Existuje vôbec najaký profesionálny software na tvorbu hudby pre linux? Niečo ako Reason, Ableton Live alebo Cubase SX3? Prípadne dá sa niečo z toho rozbehnúť pod wine?
Bohuzel nemohu odpovedet, neznam vyjmenovane programy :/ ale s Ardourem se mi pracuje skvele a nenarazim na nedostatky, jenze zde se jedna o nahravaci editacni DAW, nikoli sequencer nebo "smyckovac" (to spise viz zynaddsubfx nebo rosegarden)
Hej existuje, dokonca, nespomeniem si teraz na nazov toho celeho, ale je to normalny linearny seq s podporou VST. Viem ze ti co ten soft robia maju aj vlastnu linuxovu distribuciu optimalizovanu na beh celeho toho packu.
btw co hlada reason v polozke profesionalny software ? :) zvuk to ma zly, uzavrety system..
Nemam chut sa hadat.. Ono na kvalitu zvuku vyrazne vplyva zmiesavaci algorytmus ktory sa pouzije.. Reason ho ma dost zle napisany.. takisto ako fruity loops.... Ten zvukovy engine nie je nic moc...
Porovnaval som rovnaky bici pattern za pouzitia tych istych samplov (tr909) a vyrenderil von z cubasu, tracktionu a reasonu.. Ziadne mastrovacie pluginy neboli navesane, proste len surovy zvuk .. Reason tie sample pekne s****vil
Osobne postradam to samy, ale muzu doporucit, co je vzdy soucasti instalace myho "desktopu" ;-):
pro syntaky je opravdu nejlepsi (i kdyz ne "nejhezci a nejprehlednejsi") je podlemje ZynAddSubFX, navic moznost kllasicky 16midikanalu atak..
na seqence je supr jednoduchej a o to mocnejsi seq24
bez vmkeybd je zivot slozitejsi (virtual keyboard) ale kolikrat staci i VK v zynaddU
rosegarden je zas supr pro midistopy, jinak ardour Rulez :)
fluidsynth se taky hodi (virtual wavetable synth)
no a to cely se krasne spoji v qjackctl :-)
pro FX a mastering se hodi treba jeste jammin a freqtweak
a pro bubeniky Hydrogen :)
jediny co mje s**e je to, ze nedokazu plne zprovoznit M-audio omnistudio pod Jackem (funguje mi jenom "pulka" zvukovky)
jinak o napodobu reasonu se snazi projekt.. ted nevim jak se menuje (neco jako LMMS ale nejsem si jistej), tvari se to jako hranatej reason, ale rozhodne nebude free ;-)
Rozhodně nechci vyvolávat flameware, ale situace zdaleka není tak růžová, jak autor článku popisuje.
Základní problémy leží již v kernelu. Aby bylo vůbec možné nějak pokročileji s audiem v linuxu pracovat, je třeba podpora rtc. Ne každá distribuce má ve svém jádře tuto podporu zahrnutu. Pak tedy zbývá kompilace vlastního jádra, ale to není věc, kterou by každý zvládl.
I když je podpora rtc v kernelu přítomna, zdaleka není vyhráno. Spustit jack, aby byl schopen rtc využívat, je alchymie a zabere někdy docela dost času.
I když se podaří jack spustit s spodporou rtc, pořád není vyhráno. Vznikají časté drouputy, občas jack spadne. Navíc - logicky jsou problémy s hardware - profesionální karty málokdy podporuje alsa a tím pádem ani jack. I kdybych si pro domácí práci vystačil s nějakou podporovanou neprofesionální kartou se slušnými parametry, třeba Audigy (i když ani u té nemám jistotu, že když ji koupím, tak bude fungovat, protože výrobce používá různé chipy), budu mít po spuštění jacku další problémy, například se systémovými zvuky, které nebudou fungovat. Navíc ne každý linuxový soft pro práci s audiem jack podporuje.
Jack má velké problémy, pokud použijete žurnálovací filesystém, resp. pokud jack vytváří své tempy např. na ext3. Docela drasticky se to projeví na jeho výkonu.
