@Mintaka
Problém kryptoplatidel je, že u nich je spotřeba energie samoúčelná. Nevstupuje do hry jako podpůrný faktor fungování, ale jako fundament. Cena kryptoplatidel roste jen díky tomu, že se zvyšuje náročnost těžby.
Otázky, které jste položil jsou jen obměnou té myšlenky. Co se stane, až nebude možné těžit? Odpověď na to se už rýsuje. Kryptoplatidlo přestane být zajímavé jako primární zdroj zisku (tj. těžba, spekulace) a mělo by sloužit jen jako platidlo. Co ale vidíme je, že objem obchodních transakcí je minimální a odtržený od úsilí těžit. Úsilí roste vyšším tempem, než obchodní transakce. To dává nápovědu.
Pak je tu další otázka, kterou je potřeba vyřešit (na tu bude mít asi každý jiný názor). Kryptoplatidlo slouží víc tam, kde selhává běžná měna. To se dál ještě dělí na dvě podskupiny. Oblasti stižené ekonomickými katastrofami (v to počítám i země zbídačené vlastními vládami), ale taky obchod, který považujeme za nelegální. Dovedu pochopit, že kryptoplatidlo může pomoci v tom prvním případě. Co mi vrtá hlavou je to, jak odlišit ty nelegální transakce - výběrem platby za lidi, drogy, zbraně. Obě oblasti - jak zbídačení země, tak nelegální obchod, mají jeden společný faktor: jsou řízeny zákony, tedy vladaři, parlamenty, vládami. V případě zbídačení země jsou na vině špatné zákony a špatná politika, v případě nelegálních obchodů mohou být pod kontrolou jedině dobrými zákony s bohulibou politikou.
Pokud tedy říkáme, že argumentem pro zavádění kryptoplatidel je vymanění se z vlivu vlád, politky a bank, pak bychom měli mít odpověď na otázku, jak bez nich omezovat nelegální obchody, nebo jasně si přiznat, že naopak tomu dáváme volný průchod. Z diskusí spousty "zasvěcenců" jsem nabyl dojmu, že tyto otázky si vůbec nekladou. Paradoxně jsem taky zaznamenal i příznivce silného státu se silnou politikou (třeba i tou protimigrační) a zároveň obhájce kryptoplatidel - aniž by si uvědomovali, že zastávají dvě zgruntu neslučitelné myšlenky.