Operační systém AROS je – jak říkají jeho autoři – zkratka výstižného označení Amiga Research OS. Již název napovídá, že bude mít co do činění s velmi populárními počítači Commodore Amiga. Ti z vás, kteří na počátku devadesátých let, kdy tyto stroje byly na vrchlu své slávy, měli tu čest na nich pracovat, vzpomínají na jejich vlastnosti a především na jejich operační systém jen v dobrém. A právě AROS se snaží pokračovat tam, kde společnost Commodore svým bankrotem Amigy pohřbila.
Autoři AROSu se snaží o kompletní přepsání operačního systému AmigaOS 3.1 (Kickstart ve verzi 40.68 a vyšší). Tento systém jste mohli vidět v Amize 1200 nebo Amize 4000 ještě v době, kdy byla prodávána sítí neměckého Escomu i u nás. Hlavní cíle celého vývoje jsou tyto:
- AROS je binárně kompatibilní na počítačích AMIGA (dokáže nahradit původní systém,
- zdrojové kódy jsou nezávislé na hardwaru (AMIGA programy mohou být portovány na jinou platformu bez dodatečných úprav),
- zprostředkovává AMIGA aplikacím přístup ke specifickému hardwaru,
- může běžet jako samostatný operační systém,
- může fungovat jako emulátor počítače Amiga,
- pomocí linkovaných knihoven bude možno spouštět nativní aplikace v libovolném operačním systému.
Rozhodnutí autorů přepsat právě operační systém počítačů Commodore Amiga nebyl v žádném případě špatný krokem. AmigaOS byl – a ve spoustě funkčních vlastnostístále je – velmi revoluční a některé jeho vlastnosti, mezi které můžeme zařadit například výtečný a dosud nepřekonaný multitasking, patří mezi nejlepší. Tento systém však měl i své drobné chybičky – jednou z nejzávažnějších byla neexistence ochrany paměťového prostoru.
AROS je k dispozici jako Open Source. Pokud tedy chcete použít některé ze zdrojových kódů tohoto operačního systému ve svém vlastním projektu, můžete tak učinit bez nutnosti platit jakékoli poplatky. Pokud však upravíte existující kódy a přidáte například nové schopnosti, musíte o tomto rozšíření informovat ostatní uživatele, aby mohli vámi přidané funkčnosti začít využívat.
Je AROS vůbec legální? Již na první pohled je zřejmé, že při přepisování operačního systému se autor nedokáže vyhnout použití systémů zpětného inženýrství, které je většinou zakázáno. Přesto jsou všechny použité techniky legální – autoři AROSu mají totiž neoficiální požehnání přímo od společnosti Amiga Inc., která nyní vlastní práva na počítače Amiga včetně jejich operačního systému.
AROS je v současné době více než kompatibilní s drtivou většinou existujících Amiga programů. Na jiné hardwarové platformě (například na počítačích PC) musí být existující software recompilován pro nový procesor. Připravuje se také preprocesor, který umožní tvorbu hardwarově nezávislého programového vybavení. Hardwarově nezávislé programové vybavení je zabezpečeno vrstvou hardwarově nezávislých ovladačů virtuálních zařízení (HIDD), které zprostředkovávají přístup k jednotlivým hardwarovým komponentům hostitelského počítače.
Již dnes lze AROS spustit na PC kompatibilních počítačích se systémy Linux nebo FreeBSD a na počítačích Amiga buď pod AmigaOS, nebo pod systémem Linux/m68. Vývoj pro jednotlivé platformy je v současné době v těchto verzích:
- Linux/i386 s jádrem 2.x Status: plně funkční jako emulace
- PC kompatibilní Status: částečně funkční jako nativní systém
- FreeBSD/i386 Status: plně funční jako emulace
- Amiga/AmigaOS Status: částečně funkční jako systémové rozšíření
- Linux/m68k Status: funkční jako emulace.
AROS je skutečně velmi zajímavým operačním systémem, který je také velmi kvalitní – a troufám si tvrdit, že o něm ještě zcela určitě uslyšíme. Již nyní jsou některé části jeho kódu součástí oficiální verze nejnovější verze původního AmigaOS 3.9. Je tedy vidět, že vždy silná a jednotná Amiga komunita žije a snaží se, aby jejich milovaná přítelkyně (rozuměj: Amiga je španělsky přítelkyně) přežila do budoucna.
