Uzasny, mistni kdysi genius, dnes sasek, znovuvynalezl noise dithering. A asi ho zmatlo, ze podobnost pojmu dithering ve vypocetni technice neni uplne totez, jako tomu je v oboru A/D prevodu.
"Algoritmus vysílání" je presne totez, co se u tzv. noise ditheringu deje. Pouziva se to mnoho desetileti od audia po radio. Pouziva se to s analogovym sumem, ale dokonce jsem to uz prototypoval i v digitalni podobe.
Priste by bylo lepsi se podivat na alespon uplne prazaklady oboru. Tohle se na mereni uci nekde v zakladnim kurzu.
Doplneni: ten "Algoritmus příjmu" se samozrejme nepouziva. Proc asi? Protoze noise-dithering zpusobi, ze z nenahodneho kvantizacniho zkresleni se stane skutecne velmi kvalitne nahodny "sum". Zkouseno, funguje v simulaci i v praxi.
Mimochodem, misto sumu lze pouzit i uzkopasmovy signal, nekdy se hovori o ditheringu fialovym sumem. Ba dokonce u audiozesilovacu tridy B se pouzival "dithering" sinusovym "vf" signalem prictenym k signalu hudebnimu, potlacovalo to zkresleni velmi ucinne.
> Analogizace není dither
Já si nemůžu pomoct, ale mně to přijde jako random dithering, který na výstupu náhodně zašumíme.
> Postrádáte, stejně jako já, analogovou plynulost magnetofonu, analogové televize, gramofonových desek a filmové fotografie, které nemají ani tzv. kvantizační šum, ani artefakty ztrátové komprese?
Neměly analogová televize, gramofon a magnetofon SNR podstatně horší než 96 (16b zvuk) a 48 (8b obraz, ale jinak lepší foťáky umí 10-14 b) dB? Jako asi je pravda, že nebyl korelovaný se signálem, ale to řeší dither. A někdy se nám naopak korelace se signálem líbí, protože můžeme dělat noise shaping a odsunout šum mezi ty frekvence, kde z nějakého důvodu vadí méně (člověk tam hůř slyší, už tam nějaký jiný bordel je atd.)
U digitální televize se snad artefakty opraví, až se za chvíli přejde z MPEG-2 na H.265. Akorát mi přijde trochu plýtvání že se AFAIK rozhodli vysílat skoro všechno ve 4k.
Ja jsem asi jeste neprobuzen nebo co, marne si protiram oci co za "vedu a vyzkum" tu ctu ale to je mix dafuqu s objevovanim teple vody a to jen protoze ma nekdo financni tisen a neumi si poridit 8TB disk na 192@24 FLAC ?
Neni tady nejaky grafolog? Z tech nadhernych analogovych rucne kreslenych grafu by se dalo vycist jakou poruchou osobnosti trpi autor.
to je ten isty atlet, ktory to pisal toto: https://www.root.cz/clanky/zpracovani-obrazu-mozkem-reverse-engineerujeme-mozek/
uz trosku polavil z ambicii, ale este to nie je ono.
objevit kolo, objevit ameriku. vsechno byly skvele pociny, poprve. urcite i podruhe, nebot informace se ztraceji, civilizace zanikaji. ale po milionte uz to je ubohe. navic clanek neni humorny, tak proc tohle redakce pustila do eteru? neboli
vazena redakce, proc byl tenhle clanek schvalen?
Nejlepší normálně dostupné analogové zesilovače a ADC v audio pásmu mají vlastní šum a zkreslení okolo -120 dB pod limitací, to je asi 20 bitů informace. Takže 24b ADC má jmenovitý kvantizační šum (zkreslení) hluboko pod těmito analogovými jevy, ergo nepodstatný. Lidský sluch sahá cca do 20 kHz, a pokud se ve zpracování signálu chcete vyhnout "zježení" filtru těsně pod Nyquistovým prahem (což stejně nemáte šanci slyšet), tak v dnešní době není problém vzorkovat v taktu třeba až 192 kHz (v amatérských podmínkách). Řešit s touhle výbavou v dnešní době dithering je správné řešení neexistujícího problému.
Jako reálné problémy při digitalizaci gramodesek bych viděl:
- přesnost otáček gramodesky
- hukot pohonu (otáčky motoru, vibrace převodů a ložisek)
- případné vibrace z okolí
- frekvenční charakteristika snímače (přenosky) a také mechaniky raménka
- nepříliš dokonalé oddělení stereo kanálů, dané mechanickým principem záznamu
- reálné analogové nectnosti samplujícího zařízení = je rozdíl mezi audio vstupem
v notebooku, USB gramcem a poloprofi audio kartou / externím boxem,
přestože všechna tři zařízení mají jmenovitě 24b/192kHz. Modulo rozvod zemí,
rušení od napájecích zdrojů apod.
Ohledně digitalizace pásků: kvalitní pásek studiového kotoučáku ještě prosím.
Nebo i slušného home hifi kotoučáku, pokud je kvalitní materiál pásku a přístroj
(což v té době u nás moc nebývalo, to je dáno tehdejší součástkovou základnou.)
Pokud se týče konzumních audiokazet: na těch Vám ještě zbyl nějaký použitelný záznam?
Zašumět analogově na úrovni kvantizačního "šumu" nebo lehce nad, navzorkovat násobně vyšší frekvencí, pak prohnat ostrou dolní propustí v digitální doméně... s tím jsem si jednou hrál na nějaké 16b kartě pro analogový vstup v průmyslu. Zákazník potřeboval přesně a relativně rychle měřit teplotu taveniny v metalurgii nebo co (a servosmyčkou podle toho něco řídit). Vlastně jsem nemusel do signálu záměrně šumět, protože vstup měl horší analogový šum než digitální rozlišení. Požadovaná užitečná šířka pásma měřené informace byla asi do 10 Hz, ale zákazník vyžadoval lepší než 12b přesnost (optimálně 16 a více bitů informace). K dispozici byla vzorkovací frekvence asi 1 kHz (teoreticky víc, ale pak se zas nestíhal ustálit S&H za vstupním multiplexerem, což jsem si předem obenchmarkoval). Bylo hezky znát, jak následná filtrace zvýší počet bitů užitečné informace klidně nad hranici jmenovitého rozlišení ADC :-) A to jsem se ani nepokusil o filtraci "výstřelového šumu" (outlier rejection) což zákazník původně taky zmiňoval. Nakonec ta práce šla tuším do outu, ale bylo to zajímavé a poučné i jako cvičení ohledně reálných vlastností průmyslové ADC karty.
