Banana Pi R1 má procesor ARM, který není kompatibilní s procesory nejčastěji používaných osobních počítačů, tedy s procesory architektury x86 a x86_64. Z toho plyne, že se na počítači s tímto procesorem nedají provozovat některé programy, na které může být uživatel zvyklý z x86-PC.
Pokud správce počítače dobře vybírá, nejspíše se takovým programům vyhnul, protože často s nimi jsou i další problémy.Typicky se jedná o programy s uzavřeným zdrojovým kódem, které výrobce sice poskytuje pro Linux, ale obvykle jen verzi pro počítače s x86 procesorem.
Další, co na Banana Pi R1 nebude fungovat je WINE. WINE je program pro překlad API, nikoli emulátor, a proto je potřeba Windows programy spouštět opět na x86 procesoru, protože pro tento procesor jsou zkompilované.
Pomocí WINE se obvykle provozují grafické desktopové programy. Jelikož naše Banana PI R1 bude používáno jako server a vetšinou se používají programy z repositářů distribuce, dá se předpokládat, že takových problémových programů bude minimum.
I při kompilaci vlastních programů mohou nastat problémy nebo zaskočit odlišnosti jiné procesorové architektury. Ale u otevřeného a dobře napsaného programu je to řešitelné… ARMové počítače se také odlišují tím, že nemají BIOS a i dalšími detaily, s kterými je potřeba v určitých situacích počítat.
Rozmístění periferií
Manuál pro Banana Pi R1 je možno stáhnout z internetu. Vyskytují se různá vydání, ale až na loga konkrétních distributorů je obsah totožný s originálem čínské verze.
Většina periférií je přístupná z horní strany nebo zboku počítače. Pouze konektory pro WiFi jsou zespodu desky. Veškeré rozmístění je nejlépe vidět na následujících dvou obrázcích:
Pokud jde o otevřenost hardwaru, nějaké mušky se také najdou. Kompletní dokumentace jako byla například k telefonu Open Moko NeoFreeRunner neexistuje.Nicméně k Banana Pi existuje schéma blokového zapojení. Důležitý je i uživatelský manuál k čipu A20, který je základem počítače. Dalšími komponentami jsou v podstatě jen WIFI čip RTL8192, čip Ethernet switche BCM53125 a PMU čip AXP209 . Tyto čipy jsou úspěšně provozovány i v jiných linuxových zařízeních. Jejich funkčnost není závislá na uzavřeném kódu.
Volba operačního systému
Kompilovat sytém je možné, ale rychlejší je zvolit předpřipravený funkční obraz. Je tedy potřeba zvolit distribuci. Podle distribuce můžete očekávat množství již připravených programů k instalaci (balíčky) a další přidanou hodnotu. Při instalaci softwaru z repositářů distribuce pak není třeba řešit kompatibilitu knihoven atd. a také již zmíněnou odlišnost CPU.
Seznam všech podporovaných distribucí a obrazů systémů pro Banana Pi R1 je na stránkách výrobce.
Osobně jsem zvolil distribuci Bananian Linux. Jedná se o Debian připravený pro Banana Pi (R1), zároveň se jedná o hlavní vyvíjený obraz systému pro počítače B-Pi. Debian je stálicí mezi distribucemi s jasně danou filozofií vývoje, širokou škálou softwaru v repozitářích a podporou mnoha procesorových architektur. Navíc asi pro žádného Linux admina nebude cizí. Konkrétně se jedná o předinstalovaný minimální systém Debianu 7 Wheezy zkompilovaný pro armhf. Kompilace pro armhf nikoli pro armel poskytuje lepší využití schopností CPU a tím i větší výkon.
Při použití B-Pi-R1 jako sítového prvku bude dobrou volbou i distribuce vyvíjena pro Wi-Fi AP a další síťové prvky – OpenWRT. Naopak v instalaci Androidu na takovéto zařízení nevidím příliš smysl. Jednak s GNU/Linuxem máte více možností a kdo chce zařízení s Androidem, už nějaké jednoúčelové na trhu dávno našel.
