Když se podívám kolem sebe, tak táta má hudbu na deskách, a mamka na kazetách a nehodlají to měnit. Filmy mají na lisovaných DVD a stačí jim to. Tchán má hudbu na DVD a těch pár kousků co nemá, má v Opusu, ale ani to neví a je mu to jedno jestli je to MP3 nebo xyz, pokud to hraje. Když se podívám na kamarády, tak většina už přešla z kolekce několika desítek GB MP3 na různé streamovací služby a kdo nepřešel má pořád ty MP3, ale je to minimum. A já osobně taky postupně přecházím s hudbou na stream a vlastně ani nevím, kdy jsem nějakou MP3 naposledy pustil (pokud nepočítám audio knihy, ty opravdu v ničem jiném nejsou).
A k původnímu tématu článku o JPEG. Osobně chápu snahy o nahrazení, ale vítám to, že JPEG otevřu s nadsázkou i na ledničce, zatímco třeba nějaký jpeg xr? Kde si ho zobrazím teď a kde za třeba 10 let? Bude ho vůbec někdo ještě podporovat? A zrovna na fotky, tj primární cíl jpegu se budu pravděpodobně chtít podívat i za 10-15-20 let