Autor mohl byt alespon tak laskav a misto o analogovem zaznamu hovorit napriklad o pseudoanalogovem.
Jinak:
Můžeme signál kvantizovat pomocí ADC s vysokým počtem bitů, např. 24, a kvantizační zkreslení zanedbat.
Obavam se, ze ne vzdy. Treba u CD a jinych zaznamu na stejne ci podobne nebo i mensi vzorkovaci frekvenci nebude problem s poctem bitu, ale s tou vzorkovaci frekvenci, ktera ze signalu ve vyssich frekvencich slysitelneho pasma nadela neco, co se sinusovce moc nepodoba. A nepodoba se to cim dal vic s tim, jak roste frekvence signalu. A tim, ze si do toho jeste digitalne prisypu sum, to asi moc nevytrhnu. Mozna dosahnu toho, ze ten sum zamaskuje zkresleni tak, ze si ho fajnsmekr s netopyrima usima nevsimne a misto na zkresleni bude nadavat na sum.
ale s tou vzorkovaci frekvenci, ktera ze signalu ve vyssich frekvencich slysitelneho pasma nadela neco, co se sinusovce moc nepodoba. A nepodoba se to cim dal vic s tim, jak roste frekvence signalu.
Podobá se to sinusovce velice přesně až téměř po nyquistovo fs/2 (záleží na výstupní filtru). Jen si ten průběh nesmíš prohlížet na kompu v editorech, které ti zobrazené vzorky v čase (body) spojují (interpolují) nesmyslnou rovnou čárou (tedy skoro všechny běžně používané editory). Převzorkuj si to soxem na vzorkovací frekvenci třeba 10MHz a pak se na tu 20kHz sinusovku podívej znovu např. v té hloupé audacity, jak bude křivka parádní sinusovka (protože audacity rovnými čárami spojí dalších 200 tentokrát již správně interpolovaných vzorků. A analogový filtr za DACem právě tohle zajišťuje. Z CD přehrávače také leze čistých 20kHz, podívej se na osciloskop.
Internet je plný těchhle diskusí.
To bude ale dano tim, ze autori sox navrhli tak, aby prevzorkovaval na sinusovku, pricemz ale nevedi, jestli tam nebyla treba pila. To ale z hlediska poslechu neni zajimave, zajimave je spise to, jak to nasledne "prevzorkuje" z CD zesilovac a bedny, coz by chtelo nejakou laboratorni aparaturu s osciloskopem.
Kdyby to byla pila o příslušně vysoké frekvenci, vstupní signál nesplnil vzorkovací teorém. Prožeň si pilu kmitočtu o něco menším, než je polovina vzorkovačky, dolní propustí a vyleze ti z ní sinusovka, překvapivě. Doporučuju nastudovat základy teorie vzorkování, než začneš aplikovat svá selskorozumová moudra i na oblast zpracování signálů. Interpolace funkcí sinc je zcela v pořádku a v souladu s teorií (která samozřejmě definuje nějaké podmínky, za kterých je možné původní spojitý signál reprezentovat posloupností hodnot a ze kterých je ho možné dokonale obnovit).
> ale s tou vzorkovaci frekvenci, ktera ze signalu ve vyssich frekvencich slysitelneho pasma nadela neco, co se sinusovce moc nepodoba
I pokud mám třeba 5 vzorků na 2 periody, tak pořád tu sinusovku zrekonstruuju bez (pokud teď neuvažuju kvantizaci) jakéhokoliv zkreslení. Vše, co mi k tomu stačí, je vedět, že se nevyskytuje žádná frekvence vyšší nebo rovna 1/2 vzorkování - a to se předpokládá. Potom prostě existuje pouze jediná waveforma, která se dá danými vzorky přesně proložit a žádná frekvence se neztratí. Jak to matematicky popsat? Sinc interpolace.
Tohle je v podstatě polopaticky řečenej Nyquist.
CD vzorkuje tusim na 44100 kHz. Tedy sinusovka o 11025 Hz ma uz jen 4 vzorky, jestli to nepocitam blbe. Klasicke hudebni nastroje nepresahuji frekvenci 6 kHz - to je zakladni frekvence, ale treti harmonicka, ktera je pro barvu zvuku stale jeste dulezita, uz dela frekvence do 18 kHz. Dalsi kapitolou jsou elektronicke nastroje, ktere jedou na libovolne frekvenci a omezenim je jen slysitelnost frekvence.
Takze asi tak proto fajnsmekri rikaji, ze LP, az na sum, ma lepsi zvuk. LP totiz dokaze zaznamenat sinus ve slusne kvalite treba az na 40 kHz.
> Tedy sinusovka o 11025 Hz ma uz jen 4 vzorky
I tak je převzorkovaná. Podle vzorkovacího teorému k jednoznačné rekonstrukci původní sinusovky stačí více než 2 vzorky na periodu, jinak řečeno lehce přes 2.
> fajnsmekri rikaji
Říkají, neříkají, ale ve skutečnosti poznají starou belu. Jejich názory můžete s klidným srdcem ignorovat, protože mají nulovou informační hodnotu. Jsou to jen nějaké jejich silně subjektivní dojmy a předsudky, spíše přání, která jsou otcem myšlenky.
