve hrách, které pro to nemají nativní podporu. Microsoft tak dodává, že tímto se nijak nemění funkcionalita her, pouze rozšiřuje.
Windows 10 – VRR
Nastavení Variable Refresh Rate (VRR) je podporováno u DirectX 11 a vyšších her v celoobrazovkovém režimu. Globálním zapnutím volby nedochází k přepisu nastavení v samotné hře, pokud jím disponuje. Aby se přepínač pro aktivaci VRR v ovládacím panelu Windows 10 objevil, je nutno kromě Windows 10 v1903 splňovat přítomnost GPU s WDDM 2.6(+) ovladači a podporou FreeSync/G-SYNC a samozřejmě i vlastnit příslušně vybavený monitor.
ČLÁNKY DO MAILU