Je pěkné, že autor zmiňuje v odstavci "Disk" možnost rozvětvení SATA pomocí rozbočovače. Sám jsem celkem dlouho hledal zařizení, které by to bylo schopno realizovat. Našel jsem pouze Kouwell ST-126. S ním je problém, že je kompatibilní pouze s některými řadiči založenými na čipech stejného výrobce, což u zabudovaných řadičů v podstatě jeho použití skoro vylučuje.
Kdyby někdo věděl o šířeji použitelném dostupném řešení, opravdu rád bych o něm slyšel - často by se hodilo.
Mimochodem jmenovaný rozbočovač je také velmi citlivý na tvrdé napájení ;)
Kdepak, kompatibilni je to s libovolnym radicem, ktery to podporuje, coz neni ani zdaleka pravidlo - lowend desktopovy MB to temer zcela jiste neumi. MB ktery umi "raid" pak prevazne ano. Kuprikladu to zcela 100% funguje na ICH9 chipsetu ( v ty raid variante).
Ten st-126 nic jinyho nez port multiplikator neni.
Jenze to sebou pochopitelne nese celou radu nevyhod, se kteryma treba pocitat - napr se vsechy disky deli o prave kapacitu toho jedineho portu.
Na tyhle veci (domaci diskovy pole) je pak daleko lepsi si poridit sas expander a knemu neco se sas portem. V provedeni ala PC se da sasovej radic koupit za +- litr a ten expander za +- 3 (samo, hola deska, bez sasi, ovsem trebas pro 15 disku). Idealni by samo byla nejaka mini-itx deska se sas portem (na jeden se da pripojit 127 disku, pricemz 4 naprimo, jen s kabelovou redukci).
Ma a nema, kdyby tam misto ty saty dali sas, nakladove by to nestalo o moc vic, a vyuzitelnost by byla radove vetsi. Neustale hledam neco malyho, na co by se dalo pripojit hodne disku. Nepotrebuju hotswap ani dalsi vymozenosti, ale chtel bych aspon 10+ sata portu.
Kupovat si neco na tema qnap mi pak prijdou vyhozeny prachy, protoze za tech 30k co bude neco rozumnyho stat (bez disku), si uz klido na ebay poridim plnotucnej serverovej HW s vykonem a moznostma o eony jinde.
Hm, takže 10HDD, odběr disků cca 200W, když se to točí. Pokud to má ty disky odbavovat rychle, tak vysoká datová propustnost -> nejrychlejší DDR3, rychlý protokol, vnitřní sběrnice PCIExpress. Na malé potvoře to nehrozí.
Rozměrově ve to na klasickou Tower skříň. A s těmahle nárokama, deka z PC s 6x SATA na sobě, PCIex kartu s 4 portama (do litru), další jedna nebo dvě síťovky a je to. Grafiku netřeba, nepoužívaný části vypnout.
Nebo 3x banán + něco ve stylu http://www.dx.com/p/maiwo-k305a-4-slot-usb3-0-esata-raid-hard-disk-base-black-3tb-max-236759#.VRULTdLF8eo a je to hned pro 12HDD. pokud je to teda kompatibilní...
Ja reagoval na 5W zelenych disku. Oni ty zeleny maj optimalizovany prumerny a ne spickovy odber.
Btw, myslim, ze tech 0.55A se pri zapnuti a rozbehu motoru prekracuje a pocita se s tim, ze na beznem PC zdroji je rezerva. Mimo jine proto take servery s desitkami disku jsou vetsinou nastavene tak, ze disky zapinaji po jednom se skoro sekundovou prodlevou. Takze na roztoceni mrchy s deseti diskama bych daval bud velkou rezervu ve zdroji, nebo neco co je umi zapnout postupne. (To uz se ale nebavime o bananu s rozbocovacem).
Ta 4-portová sata karta - testoval jsem obyč SiliconImage... a při zapojení dvou disků na jednu kartu šla přenosová rychlost ze 150MB/s na 80MB/s. U jmicronu jely oba disky současně naplno.
Jinak je mi divné, že by jeden SAS utáhl 10 disků najednou plnou rychlostí. Dle specifikace má 6Mbps (starší 3, úplně nové 12). Oproti SATA je to fullduplex, ale pořád jedou všechny disky přes jednu sběrnici.
