Názory k článku Arduino: jak pro něj začít programovat

připomíná mně to naše školní hrátky s Atmelem (assembler, ale nakonec to s C taky propojit šlo) … jééééj, už nikdy! :D ale tohle vypadá dobře :)

jako nekdo kdo se zivi vysokourovnovym programovanim Java, C++, C# jsem rad, ze se muzu s mikrochipama vratit k assembleru pripadne C.
zacal jsem ovsem s PICem a ne arduinem s Atmelem.

Ja se teprve budu zacinat zivit (snad php) a vim ze to takhle bohuzel nepujde.. ale naprosto souhlasim. Taky sem zacal s microchipakama. Dneska je to avr a hlavne arm :) Ty jednoduchy potvory jsou skvelej unik do jednodussiho sveta.

Nestalo by za to, moci si i takoveto dusevni zablesky prohlednout, kdyz o to mam zajem? Ted vidim, ze Petr K. nekomu neco smazal, are kdyz si chci udelat obrazek o tom, co tam vlastne stalo, mam pech :(

unik do jednodussiho sveta? :)))) ale nic si s toho nedelej – iluze je zaklad pokroku kdyz cloveka nasere a ma nutkani se dostat zas do jiny a tak se tady vymanujem z iluzi a nalhavame si ze uz konecne necemu rozumime dokud … :)

Co autorovi na prekladu sketch jako skicy/nacrtku pripada nepresne?
Jde o puvodni vyznam slova, ktery se dostal do anglictiny z holandskeho schets (a ten ma puvod v italskem schizzo = nacrt, nakres).

Osobně mě to tak znechutilo, že jsem přestal číst.

Jenomže sketch v angličtině nemá jen význam literární/grafický, narozdíl od českého skica/náčrtek. Takové překlady jsou možná správně lingvisticky, ale pro čtenáře naprosto zavádějící. Proč by se mělo krátkému programu říkat skica nebo dokonce náčrtek? Přesně z tohoto důvodu raději čtu knížky v originálu, než české překlady redigované češtináři, kteří o vlastním předmětu knihy nemají ani páru a jejich překlady akorát čtenáři pomotají hlavu. A vím o čem mluvím, sám jsem knihy dříve překládal.

vsak to vubec nepopiram, ze sketch ma vyznamu vice, jen jsem se podivoval nad tim, ze autor clanku povazuje puvodni vyznam slova za menecenny

s 68HC11 …
Sme dnes o krok dalej ?

Před lety jsem cosi stavěl s nějakým jednoduchým Atmel AVR mikročipem (programovaným v assembleru a Céčku), ale tohle je fakt bomba, protože patlat se s PCB mě moc nebaví. Běžím si to pořídit.

Arduino pěkné, ale co mi na něm opravdu vadí je rozložení konektorů. „Digitální“ piny jsou na dvou konektorech (pin 0 až 7, 8 až 13, GND, AREF). Mezi sousedícími krajními piny obou konektorů (piny 7 a 8) je rozteč 3/2 modulu (tedy 3,91 mm). Takže když vezmete univerzální PCB a dáte do ní konektory, na Arduino ji nenasunete, protože vždy jeden z obou konektorů vám nebude pasovat.
Docela mě naštvalo, že na to nikde není upozorněno. Koupil jsem si totiž „originál“ Arduino, kde tento problém není jak obejít. Přitom existují klony (Seeduino V328, například), které toto řeší – kdybych to věděl, koupil bych si to.
(Seeduino má standardní „zmršené“ Arduino konektory a vedle nich ještě díry na zaletování vlastních, ty jsou ovšem již ve standardní rozteči, takže na ně lze posadit jakýkoliv standardní konektor nebo univerzální desku).
Kromě toho mívají klony lépe řešenou desku, příjemnější konektory (USB mini B místo humpoláckého USB B). Škoda. Kdybych to byl tušil předem, nevrhal bych se do toho tak po hlavě.

Na hranie ti staci kupit atmega + nepajive kontaktne pole. To pole budes skor ci neskor potrebovat tiez takto sa stim lepsie roby. „klasicke“ arduino a klony ktore dodrzuju jeho rozmerty sa mi mo pouzitia z pridavnimi doskamy dost nafigu pouzivaju.
Ja som si upravil metaboard (verziu zo SW emulaciou USB programatorta) do tvaru ktory sa da pouzit z nepajivym kontaktnym polom: http://i46.tinypic.com/232kx0.jpg
A je to kompatibilne z aurdio SW.

Díky.