Po té, co jsem potkal člověka s domácí audio aparaturou, který mě spolu se svými kumpány-dalšími audiofily přesvědčoval, že to fakt nemůže mít zvuk jak obrovské telefonní sluchátko, když to celé stálo 2,5 milionu, dokud se nezjistilo, že má ulomený vývod na kondenzátoru basové výhybky, jsem ztratil i poslední kapku jakýchkoli iluzí o těchto psychicky narušených lidech. Ale hlavně že si kupují napájecí kabel za 30000,- Kč.
Co máš pořád s tím počtem vzorků sinusovky? Na tom nezáleží, pokud mám na každou její periodu podle Shannona aspoň 2, pořád jsem tu sinusovku navzorkoval(je to vidět i intuitivně). To, že je to jakoby "hranatý", znamená jen to, že se tam objeví vyšší kmitočty, které vyřeší filtrace.
Problém se špatným zvukem dnešních CD je jinde - je plochý hlavně proto, že je záznam přizpůsoben běžnému spotřebnímu braku - prostě, aby to Jouda nějak slyšel i na sluchátkách s přehrávačem z Aliexpresu.
Pokud koupíš LP se záznamem ze stejného zdroje, bude znít stejně blbě.
Ale i těch 18kHz se zrekonstruuje dokonale.
Blíž hranice 1/2 vzorkování 2250Hz to může být maximálně tak utlumeny lowpass filtrem (kterej je nezbytnej právě kvůli Nyquistovi a zamezení aliasingu, záleží jak široká je jeho přechodná oblast) - ale tam už stejně neslyšíme.
Nevěříš?
https://xiph.org/video/vid2.shtml
4:33-5:55
6:40-7:27
17:20-21-55
@Ivan Nový
Fakta, v pravém slova smyslu, ani z principu neupravíš, fakta prostě jsou, ovšem to, jak jsi schopný je **** interpretovat je ten problém. Např. během několika měsíců ses dostal od stvoření života trhem až k neomarxistickému křesťanství božího soudu ovládaném Čínou, ale těmi "fakty" máváš pořád stejnými. Nic proti názorovému vývoji - ovšem otázkou pořád ale je, jestli je v tvém případě "vývoj" to správné slovo . . .
Když chce mít šum, tak dvojlinku.
Tak to by chtelo nejakou analyzu, jaky sum asi tak vznika na okruhu mezi zesilovacem a bednami pri pouziti dvojlinky misto zlateho kabelu. Chtelo by to zohlednit skutecnost, ze se jedna spise o obvod s velkym proudem a obvykle malym napetim, ze vselijake predrazene kabely k bednam jsou nakonec take jen dvojlinka a take to, ze med ma lepsi vodivost nez zlato.
Navrhujem zaradit HighEnd medzi psychiatricke choroby , niekde do oblasti schizofrenie. High end choroba sa prejavuje zvukovymi halucinaciami ktore brania postihnutemu vychutnat si pozitok z hudby. Postihnuty jedinec nutkavo ba az autisticky skuma technicku kvalitu nahravania a prehravania hudby. Umelecku kvalitu alebo atmosferu hudby ignoruje. Postihnuty jedinec je vdacnou obetou marketingoveho oddelenia firiem predavajucich audiotechniku ktore podporuju u postihnuteho jedinca rozvoj pseudotechnologickych bludnych predstav, ktore riesi nakupom predrazenej techniky, ktora mu nikdy neprinesie uspokojenie. Jednoznacnym vrcholom lestenia prdu su predrazene elektronkove zosilovace s THD radovo v jednotkach percent ignorujuce zakladne pravidla z oblasti EMC, "sietove pracky "(EMC filter napajania) a pozlatene digitalne kable. Odporucana liecba - muzikoterapia vo forme navstevy zivych koncertov undergroundovych kapiel (najvhodnejsi zaner je true pure kvlt ortodox norwegian black metal) s nekvalitnym zvukom v zaprdenych pajzloch s nahluchlymi zvukarmi obsluhujucimi vykonne PA systemy triedy D.
a nezapomenout na stribrne pojistky!
http://www.hifiroom.cz/viewtopic.php?f=6&t=5789&start=50&st=0&sk=t&sd=a
No jasně, ale to jsou základy. Na co se dnes, v časech digitálních přehrávačů a NAS často zapomíná: Ethernet kabel!
Například tento high-end audiofilský: https://www.amazon.com/263-Audioquest-Diamond-Ethernet-Cable/dp/B0073HJVSK
Koukám že je ve slevě, stával dvakrát tolik. Navíc free shipping - a to se vyplatí!
Jenom pozor při zapojování, nezapojit opačným směrem!
To není nic proti legendárnímu Denonu, který raději výrobce přestal vyrábět, když po zapojení k reprobednám vznikla červí díra.
Question: I was going to just get a $5 dollar ethernet cable but I was thinking of draining my daughters college fund and getting this cable. Is it worth it?
Answer: Oh yes, most certainly. She'll be able to listen to her favourite music at super high quality before going on her night shift at Burger King. It will lift her spirit and make her forget the smell of fried oil in her hair.
Tak nekde by to zlato smysl melo. Na kabelu tezko, ale treba na vstupnich konektorech ano. Cekal bych mensi sum nez na zoxidovanem konektoru vyrobenem z pretavenych konzerv a galvanizovanych nejakym aususem. Zejmena pokud spoje v kabelech jsou pajene a ne jen nejake lisovane, cimz uz bych si dnes nebyl jisty.
Kable sa postriebruju asi pre skin efekt https://sk.wikipedia.org/wiki/Skinefekt. O pozlatenych som nepocul ale daju sa zohnat postriebrene teflonove vodice ( niekto ich vola vojenske signalne) ktore vyrabal statny podnik Vrchlabi do 1990.
By ses divil. U větších průřezů je znatelný i na 50 Hz.
