Když má rozlišení 320 na 200 a autoři ji tak nějak esteticky odladili s tím, že se bude zobrazovat na klasických televizních obrazovkách, na nichž body vypadají spíš jako rozmazané válečky, které se dokonce svými okraji překrývají a barevně spolu interferují, tak ano. Nechápu, co je na tom k nepochopení.
Ano a nejenom to. Také se počítalo s dosvitem luminoforu, takže se daly míchat barvy různým zobrazením např. v sudých a lichých půlsnímcích. Emulátory to jaksi umí, ale není to ono. Navíc ani emulátor není 100% originál, takže na něm neběří vše co na originálním HW, nebo běží, ale je to trošku jiné, tzn. není to ono. :)
Do těch časů bych se také klidně vrátil, bylo mi 8-11 když jsem proháněl Maťo, fajn "hračka".
Ale zato IQčko byla "věc"... S tím jsem se pral neustále...
Ale alespoň jsem si více "přičichl" k HW a už jsem se vezl ;-)
HW je pro mne dodnes na prvním místě...
Ale ty začátky... S uzemněnou trafopajkou(mikropajku jsem neměl) úpravy a opravy IQ...
To už s PC později tolik nešlo...
Jsem se nějak rozepsal...
Pěkný den.
To vetsinou staci seridit hlavu. Mas externi anebo integrovany kazetak? Tak ci tak, u hlavy je maly sroubecek, jde videt kdyz stisknes "play". Pootocenim se serizuje hlava oproti stope; serid ji tak, at mas co nejjasnejsi zvuk (nejsilnejsi/nejcistsi vysky). Pak by to zase melo fungovat.
Jeste se mohla rozhodit rychlost motorku, vetsinou zdurele gumicky; zkus je otrit benzinem.
SHARP MZ-800 som mal tiež, konkrétne MZ-821 http://www.nightfallcrew.com/wp-content/gallery/sharp-mz-821-mz-800-series/IMG_2859.jpg s navýšenou VRAM o 16kB a spravil som si vzadu redukciu na centronics konektor. Myslím, že som tam mal neskôr aj ROM disk z MZ-1Z016 a TurboCopy. Na RAM disk a disketovku, CP/M už potom nevyšiel čas, prišla éra 16 bitových PC a MS-DOSu.
Kto si pamätá na hry Flappy a Wooky? :-)
Inak nepríde mi, že by to bola veľká krava, nakoľko v tej krabici bol aj pomerne kvalitný zdroj a celá ľavá strana vedľa vstavaného kazeťáku sa dala využiť ako priestor na rozšírenie. Také možnosti spectristi, commodoristi ani ataristi v tej dobe nemali.
Nejsem expert na crowdfunding, ale připadá mi dost zvláštní, že by se atari považovalo za "indie společnost" (kampaň na indiegogo). Já měl za to, že účelem a původní myšlenkou crowdfundingu bylo malým začínajícím firmám nebo dokonce i jen jednotlivcům pomoci rozjet zajímavou myšlenku, na kterou nemají prostředky.
Atari žebrající o crowdfunding mi připadá jako Paris Hilton podávající žádost o sociální podporu v nezaměstnanosti.
Ahoj
Ono dnes je taka doba. Ani vecie firmi nechcu ist do investicneho rizika v podobe vyvoja noveho produktu bez zaruky objednavok.
Tak to jednoducho vyvesia a zobronia o prachy. Sak usery nech to najprv zaplatia, oni budu potom pol roka "ladit" a daju to vyrobit v azii a rozoslu to. Ak to uspeje tak predavaju dalej a v podstate do toho nemuseli vrazit takmer ani dolar z vlastneho.
Kedisi ked ste boli firma a chceli ste rozbehnut nieco nove bud ste mali vlastne prachy alebo ako S. Jobs chodili ste do banky ako na klavir si poziciavat pekne za uroky.
Dnes mate startovacie portali kde vam ludia ochotne daju bezurocnu pozicku a este si aj ochotne pol roka pockaju (v lepsom pripade).
