Autor mohl byt alespon tak laskav a misto o analogovem zaznamu hovorit napriklad o pseudoanalogovem.
Jinak:
Můžeme signál kvantizovat pomocí ADC s vysokým počtem bitů, např. 24, a kvantizační zkreslení zanedbat.
Obavam se, ze ne vzdy. Treba u CD a jinych zaznamu na stejne ci podobne nebo i mensi vzorkovaci frekvenci nebude problem s poctem bitu, ale s tou vzorkovaci frekvenci, ktera ze signalu ve vyssich frekvencich slysitelneho pasma nadela neco, co se sinusovce moc nepodoba. A nepodoba se to cim dal vic s tim, jak roste frekvence signalu. A tim, ze si do toho jeste digitalne prisypu sum, to asi moc nevytrhnu. Mozna dosahnu toho, ze ten sum zamaskuje zkresleni tak, ze si ho fajnsmekr s netopyrima usima nevsimne a misto na zkresleni bude nadavat na sum.
ale s tou vzorkovaci frekvenci, ktera ze signalu ve vyssich frekvencich slysitelneho pasma nadela neco, co se sinusovce moc nepodoba. A nepodoba se to cim dal vic s tim, jak roste frekvence signalu.
Podobá se to sinusovce velice přesně až téměř po nyquistovo fs/2 (záleží na výstupní filtru). Jen si ten průběh nesmíš prohlížet na kompu v editorech, které ti zobrazené vzorky v čase (body) spojují (interpolují) nesmyslnou rovnou čárou (tedy skoro všechny běžně používané editory). Převzorkuj si to soxem na vzorkovací frekvenci třeba 10MHz a pak se na tu 20kHz sinusovku podívej znovu např. v té hloupé audacity, jak bude křivka parádní sinusovka (protože audacity rovnými čárami spojí dalších 200 tentokrát již správně interpolovaných vzorků. A analogový filtr za DACem právě tohle zajišťuje. Z CD přehrávače také leze čistých 20kHz, podívej se na osciloskop.
Internet je plný těchhle diskusí.
To bude ale dano tim, ze autori sox navrhli tak, aby prevzorkovaval na sinusovku, pricemz ale nevedi, jestli tam nebyla treba pila. To ale z hlediska poslechu neni zajimave, zajimave je spise to, jak to nasledne "prevzorkuje" z CD zesilovac a bedny, coz by chtelo nejakou laboratorni aparaturu s osciloskopem.
Kdyby to byla pila o příslušně vysoké frekvenci, vstupní signál nesplnil vzorkovací teorém. Prožeň si pilu kmitočtu o něco menším, než je polovina vzorkovačky, dolní propustí a vyleze ti z ní sinusovka, překvapivě. Doporučuju nastudovat základy teorie vzorkování, než začneš aplikovat svá selskorozumová moudra i na oblast zpracování signálů. Interpolace funkcí sinc je zcela v pořádku a v souladu s teorií (která samozřejmě definuje nějaké podmínky, za kterých je možné původní spojitý signál reprezentovat posloupností hodnot a ze kterých je ho možné dokonale obnovit).
> ale s tou vzorkovaci frekvenci, ktera ze signalu ve vyssich frekvencich slysitelneho pasma nadela neco, co se sinusovce moc nepodoba
I pokud mám třeba 5 vzorků na 2 periody, tak pořád tu sinusovku zrekonstruuju bez (pokud teď neuvažuju kvantizaci) jakéhokoliv zkreslení. Vše, co mi k tomu stačí, je vedět, že se nevyskytuje žádná frekvence vyšší nebo rovna 1/2 vzorkování - a to se předpokládá. Potom prostě existuje pouze jediná waveforma, která se dá danými vzorky přesně proložit a žádná frekvence se neztratí. Jak to matematicky popsat? Sinc interpolace.
Tohle je v podstatě polopaticky řečenej Nyquist.
CD vzorkuje tusim na 44100 kHz. Tedy sinusovka o 11025 Hz ma uz jen 4 vzorky, jestli to nepocitam blbe. Klasicke hudebni nastroje nepresahuji frekvenci 6 kHz - to je zakladni frekvence, ale treti harmonicka, ktera je pro barvu zvuku stale jeste dulezita, uz dela frekvence do 18 kHz. Dalsi kapitolou jsou elektronicke nastroje, ktere jedou na libovolne frekvenci a omezenim je jen slysitelnost frekvence.
Takze asi tak proto fajnsmekri rikaji, ze LP, az na sum, ma lepsi zvuk. LP totiz dokaze zaznamenat sinus ve slusne kvalite treba az na 40 kHz.
> Tedy sinusovka o 11025 Hz ma uz jen 4 vzorky
I tak je převzorkovaná. Podle vzorkovacího teorému k jednoznačné rekonstrukci původní sinusovky stačí více než 2 vzorky na periodu, jinak řečeno lehce přes 2.
> fajnsmekri rikaji
Říkají, neříkají, ale ve skutečnosti poznají starou belu. Jejich názory můžete s klidným srdcem ignorovat, protože mají nulovou informační hodnotu. Jsou to jen nějaké jejich silně subjektivní dojmy a předsudky, spíše přání, která jsou otcem myšlenky.
Po té, co jsem potkal člověka s domácí audio aparaturou, který mě spolu se svými kumpány-dalšími audiofily přesvědčoval, že to fakt nemůže mít zvuk jak obrovské telefonní sluchátko, když to celé stálo 2,5 milionu, dokud se nezjistilo, že má ulomený vývod na kondenzátoru basové výhybky, jsem ztratil i poslední kapku jakýchkoli iluzí o těchto psychicky narušených lidech. Ale hlavně že si kupují napájecí kabel za 30000,- Kč.
Co máš pořád s tím počtem vzorků sinusovky? Na tom nezáleží, pokud mám na každou její periodu podle Shannona aspoň 2, pořád jsem tu sinusovku navzorkoval(je to vidět i intuitivně). To, že je to jakoby "hranatý", znamená jen to, že se tam objeví vyšší kmitočty, které vyřeší filtrace.
Problém se špatným zvukem dnešních CD je jinde - je plochý hlavně proto, že je záznam přizpůsoben běžnému spotřebnímu braku - prostě, aby to Jouda nějak slyšel i na sluchátkách s přehrávačem z Aliexpresu.
Pokud koupíš LP se záznamem ze stejného zdroje, bude znít stejně blbě.
Ale i těch 18kHz se zrekonstruuje dokonale.
Blíž hranice 1/2 vzorkování 2250Hz to může být maximálně tak utlumeny lowpass filtrem (kterej je nezbytnej právě kvůli Nyquistovi a zamezení aliasingu, záleží jak široká je jeho přechodná oblast) - ale tam už stejně neslyšíme.
Nevěříš?
https://xiph.org/video/vid2.shtml
4:33-5:55
6:40-7:27
17:20-21-55
@Ivan Nový
Fakta, v pravém slova smyslu, ani z principu neupravíš, fakta prostě jsou, ovšem to, jak jsi schopný je **** interpretovat je ten problém. Např. během několika měsíců ses dostal od stvoření života trhem až k neomarxistickému křesťanství božího soudu ovládaném Čínou, ale těmi "fakty" máváš pořád stejnými. Nic proti názorovému vývoji - ovšem otázkou pořád ale je, jestli je v tvém případě "vývoj" to správné slovo . . .