Tak jsou na to vzorce, takze kdyby si nekdo chtel dat praci a prijit s necim konkretnejsim, tak ja se zlobit nebudu. Nicmene na audiokabely se vetsi prurezy pouzivaji tak leda mezi zesilovacem a bednami. Dosud jsem neslysel o tom, ze by nekomu nehraly vysky kvuli tomu, ze tam ma tlusty drat.
Napsal jsem to konkrétněji níže. Nicméně skin efekt na audio frekvencích je běžná realita.
Kabel je médium s rozprostřenými parametry, které má své indukčnosti, kapacity, skin efekt, šumy a další.
Hodně záleží čím se takový drát také budí. Pokud do delšího kabelu nejde na výstupní straně buffer, který hodně rychle nabíjí a vybíjí parazitní kapacity a překonává snahu parazitních indukčností zpomalovat změny proudu - pak na kabelu a jeho kvalitě už moc nezáleží, protože je nekvalitní buzení vstupu do kabelu.
Já sice považuji audio kabely za tisíce za kravinu na entou, ale stejně tak ptákoviny popírající vliv kabelu jsou opačné extrémy a stejné nesmysly. Ono dobře udělat kabel a dobře ho budit, zemnit, stínit, není tak úplně sranda. Je to docela věda. Jak v NF, ale ještě více ve VF.
Až budete zase dokazovat, že kabel nemá vliv - jste úplně stejní hlupáci a ignoranti, jako ti audiofilové, co dávají stotisíce za kabel. Jen ta hloupost a ignorance je na opačném konci extrému.
Ale je, stačí si provést výpočet nebo si to nasimulovat pomocí Maxwellových rovnic. Přesně takto jsem argumentoval a smál jsem se přesně do doby, než jsem si to vypočetl. Už v měděném kabelu je při 20 kHz hloubka vniku řádově v desetinnách mm, a pokud je to (což je obvyklé u drátů) slitina mědi, dostanete se i o řády níže.
VF situace je jinde, tam jde o to, aby se signál přenesl. Na případném zkreslení vf signálu moc nezáleží, protože následné rezonanční obvody a pásmové propusti obnoví původní sinusový signál. Právě proto jsou VF zesilovače často ve třídě C, kterou byste v NF zesilovači opravdu poslouchat nechtěli ani s vysokým stupněm hluchoty. Protože na mírné zkreslení ve VF kašle pes.
Ale v NF je to jiné - běžný drát je v zásadě dosti frekvenčně závislé přenosové médium. A pokud hloubky pronikají celým kabelem, zatímco konec výšek třeba jen do hloubky setin milimetru, máte krásný drát, jehož přenosová funkce je závislá na kmitočtu už v NF pásmu, i při zanedbání vlastní indukčnosti a kapacit. Slyšet se to asi nedá, já nevím, ale zkreslení to vytváří.
P. S.: Nejsem audiofil.
Ad "musí být k drátům připájené" - to je ale jeden z řady příkladů, kdy intuice moc nefunguje a realita je trochu jiná... V reálu jsou totiž krimpované spoje spolehlivější a kupodivu i kvalitnější (s menším přechodovým odporem) než pájené, dobře provedené krimpování je totiž vlastně sváření za studena, ne pouhé "zamáčknutí".
Lze na to najít spoustu dokumentů, taky mi trvalo delší dobu, než jsem toto "zkousnul", ale prostě to tak je...
Samozřejmě nejde krimpovat všechno, ale tam, kde to jde (třeba koaxiální RCA/Cinch), se toho není třeba obávat.
V reálu jsou totiž krimpované spoje spolehlivější a kupodivu i kvalitnější (s menším přechodovým odporem) než pájené,...
Ano, je to mozne. Kdysi takto byly spoje ovijene spolehlivejsi nez pajene. Nicmene si dovoluji pochybovat o spolehlivosti krimpovanych spoju pri pouziti materialu, ktere jsem v nekterych kabelech a konektorech videl. Napriklad chromovane audio konektory z pretavenych konzerv a v kabelu nejake hnusne zelezne draty nebo co (minimalne na stineni). Nejde to poradne ani pajet.
Dnes se uz od kabelu upousti a signal se prenasi BT nebo WiFi. S poradnym bufferovanim to hraje bez vypadku a hlavne bez analogoveho ruseni a nutnosti zemneni. Posledni kabel bez ktereheo se zatim neobejdemet je napajeci v repraku. Ale i to by slo poresit bateriemi a jednosmernim proudem.
Kecy, mam to asi 3 roky a za ten cas som ziaden problem so syncom pri BluRay filmoch ci Playstation hrach nepozoroval. U audio je to bezpredmetne. "Cakanie" na ten buffering je v praxi tak maximalne 10ms. A to si tych 6 reprakov este keca medzi sebou ci maju vsetci bufre plne a mozu zacat hrat naraz.
Buď tedy rád, že zrovna tvůj model tím netrpí. Očividně to není samozřejmost, viz např. vyjádření Denonu: http://denon-uk.custhelp.com/app/answers/detail/a_id/4546/related/1/
========
2. Time to buffer the network transmitted streams when reproducing external sources of the AV Receiver to other rooms.
This is the time which is required to buffer the stream of an external input of the AV Receiver (analog, digital, HDMI) in another HEOS device, to allow a reliable reproduction. The delay to ensure long-term flawless reproduction is about 1,5 seconds. This means that the sound from an external source (Blu-ray player) connected to the AV Receiver is reproduced by another HEOS device 1,5 seconds later. Please note that the sound in the main zone of the AV-Receiver is synchronous to the incoming picture.
........
By enabling TV Sound Grouping in the HEOS app for the HEOS capable AVR, this delay time is reduced to 100ms by default and can be adjusted manually to as low as 40ms. Please note that TV Sound Grouping feature requires a perfect network environment and perfect connection conditions for the HEOS devices involved.
