Na Banana Pi R1 je možno provozovat stejné programy jako na jakémkoli jiném serveru s GNU/Linuxem. Nemusí se však jednat jen o serverové programy, použít se dají i konzolové uživatelské programy. Každý uživatel má jistě svoji představu, jaké programy nainstalovat.
Aktualizace
V dubnu 2015 vyšla nová verze systému Bananian Linux verze 15.04, kde je již opraven problém s napájením SATA disku. Upgrade systému lze provést příkazem bananian-update, který je v systému přítomen od verze 14.09.
Java
Na počítačích se staršími architekturami procesorů ARM a před otevřením Javy, byl často problém s provozem programů v Javě. Na Banana Pi Java funguje. OpenJDK verze 1.6.0_35 jde jednoduše nainstalovat z repositářů. Testoval jsem několik programů, z těch větších a veřejných například XMPP/Jabber server OpenFire. Všechny mnou testované programy fungovaly bez problému.
Provoz web serveru
Na Banana Pi je možno provozovat web server dle libosti a jeho konfiguraci lze taktéž upravit dle potřeb. Nebude problém ani s provozem webů programovaných v jazyce Java, Python nebo Ruby…
S vhodnou optimalizací web serveru a databáze lze dokonce na Banana Pi provozovat i relativně náročné aplikace. Testoval jsem například eshop Prestashop i s velkým množstvím produktů. Eshop běžel lépe na tomto embedded počítači než na komerčním webhostingu.
Zálohování
Ať provozujete RAID nebo ne, vždy nezapomeňte zálohovat! Ideální je zálohovat na jiné zařízení hlavně data uživatelů a konfiguraci. Sám počítač pak může sloužit pro uložení záloh z ostatních počítačů v síti. Při zálohování se výborně hodí i schopnosti souborového systém BTRFS.
GPU
Jelikož počítač Banana Pi R1 je síťové zařízení, kvalita, funkčnost, výkon ovladačů ani použití grafického čipu není předmětem zájmu. Kdo za tímto účelem pořídil Banana Pi M1, může návod na zprovoznění GPU u Banana Pi nalézt na Internetu v angličtině.
Další rozhraní
Banana Pi má čtyři sériové linky s napěťovou úrovní 3,3V. Pomocí nich lze lehce bez potřeby další elektroniky připojit například Arduino pracující na 3,3V. Stejně jako k Raspberry Pi jde sériovou linkou připojit sekundární displej uLCD 28 PTU.
K počítači lze připojit camera-modul na konektor obdobný jako u Raspberry Pi. Pokud by však chtěl někdo použít kameru od R-Pi, tak pozor, tato kamera s Banana Pi není kompatibilní.
Druhý podobný konektor je pro přímé připojení displeje. Na rozdíl od Raspberry Pi je na Banana Pi toto rozhraní funkční a je použit standard LVDS. Bez další elektroniky tak jde přímo připojit a používat display třeba i z rozebraného notebooku.
Jednoduše se dají připojit i zařízení komunikující po rozhraní SPI nebo sběrnici CAN.
UPS
Vzhledem k tomu, že záložní napájení z baterie, která je připojena k čipu AXP209, nefunguje kompletně – při výpadku nenapájí SATA disk není správně napájen. Je zatím nutností v případě použití SATA disku záložní napájení vyřešit jinak. Například použít UPS. S provozem UPS ani obslužným program není problém, funguje stejně jako na jiných počítačích.
Volba záložní baterie
Jakou zvolit záložní baterii? O jaké kapacitě a jak dlouho na ní počítač vydrží běžet? Podstatné je, aby baterie byla schopná poskytnout potřebný proud. V úvahu je také potřeba vzít, že časem se vlastnosti baterie zhoršují. Jak kapacita, tak vnitřní odpor a tím pádem i doba provozu a maximální proud.
Banana Pi má spotřebu 3–4W, Banana Pi R1 má navíc WiFi a Ethernet switch. Disk dle typu a zatížení odebírá 5–10W. Zaokrouhlit tak můžeme spotřebu celého počítače nahoru na 15W i s rezervou. Pak pro dobu běhu 1 hodiny, je potřeba akumulátor, který je schopen odevzdat výkon 15W/hod. Nominální napětí Li-Pol akumulátoru je 3,7 V dle vzorce P=U*I pak vychází, že je potřeba baterie o kapacitě aspoň 4000mAh, která by měla být schopná dodat proud 4 A.