Instalace systému
Instalovat GNU/Linux je jednoduché a při volbě dobrého HW i bezproblémové a proto se už o instalaci moc nepíše. Počítače s procesory ARM jsou vlastně stále ještě novinkou, jejich zprovoznění je odlišné a tak možná některé uživatele asi trochu zaskočí způsob instalace. Instalace u počítačů jako je Raspberry Pi, Banana Pi je ale jednoduchá, ne-li jednodušší než instalace uživatelsky přívětivé distribuci na desktop.
Počítač zavádí operační systém z micro SD karty. B-Pi-R1 podporuje karty o velikosti až 64 GB, ale pozor, karty menší než 2 GB nejsou podporovány. Není to nikde výrazně uvedeno, ale B-Pi z nich nenabootuje. To je trochu škoda, protože oddíl se zaváděcími daty by se bez problému vešel na karty menší kapacity.
„Instalace“ se provádí na jiném již funkčním počítači, kdy se systém jen nahraje na micro SD kartu. Kartu pak stačí vložit do B-PI a počítač zapnout.
Po stažení archivu s obrazem systému Bananian Linux pro B-Pi (R1), a jeho rozbalení získáte binární obraz systému. Ten je potřeba binárně zkopírovat na micro SD kartu příkazem:
dd if=mattrix-bananian-14.11-BPi-R1.img of=/dev/sdX
Příkaz je potřeba spouštět pod uživatelem root (nebo s jeho právy). SD karta v systému se může hlásit i jako /dev/mmcblkX.
Tím se původní data na kartě smažou a vytvoří se dva nové oddíly. První malý oddíl je naformátován jako FAT a obsahuje kernel a další zaváděcí soubory. Druhý oddíl je naformátován jako EXT4 a obsahuje samotný systém. Na systémovém oddíle je i vytvořen soubor pro odkládání operační paměti. Po vložení SD karty do počítače Banana Pi R1 a zapnutí se z ní zavede operační systém.
Bananian Linux je předkonfigurován tak, že ethernet port, který je samostatný, je nakonfigurován pro získání síťové konfigurace z DHCP serveru. Přidělená IP adresa se dá zjistit na routeru na kterém běží DHCP server.
První přihlášení
Na počítači běží ssh server, takže po přípojení počítače do sítě a zapnutí je možné se okamžitě přihlásit. V systému není vytvořen žádný obyčejný uživatel. Super uživatel root má přednastaveno heslo: pi. Jako první úkon po přihlášení je nutné změnit heslo příkazem passwd!
Výchozí shell je zsh, což bude asi první co vás po přihlášení zaskočí. Shell se přenastaví v souboru /etc/passwd, stačí upravit první řádek do tvaru root:x:0:0:root:/root:/bin/bash. Při příštím přihlášení se uživateli root spustí shell bash.
Příkazem bananian-config lze spustit program pro základní konfiguraci systému. Příkaz bananian-update spouští upgrade verze Bananian Linuxu. Jedná se o obdobné programy jako u Raspberry Pi. V době psaní článku je poslední verze Bananianu 15.01 r01.
Zelená LED je v Bananian Linuxu nastavena tak, že pulzuje jako srdeční tep. Podle této diody tak lze okamžitě rozpoznat, zda počítač běží nebo se zasekl. Aktuální nastavení a jednorázovou změnu lze provést přes virtuální soubor /sys/class/leds/green\:ph24\:led1/trigger.
Závěr
Nyní máte na počítači nainstalován operační systém, s kterým je možno pracovat jako s jakýmkoli jiným linuxovým OS. Programy je možné instalovat nástrojem apt, příkazem apt-get install. Nainstalovat můžete programy na které jste zvyklí. Například textový editor (VIM, Nano, atd.), který využijete při úpravách konfiguračních souborů. Ty budou popsány v následujících článcích.
ČLÁNKY DO MAILU