Na ne-enterprise mi řešení 6x SATA na desce + 2 x 2SATA jmicrony v PCIe přijde cenově mnohem lepší řešení než SAS. Provozovali jsme takto ve firmě 10 disků v devel serveru (linux sw raid10) a jelo to roky zcela stabilně a naplno. Nyní jsme objemové požadavky pořešili většími disky (stačí nám nyní jen 4 v RAID10) a rychlostní potřeby SSD (daleko rychlejší než jakékoliv zaplatitelné HDD pole), tudíž nám stačí jen interní SATA porty toho serveru.
Spotrebu 15-20W dosiahnem aj s Mini-ITX doskou s integrovanym procesorom a moznostou napajania DC zdrojom (nepotrebuje standartny ATX zdroj). Napriklad s touto:
http://www.asrock.com/mb/Intel/Q1900DC-ITX/
Podla udajov vyrobcu ma spotrebu 12W(idle)-24W(full load).
Cena je sice o nieco vyssia (a treba dokupit este pamat) ale vykon je tiez radovo vyssi a ziskam moznost pouzitia plnohodnotnej x86 distribucie Linuxu.
spotreba 12-24W na product linku je merena s pameti, s ssd a kupodivu i se zdrojem ;) bez zdroje ma deska spotrebu 0W ;)
viz: http://www.asrock.com/mb/sticker/AM1-SaveEnergy-Q1900DC-ITX.jpg
k te cene si ale pripocti cenu za dc zdroj/adapter, ten neni soucasti baleni...
U minulého článku jsem se trochu bál, že seriál bude povrchní. Ale dnešní článek je perfektní, hodnotil bych lepší známkou, než jedničkou, kdyby to šlo :-) Netrpělivě očekávám další díly.
Napajet zcela cokoli pres USB a chtit po tom aby to davalo vic nez 100mA musel vymyslet nekdo, koho by meli denne mrskat a napichovat na kul. Pri tom jak vypada ten konnektor to musi pri tech 3A uz pomalu svaret.
A presne podle toho to taky vypada, vsichni ti zoufalci kolem, co vymenili svoje "blbe" nokie za "moderni" dotykace neustale resi, ze se to neda nabit, protoze .... nevyhovujici kabel/zdroj/... (a jako bonus, to misto 2x za mesic, musej nabijet 2x denne).
USB na tohle proste neni navrzeny, nikdy nebylo a ani nebude. Je to stejny, jako kdyby nekdo chtel pres PoE napajet cilkularku.
Nevim co kdo ma proti poradnymu napajecimu konektoru. Starsi mikrotiky, co jeste nemeli PoE, se napajeli zdrojem nekde mezi 12 - 40V a nadherne na to sedel zdroj od starsich notesu IBM. A taky to (s prstem v nose) daval, protoze umel 90W. A narozdil od tech smejdu co k tomu dodavali, ten notesovej zdroj vydrzel navzdy.
Takhle si predstavuju reseni napajeni naprosto cehokoli, co nema zdroj integrovanej. Pri tech nejakych +- 20V a poradnym konektoru to ani nepotrebuje nejaky sileny ampery.
V pripade telefonu proste poradny kontaktni plosky, aby to slo vrazit do nejaky kolibky bez toho, aby se clovek musel 10 minut trefovat a pritom ten konektor zkurvil. A samo, rozpal napeti stejnej, neni problem aby si to telefon prebral. I kdyz vlastne dneska je. Dneska je problem dat na vstup i ochranou diodu.
MikroUSB na to skutecne neni staveno, navic jak pises se setri i na kablech, takze to skoro vypada, ze to cinani mnohdy delaji ze zvonkace :) Na druhou stranu treba u maliny se pomerne casto pro napajeni pouziva GPIO konektor a mikroUSB zustava volne - pripadne me to i praktictejsi, kdyz vsechny vodice vedou jen na jedno misto.
Dalsi otazka je, zda skutecne tahat napajeni vsech zarizeni, ktere jsou k B-Pi ci R-Pi propojeny, pres plosnak toho mikropocitace, to taky neni uplne nejlepsi.
Tak zvonkový drát by byl ještě docela luxus. Já měl nedávno pod rukou kablík, který vypadal na jednu žílu, ale bylo to USB (takže čtyři vodiče). Tak jsme to přestříhli a koukli na to pod mikroskopem. Byly tam čtyři žíly. Každá tvořená čtyřma tenkýma drátkama. Prostě licna ze čtyř drátků, smaltovaná na černo, druhá smaltovaná na modro a obě stočené dohromady a v tenkém průhledném obalu. Další pár byl černá a červená. Celé to pak bylo ještě v černém obalu. Vnější průměr jako jeden drát zvonkáče. A tohle byl USB kabel, přes který to hnalo z adaptéru dva ampéry.
