Před několika léty proběhla odbornými časopisy řada článků o „Be“. Jednalo se o novou progresivní počítačovou platformu, která přímo nenavazovala na nic předešlého. V modročervené krabici počítače BeBox se skrýval překvapivě výkonný hardware, který převyšoval v té době běžná PC především ve zpracování a reprodukci multimédií. Další silnou zbraní této platformy byl zcela nový operační systém BeOS. Počítače BeBox se neprosadily. Operační systém BeOS prožívá navzdory tomu právě v dnešní době svou renesanci. Hned po uvolnění BeOS 5 ve verzi pro PC k volnému stažení z internetu, si jej stáhlo více než 100 000 uživatelů. BeOS 5 je pro domácí a nekomerční využití zdarma, firmy musí platit. Instalační balík BeOS existuje ve verzi pro Windows a pro Linux. Řekl bych, že tak jako některé distribuce Linuxu, je tento instalační balík určený především k bezrizikovému vyzkoušení nového systému. Osobně jsem použil instalaci pod systémem Windows, z CD-ROM vydaném v čísle 5/2000 časopisu Chip.
Po nezbytném uvolnění místa na disku C: (musíte mít volných nejméně 500 MB) se vlastní instalace BeOS zeptala pouze na to, na kterou partition ji chci nainstalovat. Přerozdělování diskových oddílů instalace nevyžaduje. BeOS bylo po instalaci možno spouštět dvěma způsoby. Buďto přímo z nabídky „Start“ z Windows nebo přes jednoduše vytvořenou instalační disketu. Po startu BeOS ukončil korektně Windows a asi za 35 vteřin už bylo vidět typický Be-panel v pravém horním rohu obrazovky. Žádné otázky, žádná autodetekce s dopomocí. Všechno proběhlo naprosto hladce bez zásahu uživatele. Autoři BeOS samozřejmě píší, že ne všechen hardware je bezezbytku podporován. S mým obstarožním Pentiem 120, grafickou kartou založenou na čipu S3 Virge a modemem Well56 se však systém vyrovnal na jedničku.
Ovládání BeOS je velice intuitivní. Panel je podobný panelu grafické stanice SGI s operačním systémem Irix. Tvar oušek oken a pouhé dva symboly v jejich rozích zase připomínají MacOS. Zkrácení oušek oken umožňuje systému mít Be – panel vždy viditelný. Z panelu můžete spouštět libovolnou aplikaci, konfigurovat nastavení systému, tedy vlastně všechno to co vám poskytuje nabídka „Start“ ve Windows nebo panel KDE. Prvním překvapení pro mně bylo „mountování“ disků v BeOS. Po kliknutí pravým tlačítkem myši na pracovní plochu můžete pomocí plovoucího menu připojit disketu, CD-ROM a téměř libovolnou partition z vašeho disku. Vyzkoušel jsem VFAT16 z Windows 95 a linuxovou ext2. BeOS je bez problémů přijal za sobě vlastní. Každou připojenou partition, disketu nebo CD-ROM, signalizovala ikona na ploše ne nepodobná ikoně z KDE nebo Gnome. Odmountování daného oddílu šlo provést, tak jako v KDE nebo Gnome pomocí této ikony.
Překreslování oken, kopírování obrazovky do souboru a následné zobrazení takto vzniklého snímku, to vše běželo nezvykle příjemnou rychlostí. Svižnost práce je základním atributem tohoto operačního systému. Zklamáním pro mně bylo přehrávání videa ve formátu MPG-2. Rychlost a kvalita přehrávání videa nebyla o nic lepší než v programu Mpeg-TV pod Linuxem. To jenom potvrzuje fakt, že není nad vyladěný ovladač grafické karty. Při prohledávání menu jsem našel ikonu Dial-Up připojení do internetu. Rozhodl jsem se, že ji vyzkouším a k mému překvapení jsem ani ne za deset minut surfoval stránky o BeOS přímo na Webu. Aplikace pro připojení do internetu vypadá úplně jinak než Kppp nebo průvodce připojením z Windows. Její ovládání je tak logické a jednoduché (např. nabídka o zákazu detekce oznamovacího tónu v nastavení modemu), že podle mně obě zmíněné převyšuje. Vestavěný prohlížeč stránek má spousty omezení, ale pro BeOS už byl portován kvalitní prohlížeč Opera. Podle informací ze stránek autorů BeOS existuje pro tuto platformu více než 1000 aplikací. To je ale ve srovnání s Windows nebo s Linuxem dost málo.
Autoři BeOS na svých stránkách přiznávají, že se při jeho vytváření inspirovali dobrými prvky ze většiny operačních systémů. BeOS tak například získal knihovny, které jej činí kompatibilním s normou POSIX a znakový terminál v němž běží unixový shell „bash“. Podle toho co se mi v něm zobrazilo (kernel, adresáře home, etc, …) bych BeOS zařadil mezi příbuzné Unixu. Možná proto jsem se v něm cítil po chvíli jako doma. BeOS ale není podle stránek jeho autorů ani Unix ani Linux. Je to jednoduše nová svébytná platforma, kterou by se Windows i Linux mohly v lecčems inspirovat.