No a to právě není o materiálu, ale o tom, jak se data přenáší. A to kabel nějak nemá šanci ovlivnit.
Pokud budu mít nějaký normální protokol, tak jdou data po paketech. A je hned několik možností, jak ten paket bezpečně protáhnout:
- Z paketu se před odesláním spočítá nějaký číslo a to se přilepí na konec paketu. Po příjmu se použije ta samá funkce a pokud výsledky nesedí, vyžádá se paket znovu.
- Při jednosměrné komunikaci se pozmění paket tak, aby přijímač při jeho rekonstrukci dokázal odhalit opravit chyby (samoopravný kód), nebo se data kódují tak, aby nějaká chybovost způsobila jenom nějaký šum, ale ne podstatnou ztrátu kvality.
- BitBang u USB je nejslabší článek (a kapitola sama pro sebe). Ale tohle opravdu zlatým kabelem neovlivníš.
Tu nejde o to co kabel PRENASA ale co NEPRENASA. Nuly a jednotky ti prenesie aj USB kabel za dolar. Ale vytvara galvanicky kontakt medzi dvoma zariadeniami a moze prenasat neziaduce analogove ruchy a brumy. O to prave ide u drahych hifi kablov. Neprenasat nic ine nez to co treba. No ale vysvetluj to na roote kde je kazdy odbornik :-(
A jak ten kabel pozná, co má přenést?
Jsou parametry kabelu, které dávají smysl - kvalita stínění, indukčnost, kapacita, možná i ten odpor, samozřejmě mechanická/elektrická kvalita konektorů. Kvalitu/optimální hodnotu všech těchto parametrů lze pořídit za rozumný peníz. Nakonec průmyslové využití klade daleko větší nároky, než domácí audio, a vhodné kabely jsou standardně dostupné. Ale v marketingu "hifi" kabelů lítají termíny jako "směrovost", "krystalicky čistý", "kryogenně ošetřený", a podobné voodoo.
Tu nejde o to co kabel PRENASA ale co NEPRENASA. Nuly a jednotky ti prenesie aj USB kabel za dolar. Ale vytvara galvanicky kontakt medzi dvoma zariadeniami a moze prenasat neziaduce analogove ruchy a brumy. O to prave ide u drahych hifi kablov.
Na to ale nepotrebuju zlaceny kabel. Zlato ma smysl na kontaktech, jinde tezko. A smysl tam ma hlavne tehdy, kdyz je ne obou stranach. Problem s kabely bude casto spis v tragicke stinici vrstve. Napriklad hlinikova slupka opredena peti zeleznymi, necim pokovenymi dratky, to je stineni jak noha. A i kdyz tam neni hlinik a je to jakz takz slusne opredene, tak to neni z medi, ale kdovijakeho sajrajtu, ktery se skoro neda ani pajet.
Zlato má jenom tři výhody, proti jiným kovům:
1. Chemicky inertní, takže neoxiduje
2. Vysoká kujnost, takže se kontakt dobře přizpůsobí. Ve slitinách tahle výhoda často padá.
3. Vypadá to draze a snadno ospravedlní, že je cena 20x vyšší.
To, co kabel přenáší, nebo nepřenáší, tohle vůbec nijak neovlivní. Například impedanci kabelu (která je zásadní pro přizpůsobení a odrazy signálu na koncích) ovlivní dielektrikum mezi vodiči, závislost permeability izolace na frekvenci,... Takže bez ohledu na zlato můžeš mít SWR mimo tolerance a díky tomu BER třeba 5%... Při tom u LAPPu (standard v průmyslu) jsou tyhle parametry zaručený a dokumentovaný.
Pod pojmom "kabel" rozumieme cely vyrobok, nielen kov vodica. Takze ci nezaiduce ruchy v kabli odrusi izolacia, zlato na konektore, platina vo vodici alebo tachyonove homeopatikum vo farbe loga vyrobcu je jedno. Bavime sa o celku nielen o kove. Hifi je proste konicek, podobny ako autotuning. Mat zlaty vyfuk na vykon vplyv nema, ale je to cool a vsetky pipky sa budu tocit okolo mna. Takze mi neberte moje zlate kable, okrem toho ze hraju o dost lepsie nez bezne ci "priemyselne" su aj pekne ;-)
Jinak izolace, platina, zlato ani nic jiného "neodruší" žádné ruchy. To dá jen kvalitní stínění. Max. kvalitní pokovení konektoru/letování může omezit nějaké šumy vzniklé přechodovými odpory.
Pocitový koníček ti nikdo nebere, ale nemíchej do toho objektivní techniku. Ty kabely ti dělají radost (pocit ok), ale technicky lepší parametry než jiné kvalitní nemají.
Bod 2 má důsledek i ten, že lze vytvořit vrstva zlata, co bude velmi tenká (desítky nanometrů), ale přesto plně funkční. Pokud povrch nejprve upravíte jiným materiálem, například niklem, pak vám na pozlacení kontaktu stačí jen minimum zlata. Na zlacených konektorech jsou zvýšené náklady dané zejména náročností technologického postupu, ne tím zlatem. To je haléřová položka (při zlacené ploše 2cm čtvereční cca 15 haléřů). To už by musel být jo velký konektor, aby tam bylo zlata alespoň za korunu.
Impedanci kabelu ovlivňuje tloušťka drátu, stejně jako průměr stínění - nejen dielektrikum. Stačí například do stejného kabelu dát jako středový tlustší nebo tenčí drát - a máte razantně jinou impedanci kabelu.
Nepoučujte, pokud věci nerozumíte.
Kromě toho ta věc, co ovlivňuje elektrické vlastnosti dielektrika je jmenuje PERMITIVITA. Permeabilita se týká magnetického pole a megnatického chování.
Helejte se, vy jen hledáte magii tam, kde není. Nejlevnější kabely mají špatné stínění atd. Pokud koupíte dlouhý a pohodíte ho kolem PC, tak vám do něj opravdu půjde tolik rušení, že budete schopen "slyšet obraz".