Hledám na internetu vypadá to, že tu obyčejnou baterku jen tak někde neprodávají.
Dám hledat li-pol baterie 3,7V a nic,.
http://www.ges.cz/cz/ nic http://www.gme.cz/ nic.
Tahle je vhodná?
http://shop.battex.cz/vyrobky/1S1P523460PHR.php
Li-po baterek je plný např. aliexpress, i nabíječek
http://www.aliexpress.com/wholesale?catId=0&initiative_id=SB_20150328130508&SearchText=li-po+3.7V
To samé ebay.
Doporučuji rozebrat staré baterky z notebooků. Je to zadarmo. A jinak http://www.hobbyking.com/hobbyking/store/lithium_polymer_battery_configuration.asp
Tak podle wikipedie dnes se vyrazim Li-Pol neoznacuje ani tolik Li-Ion s polymerovym elektrolytem, jako spis Li-Ion, ktera je proste hranata. No a v obou zminenych obchodech Li-Ion baterie snadno najdes. Oni se navic Li-Pol od Li-Ion s tekutym elektrolytem zas tak moc nelisi a mely by byt zamenitelne. Nicmene z prohlaseni "jen koupit obycejnou li-pol baterii" bych vyrost. Kazda baterie ma maximalni vybijeci proud, maximalni nabijeci proud (a lithiove baterie navic maximalni nabijeci napeti, ktere je 4,1 nebo 4,2 voltu). No a kdyz ty parametry nedodrzis, tak pujde do kelu bud baterka, nebo se ti bude resetovat pocitac.
Tak treba ten nabijeci proud pry muze byt az 1,8A. Bezne Li-Ionky maji maximalni nabijeci proud 0,5-1C. Kdyby to byl 1C, tak to znamena, ze ta baterka musi mist alespon 1800mAh (kdyby to bylo 0,5C tak dokonce 3600mAh). Jinak ji muzes nabijenim oddelat. Navic zdroj by mel byt schopen utahnout banan a zaroven nabijet baterku.
Takze dat tam 900mAh baterku cinske vyroby ze staryho telefonu je podle mne napad velmi jalovy.
Tak mne napadá, jestli autor neměl spíše než se zdroji problém s tou "obyčejnou baterkou".
A řešil to pak tím, že si připájel tlusté dráty jako napájení.
To ale zase nechápu, kde přesně to připájel, protože tam žádné vhodné plošky vůbec nejsou. Mám Banana PI R1. Že by většina zdrojů byla "vadných" se mi vůbec nezdá.
Co se mi také vůbec nezdá jsou jím uváděná spotřeba ve watech. Zdroj mívá účinnost tak 80% tedy nemůže zdvojnásobit, natož zečtyřnásobit spotřebu !!!
Předpokládám, to, že má Raspbery včetně zdroje větší spotřebu než běžný PC s atomem včetně zdroje je nějaký nesmysl.
Pokusím se to ověřit.
Zotax ZBox ID-18, 8 GB RAM, interní SSD + externí USB plotnový disk. V idle s naběhnutými Windows 7 to celé má příkon 6W. Při zátěži to jde do 15 W max. Spolehlivě mi na tom běhá 24/7 IIS, SVN server, MySQL server, Apache a zároveň to používám jako HTPC na přehrávání filmů na velké obrazovce. Ale hlavně se jedná o 64bitový procesor pro plnohodnotný OS bez kompromisů. Chápu význam RaspberryPi, BananaPi a jiných *Pi jako různé hračky pro bastlíře a v tom případě mě příkon zas až tak moc nezajímá, sám pár takových hraček doma mám, ale pro dlouhodobý provoz za minimální náklady je ten ZBox jednoznačně lepší.
Podle vlákna zde
http://www.bananapi.com/index.php/forum/general/391-why-the-sata-disk-doesnt-work-on-bpi-r1?limitstart=0
má banán BPi-R1 závažné chyby ohledně napájení SATA disku. A vůbec napájení.
Část SATA disků prostě vůbec nenaběhne - nedetekuje se, protože banán jim pošle menší napětí než by měl a neustojí špičku pro rozběhnutí disků.
Tedy jak autor říká že mu to fungovalo jen s některými zdroji, spíše než vina těch jednotlivých zdrojů by to mohlo ukazovat spíše na problém banánu.