Menší velikost obvodů procesoru má umožnit přidání rychlé cache pod kryt, velikost procesoru slibuje rychlejší výpočet. Nejedná se co do taktovacího kmitočtu o nejrychlejší věc, ale o realizaci 64bitového procesoru (tzv. IA-64). Lze tak předpokládat, že jeho assembler má s tím, co ze současných 32-bitových produktů známe, velmi málo společného, patrně k velké radosti vývojářů kompilátorů.
Když jsem se pokusil najít relevantní informace na webových stránkách firmy Intel, našel jsem akorát obvyklé málo informačně vydatné materiály v podobě obrázkových slidů, na kterých je názorně vidět, jak jednotlivá hradla v novém procesoru budou ve velikosti poloviční oproti chřipkovému viru. Nejsem si tudíž jistý, jak žhavé to s vydáním nového procesoru je, autor článku tvrdí, že Intel uveřejnil 1,5 GHz frekvenci v podkladech pro únorovou „procesorovou show“ ISSCC (International Solid-State Circuits Conference), která se má odehrát v San Franciscu, o čemž se můžete sami přesvědčit. Podotýkám, že poslední zrychlení Itania bylo z 800 MHz na 1 GHz, ohlášené zlepšení by tedy bylo zlepšením dosti značným. Na konferenci je na programu v úterý 11. 2. ve 3:15 odpoledne.
Dále se na news.com omezují na převážně svalnatá a ne zcela snadno přeložitelná prohlášení různých pracovníků, takže tolik očekávaný procesor stále zůstává pro seriosní zájemce obestřen tajemstvími, počínaje tím, že není možné ani zjistit, jak jemnou práci si s ním vývojáři dají. Zatímco avízo na konferenci slibuje, že předvedou procesor vyrobený 0,13mikronovou technologií, na stránkách firmy Intel v již zmíněných slidech píší, jak příští rok už budou používat 90nm technologii s tím, že mikrometr je pro ně už moc velký.
Ještě kapánek properme assembler této nové 64-bitové techniky. Jediné, co jsem k němu sehnal, je materiál z roku 1997, kde se píše, že procesor bude mít 128 registrů. V materiálu jsem nenašel nic o tom, že by užití registrů mělo být omezeno oknem, nebo o tom, že by mělo jít přepínat endiány a nastavovat mód zpětné kompatibility s IA-32, což jsem se dříve kdesi doslechl. Když jsem se pokoušel probádat instrukční sadu nového Itania, narazil jsem na pochybné licenční ujednání, které jsem odmítl, protože si vynucovalo, že zjištěné informace nebudu dále šířit, a nechápu, proč bych měl slibovat, že nebudu dále šířit informace z materiálu, o jehož informační hodnotě mám pochybnosti. B-( Nadto mi není zcela jasné, jak si vývojáři představují odbyt svého produktu, neřeknou-li zákazníkům vůbec nic, na čem by si bylo možno udávané výsledky ověřit. Je možné, že chtějí informace utajit jen proto, aby nebylo možno napsat free kompilátor a oni mohli inkasovat peníze za prodej instrukční sady softwarovým společnostem, pak ale nevidím důvod si takto tajnůstkářský procesor kupovat, když jiné firmy nabízejí rovněž 64-bitové procesory s dokumentací popisující „zajíce v pouzdře“ mnohem podrobněji. Navíc jak mám jakožto zákazník prodávajícímu věřit, když těm, kteří mohou jeho tvrzení snadno posoudit, informace odpírá? O Itaniu jsem se dozvěděl jen tolik, že může provést až šest instrukcí najednou, což je opravdu málo. Pokud se ovšem nepletu, veškeré informační embargo výrobcům příliš nepomohlo, protože podle mých informací by pro IA-64 by měl existovat nějaký back-end pro GCC. Pokud někdo z vás měl štěstí a sehnal materiálů víc, jsem jedno ucho.
Vzpomínám si, jaké haló dělal Intel před léty okolo vývoje Pentia. Když ho pak vydal, nebozí zákazníci si za drahé peníze koupili techniku běžící na 66 MHz i s tzv. division bugem, tedy koprocesor počítal chvílemi špatně (přesněji při dělení správných dvojic čísel). Nevím, jak ostatní, ale mě tento jev zklamal do té míry, že jsem si Pentium obstaral až loni o Vánocích (a ještě k tomu za cizí peníze, tedy prijal jsem ho jako dar B-) ). Jelikož kolem některých firem zabývajících se výrobou počítačových komponent se neustále šíří fámy a zpráva, že ta či ona společnost má ekonomické problémy je následována zprávou o historicky nejvyšších ziscích, nevím, jestli vývojáři Itania dělají obvyklé propagační vlny, nebo se prostě pokoušejí zakrýt fakt, že už pouštějí bublinky. Co na nás Intel ve spolupráci s Hewlett-Packard chystá tentokrát, se zkrátka neodvažuji ani odhadnout.
Jakožto někdejší Atarista asi nemám patřičné pochopení ani pro současné závody o vyšší rychlosti procesorů, protože starodávná 6502 běžela na frekvenci mezi 1 a 2 MHzy, měla šest registrů, čtyřtónový generátor, nad kterým dnešní PC stále ještě blednou závistí, a grafický procesor a jednalo se o mocný stroj, který kromě role nástroje řešení problémů zvládal hraní her, s nimiž co do propracovanosti některé dnešní horko těžko zápolí. Zkrátka občas mám dojem, že potřebujeme rychlejší počítače proto a jen proto, abychom mohli psát horší programy. Doufejme, že Linux bude nadčasový a poběží nadále i na starých 386kách stejně jako na nejnovějším výkřiku techniky.
ČLÁNKY DO MAILU