Jaky Linux na tom frci? :-D…

co jsem se docetl tak 32-bitove PICy od Microchip Linux neumeji, kvuli pameti,
zato pro ne existuje nejaky RTOS.
Jak to je s Atmelama nevim.

RTOS existuju snad na kazdy jednocip. Iked to niesu ani tak OS ako kniznice.

Windows rulez!!

No, když na to tak koukám, tak články povedou k iluzi, že všechno kolem programování mikrokontrolérů je sranda. Ale když řeknete A, musíte říct i B … n. Někdo tu už minule psal, že to připomíná stavebnici Merkur a je to tak. S tímhle se bez dostatečného zvládnutí teorie nikdo nikam nedostane a nemění na tom nic ani množství odkazů s ukázkami, kam se všude dá Arduino vecpat. Dokud neporozumíme tomu, jak fungují samotné součástky Arduina, včetně dalších elektro. součástek plus teorii podepřené výpočty, nepostavíme nic jiného než to, co nám znalý autoři naservírují. Přirovnal bych to k programátorům, kteří nedělají nic jiného než skládají dohromady kousky kódů, které vymyslel někdo jiný. I tomu se říká vývoj. Takže, otevřete oči. Tohle vede ke zvládnutí hardwaru asi jako Lego ke zvládnutí fakulty architektury čvut. Bez základů elektroniky nic použitelného nevymyslíte.

kdyz chce kdokoliv zacit v nejake oblasti, tak je fajn, kdyz muze pouzit
neco predpripravene na cem si muze hned a rychle zkusit zakladni nabyte
znalosti.
kdyz jsem jako maly zacal s merkurem, taky mi nasi koupili nejdriv malou levnou
verzi, abych si to osahal a teprve kdyz me to chytlo tak mi koupili vetsi
a drazsi verze merkuru a pozdeji jsem si dokonce sam pridaval veci, ktere
v merkuru nebyly (elektricke motorky vybrakovane z auticek). sel jsem od
jednoducheho ke slozitemu.
arduino je pro zacatecnika, ktery plave v bastleni pritom si chce
zkusit mikrokontrolery. a arduino je cesta jak bezbolestne zacit.
koho to omrzi muze arduino prodat a rict si, zkusil jsem to a stacilo,
naopak kdo chce jit do hloubky, ten nezustane u arduina a bude se venovat
teorii a praxi do hloubky a zacne sam bastlit.
je vhodne kdyz znalost teorie roste postupne i se znalosti praxe.

Z pedagogickeho hlediska je lepsi kdyz je zak motivovan praxi k nauceni teorie. Tedy opacny postup nez ktery je realizovan v napriklad v nasem skolstvi. Takove teoreticke zaklady se potom opiraji o realne zkusenosti stoji za nimi realna motivace. To se dobre projevuje pri zadavani ruznych projektu na kterych studenti samostatne pracuji.
Vzdycky skladate dohromady kousky neceho hotoveho. At uz jde o znalosti nebo hardware. Nemyslim si ze u projektu zalozenych na arduinu clovek potrebuje nejak hluboke zaklady elektra. Pokud je potrebuje tak si je nastuduje. Neni treba nikoho predem demotivovat.

Arduino mi pripada alespon podle ceskych stranek zbytecne drahe. S ethernet shieldem to mame skoro 1700kc. Na to ze je to jen trochu lepsi kalkulacka s I/O piny a moznosti pripojeni hardwired ip stacku je to trochu moc. Pritom takovy Beagleboard se da poridit kolem 3200–3500kc(nexm vs xm verze). To je cca jen 2× tolik co arduino ale co do moznosti je to nesrovnatelne.

Beagleboard je fajn ale toto je lepsie:
http://www.igep-platform.com/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=55

ja jsem si zacal hrat s PIC a jsem schopen sam na nepajivem poli delat
jednoduche obvody. jedina vec co mi velmi promohla v zacatcich je programator
mikrocipu, takze arduino bych nevyzadoval zato koupeny programator ano.

Arduino moze byt pouzity ako programator Atmelov.
http://www.flickr.com/photos/drug123/3718355976/in/pool-76206823@N00

no za tu cenu mam „seriozne“ programator bez roboty. Navyse ak mas seriovy ci paralelny port tak vies urobit programator pod 1Euro

nevies kde sa da kupit beagleboard-xm?