Stačí si trochu připlatit. Ty supedrahé hifi kabely jsou kravina. Pokud ho netáhnete kolem nějakého CNC obráběcího stroje, tak prostě nepoznáte rozdíl mezi kabelem za 300 Kč a kabelem za 3000 Kč. Jo rozdíl oproti kabelu za 30 Kč poznáte, to jo. Ono jak špatné mohou být "stíněné audio kabely" rád ukazují návštěvám na svém PC a zesilovači. Když to hraje, tak nepoznáte rozdíl. Ale jak je ticho, tak... tak s levnou dvojlinkou ticho není, to šumí do ticha jak gramofon. S toslinkem ticho je. Stejně tak je ticho s tím 3m stíněným kabelem, co jsem si koupil loni za 300Kč. Proč platit víc?
"Helejte se, vy jen hledáte magii tam, kde není. Nejlevnější kabely mají špatné stínění atd."
Možná to vypadá, že kabel je jednoduchá věc, ale ono je to složitější. Odrušovat se dá nejen stíněním, ale také prostou kroucenou dvojlinkou. Ideálně obojím: kroucená dvojlinka + stínění, případně ještě jedno stínění.
Nicméně kabel je nutné také správně budit, a správně budit i stínění kabelu. A dá se to také udělat nesprávně a není to vždy vina kabelu, že chytá různá stínění a ruchy.
Ona to fakt není taková sranda.
"Správně budit stínění": děkuji za tuto poznámku :-) Domnívám se, že na tohle téma jsem v průběhu let praxe narazil asi dvakrát: stínění a referenční zem u symetrických vedení RS485 (a zakončení živých vodičů pro soufázovou složku) nebo třeba reálné chování stínění na kusu VF koaxu v kontextu vlnových efektů a případného zasmyčkování zemí... (třeba jak se chová WiFi pigtail v kovovém šasi, kde je kostra šasi propojená s vnitřními referenčními zeměmi). Vůbec to není sranda a učebnice na to upozorňují v lepším případě nepřímo. Snad jenom echtovní anténáři na férovku řeší přizpůsobení napájení nejen na impedanci ale taky na symetrické vs. koaxiální vedení.
Připadá mi, že autor vlastně neví, co to ten dither je a jak se projevuje :-D
Že nezakryje, ale NAHRADÍ kvantizační šum je pěkně popsáno třeba v https://xiph.org/video/vid2.shtml 11:35
Ale věří v Budhu (a jeho povznesení), který sice byl skutečný, ale chtěl aby lidi následovali jeho poznání, ne zakládali nějaké náboženství. Ježíš taky asi ne, ale moc se toho neví, protože naše kultura má se zachováváním autentické historie zdá se velký problém po celou dobu existence ... O Muslimech škoda mluvit, světu zatím nic nedali, jenom ničili a vývojově je to jejich nábožeství asi tam, kde bylo tzv. ktřeťanství tak někde mezi 700 - 1000 př. n. l (a to jsem asi ještě přehnal). Ostatně je to vidět kam se člověk podívá.
Každopádně existovali všichni, akorát asi ne v úplně takové podobě, jak jsou nám běžně líčeni. Až na Budhismus, tam mají co se týče historie nejmenší snahu lhát, možná žádnou . . . Taky ale pravda není používán k podrobení národů . . .
O Muslimech škoda mluvit, světu zatím nic nedali, jenom ničili a vývojově je to jejich nábožeství asi tam, kde bylo tzv. ktřeťanství tak někde mezi 700 - 1000 př. n. l (a to jsem asi ještě přehnal). Ostatně je to vidět kam se člověk podívá.
Neni pravda. Byly doby, kdy muslimska spolecnost byla na svou dobu velmi tolerantni a svobodna. Pro srovnani, krestani tou dobou palili na hranici lidi na bezicim pasu a palili i knihy. Svoboda nazoru neexistovala. Bud veris cirkevnim dogmatum nebo lehnes popelem.
A treba ty knihy se nam dochovaly diky tomu, ze je Arabove prelozili do arabstiny a uschovali pro budouci generace. Nebyt toho, dochovalo by se nam jeste mene praci reckych a dalsich ucencu.
Bohuzel, to byl asi vrchol jejich historie. Po 12. stoleti to s islamem slo uz jen z kopce.
a třeba se mrkni i na etymologii slova algoritmus. https://en.wikipedia.org/wiki/Algorithm#Etymology
To není pravda. Do matematiky nijak nepřispěli. 1 vynalezli v Egyptě, další čísla v Řecku a 0 v Indi.
Indove sice vynalezli nulu, ale decimalni pozicni system plne rozvinuli Arabove, i kdyz u Indu se objevili prvni naznaky. Arabove pak prispeli do matematiky radou veci, napriklad zlomky, ktere dodnes spousta lidi neovlada, zejmena pak mnozinova generace. Tez prisli s prvnim symnbolickym zapisem rovnic a nejspis s rovnicemi vubec. A asi by toho bylo vic.
Arabove sice staveli na zakladech, ktere polozili jini (komeckoncu i tu kytaru, presneji receno viguelu, predchudce kytary, odkoukali v Indii), ale jini pak staveli na tom, s cim prisli Arabove. Tak to ve vede chodi, jinak bychom jeste zili na stromech a barvili si zadky na modro.
No, spíš to vypadá že z knih dost překládali a nakonec možná poskládali několik předpokladů a vět, které později někdo v civilizaci ověřil. Ok, uznávám, jakési malé prd do matematiky přispěli.
Ale ani se zlomky nemají nic společného kromě toho, že se v nich dříve používali číslice kterým se říká arabské, přestože vznikly jinde.
"Tak to ve vede chodi, jinak bychom jeste zili na stromech a barvili si zadky na modro."
To myslíš vážně, že pokud do vědy nepřispěje X kultur, tak se nic nevybádá? No to snad ne . . .