Taky se musím ohradit proti uvedené "vyhovující" konfiguraci. Nevím, jak autor článku s Ardourem pracuje, ale já mám s jeho provozem zkušenosti na mnohem výkonnějším hardware a stejně jsem se mnou popisovaným problémům nevyhnul. Velkou slabinou práce s audiem v linuxu je právě mnohem větší náročnost na výkon hardware, než je tomu v jiných OS. V Ardouru jsem nebyl schopen pracovat ani s 16 stopami a pár LSDAP pluginy, ve Windows na stejné konfiguraci v Logic Audio můžu mít téměř 40 stop a desítky pluginů. Pokud porovnám výkon jacku a ASIO na svém PC, je to opět stejné, jack není schopen pracovat rozumně (tzn. bez dropoutů) s menší latencí, než dejme tomu 100ms, ASIO je v klidu při latenci 5ms.
A teď se dostávám k tomu nejdůležitějšímu - samotným schopnostem a použitelnosti Ardouru. Ano, uznávám, že Ardour je zdaleka nejlepší DAW pro linux, po všech stránkách. Jenže to bohužel nestačí. Nevím, zda autor článku zná z praxe nějaké DAW pro jiné OS, ale oproti Samplitude, Sony Vegas, Logic Audio, Cubase, Pro Tools atd... je Ardour pozadu o mnoho mnoho let. Totéž platí o plugin efektech.
Jak jsem psal výše, rozhodně nechci vyvolávat flameware. Ale musel jsem se proti tomuto článku ohradit, protože může v někom vyvolat falešné naděje, že si nainstaluje linux, Ardour, Rezound, Jamin a pár pluginů a bude mít profesionální studio zadarmo. Rozhodně to tak ale není. Věřím, že někomu může Ardour vyhovovat, na smíchání pár stop to může stačit, ale stejně dobře je pro takové účely použitelné třeba Audacity.
Navíc pro linux neexistuje použitelný MIDI sequencer (ani Rosegarden, ani Muse, ani nic dalšího nejsou srovnatelné s obdobami pro jiné OS).
A to vůbec nemluvím o tvorbě DTS, napojení na studiový hardware atd atd atd...
Pokud potřebujete s audiem _pracovat_, mít jistotu dobrého výkonu, stability a pohodlného ovládání, od Ardouru to zatím nečekejte.
Rovněž - pokud nejste linuxoví odborníci - pravděpodobně vyhoříte. Není to tak, že koupíte jakoukoliv zvukovou kartu, strčíte ji do slotu, nainstalujete ovladače z CD, nainstalujete svůj audio software a začnete bez problémů pracovat.
Až to bude takhle podobně jednoduše fungovat, bude linux připraven pro práci v oblasti profesionálního audia. Do té doby jsou všichni, kdo se zvukem živí, odkázáni na jiné dva operační systémy. Rád bych věřil, že to bude časem jinak.
1. ALSA podporuje některé profi/poloprofi karty. Například Audiophile 2496, která se dá pořídit z druhé ruky za cca 2000 Kč a jede pomocí modulu ice1712 a ovládá se pomocí envy24control (podobně jako řada karet s jiným chipem). U Linuxu se jaksi předpokládá, že člověk ví, co kupuje. Není potřeba kupovat Audigy a podobné karty, které se nehodí pro tento účel.
2. Pro práci s hudbou a zvukem se i pro Windows doporučuje používat samostatný stroj, resp. alespoň samostatnou instalaci OS. Dokonce jsem četl, že se ve Windows doporučuje vypnout úplně síť. Pod Linuxem je výhoda v tom, že člověk nemusí spouštět žádné anti-malware programy, které ubírají výkon.
3. Systémové zvuky? Ty se mi snad zdáš, člověče! V domácím (natož profesionálním) studiu přece nepotřebuju, aby mi počítač hrál úvodní melodii při spuštění systému ani pouštěl do sluchátek zvuk rozbitého skla, když zavírám okno! Myslím, že by bylo možné to rozjet i přes jack, například KDE má v Arts podporu jack výstupu.
4. Řešení RT jádra apod. existuje a je relativně prosté a jednoduché. Nainstalovat si specializovanou distribuci a na nic jiného ji nepoužívat. Já jsem si nainstaloval deMudi a výsledek je neporovnatelný s mými pokusy rozjet RTC apod. pod Gentoo. Systém je stabilní, nepadá jack, dropouty se nekonají.
jen tak pro zajimavost, pro jak velke projekty jste ardour pouzival? mne na smichani 5,6 stop, taky docela fungoval, ale kdyz jsem chtel neco o malo slozitejsiho, treba pouzit externi (HW) kompresor zaroven treba s peti sesti efekty na 10 stopach, tak se to stalo nepouzitelne.