Kupovat si k arduinu ethernet sheild je IMAO vyhadzovanie penazi. TCPstack ma taku reziju ze z toho vytlacis tak Ethernet to serial redukciu. ci nieco podobne.
Navyse u prezentovanej verzie je najdrahsim akurat USB to Serial prevodnik ktory je tam osadeny. Jednotlive verzie ardunina sa lisia len tym ako je riesene pripojenie serioveho portu na AVR-ku k pocitacu. A tym ze novsie nepouzivaju ATMega8 ale atmega88/168/328 co je to iste len z vecsou flash pametou.
A co sa tyka ceni ako takej daju sa zohnat al Arduino kompatibilne dosky ktore su lacnejsie. Kludne sa dostanes na 11$ (http://www.elechouse.com/elechouse/index.php?main_page=product_info&products_id=558)

Podle článku Web server poháněný AVR zase ten výkon AVR tak nízký není. Tahle konstrukce navíc má SD kartu na webové stránky a jejich další obsah.

Jasně, na webový server je výkon zcela dostatečný. Jenže se jedná o webový server velmi primitivní – dostane HTTP request, z něj si vezme adresu, z ní udělá název souboru na SD kartě, tento soubor si otevře a spolu s pevnou hlavičkou ho pošle klientovi. Takový web server se dá napsat na jednu stránku prakticky v jakémkoliv programovacím jazyce. Zkrátka, pojem „webový server“ je velmi široký a ve své nejjednodušší podobě se jedná o problém velmi triviální, nesrovnatelně jednodušší než FTP nebo SMTP.

webovy „server“ sa da napchat aj do pic16F84 ale prd vie (ale ten ide cez SLIP). na seriozny TCP stack potrebujes pamet. A na jednocipe kde celkova pamet je mensia ako klasicka dlzka datagramu pre Ethernet to nieje az tak trivialne.

Super clanek. Doufam, ze budou dalsi !

pro autora> bude serial vychazet vice (ci mene) pravidelne? A kdy se muzeme tesit na dalsi pokracovani?

Redakce> kdy se tedy dockame dalsiho dilu?

Šlo by na arduinu ?
V souboru na pc ,nebo v paměti sd karty (viděl jsem nějaký schild na sd kartu)
by byl soubor abc.txt
v něm by byly hodnoty:
a5 b6
a7 b99
…
a by byla led 1.
b by byla led 2.
aurdino by je postupně ze souboru po řádku četlo
a posílalo na ledky příslušný počet bliknutí
díky lama

Dobrý den,
našel jsem drobnou chybku v textu:

"Vpravo je šest analogových vstupů (0–6)."
mělo by to být "(0-5)"

Ahoj mám arduino ale nejde mi ho programovat píše avrdude: stk500_getsync(): not in sync: resp=0x00
avrdude: stk500_disable(): protocol error, expect=0x14, resp=0x51

Mám ten samý problém. Prosím poraď jak na to,

Asi už jsi to vyřešil, ale jestli ne, tak zkus v nastavení změnit používanej port, popř. typ desky (máš správnej procesor? 328/128?) apod.

neví někdo co znamená chyba :
avrdude: stk500_getsync(): not in sync: resp=0x00
arduino uno mi nechce uploadnout žádný program při uploadu se oběví tato chybová hláška. Nemohl by mi někdo poradit ? díky

Pred uploadom programu treba stlacit reset.
Je toho plny google ;-)

Zdravím, řeším stejný problém. RESET ani změna COMu nepomáhá-

Také jsem měl u svého ARDUINO model UNO R3 problém s hláškou
avrdude: stk500_getsync(): not in sync: resp=0x00
Nepomahalo nic, co jsem vyčetl a našel na internetu.
V IDE(menu Tool) jsem měl v dobré víře nastaven board "Duemilanove w/ATmega328"
Z čirého zoufalství jsem začal zkoušet nastavit IDE pro jiné boardy a ejhle, u boardu "Mini w/ATmega328" jsem se chytil a funguje to.
Zdraví E_man.

Já jsem přeinstaloval ovladače ve Windows pro COM port Arduina a vše již zase šlape OK.

Mně stačilo změnit v IDE Arduina (Tools/Serial Port) na jiný port a již funguje.

Mám problém s rozblikáním ledky na jiné zdířce než 13 a 12. Pokud zapojím ledku např. do zdířky 8 (delší nožičkou) nedaří se mi ji rozblikat (program samozřejmě upravím, aby výstup byl na 8). Funguje mi to pouze na defaultně nastavené 13 a pokud upravím výstup tak na 12, ale na jiných zdířkách ne.
Používám Arduino Uno bez shieldu.

Ahojte bude dobre na zaciatok aj toto Arduino http://www.hobbyshp.sk/eshop/17/dccduino-uno-r3-atmega328 , alebo radsej toto : http://www.hobbyshp.sk/eshop/17/dccduino-uno-r3-atmega328 . Dakujem