BZFlag

BZFlag je námětově jednoduchá „střílečka“ s některými zajímavými a inovativními prvky. Možná právě kvůli své jednoduchosti a přímočarosti si našla mnoho příznivců a lze ji bez problémů označit za kousek přímo kultovní. Jednou z podstatných vlastností je její multiplatformnost. Kompletní výčet by byl silně unavující, ale jenom jako příklad si můžeme uvést: Irix, Linux, *BSD, MSWindows, Mac OS X a Solaris. Protože se jedná o síťovou hru, je tato vlastnost velmi podstatná. Zahrajete si prakticky s kýmkoliv, kdo má doma slušnější stroj a nějakou tu konexi. O co tedy běží?

Název BZFlag značí zkratku věty „Battle Zone capture Flag“, což už samo o sobě vysvětluje mnohé. Úkolem každého hráče je zlikvidovat ostatní a sebrat jim jejich vlajku (označenou barvou dle barev týmů). Takovou vlajku pak musí hráč dopravit na své území. Tím získává důležité bodíky. Můžete také přejít do režimu „znič všechno, co se hýbe“, kde se sice na vlaječky nehraje, ale zase u toho nemusíte vůbec myslet.

Při klasickém režimu hry je totiž důležitá taktika. Kromě hlavních „týmových“ vlajek, o kterých jsme už mluvili, se totiž v herním prostoru vyskytuje řada bonusových vlaječek. Ty mohou tanku přidávat zajímavé vlastnosti. Můžeme je rozdělit do dvou kategorií, hodné (good) a zlé (bad). Hodné vlaječky mohou hodně pomoci a umožňují například vylepšovat zbraně (rakety, laser, automatické zaměřování), měnit velikost tanku a podobně. Ty zlé zase dělají poměrně nepěkné věci a je dobré se naučit je rozeznávat. Můžou například bránit v zatáčení na jednu stranu, nebo zapnout černobílé vidění (což je docela nepříjemné, vzhledem k tomu, že potřebujete rozlišovat barvy vlajek a týmů). Vlajku, kterou právě vezete, můžete kdykoliv odhodit a vzít si místo ní jinou (v jednu chvíli můžete mít jenom jednu). Výjimku tvoří zmíněné zlé vlajky, jejichž neopatrné sebrání si pořádně „vyžerete“. Zahodit se prostě nedají a takové jednosměrné zatáčení, které jste „získali“ v kritické situaci, je docela „fajn“. Díky vlaječkám a jejich schopnostem je poměrně důležité sledovat, jakou právě máte, a přemýšlet, jestli by se vám právě nehodila nějaká jiná.

Tolik k náplni hry. Ovládání je řešeno pomocí myši a poměrně rychle přejde do krve. Na obrazovce jsou kromě samotného pohledu k vidění také malá mapička a prostor pro „chat“. Všichni hráči si totiž můžou (pokud to stíhají) posílat ftipné hlášky.

Samozřejmě, že nejlepší je hra po síti proti živým spoluhráčům, které můžete získat například na této stránce, kde si můžete s ostatními dohodnout zápas nebo turnaj. Registrace je samozřejmě zdarma. Pokud si ovšem budete chtít zahrát sami, stačí využít parametru -solo a zahrát si proti umělým protivníkům, kteří sice nejsou nejchytřejší, ale zase … lepší než drátem do oka.

Co se týče zpracování je spíše strohé, ale dostačující (Jak říkal jeden kolega, který hru viděl: „Je to takové … těžce čtvercoidní.“). Grafika ale není vyloženě špatná, světelné efekty jsou docela pěkné a hra působí docela příjemně. BZFlag vyžaduje pro svůj běh knihovnu Mesa a zapnutou podporu OpenGL. Díky grafické nenáročnosti není problém ji hrát i bez akcelerace (při vypnutých detailech a různých fičurinkách) a myslím, že hratelnost a zábava (které tím nijak neutrpí) jsou u hry důležitější než poslední grafické vymoženosti. A BZFlag je hratelná a zábavná až až. No … vyzkoušejte.