Nemam nic proti startovacim portalom a napad je to dobry. Ale to co tam dnes mozeme vidiet je v podstate zakazkova vyroba a bezurocne financopvanie firemnych komercnych investicii.
A co je na tom špatného? Já jsem vrazil 8k za ZX Spectrum Next aniž by ho někdy měl (jen prostě ze zvědavosti a pocitu, že pomůžu něčemu dobrému), kampaň byla úspešná což bylo v době mého rozhodnutí celkem zřetelné. Takto se realizují nápady, které by jak správně uvádíte , neměli šanci v striktně komerční sféře uspět. Samozřejmě ne o všem jsem přesvědčený, že je to nejlepší a také mám z toho pocit, že někdo se snaží jen vytřískat prachy na blbosti lidí. Ale mám svobodu volby a do těch rvát peníze nebudu. Takže se vracím na původní otázku: Co je na tom špatného?
Ja mel Atari 65X (pokud si cislo dobre pamatuji) - ale nedam na to dopustit.
jak pak prisly do mody xt a 286ky, jsem zjistil, ze nektere hry mne bavily vice na tom atari.
az do Wing Commander - to bylo najednou neco uplne jineho!
ale k tem malym pocitacum: dostal jsem se i k PMI-80, nebo ke kufrikovemu pocitaci z VUVT - ale chapu, ze to moc lidi nezajimalo.
taky jsem pricihnul k TI-59. to zas bylo neco z jineho soudku. hodne jsem si s tim vyhral a mel jsem pocit, jako bychorpavdu programoval palubni pocitac vysadkoveho modulu Apollo
:)
Já poprvé hral přistání na měsící na https://www.root.cz/clanky/papirovy-pocitac-cgs/ A byl to můj první program napsaný v BASICu. :)
tvoje "reseni" ma nekolik "ale":
- nepodporis tim znacku Atari (at uz ji ted vlastni kdokoliv)...
- nebudes mit ty puvodni Atari vice nez 100 hry legalne...
- nepustis na tom ty nove indie Atari hry...
- nepustis na tom i jine x86 hry ktere na AMD CPU + Radeon GPU ano...
- neni to < $25, kdyz vezmes cenu RPi + sd karta + zdroj + case + ovladace + kabely...
No tak nevím, já se rozhodoval mezi amigou 1200 a PC a naštěstí jsem šel do PC páč amiga v devadesátých letech už zvolna umírala.
Ano ta 286 měla jen VGA kartu bez zvukovky , cd rom atd...To se nám amigisti smáli, ale v grafice rozdíl nebyl jen ten zvuk no .
V momentě kdy se objevil COVOX už bylo PC zadarmo na úrovni amigy i zvukově, no a jakmile se objevily soundblastery a kompatabilní tak už amize co se týká zvukových možností uteklo.
Potom první SVGA karta s akcelerací ve windows a už bylo PC pryč i graficky. Jen tak si vzpomínám když se objevil doom, quake, duke nukem to už amigy nedávaly né tak když se objevilo 3DFX.
Ano ten jejich systém byl celkem dobrej , ale zase je to nostalgie, sekal se a restartoval podobně jako windows no a třeba windows 95 nebo tedy 98 už byly lepší. Navíc v té době už bylo NT pro profi použití.
Jak jsem psal naštestí jsme s tátou koupili PC , dneska dělám v IT , kdybych měl amigu neměl bych z toho nic.Na PC jsme se přes borland pascal, dostali k borland C naučili se programovat a to mě dneska živí .
Takže ano amiga něco zvládala levou zadní ale jenom pár let po revoluci kdy byly šílené ceny PC vzhledem k platům takže v našich podmínkách měl každý socku PC a amiga byla lepší. Ale to platilo pár let a specificky u nás bych řekl.
konec amigy znamenaly hry typu doom, tam uz ji proste vykon nestacil a zacal pomaly odsun na smetiste dejin. I kdyz jsem mel A1200 s turbokartou 68040 a spoustou pameti, tak zadna 3D hra nemohla konkurovat Doomu na PC. Casem ani to CPU uz nestacilo a i 3D progtramy se presunuly na PC, no a bylo vymalovano..