Profesionální vybavení (HW kompresor apod.) nemám, tak velké projekty jsem nedělal, nejsem profesionální zvukař. Nicméně pokud někdo navrhne rozumný benchmark, mohl bych ho já, případně jiní dobrovolníci, otestovat.
Ardour se velmi rozviji a verim ze problemy co pisete nize byla pravda, nicmene jsem ardour pouzival i pro projekty s 10 az 15ti stopami s LADSPA filtrem na temer kazdou, sjackem propojil hydrogen a nejaky problem jsem nezaznamenal, ze bych klidne zaplatil za rychlejsi vyvoj a rozsireni je vsak pravda. a uznavam ze vice nez 15 stop jsem nikdy nezkousel
To Tomáš Klos, rozhodne jsem nemyslel ze se jedna o plnohodnotnou nahradu za profi strizny, ale tak, ze se v linuxu jiz da delat audio na profi urovni (ze profi uroven na jinych softech je trochu vyse, jsem nepoprel :)).
Ad kernel, jsou verze kernelu pro audio uz je, a facha fajn (demudi)
Pracuju na masine s 2ghz a 2gb ram a velkymi pomerne sviznymi disky (u /tmp mam vyply zurnal, je tam zbytecny), na slabsi konfiguraci, to pouze jde. S provozem na jinych systemech zkusenost nemam, ale s jinymi DAW jsem pracoval, nekolik let (cca 3 - 4 zpet) a prace mi prisla temer srovnatelna s ardourem dnes, trochu pozadu je, ale jen o par let, coz je dobra znamka toho, ze jde rychle dopredu protoze zacal hodne pozdeji nez tech par let, takze postupuje rychleji.
Syntiky jsou nic moc, to beru, zatim jsem o nich nepsal. Uznavam, audiem se nezivim, ale je to muj obrovsky konicek a venuji se mu hodne, tez doufam, ze linux bude jednou rovnocennym souperem pro Mac a Win ;-)
ad1: ano, některé. Jen některé. Většinou jen starší.
ad3: prosím nevytrhávat z kontextu. Jak jsem psal, v linuxu některé sw nepodporují jack. Jack ale ukradne zvukový hw pro sebe. Jak pak dostanu zvuk z jednoho sw do druhého? Nijak. To jsem myslel tím "nefungují systémové zvuky", ale přesnější by byla formulace "přestane fungovat zvuk ve zbytku systému". Mj. vím, že lze např. Arts provozovat nad Jackem... ale použitelné to moc není, jen to přidává další problémy.
ad4: ano, což přesně odpovédá mému "pokud nejste linuxový odborník..."
Oba dva máme, jak píšete, zájem na tom, aby pod Linuxem byla situace v oblasti zpracování audia co nejlepší, tak se prosím pokusme mluvit konkrétně a nepoužívat neurčité obraty jako "fungují jenom některé karty" a "některý SW nepodporuje Jack".
Moje pozice je následující:
Chci dělat určitou práci a k ní potřebuju patřičné nástroje. Najdu zvukovou kartu, která má potřebné parametry a funguje pod Linuxem? Pokud ne, není se o čem bavit (tyhle rozhodovací větve příště udávat nebudu, když to nejde, tak to nejde). Pokud ano, tak si ji prostě koupím a nemusí mě vůbec zajímat, jestli dalších XYZ použitelných karet pod Linuxem nepojede. Nehraju poker, abych potřeboval mnoho různých karet.
Některý SW nepodporuje Jack. Potřebuju daný SW používat v profi/poloprofi práci s audiem? Pokud ano, tak pravděpodobně Jack podporuje. Nemusím řešit, jestli můžu do Jacku zapojit TuxRacer nebo KOffice. Podle mě Arts do instalace systému pro zpracování audia nepatří, udal jsem ho jenom jako příklad.
Uvítal bych tedy konkrétní výtky (náznaky v této diskusi padly, ale vágní kritika převažuje). Například: Mám počítač v takové a takové konfiguraci, zkusil jsem mixovat 20 stop, dělalo to tohle a tohle. Potřebuju udělat konkrétní věc s pomocí MIDI sekvenceru a Rosegarden to neumí. Takováto kritika má smysl. Třeba i pro onoho kritika, protože se dozví, že se věci pohnuly dopředu nebo si prostě nějaké možnosti nevšimnul.