"Neni pravda. Byly doby, kdy muslimska spolecnost byla na svou dobu velmi tolerantni a svobodna."
Povedal by som ze bola slobodna a tolerantna hlavne pre bohatych moslimov a muzov.
Napriklad do Spanielska putovali Slovansky otrokovia a otrokyne aby tam robili otrokov. Od toho podobnost slova slave a Slovan. U nas napriklad bola Velka Morava, ziadne otroctvo len Krestanstvo sa sirilo mecom a kto nekonvertoval toho predali ako otroka, to bol jediny vyvozny artikel Velkej Moravy a zvetsovali tym uzemie. Ale otroctvo tu ako take uz nebolo.
Povedal by som ze bola slobodna a tolerantna hlavne pre bohatych moslimov a muzov.
To take neni pravda. Tehdy Arabove treba tolerovali i Zidy, kteri se v Evrope popularite moc netesili. A burky a podobne picoviny se nenosily. Zenska byla podstatne svobodnejsi, nez v Evrope tehdejsi i Evrope rady nasledujicich stoleti. Ostatne zenska rovnopravnost je v Evrope otazkou nekolika desitek let, pricemz vetsinou porad funguje jen napul (viz treba platy v CR i jinde). Takze pak kritizujte Araby. Znate to o tom brevnu v oku, jak to pry pisi v Bibli?
Jasně, oni byli k nemuslimům tak strašně tolerantní, že jim nemuslimové museli platit daň "z hlavy" (džizja).
No vidite, u muslimu platili vyznavaci jinych nabozenstvi dan z hlavy, v Evrope platili vyznavaci jinych nabozenstvi hlavou. A stacilo, aby to jejich nabozenstvi bylo jen malinko odlisne od pozadovane doktriny.
Turecko ještě před pár staletími tolerovalo jiná náboženství. Obchodníci, učenci, diplomaté, ti všichni mohli vyznávat jaké náboženství chtěli. Nesměli si tam postavit kostel a nesměli se účastnit na správě země. Ale jinak mohli všechno. Což třeba u nás v té době nešlo, viz třicetiletá válka. Tady jak jste neměl tu správnou víru, tak vám v lepším případě všechno sebrali. V tom horším jste šel rovnou do vězení. V tom nejhorším pak do pekla.
A co se žen týká, tak ty měly ve středověkém Turecku nebývale mnoho práv. Nikdo je nenutil se zahalovat, nikdo je nenutil se vdát. Žena směla vlastnit majetek, i nemovitost. Ženy měly zakázáno jen několik málo povolání, například duchovní (ale to má i řada křesťanských řádů, že žena nemůže být farář). Takže mohly obchodovat, učit, vzdělávat se. V době, kdy u nás vlastnit pozemky směla jen šlechta a církev.
Muslimové ve Španělsku na tom byli trochu jinak, ale také zdaleka ne tak špatně, jak by se nám líbilo. Kdo tam na tom byl špatně byla jiná náboženství. Tam se stovky let válčilo o území a nadvládu. Prostě Iberijský poloostrov - místo, kde si po papuli dávali Afričané a Evropané. Afričané se nedostali nahoře přez hory a lesy, Evropané se nedostali dole přez vodu. Ale v tom území mezi horami a vodou se to válčilo dobře.
I ten středověký Egypt byl v zásadě v pohodě. Tam byl snad problém leda neustálé převraty a pak kočovné kmeny, které se nějak ani moc nezajímaly o to, co je kdo zač, a mlátili hlava nehlava každého, kdo jim vlezl na území. Tam to do kytek šlo až po objevení skutečnosti, že Afriku lze obeplout - zisky z obchodu s Asií začaly upadat. Sice tam pak oficiálně vládli Turci, ale ve skutečnosti se tam jen mlátili všichni se všema. No, oni to vlastně dělají dodnes.
@Jarda_P
Nic takového Jardo nebylo. To si pleteš s Byzancií, Persií a možná ještě něčím dalším na základě polohy a osídlení, ne na základě historie . . . Muslim !== Arab, i když se Sámem přišli arabové a mezi nimi vzniklo Muslimství. To je podstatný rozdíl. Ostatně jsou to sice milně označované, ale pořád Arabské číslice, ne Muslimské . . .
Ad "Bohuzel, to byl asi vrchol jejich historie. Po 12. stoleti to s islamem slo uz jen z kopce."
Ano. Důvody jsou popsány třeba v knize "The Closing of the Muslim Mind: How Intellectual Suicide Created the Modern Islamist Crisis" od R.R. Reilly (https://www.amazon.com/Closing-Muslim-Mind-Intellectual-Islamist/dp/1610170024). Shrnout by se to dalo asi takto: Bylo období, kdy prosazovatelé použití rozumu existovali i v islámu, ale prohráli s prosazovateli dogmatické víry. Od té doby je přípustná už jen dogmatická víra.
Autor článku má trochu zmatek v pojmech, a objevuje věci, které objevovali jiní již v osmdesátých letech nebo i dříve. Obzvlášť půvabné je, že se dopouští podobných omylů a nepřesností, jako jiní před těmi desítkami let. Myslím si ale, že to dělá dobře. Používá vlastní hlavu, hledá cesty a snaží se porozumět. A není líný o tom něco napsat. Fandím a podporuji.
houbeles. proc cist zvasty typu "Vynalezl jsem", kdyz jen objevil kolo po milionte? Proc cist jeho omyly a nepresnosti (jak sam pises), kdyz po nastudovani tematu to mohl napsat bez omylu a se zavedenou terminologii?
pouzivani vlastni hlavy je fajn, ale ignorovani aktualniho stavu poznani (tedy veci stare ~40 let) je hovadina.
Ten clanek je proste odpad a redakce ho nemela pustit. A kurna by se redakce mohla vyjadrit, jaktoze to proslo. Nebo si tu muze kazdy napsat jaky chce blabol?