Hejtři se můžou rozkrájet, ale faktem zůstává, že těch pár pixelů na CRT v mizerném rozlišení mělo kolikrát lepší nápad, hratelnost i závabu, než lecjaká moderní "pecka", po které za pár měsíců málem nevzdechne ani pes. Jasně, není všechno z jednoho pytle. A fakt, že většinu těch starých pecek můžete (možná i legálně) stáhnout z netu a pustit na RPi za pár korun přinese víc zábavy než kdo ví co. Příklad: Playstation 2 jsem prodal, když jsem zjistil, že jsem to asi dva roky nepustil. Pak jsem si koupil Nintendo Wii. To už bylo lepší, ale práší se na ně také. PS3 jsem kvůli jedné hře co mi přišla zajímavá nekupoval a PS4 kvůli jiné jedné hře kupovat nebudu. Ale staré pecky z osmibitu mají stále smysl. Kdo nezažil, nepochopí.
PS. Minulý týden to bylo 30 let, co jsem si domů přivezl Atari 800 XL. Byla to nejlepší investice mého života, protože jsem neměl kazeťák, tudíš co jsem si nenapsal jsem prostě neměl.
Ten pohled je zkreslený tím, že nám bylo o 35 let míň. Dalo se s tím udělat řada věcí, které by se dnes zdály téměř nemožné. Ale bylo to vykoupeno úsilím tvůrců, aby kromě realizace nápadu ještě pokořili technické limity.
Tehdy jsem cosi dělal na ZX Spectru, dokonce to mělo i nějaké realizační výstupy. Ale vracet bych se k tomu nechtěl ani z nostalgie, ta šílená klávesnice už tehdy přezdívaná "ruka mrtvého muže" a 4 funkce každé klávesy, fuj! Písmenka v matici 8x8, to byla taky parodie na ergonomii.
Tak dnešní jednočipy jsou svou tepelnou ztrátou srovnatelné, ne li menší a umí mnohem víc, takže i na ten ethernet dojde. Ovšem pak jde řídit lustr z ajfounu a to je khůl.
Teda, když to tak po sobě čtu, myslím, je by fakt bylo mnohem více khůl řídit domek krz starý osmibiťák. :) Modbus do toho Atárka v pohodě dostanu, interface do ethernetu vyřeším, to není problém. To zas budou Vánoce! Jdu napsat ženě omluvnou smsku.
Je to jenom nostalgie, psávalo se v assembleru a ještě se se váhalo jestli tu nebo onu instrukci aby se ušetřily jeden nebo dva takty procesoru. Dnes je nadbytek výkonu, co se dřív vešlo do 1kB programu, bylo pro jeden specifický kus HW je dnes ve velikosti megabajtů, protože se ve vyšších jazycích použijí už odladěné knihovny a tvorba takového programu je řádově rychlejší.
Přestože souhlasím s každým bodem Vašeho příspěvku, troufám si tvrdit, že to co jste napsal vůbec není v rozporu s tím, co jsem psal já. Ano, autoři se více snažili a posunovali limity. Výsledek? Hratelnost, zábava. Idealizace mládí určitě, ale také píši, že hratelnost (u mně) spousty starých "primitivních" her i dnes vítězí nad tím, co je k dospozici dnes. ZX Spectrum bylo znehodnoceno klávesnicí (sorry chlapi...) i když na svou dobu bomba. Ale já měl Atari s velmi slušnou klávesnicí. Přes veškeré nepohodlí se na tom dělalo nejlépe v porovnání se vším, s ším jsem se v té době setkal (C64, ZXSpectrum, něco na Sharpu MZ800 a pak takové neštěstí jako IQ151 a PMD-85). A font byl dán rozlišením CRT. Nedalo se s tím nic moc dělat. (Něco ano, ale to je na celý článek.) No jasně. Dnes mám kopřivku z číslování řádku v Basicu a kvetu z dalších věcí, protože prostě JE jiná doba. Ale nejen Bruce Lee si občas zahraju a baví mě to. A o tom to je. Uvidíme za 30 let, jestli bude někdo vzpomínat na dnešní hry. Nechám se překvapit. A Ataribox nepodpořím, protože si myslím, že je to nesmysl a ani to nechci.