Jo a ty odkazy jsem tam dal pro ostatní čtenáře, tedy pro ty, kteří chtějí s audiem pod Linuxem pracovat.
jojo, presne tohle jsem asi dva roky taky zazival. bylo to dost peklo. presto, ze jsem pouzival ccrmu, tak dostat system do stavu, aby to aspon trochu fungovalo bylo utrpeni. od te doby to znamenalo zapomenout na vsechny upgrejdy a stejne to nikdy nefungovalo tak, abych byl aspon trochu spokojeny. nakonec jsem na ardour rezignoval (a to jsem venoval nemale usili abych se ho naucil ovladat), na jednodussi veci pouzivam audacity, nebo sweep, slozitejsi jsem prestal uplne delat (tri vetsi projekty jsou ted zaklete na hardisku a cekaji az se mi zas podari zprovoznit ardour do miry, abych je aspon nejak vyexportoval)
ladspa pluginu je sice hafo, ale vetsina z nich stoji za backoru (tj. nevyplati se je ani instalovat, nakonec jsem zustal u par veci z CMT a SWH)
podobne spatnou zkusenost mam i se specializovanymi linuxovymi audio distribucemi. (rikal jsem si, ze by to mohla byt cesta, kdyz se mi beznou instalaci nedari udrzet ve stavu, kdy se na ni da pracovat s audiem). zpocatku (v tom lepsim pripade) to vsechno vypada celkem ruzove a pak zacnou problemy, ktere se jen prohlubuji.
chapu, ze to ti lide delaji zdarma, ale ja bych si za funkcni reseni klidne i zaplatil -- (klidne i ve forme lajfky), bohuzel pod linuxem ho nikdo nenabizi v dostatecne kvalite.
Pravda. Ale na domácí studio už IMHO Ardour má. třeba v Kubuntu stáhnete jack a Ardour a jedete. Otázka jestli to uživatel zužije (Audacity rulez -ale tam chybí podpora myslímže ALSA, což je průser).
je to jednoduché - 2 konzole, na jedné jackd -d alsa -d hw:0, na druhé ardour .
Občas to padá, chce to proc 3+ 1Giga RAM, ale šlape to.
Dělat zálohy, dělat zálohy, dělat zálohy (snapshoty).
Jack má velké problémy, pokud použijete žurnálovací filesystém, resp. pokud jack vytváří své tempy např. na ext3. Docela drasticky se to projeví na jeho výkonu.
Muzete specifikovat blize jake problemy jsou pri pouziti ext3 s jackd? Jaky je vhodny filesystem a kde si jackd vytvari tempy (nebo se jedna o ukladani dat v porgramu pripojeneho na jackd treba pri nahravani?)?
Take jsem zkousel pouzivat linux pro zpracovani audia a musim souhlasit,
ze je to dost bida. Linuxove programy pro zpracovani audia jsou dost slabota,
nemluve o problemech s jackd atd.
A jak uz nekdo psal vyse - LDASP pluginy, to je katastrofa....milion pluginu
a milion z nich stoji za houby.
Na druhe strane, pro domaci pouziti bych rekl, ze to staci,
i kdyz programy bezici na jinych OS jsou mnohem lepsi.
Uz kvuli tem pluginum.
no priznejme si, ze ta podpora VST neni zatim moc ruzova (wine ze:-) a uprimne, bez VST instrumentu se dneska uz v profi oblasti neobejdeme... takze i kdyz muzete v ardouru nahravat do x stop a placat na to nepouzitelne ladspa pluginy tak je vam to k nicemu...
Bohuzel musim naprosto souhlasit :-(
Nejvetsi problem budou asi ty pluginy. Jsou totiz skutecne v 99% nepouzitelne (resp. pouzitelne ale nesrovnatelne s tim co je k dispozici na M$).
To ze ardour je o nekolik malo let pozadu se da prekousnout ... preci jenom pred temito nekolika malo roky si nikdo nestezezoval napr. na Vegas - umel co umel).
Ale pokud bude situace s LADSPA pluginy takova jaka je, stava se cela maskarada s audiem v linuxu nepouzitelna :-(
Na drouhou stranu, pokud je mi znamo, je mozne pouzit v Adrdouru VST pluginy ... nutna je vsak kompilace ardouru ze zdrojaku.
