Vlákno názorů k článku AMD nebude omezovat těžbu kryptoměn, z Linuxu zmizí podpora legacy IDE od Havis 911 - Nerozumiem, prečo ľudia ťažia kryptomeny, keď by najviac...

Něco na bázi distribuovaných výpočtů typu: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_distributed_computing_projects

BTC je, co se týče těžby, skoro loterie. Takže, pokud těžit, tak nějak spravedlivěji.

Data jsou různého typu. Něco jde paralelizovat dobře něco ne, takže zohlednit oba typy úloh.
Některé výpočty jsou snadno validovat, některé by nejspíš bylo nutné počítat na více místech a pak výsledky porovnat.

Jak to udělat, aby se to prosadilo?

Základem by měl být dobře navržený a vyladěný systém. Vůbec by nevadilo, kdyby návrhy, vývoj a testování trval třeba 10 let. Už jen trvalá snaha o takový projekt by byla dobrým ukazatelem významu.

Provázanost např. s cenou BTC?
Potvrzování transakcí BTC (ideálně v nějaké odlehčené formě) by mohlo být naopak uvnitř, jako jedna z aplikací distribuovaných výpočtů.
Nebo tímhle směrem začít směřovat rovnou celý BTC ekosystém?
Kam se bude vyvíjet je do značné míry dáno konsenzem vývojářů a minerů a možná pár o pár halvingů dál začne být otázkou jak to vést dál s ohledem na náklady těžby vs rozumné poplatky za transakce.
I když tak zásadní změna by si nejspíš zasloužila vlastní fork.

Zohlednit rovnou potenciální budoucí zapojení kvantových počítačů, by byl příjemný bonus.

Spotřeba energie, to je takový staronový bubák.

Touhle optikou bychom vyhodnotili mnohé jiné spotřebovávatele energie a zdrojů, které "plýtvají" zdroji a ničí přírodu násobně více.
Namátkou: Značná část osobní, letecké a nákladní dopravy je zbytečná, nebo by mohla být optimalizována. Průmysl počítačových her a jejich konzum. Výroba a konzum stupidních seriálů. Vojenský průmysl,...
Víme kolik spotřebovává např. těžba zlata? Jakou to má eko zátěž a kolik při tom ročně umře lidí?

Sama o sobě energie nemizí, ale přeměňuje se, takže u těchto úvah je třeba zohlednit z jakých zdrojů se bere, neobnovitelné / obnovitelné / přebytečné.
Co se děje se zbytkovým teplem?

Do těchto energo-eko úvah by bylo vhodné zahrnout další myšlenky.
Jaký vliv bude mít klesající spotřeba asic čipů? Jaké se chystají změny v ekosystému BTC pro zefektivnění a zvětšení množství transakcí? Jak to bude až bude těžba energeticky úplně nevýhodná a de-facto to bude žít jen z transakčních poplatků?

@Mintaka

Problém kryptoplatidel je, že u nich je spotřeba energie samoúčelná. Nevstupuje do hry jako podpůrný faktor fungování, ale jako fundament. Cena kryptoplatidel roste jen díky tomu, že se zvyšuje náročnost těžby.

Otázky, které jste položil jsou jen obměnou té myšlenky. Co se stane, až nebude možné těžit? Odpověď na to se už rýsuje. Kryptoplatidlo přestane být zajímavé jako primární zdroj zisku (tj. těžba, spekulace) a mělo by sloužit jen jako platidlo. Co ale vidíme je, že objem obchodních transakcí je minimální a odtržený od úsilí těžit. Úsilí roste vyšším tempem, než obchodní transakce. To dává nápovědu.

