V listopadu nadcházejícího roku Firefox oslaví kulatiny. Uplyne deset let od vydání verze 1.0, tedy první verze oficiálně určené koncovým uživatelům. Příležitostí pro bilancování bude příští rok jistě dost. Nyní se raději pojďme podívat na některé strategické plány, které Mozilla se svým webovým prohlížečem má.
Australis není jen nový design uživatelského prostředí
Přes několik odkladů a zdržení Mozilla nakonec stihla ještě do konce roku 2013 pokročit s projektem Australis do pre-alpha stádia. O tomto ambiciózním a kontroverzním projektu jste si zde mohli přečíst samostatný článek již minulý týden. Nyní tedy jen stručně. Australis nepřináší pouze nový jednotný design uživatelského prostředí a způsob ovládání napříč platformami. Projekt obnáší zásahy do uživatelského prostředí mnohem většího významu.
Projekt Australis kromě jiného přináší upravený design uživatelského prostředí a pozměněný způsob ovládání jednotný napříč platformami: Windows, OS X a Linux.
Mozilla slibuje výrazné svižnější uživatelské prostředí s novými možnostmi personalizace. Opětovné přiblížení základního vzhledu a způsobu ovládání hlavním rivalům má pomoci při získávání nových uživatelů. Na druhou stranou je otázkou, kolik současných uživatelů Firefox ztratí, protože negativní odezva na největší zásah do uživatelského prostředí za více než deset let je již teď značná. Klíčové bude, jestli Australis přinese vše to pozitivní, co Mozilla slibuje.
Projekt Australis přinese také nové možnosti personalizace, kterým se bude muset mnoho rozšíření přizpůsobit, aby je uživatelé mohli nadále používat.
Jestliže přispěje k výraznému zrychlení rutinních uživatelských operací a k dlouhodobější stabilizaci základního designu a uspořádání ovládacích prvků, tak nakonec bouře nevole nemusí být zdaleka tak silná. Spíše naopak. Jisté je, že z pre-alpha stádia (tzv. nočních buildů) do dalšího vývojového milníku Australis jen tak nepokročí, protože testování a ladění je opravdu vysoce důležité. Navíc je třeba poskytnout dostatek času vývojářům rozšíření na zajištění kompatibility.
Dotykový Firefox pro Metro může využít díry na trhu
Mnohem blíže realitě než projekt Australis je Firefox pro dotykové prostředí ve Windows 8 a novějších. Na něm se pracuje dobré dva roky. Nyní míří různými vývojovými stádii do ostré verze. Význam podpory dotykového prostředí ve Windows 8 a vyšších není radno do budoucna podceňovat. Stačí se podívat, která zařízení trápící se IT trh drží nad vodou.
Velký zájem je o stolní počítače typu all-in-one a ultrabooky. Právě ultrabooky s dotykovým ovládáním či dokonce konvertibilní ultrabooky nejsou novinkou. S příchodem čtvrté generace procesorů Intel Core (Haswell) již třetí vlna ultrabooků musí mít povinně dotykový displej. Je to jedna z podmínek, aby Intel povolil výrobcům používat svou chráněnou známku ultrabook.
Výrobcům počítačů all-in-one sice nikdo nediktuje podporu dotykového ovládání, ale přesto jí disponuje stále více modelů. Dlouhodobé ovládání stolního počítače dotykem je z ergonomického hlediska nesmysl, ale jako sekundární metoda ovládání při tzv. konzumaci obsahu není dotykový displej vůbec od věci.
Pokud nadále vše půjde podle plánu, tak první ostrá major verze Firefoxu v roce 2014 by pod Windows 8 a vyššími vedle klasického desktopového prostředí měla podporovat také dotykové prostředí. Tedy Modern UI alias Metro. Firefox na nově budovaném segmentu trhu může získávat plusové body. Dotykový Internet Explorer ani na druhý pokus není žádná sláva.
Dotykový Internet Explorer 11 z Windows 8.1 je lepším prohlížečem než jeho předchůdce z Windows 8, ovšem teprve nyní nabízí alespoň elementární funkce.