Co se tyce Jacku ... je mozno jej nastavit tak aby se zadne dropouty nevyskytovaly (ale je to skutecne temer nadlidsky vykon - podarilo se mi jej nejak rozume nastavit dokonce i pro integrovanou zvukarnu HDA).
Linuxu zdar.
No bat. Potreboval jsem s pomoci LADSPA pluginu priohnout zvuk pro vysilani radia. Chacha. Panacek se dost prepocital. Tri rite pluginu ale zadnej upotrebitelnej kompresor. Alespon drobet pouzitelnej limiter zadnej. Potreboval jsem limitit aspon 4 pasma. Takovej trochu pouzitelnejsi plugin byl AGC kompresor v audacious. Nicmene casto padajici. Takze jsem to bohuzel musel resit, tak ze z linuxovyho boxu zvuk streamuju po siti az k widli masine kde to zprocesi vyborny Sound Solution plugin do winampu. Je mi to lito ale bohuzel musim to resit tak.
Tohle byl důvod, proč jsem nakonec přešel na Apple. Např. Ardour existuje i pro MAC OS X, nehledě na téměř dokonalou podporu audio SW v MAC OS X. Existuje ale repository snad všech možných aplikací pro LINUX FEDORA CORE. Teď si nevzpomenu, jak se jmenuje, ale existuje, tuším PLANET CCRMA nebo tak nějak, to ušetří spoustu času s rozcházením audio aplikací.
Na software pro hudebníky se však nebudeme dívat z hlediska zápisu not...
Škoda. V multimédiích udělal Linux velký pokrok, ale kvůli zápisu a tisku not musím mít stále Widle. Sibelius se mi ani pod Wine rozjet nepovedlo :(
ja na noty pouzivam lilypond http://lilypond.org/web/, uznavam, ze ne kazdemu je po chuti psat noty v textaku, ale ja bych napriklad uz nemenil (moznosti jsou v tomto pripade srovnatelne s profesionalnimi programy, ovlada se mi to cele podstatne rychleji)
trochu potiz je zde zpetna kompatibilita. staci uprgadovat o verzi dal a stare soubory nezkompilujete (ale uz jsem si vyvinul postup, jak v lilypondu psat a nutnost naslednych uprav minimalizovat)
dík za tip. určitě zkusím. ale měl jsem spíš na mysli profesionální notační program. všechno, co jsem kdy na linuxu zkusil, bylo jako srovnávat Pico s MsWordem.
on lilypond zrovna je profesionalni notacni program (tj. pouzivaji ho profesionalove a poskytuje vam to, co profesionalni programy, mozna i vice) nedela mi v tom problem napsat partituru a nasledne nechat si vyjet jednotlive party pro nastroje. umoznuje i hodne divne sazby (historicke, tabulaturni, pripadne netradicni notaci)
jediny problem (pro uzivatele) muze byt, ze neni (a nikdy nebude) klikaci.
No ja som to robil tak, ze som si najprv partituru naklikal v noteedite (http://noteedit.berlios.de/) a potom vyexportoval do musixtexu a kde som to vyladil podla svojej predstavy.
Noteedit podla stranky podporuje export do MusicXML, ABC Music, PMX, MusiXTeX and LilyPond...
Ona naopak z Lilypondu vyleze daleko profesionálnější sazba not než z naprosté většiny clickacích "profesionálních" programů. Když porovnáte výstup z programů, jako je třeba Sibelius, s tím, jak se noty sázely ručně před řekněme 100 lety, pochopíte...
Rad bych vedel, jak dlouho bys asi "programoval" v liypondu treba jenom prvni vetu smyccovyho kvartetu, kterej pisu k maturite. V Sibeliu rozhodne technika psani nezdrzuje hudebni myslenku. Tim chci rict, ze hudebni myslenka neprichazi radove mnohem rychleji nez jeji prevedeni do pocitace. Nejake vymejsleni prikazu ale pusobi jako brzda. Krom toho musi clovek myslet na dve veci najednou - na muziku a na programovani. A to uz vubec nemluvim o moznosti okamziteho poslechu od jakehokoli mista zapisu. Sibelius ma sice jakz takz relevantni nahrady ale bohuzel nikoli v Linuxu.
