Martin Sukaný…
Jmenuji se Martin Sukaný. Narodil jsem se v roce 1991 s těžkým postižením zraku, jehož zbytky mi naštěstí dodnes zůstaly a hodně mi pomáhají. K výpočetní technice jsem se dostal někdy v průběhu roku 2001, avšak to jsem spíš jen hrával hry a celkově se do tohoto „tajuplného světa“ teprve (rekursivně) vnořoval. Někdy v roce 2004 jsem se začal zajímat o programování. Pracovat v systému bez jakýchkoli „komerčních omezení“, bez poplatků za kvalitní software, bez nadnárodních společností profitujících na úkor běžného uživatele je de facto mým celoživotním snem, takže přechod z Windows na Linux byl jen otázkou času.
V současné době studuji již druhým rokem na Gymnasiu Jana Pivečky v rodném Slavičíně a v budoucnu bych chtěl své kročeje směřovat na půdu fakulty informatiky.
O počítače se sice hodně zajímám a musím se přiznat, že s nimi trávím velkou část svého volného času, nicméně nejsou prioritou mého života. Mám rád hudbu, hru na klavír, posezení a povídání s přáteli, literaturu, Slunce …
Projekt BlindUbuntu…
… je mladý český počin, jehož cílem je upravit populární linuxovou distribuci Ubuntu tak, aby vyhovovala lidem s těžkým postižením zraku. Tvůrcem a iniciátorem celého projektu je právě Martin Sukaný. Další informace naleznete na wiki stránce.
Jak Vás napadlo vytvářet distribuci BlindUbuntu?
BlindUbuntu byl vlastně takříkajíc „slepý výstřel do tmy“. Vzpomínám si, že jednoho nedělního odpoledne jsem se z ničeho nic probudil a v hlavě jsem měl jen jedinou myšlenku – zkusit vytvořit vlastní liveCéDéčko. Takže jsem začal pátrat po internetu, diskutovat se známými, chatovat… Původně jsem ani BlindUbuntu nechtěl nijak dál rozšiřovat – byla to taková má pomůcka na spravování výpočetního arzenálu rodinných příslušníků a přátel, nicméně nakonec jsem si řekl, že za pokus nic nedám, a tak jsem BlindUbuntu zveřejnil.
Jaká je podle Vás aktuální podpora postižených v linuxových distribucích?
Rád bych řekl pravý opak, ale po srovnání s komerčním systémem MS Windows nedostatečná. Na této problematice asi nejvíc zapracovala distribuce GNU/Linuxu Ubuntu a právě proto z ní také vycházím.
Co všechno potřebuje zrakově postižený uživatel vyřešit?
Tohle je značně individuální, neboť každý uživatel (zrakově postižení netvoří výjimky) očekává od práce s počítačem něco jiného. V dřívějších dobách, kdy s Linuxem pracovali de facto pouze fanoušci a lidé, kteří o počítačích měli dosti komplexní znalosti, byl dlouhou dobu dostačující pouze ozvučený editor Emacs.
Obecně ale platí, že je potřeba systém nějakým způsobem ozvučit, rozběhat podporu češtiny a případně zprovoznit braillský řádek. S tím však nemám osobní zkušenost, neboť jej nepoužívám.
Co nejvíce v tomto směru chybí?
Na tuto otázku je jednoznačná odpověď – OCR, aneb optické rozpoznávání znaků. Slabého pokroku zde dosáhl textový program gocr, avšak ten udělá i na strojopisové stránce bezmála 20 chyb a o skenování knih zde nemůže být řeč v žádném případě. Tento problém lze řešit – já osobně mám naemulovaný virtuální stroj s MS Windows 95, kde mám instalovanou komeriční aplikaci ABBY Fine Reader, která si s OCR poradí na špičkové úrovni. Dočetl jsem se sice, že by FR měl být portován také na Linux, ale to už jsou asi dva roky a od té doby žádná změna nenastala.
Můžete srovnat podporu v Ubuntu a v MS Windows?