Pak je tu další otázka, kterou je potřeba vyřešit (na tu bude mít asi každý jiný názor). Kryptoplatidlo slouží víc tam, kde selhává běžná měna. To se dál ještě dělí na dvě podskupiny. Oblasti stižené ekonomickými katastrofami (v to počítám i země zbídačené vlastními vládami), ale taky obchod, který považujeme za nelegální. Dovedu pochopit, že kryptoplatidlo může pomoci v tom prvním případě. Co mi vrtá hlavou je to, jak odlišit ty nelegální transakce - výběrem platby za lidi, drogy, zbraně. Obě oblasti - jak zbídačení země, tak nelegální obchod, mají jeden společný faktor: jsou řízeny zákony, tedy vladaři, parlamenty, vládami. V případě zbídačení země jsou na vině špatné zákony a špatná politika, v případě nelegálních obchodů mohou být pod kontrolou jedině dobrými zákony s bohulibou politikou.

Pokud tedy říkáme, že argumentem pro zavádění kryptoplatidel je vymanění se z vlivu vlád, politky a bank, pak bychom měli mít odpověď na otázku, jak bez nich omezovat nelegální obchody, nebo jasně si přiznat, že naopak tomu dáváme volný průchod. Z diskusí spousty "zasvěcenců" jsem nabyl dojmu, že tyto otázky si vůbec nekladou. Paradoxně jsem taky zaznamenal i příznivce silného státu se silnou politikou (třeba i tou protimigrační) a zároveň obhájce kryptoplatidel - aniž by si uvědomovali, že zastávají dvě zgruntu neslučitelné myšlenky.

@J ouda

Těžit platidlo někde na poušti nedává moc smysl. Proč ho v tu chvíli vůbec těžit? V tu chvíli zvyšující se náročnost těžby ztrácí jeho regulační funkci a pak je tedy na zamyšlenou, k čemu ta funkce je (když vidím, jak se těží, tak pochybuji, že ta funkce k něčemu je už dnes).

Nevyřešíte tím stále ten prvotní rozpor, o kterém jsem psal. Tedy snaze vyhnout se vlivu politiky státu na měnu, když na vliv státu chceme spoléhat, pokud jde o bezpečnost či zdraví a sebereme mu důležitý nástroj.

Z globálního pohledu, jednotlivé země svoji měnovou politiku využívají k tomu, aby podpořili buďto dovoz, nebo vývoz. Lze tím reagovat na měnící se světové podmínky. Globální kryptoplatidlo sebere i tento nástroj. Vydělají na tom silně produkující země a lehce na tom vydělají země s nerostným bohatstvím, zatímco zbylé nebudou mít co nabídnout. Opět si nejsem jistý, jestli si to uvědomuje každý podporovatel kryptoplatidel. (Ale baví mě sledovat ty samé lidi, který neumí přijmout ani nevýhody Eura, že adoruje ještě něco globálnějšího).

Dovolím si napsat svůj názor.
Kryptoměny jsou pouze ničím nepodloženou spekulací.
Pokud skončí těžba, ať už z jakéhokoliv důvodu, cena bude rovna $0.
(A jakože indie a čína už na restrikcích aktivně pracují.)

Protože "měna" s potvrzováním transakcí, u které není jak potvrdit transakci (= není těžba) je mi tak akorát k hounu. Jelikož ji neprodám, ani si za ni nic nekoupím.

Takhle tedy jednou skončí Bitcoin.

Kdy se to stane je otázkou. Může to být letos, za rok, nebo taky za 50let.

> Pokud skončí těžba, ať už z jakéhokoliv důvodu, cena bude rovna $0.

Máš to úplně obráceně.

No to určitě nemám.

Jak potvrdíš převod na jiného vlastníka tedy transakci v blockchainu, když se nebude těžit tedy potvrzovat transakce hašem?

Nijak.

Proto taková transakce vlastně neproběhne, tedy si za kryptoměnu nic nesměníš, nepřepíše se do (tvé) peněženky atd.

Tudíž taková kryptoměna nebude mít vůbec žádnou hodnotu.

Ale klidně se nechám poučit.

Dokud bude mít alespoň trochu zajímavou hodnotu, bude se těžit.

Tohle funguje v Íránu, tam se těží v poušti. Vláda tam pozvala Číňany, které jejich vláda vyhodila z Vnitřního Mongolska. Nejvíc rigů per capita je ale asi v Abcházii, kde využívají vodu z Kavkazu.