Taky mám na počítači windowsy výhradně kvůli Sibeliovi (http://www.sibelius.com/products/sibelius/). Hrozně bych uvítal srozumitelný a zasvěcený návod jak na Linuxu udělat tyto věci:
1. Zprovoznit MIDI pod linuxem když mám kartu s generátorem / když NEmám kartu s MIDI generátorem, tj. softwarovou emulaci. Softwarové MIDI jsem zkoušel několikrát (TyMidity, atd.), ale nikdy mi to nefungovalo dobře. Zakusovalo se to, nereagovalo na příkazy a podobně.
2. Zprovoznit hraní zvuku v reálném čase, tj. jak je to s audio serverem JACK. Proč to je, jak se to instaluje, jak se to ovládá, jaké jsou problémy.
3. Psát noty a přitom je slyšet + možnost nechat si přehrát celou partituru, co jsem napsal. Nevím jestli to správně chápu, ale LilyPond umí noty výborně sázet, avšak neumí pomoci při aranžování. Dobrá sazba je jistě velká výhoda, ale bohužel musím říct, že pro praktickou práci se raději smířím s drobnými nedostatky, když budu mít možnost průběžně poslouchat, co jsem stvořil.
Poznámka: nějaké informace se dají najít v sérii článků "At the Sounding Edge" na linuxjournal.com. Poslední je myslím tento: http://www.linuxjournal.com/article/8857
Ardour je velmi nadejny projekt. Fandim mu. Okrajovo som ho uz aj pouzival.
Musim povedat, ze problemy s RTC su zial stale aktualne, a nie vinou Ardour-u. V Linuxe (kerneli) sa akosi stale podpora RTC len utriasa a nekonecne dlho rozhoduje. Patche, ktore existuju, sa vyvojari urputne brania zaclenit do stromu, a tak sme stale odkazani na patchovanie. Ze vraj naco to tam davat, ked RTC podpora v Linuxe sa chysta "vo velkom, a poriadne". No hej, chysta, stale chysta, uz roky chysta, ale stale nie je. Tu a tam sa objavia konfiguracne moznosti, ktore COSI ciastkove riesia, ale na fungovanie JACK to nestaci.
Takze stale len patchujeme. Avsak prudky vyvoj jadra sposobuje, ze aj tie patche viac nefunguju ako funguju. Resp. ak ste nasli verziu jadra, s ktorou patch funguje, tak sa jej pevne drzte a ani nepomyslajte na upgrade. Pravdepodobne by ste prisli o podporu RTC. Mne to fungovalo len do verzie 2.6.15.6 a uz ziadnej novsej.
Toto je zase dost protichodne s potrebou ziskavat nove ovladace ALSA pre zvukovku. ALSA sa tiez celkom vyvija, opravuju sa chyby, clovek niekedy potrebuje novu verziu jadra uz len kvoli lepsej podpore zvukovky. Avsak s novym jadrom uz pravdepodobne zase nefunguje patch pre RTC. A tak dokola.
Co sa tyka LADSPA pluginov, tiez mam dojem, ze 90% z nich je uplne nanic. Mnoho je totiz v stadiu alfa, verzie 0.3 apod nie su vynimkou. Padaju ako hnile hrusky. Zavesit ich do Ardouru znamena 10x vacsiu sancu na padanie. Iba zopar pluginov je naozaj dobrych. Niektore typy pluginov su zufalo obmedzene alebo nedostatocne. Kompresorov je tam na milu jarmilu, ale ukazte mi JEDEN skutocne dobry a dobre nastavitelny. Ekvalizerov je takisto vela, ale parametricky, s lubovolnym poctom pasiem a dobrou moznostou editacie, to je zase problem.
Je uplne jasne, ze kvalitny plugin stoji nemale peniaze. Asi preto ich tolko firiem uspesne predava. Bolo by zatial naivne predpokladat, ze pluginy vyvijane vo volnom case dosiahnu tu istu kvalitu. Kvalitny plugin pre kompresiu stoji v klude aj $5000. Kvalitny hw kompresor ide cez miliony.
Ardour sa vsak uz teraz da dobre vyuzit na NAHRAVANIE. Strih a mastering, vratane uprav cez efekty, sa potom daju dorobit na profi balikoch. Cize kapelka si v klude, bez casovych stresov, nahra "na cisto" vo svojom ministudiu, daju master profikovi aby to zmixoval, doladil, dotiahol atd. Asi nejak tak by to mohlo fungovat.
