kdyz se pouzije nejaky navod na digitalni wattmetr, tak lze upravit
i pro arduino.
http://www.strasil.net/index.php?text=wattmetr
Vsak tam je navod uplne sevsim na sestaveni a oziveni (ta merici cast se da pripojit prakticky k cemukoliv) – mimochodem hezky je to vyreseny
Kdo u tohodle rekne ze tomu nerozumi nemel by na 220V (na jakykoliv napeti vetsi bez bezpecny) vubec sahat v zajmu bezpecnosti svoji i lidi v okoli
Aha, toho clanku jsem si vsiml az ted. Tak to jo, to je docela jesnej popis.
Prave proto, ze nejsem elektrikar, nechci na to sahat. Chci idealne hotovou krabicku, ktera by se pomoci dvou datovych dratku pripojila k arduinu, coz bych zvladnul :)
Pomoci toho arduina by se to pak nejak vyhodnocovalo, treba tak, ze kdyz prikon stoupne nad zadanou mez, rozsviti se ledka…
Na tuto funkci ale nepotřebuješ Arduino, na to ti stačí proudové relé: http://www.google.cz/search?q=proudov%C3%A9+rel%C3%A9&ie=utf-8&oe=utf-8&aq=t&rls=com.mandriva:en-US:unofficial&client=firefox-a
Pouzijte elektronicky elektromer, treba http://www.gme.cz/cz/f-wsz12de-32a-p759-355.html , ktery ma pulzni vystup S0 = pocet impulzu v case = spotrebovana energie v case (prevodni pomer byva treba 1000 pulzu na 1kWh. Okamzita spotreba , pokud to neni casove kriticke, by se meri nacitanim impulzu za cca minutu a mate jednoduche reseni, ktere ma optoclenem oddeleny vystup a muzete jej dat ke kazdemu zarizeni, ktere potrebujete merit. Navic, pokud budete sumarizovat pulzy do nejake pameti, budete mit i celkovou spotrebu. Takto se meri treba prikon serveru (nebo jinych technologii) v pronajatych stojanech. Tam to ovsem hlida a sumarizuje PLC a do nadrizeneho uctovaciho systemu se data prenaseji na pozadani...
O cenu celkem nejde. Spíš o to, aby to bylo jednoduché, zdokumentované a fungovalo to – což se právě vylučuje s tím „modifikovat“ :)
Jak jsem tady už psal: představoval bych si krabičku, ve které bude zásuvka a z druhé strany budou čučet dva dráty. V manuálu bude napsáno „tyhle dva dráty připojte k arduinu tam a tam a aktuální spotřebu odečítejte tak a tak“.
Právě že to takový problém zdaleka není. Velmi pravděpodobně by stačil i integrovaný AD převodík v Atmelu + nějké obyčejné OZ pro přesnost dejme tomu 3 procenta (viz třeba http://www.strasil.net/pub/files/wattmetr-schema.png ). Stačí velmi rychle (odhadem aspoň 100 vzorků na periodu 50 Hz) vzorkovat okamžitou hodnotu (!) napětí a proudu a jejich součin integrovat + nakonec korekce na efektivní hodnotu výkonu. Touto metodou dostaneme právě činný výkon. Matematicky by šel vypočítat i zdánlivý a z toho jalový výkon. Tím, že se měří okamžité hodnoty, není třeba řešit fázové posuvy a cosinus fí (učiník).
Rozhodně tohle nelze doporučit k experimentování, pokud tomu někdo nerozumí, protože jde o nebezpečné síťové napětí!