V případě běhu počítače pouze s SD kartou funguje záložní napájení z Li-Pol baterie dobře již nyní. Když počítač nemá SATA disk, je menší i spotřeba, a tak i požadavky na kapacitu baterii a maximální odebíraný proud budou menší. Dostačovat bude baterie s cca 1/3 parametry. Výpočet je jen orientační. Vlastnosti baterie se dají ověřit zátěžovým testem. Celkovou funkčnost zařízení i s danou baterkou je vhodné ověřit.
Běh z SD karty
Někomu bude stačit úložná kapacita SD karty. Kdo uvažoval o koupi průmyslové SD karty, určitě ho zaujme možnost použít průmyslovou flash paměť.Tento model počítače, označený jako BPI-R1-EMMC, by měl být vyráběn i sériově.
Realizace mobilního zařízení
Díky LVDS a napájecímu čipu AXP209 by Banana Pi mohlo být dobrou náhradou za základní desku v již několikrát zmiňovaném TouchBooku. Nebo na základě počítače Banana Pi by se dala vyrobit mobilní zařízení. Ostatně právě k takovým projektům byl SoC A20 a čip AXP209 primárně vyvinut…
Konkurenti
Podobné zařízení jako je Banana Pi, je počítač Orange Pi. Vyrábí se v několika modelech a je založen na stejném procesoru jako Banana Pi.Nejspíše se jedná o klony, ale přesto se v několika detailech liší. Například počítač obsahuje standardní, nikoli micro USB konektor pro napájení. Orange Pi ve verzi router se však nevyrábí.
Video srovnání Banana Pro, Orange Pi a Raspberry Pi 2:
Negativa
Možnosti Banana Pi R1 jsou už asi zřejmé. Ale je potřeba i označit problémy a slabiny:
- WiFi – v módu AP není tak stabilní jako prodávané WiFi AP krabičky, které jsou přímo k tomuto účelu určené.
- Power button – při zmáčknutí systém nezahájí vypínání počítače. Předpokládám, že úpravou softwaru se to dořeší.
- AXP209 zálohování napájení – záložní napájení z Li-pol baterie pomocí čipu AXP209 není schopné napájet SATA disk. Při výpadku napájení není na SATA napájecím konektoru dostatečné napětí. Doufám, to půjde vyřešit. Bez SATA disku toto záložní napájení funguje.
- Micro USB konektor – pro napájení není vhodný.
Nasazení
Pokud by Banana Pi R1 mělo být nasazeno bez rozmyslu do hlavní části infrastruktury firmy, jednalo by se o risk.
Je potřeba vzít v úvahu dostupnost náhradního HW v případě jeho závady. Desktopové počítače se při poruše lehce nahradíte jiným, ale Banana Pi R1 má jiný typ CPU. Jádro operační systémy pro počítače s CPU ARM jsou nastaveny a kompilovány pro daný typ hardwaru, proto ani různé počítače s CPU ARM nejsou lehce zaměnitelné. Proto přehozením disku do jiného počítače se okamžité zprovoznění služeb zajistí jen v případě, že máte připraven náhradní počítač Banana Pi R1.
Pokud se vezmou v úvahu všechna rizika a řádně ověří potřebná funkčnost, může tento počítač například v domácnosti linuxového admina přinést značné výhody. Rozhodně počítač Banana Pi R1 ukazuje, co je možné vyrobit a nastiňuje, jaká další zařízení můžeme očekávat.
Pod záštitou velké firmy by se klidně mohla objevit odladěná zařízení určená pro laickou veřejnost. Ovšem to se dá očekávat pouze v případě poptávky. Ta by mohla přijít, až v domácnostech bude NAT s IPv4 nahrazeno IPv6, s kterým se do každé domácnosti opět dostane pravý Internet.
Závěr
Pokud jde o server nebo síťové úložiště existuji lepší řešení, ať už jde o malé krabičky nebo velké servery.
Pokud jde o router a WiFi AP, také existují lepší řešení, ať do domácností nebo pro velké síťové uzly.
Ale vždy se jedná o jednoúčelová zařízení a často s přesně danou a tím pádem omezenou funkcionalitou.
Přeji všem bezproblémový provoz.
Odkazy
Další zajímavé informace naleznete na:
ČLÁNKY DO MAILU