Mimochodom, Ardour sa da aj komercne kupit, aj s celou zostavou. Profici to nainstaluju, nastavia atd. Predpokladam, ze oni vedia namiesat cely system vratane hw tak, aby to fungovalo dobre, spolahlivo.
Podle mě nemá moc smysl postupovat stylem: stáhnu si vanilla jádro, odněkud si stáhnu nějaký patch, zkompiluju (pokud se to zkompiluje) a budu se modlit, aby to jelo. Například Gentoo má v overlayi proaudio opatchované jádro, tak nebudu přece ztrácet čas a mergnu si jej. A v ideálním případě si pořídím a nainstaluju tu distribuci, která obsahuje jádro s RT patchem, Jack pracující v realtime režimu bez problémů a nainstaluje mi všechen použitelný SW pro práci s audiem.
Siahnut po hotovo rieseni tiez. Ale existuju zvukovky, ktore potrebuju natiahnut svoj firmware, a s tym hotove riesenia vacsinou nerataju. Ostava len kompilacia.
Co se tyce kernelu, tak to co se uz roky chysta a stale tu neni, je momentalne ve velmi dobrem a pouzitelnem stavu a snad uz se brzy stane soucasti vanilly. Jedna se o RT patche od Ingo Molnara a Thomase Gleixnera. Jednotlive casti se do kernelu probojovavaji uz od 2.6.16 a to je asi duvod proc povodni patche prestaly fungovat. Testoval jsem RT jadro na svem laptopu (1GHz) a vysledky jsou nadmiru priznive. Behem asi 15 minut trvajiciho benchmarku, kdy se merila latence spusteni tasku, byla namerena nejvetsi latence 45 us (mikrosekund) a to asi v 0.01% pripadu. Asi v 99% byla latence pod 20 us. To vse behem normalni prace s desktopem, stahovanim ze site a ctenim CD.
RT patche od Ingo Molnara a Thomase Gleixnera.
Můžete napsat neco podrobnějšího? Třeba alespoň odkaz a v čem je to řešení lepší než doporučované na adrese http://jackit.sourceforge.net/docs/faq.php#a53 kdy si prostě stáhnu
realtime-lsm source (Realtime Linux Security Module), zkompiluji, nainstaluji a nahraji do paměti (samozřejmě se předem přidám do skupiny git=29) a pak mohu spouštět jackd v real modu.
Podla toho, co som cital, VST pluginy ako take MAJU fungovat.
Problem je v tom, ze vyrobcovia pluginov nedodrziavaju specifikacie firmy Cubase. Najst skutocny VST plugin podla specifikacii je celkom problem. Do pluginov totiz vyrobcovia strkaju Win32 kod, ktory by tam v podstate nemal byt, ale robi sa to. Tym padom to uz nie su VST pluginy v pravom zmysle slova, su to akesi hybridy. Tieto hybridy uz samozrejme potrebuju k svojmu fungovaniu WIN32 API, a to sa da v ne-windozich systemoch len emulaciou resp. nejakou medzivrstvou, ako je napr. WINE.
Nevi nekdo jak dostat do bezneho formatu (wav) format amr, ktery produkuji telefony Siemens (S75)? Zkousel jsem to pomoci postupu na techto strankach http://xa.bi/mms/
ale skoncil jsem na puli cesty.
ast
Tak koukám, že se tu zase sešlo hafo teoretiků, kteří se budou do krve bít za svojí zcestnou "pravdu" a zatím v zahraničí rostou studia používající primárně linux a otevřený software jak hobuy po dešti a velcí hráči na trhu staví na témže software svoje workstationy. No nic, klidně dál diskutujte o nesmrtelnosti chrousta a nenechte se rušit realitou.
jiste, vetsina negativnich prispevku zde byla ciste teoreticka a ani jeden z kritiku vlastne neumi ani poradne hejbnout savli. mohu pozadat o seznam tech studii, co pouzivaji na strih a mix audia linux? diky
No co ja jsem videl tak vetsinou pouzivaji Macy. Coz je sice unix, ale ne free. Linux tam muze byt samozrejmne taky. Ale tezko pro sound procesing. Mozna tak akorat jako NAS.