Kdyby se nenašel nikdo, kdo by zapochyboval o tom, co napsaly starší autority, (že je Země placatá, například), tak se nikam neposuneme. Občas neuškodí zkusit si znovu "vynalézt kolo", je dobré o tom i něco napsat, i když to někdo vidí jako blábol. Spousta převratných myšlenek zpočátku vypadala jako blábol, buďme tedy tolerantní. Dejme mu šanci, věřím, že si tu teorii o ditheru časem nastuduje (a bude překvapen, že tudy už šel někdo před ním, kdo zprvu hledal a tápal jako on).
Myslím si, že ani ROOTu občas podobný článek neuškodí. Ostatně, pokud bude někdo dnešní články číst za padesát let, uvidí naivní bláboly i ve spoustě jiných příspěvků.
Nejsem si jistý, jestli se výtky ať tak nebo tak týkají opravdu toho, že šel svou cestou a nebo spíš možná toho pocitu, když někdo ono kolo zkusí znova a pojmenuje to jako "Vynalezl jsem . . ." nebo když se v článku objevují místo obr..1, 2 . . . . omalovánky pojmenované jako "Kresby" a tak by se dalo pokračovat dál a dál . . .
opet michas nekolik veci dohromady.
- je dobre psat o jiz objevenych vecech. tomu se rika uceni a vyucovani.
- neni dobre rikat "vynalezl jsem" kdyz uz to bylo vynalezeno a je to vseobecne znamo
- je dobre pochybovat o starych autoritach, ale v tomhle clanku zadne zpochybneni starych autorit neni, jen znovunalezene kolo.
- neni dobre psat o jiz verejne znamych vecech s omyly a nepresnostmi, kterymi uz si prosli lide pred nim, protoze to akorat zmate ty, co si o tomhle oboru cist poprve. a presne tohle je to nejhorsi. nekdo neznaly si precte tenhle clanek na rootu, nauci se nejakou terminologii, je zaveden do bludnych ulicek, aby pracne po precteni jine literatury zjistil ze cely svet pouziva jinou terminologii a bludne ulicky byly vyreseny a opraveny davno zpatky
jakakoliv obhajoba tohoto clanku je hodne spatna vzhledem k tem, kteri o tomhle oboru nic nevi, chteji se neco dozvedet a ke sve smule zacnou timhle paskvilem.
obhajovat to ze naivni blaboly jsou i v jinych prispevcich je proste diletantsvi. ostatni delaji chyby, tak ty moje taky neuskodi? coze? to jako vazne? tak timhle ses uplne shodil.
Na mne moc odbornych, technickych pojmu. Kompresi obrazku se tak prubezne zabyvam a...
- ztratovy jpeg ma kompresi kolem 7%
- neztratovy jpeg 40%
- 9 bitu / 24 bitu = 37.5%
- rgb prevedes na yCbCr, udelas rozdil sousednich hodnot, bzipnes to a vysledek je tez 40% (u surfare na vlne, spousta sumu, jsem docilil 70%; u kvetinky 20%, bezna krajinka 37%)
Napad zajimavy, ale neztratova komprese ma lepsi kvalitu pri stejnem poctu bitu.
Jestli jsi se nekdy zabyval jpegy, tak tam prvni hodnota (DC koeficient) je soucet 64 cisel / konstanta. Cili v podstate prumer hodnot. Dalsich 63 cisel (AC koeficienty) je neco jako sum, ktery je konstantni, ikdyz snizis puvodni hodnoty na polovinu.
Ale muzes se na to divat i obracene, tech 63 hodnot tvori obrazek. Vetsina z nich jpeg odfiltruje na 0.
Mno, takze, jestlize prvni cislo je prumer 64 puvodnich hodnot, tak vsechna tyhle cisla tvori zmensenina obrazku 1/8. Nabizi se tedy moznost, zmensovat kaskadne, pouzit na ne opet DCT. (jpeg to resi jinak, dela rozdil DC koeficientu, aby snizil hodnoty pro lepsi kompresi)
Vysledna velikost obrazku jpeg se da odhadnout jako:
(1.5 x 1/64 x puvodni velikost) s moznosti rekneme -30% [1.56%]
+ AC koeficienty, rekneme na 10-20% [5.6%]
Jo, mimochodem, u obrazku v Gimpu obcas delam pro lepsi kavalitu tuto silenost:
- duplikuji obrazek 2x
- prvni kopii rozmazu (gauss 5px)
- spojim s druhou kopii pomoci rozdilu
Vznikne mi takovy sumovy sedy obrazek.
- sumovy obrazek naklonuji 5x
- spojim s puvodnim obrazek s pricitanim nebo odecitanim sumu
Ceho docilim? Prekvapive dojde v jednom pripade k (doostreni obrazku + pridani mene vnimaneho sumu), ve druhem k (odstraneni sumu + rozmazani).
Nebo jeste doostruji tak, ze necham provest detekci okraju a pak ty okraje pridam k obrazku tez pres spojovani efektem sumu nebo jinym.
Mozna by se dal pouzit efekt relief, ale ten je moc hruby a dela posun.
Vim, mluvis o zvuku, ale to je v podstate totez. V clanku to tez ukazujes na obrazcich.
Treba si to muzes zkusit na nekterych obrazcich tady, s tim odstranovanim sumu, rozmazani. A navic budes prospesny, kdyz jim to pak posles v lepsi kvalite.
https://www.europol.europa.eu/stopchildabuse
Vyzkousel jsem tvuj postup, ale v Photoshopu. A po par pokusech muzu rict, ze se mi to doostreni moc nezda, kazdopadne to pomohlo sumu v stinech ktery je pak mene pixelaty. Na druhou stranu to zmatnuje svetla, takze je potreba udelat selekci a aplikovat jenom na stiny.
Na podobnych hratkach jsou zalozeny pluginy pro upravu fotek.