Google se rozhodl dotykové prostředí Windows 8 a vyšších bojkotovat. Jeho Google Chrome v něm nabídne, namísto prohlížeče optimalizovaného pro ovládání dotykem, de facto ořezané prostředí Chrome OS. Zde si uživatelé budou moci otevírat různá okna prohlížeče Google Chrome a spouštět tzv. (webové) aplikace na plochu z Chrome Web Store.
Google se rozhodl bojkotovat dotykové prostředí ve Windows 8 a vyšších. Jeho prohlížeč Google Chrome zde bude spíše připomínat prostředí Chrome OS.
Zatímco dva se perou (Google a Microsoft), třetí by se mohl smát (Mozilla). Jak to bude technicky fungovat? Firefox pro dotykové prostředí ve Windows 8 nebude šířen samostatně. Po instalaci si uživatelé budou moci kdykoliv vybrat, jestli zrovna chtějí používat tradiční desktopový Firefox, nebo nový dotykový Firefox.
V minulosti se psávalo, že ten bude vycházet z rovněž dotykového Firefoxu pro Android, respektive z jeho podoby pro tablety. Nyní však dotykový Firefox pro Windows 8 a vyšší připomíná spíše dotykový Internet Explorer. Prostředí Modern UI (alias Metro) svými vlastními postranními panely nedává tvůrcům aplikací moc prostoru pro invenci.
Dotykové prostředí Firefoxu pro Windows 8 a vyšší se zatím neaktivuje vždy, kdy by mělo, takže i někteří uživatelé Windows 8 a vyšších si jej mohou prohlížet nanejvýš na screenshotech.
I tak by z hlediska nabídky funkcí měl být Firefox pro systémový Internet Explorer silnou konkurencí. Jeden příklad za všechny. Vzhledem k tomu, že dnes uživatelé naprosto běžně pracují s několika různými zařízeními a platformami, má svůj nemalý význam integrovaná službu Firefox Sync kompatibilní s Firefoxem na všech podporovaných platformách.
Microsoft si ze synchronizace udělal prodejní argument Windows 8, Windows RT a novějších. Synchronizace mezi Windows 8.1 a Windows 7 tak není podporována, přestože v obou systémech lze používat Internet Explorer 11. Systémový prohlížeč Windows 8.1 navíc není schopný synchronizace ani se svým vlastním mobilním bratříčkem z Windows Phone 8.
Naopak Firefox pro PC a Firefox pro mobilní zařízení se systémem Android podporují vzájemnou synchronizaci již nějaký ten pátek.Samozřejmě, že ne všichni uživatelé tento benefit využijí, ale minimálně část uživatelů si pochvaluje třeba snadný přenos otevřených stránek z počítače na tablet a naopak nebo synchronizaci uložených hesel, která si uživatelé nemusí pamatovat.
Lepší podpora multimédií z HTML 5
V minulosti z návrhu specifikace HTML 5 vypadla zmínka o multimediálních formátech, se kterými by se mělo pracovat v souvislosti s nově zaváděnými značkami video a audio. Tím se mezi tvůrci prohlížečů mnohonásobně vystupňoval spor o to, který formát / kodek je vhodnější. Již v době, kdy návrh HTML 5 ještě odkazoval na otevřené projekty OGG Theora (video) a OGG Vorbis pro (audio), zaznívaly kritické hlasy, že zejména ten první zmíněný nesplňuje kvalitativní nároky.
Mozilla do poslední chvíle podporovala otevřená řešení a to dokonce i finančně (konkrétně právě OGG Vorbis). Poměrně rychle adoptovala otevřený projekt WebM, s nímž přišel Google. Připomeňme si, že jde o kombinaci kontejneru Matroska s kodeky OGG Vorbis pro audio a především VP8 pro video, který sám Google koupil a posléze uvolnil pod otevřenou licencí. Jenže Google zůstal ve vyčkávací pozici. Svou tržní sílu neuplatnil pro prosazování WebM.
Nakonec si svou prosadily společnosti Microsoft a Apple, které od začátku preferují kombinaci kodeků H.264 pro video a MP3 či AAC pro audio. Ta není cizí ani pro Google. Osamocená Mozilla pragmaticky ustoupila, protože nechtěla fragmentovanou podporou formátů / kodeků pohřbít multimediální možnosti HTML 5. Vedle otevřených kodeků a formátů tak začala ve Firefoxu podporovat také kombinaci H.264, MP3 a AAC.