Z clanku jsem pochopil, ze autor ma vlastni aktivni zkusenost s pouzivanim Ardour a stejne tak i lidi v diskusi. V Cechach takovych lidi asi moc neni a protoze bych se s timto programem rad naucil pracovat vyuziji toho a zeptam se na nekolik veci.
Lze nahrat vice variant jedne stopy a pak vybrat nejlepsi verzi, nebo je nutne neustale pridavat stopy?
Jaky je postup "opravy" drobne chyby ve stope - mam na mysli vystrizeni kratkeho useku (jedne nebo vice vterin) a prehrani novym zaznamem zpusobem ze se pusti prehravani session, ale nahrava se jen v tom vystrizenem useku.
Jak jsou jednotlive session ulozene? Vim ze je to v adresari, kde je soubor *.ardour a adresare automation, dead_sounds, peaks, sounds, ale co jednotlive adresare obsahuji presne nevim.
Bylo by mozne vysvetlit pojmy:
regions, chunks, edit groups a naznacit jejich pouziti?
Zkousel jsem nahravat z Hydrogenu, ale jen vzdy od zacatku session. Lze nahrat jen kousek uprostred session? Jak pak vypada song v hydrogenu - musi byt na zacatku prislusny pocet prazdnych patterns, nebo lze provest neco jako "odlozeny start" hydrogenu?
Jinak bych rad jeste podotknul, ze vyvojova verze ardour je v soucasne dobe ve verzi 2.0beta8, stable verze 0.99.3 vysla pred pul rokem, a nektere jeji bugy byly opravene az v posledni bete. Snad verze 2.0 bude uz brzy a bude stabilnejsi nez byla rada 0.99. Nova verze je take napsana s GTK 2.0 a stejne jako napr v GIMPu jde snadno menit v menu klavesove zkratky stisknutim kombinace nad polozkou v menu.
Take bych rad souhlasil s vyse zminenymi nazory - v linuxu se vsechny programy, co se zvukem zabyvaji trochu vazneji, toci okolo jackd. Docela dlouho mi trvalo nez jsem toto zjistil a nez jsem se s nim naucil trochu pracovat.
Jsem zvedavy jak bude serial pokracovat, myslim ze by si jackd zaslouzil minimalne jeden dil.
Je tu debata o profi kartach a ja mam jednu taku "M-Audio Audiophile 24/96", ak by niekto zhanal mam jednu pouzivanu cca 1 mesiac v Linuxe. Je to karta pre profikov na hudbu a nie pre mna, ja som hrac a na to nie je idealna.
Ale to neni profi karta. To je rekneme to cemu by se na PC dalo rikat lepsi zvukova karta.
Profi ,,karty" vetsinou nejsou v PC ale jako extra bedna nekde v racku. Pocet vstupu je taky o dost vetsi.
Když už se tu probírá software na audio pod Linuxem, nedá mi to si také postěžovat. A to na software na přehrávání pro DJ.
Známý chtěl nedávno nachystat mašinu, ze které by se u něj v restauraci hrály diskotéky. Zarodoval jsem se, že mu tam nasadím Linux, ale nakonec jsem musel rezignovat a jede pod Win.
Našel jsem jen dva ucházející programy:
Mixxx - ten sice šlapal celkem dobře, ale neuměl některé věci (jako automatický přechod mezi skladbami) a má mizernou správu skladeb. Umí sice spolupracovat s programem prokyon3, ale ještě to není moc dotažené.
DJ play - ten vypadá nadějně, ale zatím není použitelný pro ostrý provoz, protože často padá.
A velkým problémem se ukázal také výkon. Použil se starší počítač (PIII-600) a zatímco pod Win s použitím Atomixu mohlo běžet navíc video (vizializace promítaná na plátno), pod Linuxem to mělo problém už při přepnutí do souborového manažeru. A to jsem tam nainstaloval jen Xfce.
Jsem z toho celkem zklamaný. Pokud má někde lepší zkušenosti, rád uvítám nápady.
No ja pouzivam Amarok kterej je teda systemove narocnejsi ale neprekonatelnej(amarok.kde.org). Crossfading samo umi. Ve sprave skladeb je bezkonkurencni. Pravem nam ho ortodoxni windouzaci zavidi. Doporucuju podivat se na web.
Problem s pomalou vizualizaci je ze asi nebude zapla hw 3d akcelerace.