Atari 800XL mělo několik druhů klávesnice: http://atariage.com/forums/topic/105170-600800xl-keyboard-variants/ + https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bf/Atari-800XL.jpg
Modely se lišily jednak vzezřením (někdy v detailech), ale i technologií.
V ČR se určitě prodávaly tři z těchto variant. Nejstarší měla klávesnici z jednotlivých tlačítek zapájených do plošného spoje. Poslední měla vodivou gumu dosedající na plošný spoj. Další modely nevím, ty jsem nekuchal. Při prodeji se nijak nerozlišovaly, na koho co padlo, to měl. Já měl to štěstí, že jsem měl tu co je na Wikipedii a tu popíši.
Hmatníky byly z tvrdého plastu, příjemně tvarovány. Srovnal bych je co se táká senzorického vjemu polohy prstu na klávese s některými Lenovo notebooky https://www.replacementlaptopkeys.com/product_images/images/lenovo_edge_laptop_key.jpg, ale byly vyšší a měly vyšší zdvih. Mezi hmatníkem a plošňákem byl nějaký mechanismus, který jsem si nazval "rychlostní spínač". Nevím co bylo uvnitř, ale chování odpovídalo závažíčku na pružince. Fungovalo to tak, že když jste psal pomalu, bylo třeba klávesu zmáčknout hluboko. Při rychlejších úderech stačilo na klávesu jen lehce klepnout s malým zdvihem, jakoby rozpohybovat to závažíčko, které setrvačností doletělo kam mělo a sepnulo. Pozor, je to jen popis chování, rozhodně neříkám, že takhle to bylo konstrukčně vyřeseno. Tato klávesnice tedy umožňovala velmi rychlé psaní s minimální námahou a únavou. Možná se někdo bude smát, ale díky návykům z této klávesnice jsem pak měl problémy s USB klávesnicemi u PC. Staré PC klávesnice s DIN konektorem ještě šly, PS/2 byly horší a první USB klávesnice byly pomalé (asi ve scanu tlačítek), takže nestíhaly chytat rychle po sobě mačkané klávesy. Jo, neuvěřitelné.
Klávesnice s vodivou gumou byla snad nezničitelná. Jestliže přestalo fungovat tlačítko, stačilo klávesnici rozšroubovat a očistit plošňák a gumu od smetí.
Stačí tak?
Perfektní, mockrát děkuji.
Já měl pouze ZX, kde klávesnice byla tragédie. A pak jsem se setkal na delší dobu se Sharpem 800, kde mi klávesnice rovněž zpětně připadala lepší než později na "levném" klonu XT.
V Německu jsem dělal na originálním IBM a na jejich klávesnici dodnes vzpomínám jako na nejlepší.
tak na telefonu to asi fakt nikdo hrat nebude, protoze neni nad joystick nebo aspon kurzorovy klavesy (je to na delsi debatu, ale hry pro mobily/tablety jsou dost omezene prave ovladanim)
Ale me si pripocti k tem, kteri 8bitove prahry hraji, kdyz si potrebuji vycistit hlavu: Bruce Lee, Archon (idealni proti nekomu), Boulder Dash, Jet boot Jack (to je vlastne strasna kravina, ani nevim, proc me to bavi), Montezuma, M.U.L.E. (svym zpusobem dodnes neprekonana hra) a kdyz se sejde vic lidi, tak po par pivech Outlaw (taky vlastne jednoduchoucky programek na 4 kilobajty, ale sranda u toho je).