Ve srovnání Linuxu a Windows vyjdou Windows jednoznačně jako vítězové. Odečítače obrazovky jako například Window-Eyes či JAWS jsou na prvotřídní úrovni a zprostředkovávají zrakově handicapovaným uživatelům velmi reálný „pohled“ na situaci na obrazovce. Nicméně takovéto speciální aplikace se pohybují cenou v řádech několika desítek tisíc korun. Připočteme-li k tomu cenu samotného operačního systému, kancelářského balíku MS Office, českého hlasového výstupu, který není distribuován v ceně odečítače, a třeba programu FineReader, vyšplhá se nám pořizovací cena počítače leckdy i přes 100 000 Kč. A vezmeme-li si, že v Linuxu je všechna tato práce dělána pouze nadšením a odhodláním, je to prostě obdivuhodné! Osobně se domnívám, že jednou se stanou tyto linuxové programy mnohem lepšími než jsou nyní a že možná jednou překonají aplikace majoritních Windows.
Proč jste si vybral právě Ubuntu?
Asi proto, že má pro zrakově postižené, a handicapované lidi vůbec, nejlepší zázemí, výbornou podporu, ochotnou komunitu. Tím samozřejmě nechci říct, že u ostatních distribucí by ochotná nebyla. Navíc, Ubuntu je pro uživatele začátečníka dost přívětivé řešení.
Jaké změny v něm provádíte?
Nevím, jestli by se dalo hovořit úplně až tak o změnách – vlastně jsem zas až tak něco „světoborného“ nevytvořil. Jen jsem doinstaloval věci typu odečítače obrazovky, české hlasové syntézy od Free(b)softu, některé rozšiřující knihovny, program Emacs, internetové prohlížeče Mozilla Firefox 3.0 a W3M, Instant Messagingový klient CenterICQ a ještě řadu dalších… Všechna má práce tkví v tom dát to všechno dohromady a řádně nakonfigurovat – pro začínajícího uživatele to může být doslova a do písmene „hardcore“.
Co opravdu považuji za svou práci je překlad odečítače obrazovky Orca do českého jazyka a vytvoření programu mp3text pro převod textu do mluvené podoby.
Je potřeba instalovat „speciální distribuci“? Nestačil by metabalík, který by mohl nakonec být i v oficiálních repozitářích?
V současné době ano, avšak do budoucna určitě plánuji vytvořit příslušný metabalík. I když, vzhledem k tomu, že se instaluje nové jádro opatchované SpeakUpem, nevím, zda je ideální řešit tento problém balíkem. Sice SpeakUp je již nejspíš mrtvým projektem, neboť takový zásah do jádra už vývojáři nadále nechtějí spravovat, přesto bych jej v systému prozatím rád zachoval, než se mi podaří nalézt nějakou účinnější náhradu, protože mluví už od raného bootování, tím pádem může i zcela nevidomý uživatel řešit problémy vzniklé v průběhu zavádění jako například nekorektně odpojený disk, který potřebuje opravit.
Proč používáte právě GNOME? Má nějaké konkrétní výhody proti KDE?
GNOME používám, protože je to v současné době jediné pracovní prostředí X Window, které má v sobě implementovány prvky accessibility technologií.
Myslíte si, že se situace s KDE změní a vývojáři budou lépe podporovat zdravotně postižené?
Upřímně řečeno, nevím. Proslýchá se sice, že by měl být odečítač Orca v blízké budoucnosti portován také do prostředí KDE. Koneckonců KDE je třeba proti GNOME výhodnější pro slabozraké uživatele, nicméně žádnou velkou snahu ze strany vývojářů KDE jsem zatím nevypozoroval. Osobně bych KDE uvítal už jen kvůli nižším nárokům na hardware, nežli má GNOME.
Kdo všechno s vámi spolupracuje na vývoji?
Na projektu se, ať už aktivně či pasivně, podílí přibližně desítka lidí. Jmenovitě bych snad zmínil Martina Baláže, kterému velmi děkuji za poskytnutí webového prostoru pro projekt BlindUbuntu. Dále je zde docela početná skupinka lidí, kteří mi píšou připomínky a náměty do budoucna.
Co vás jako vývojáře nejvíce trápí?
Asi to, že velké množství programů, které by pro zrakově postižené mohly být potenciálně použitelné, mají problémy s češtinou.
Víte o nějaké organizaci, která nasadila BlindUbuntu ve větším měřítku?
Ne, o žádné takové organizaci nevím a dost bych se divil, kdyby nějaká taková vůbec, vzhledem k asi měsíčnímu stáří projektu, existovala.
Kolik má vaše úprava přibližně uživatelů?
Netuším. Já osobně vím jen o sobě a asi dalších třech lidech, kteří BlindUbuntu mají nainstalované a to jen díky tomu, že se mnou konzultovali některé své problémy.
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů.
ČLÁNKY DO MAILU