Názor k článku Banana Pi R1: připojení SATA disku od Ray - K tem vypadkum... Je SD karta a SD...

K tem vypadkum... Je SD karta a SD karta. V ramci info bloku je presne specifikovano, jak velky je 'erase' blok. Nektery (zvlaste levnejsi) karty maji erase blok trebas i nekolik mebabitu (!) tj. pro 1 zapis to FATky je nutno nekam zazalohovat nemale mnozstvi dat (tj. do RAM CPU nebo jinam na SDkartu). Pak se provede erase a pak se musi data (zmenena) zapsat zpet. To trva pomerne dlouhou dobu, i vzhledem k erase casu. Specialne levnejsi karticky si daji nacas s vnitrni charge pumpou a jsme uz na urovni i desitek ms. To uz jse slusna pravdepodobnost, ze napajeni vypadne zrovna v tento okmazik, vzhledem k poctu zapisu do kritickych mist. Pokud se to zalohuje nejak do RAM a ne na kartu, nejake 'konkretni' misto (defacto ala journal) pak jsou cela data... vsak ty vis kde :) A pak se daji koupit karty, co umi erase treba 256 bajtiku nebo 4K bloku. Pak tahle operace je mnohonasobne kratsi, takze klesa i mira pravdepodobnosti padu. U naproste vetsiny karet tohle info nikde neni a dokonce jedna a ta sama karta koupena z jine serie ma uvnitr naprosto jina streva :) Proto nekomu muze obyc kingston fungovat paradne a jinemu, v tom samem jde hulit po par tydnech...

A kdyz mas procak s par (desitkama) kila RAM a karta ma erase blok na urovni stovek kilo, je to, jemne receno, prekerka :) Cim vic predpon a pripon okolo SD je, tim vic je toto patrne (pomerne logicky, jak roste kapacita). A pak je jednozancne videt, dke pristupujes proste k flesi a kdy tam je radic.

Vetsinu techto problemu resi SD karta s radicem. S tim souvisi i prave vypadek napajeni, protoze kdyz obsluhuje logicke X fyzicke sektory, staci, kdyz to dela trochu inteligetne a riziko spojene se ztratou dat pri vypadku jde hodne dolu...

R.