Jedna z nejkřiklavějších ukázek problémů s kodeky. Pod Windows Vista a novějšími Firefox již podporuje všechny dosud zamýšlené kodeky pro audio. Pod Windows XP dosud nikoliv.
Nastal však problém, jak zajistit podporu proprietárních kodeků na všech platformách, které Firefox podporuje. Ve Windows Vista a novějších Firefox využívá systémových kodeků. V případě Windows XP, tedy současné tržní dvojky, to ale není zdaleka tak jednoduché. Pro Linux by podporu H.264 měl přinést Firefox 26, jehož vydání je naplánováno na příští týden. Přehrávání webového videa využívajícího kodek H.264 se ovšem neobejde bez plug-inu GStreamer.
Situace by se však měla zlepšit. Telekomunikační gigant Cisco se rozhodl uvolnit svou vlastní prý vysoce kvalitní implementaci H.264 pod BSD licencí. Z jeho serverů půjde zdarma stahovat binární moduly prý pro všechny podstatné platformy. Cisco bude za licenci platit společnosti MPEG LA. Právně by tedy mělo být vše čisté. Cisco však nehodlá na open source projekty jako je Firefox, přenášet jakékoliv náklady.
Firefox tak v dohledné době bude sám v případě potřeby ze serverů společnosti Cisco stahovat a instalovat binární moduly potřebné pro podporu H.264. Uživatel tak nebude muset nic řešit svépomocí, tedy například hledat a instalovat si ten správný z plug-inů GStreamer. Situace bude podobně jednoduchá jako pod Windows Vista a vyššími, kde se Firefox může spolehnout na systémovou podporu H.264.
Díky binárkám, které poskytne Cisco, by měl být Firefox schopen napříč platformami zajistit podporu H.264 z uživatelského hlediska stejně jako pod Windows Vista a novějšími, kde využívá systémové kodeky resp. předinstalované kodeky.
Mozilla a Cisco zároveň chtějí úzce spolupracovat na technologii WebRTC pro internetovou telefonii a videohovory v reálném čase využívající jen HTML 5 a JavaScript. WebRTC je pořád ve stádiu chystaného standardu, do kterého podle kritiků až příliš mluví Google. Navíc Microsoft navrhuje konkurenční standard CU-Web-RTC, takže pro Mozillu může být spojení s tak silným partnerem, jakým Cisco bezpochyby je, poměrně výhodné.
Za dané situace tak Mozilla hodlá pro WebRTC podporovat jak VP8, tak H.264. Pro streamované video pak ještě samozřejmě OGG Vorbis. Nicméně sama pracuje na otevřeném kodeku Daala (ortodoxním fanouškům Star Wars jistě toto jméno není neznámé). Hovoří o něm jako o kodeku nové generace, který by prý měl být ve výsledku lepší než VP9 (nástupce VP8) či H.265 (nástupce H.264).
Zatím není známo, jestli se Cisco připojí také do přípravy tohoto kodeku, ale již Mozilla tvrdí, že již dnes na tomto novém kodeku pracuje „tým snů“. Jmenovitě Jean – Marc Valin (jeden z autorů kodeku Opus), Tim Terriberry (vedoucí týmu pracujícího na kodeku OGG Theora), Monty Montgomery (autor kodeku OGG Vorbis) a v neposlední řadě Jack Moffitt, jehož podpis nese streaming media server Icecast.
Všechny zmíněné pány spojuje nezisková organizace Xiph, která se zabývá právě problematikou multimédií a kodeků. Někteří pro Mozillu pracují interně, někteří externě, ale obecně platí, že co jméno, to pojem na scéně open source multimediálních technologií. Uvidíme tedy, jak bude vývoj kodeku Daala vypadat a především jak si poradí s konkurencí VP9 a H.265.
Příští týden se v druhé části článku podíváme na několik dalších zajímavých projektů, za nimiž Mozilla stojí (anebo se v nich angažuje), které pro budoucnost webového prohlížeče Firefox budou či mohou mít podstatný význam. Řeč bude o dalším pokusu o nahrazování plug-inů webovými technologiemi, dalších technologických úpravách, novém modelu distribuce, ale také o neustále aktuálním tématu bezpečnosti a ochraně soukromí.
ČLÁNKY DO MAILU