Názor k článku Čechům není výměna slova master v Gitu srozumitelná, říká Petr ‚Pasky‘ Baudiš od Filip Jirsák - Jako nezlobte se na mě, ale prohlásit, že...

Jako nezlobte se na mě, ale prohlásit, že se (minimálně) v posledním stolení v rasových otázkách nic nezlepšilo, to snad ani nemůžete myslet vážně.
Kde jsem něco takového prohlásil? Aha, nikde, to si zase jen vymýšlíte.

Ale aspoň to přesně ukazuje, jak mimo jste.
Pokud oponentovi vkládáte do úst věty, které nikdy neřekl a které jsou podle vás úplně mimo, jste to nejspíš právě vy, kdo je úplně mimo.

Dokonce, na rozdíl tomu co tvrdíte, se zjistilo že existují zvýhodňující pravidla - jako ta stypendia pro černošské studenty na úkor všech ostatních.
To nebylo potřeba zjišťovat, to samozřejmě věděl ten, kdo je zavedl – a vědí to i všichni ostatní. Pokud vy jste to zjistil až teď, je to váš problém. A opět to není nic, co by bylo v rozporu s mým tvrzením.

Na to stále jaksi pořád a pořád zapomínáte.
Ne, nezapomínám na to. Je to normální pozitivní diskriminace, kterou se společnost snaží alespoň částečně kompenzovat negativní diskriminaci.

Pak tu máme plná média přímo nenávistných výroků proti bílým ze strany černochů a nikdo to neřeší, na rozdíl od toho, kdyby to bylo naopak.
Jasně, jsou toho plná média, akorát nedokážete odkázat jediný případ.

White Lives Don't Matter a univerzita ji ještě kryje.
No jo, když vy ale vůbec nevíte, co se aktuálně děje.

To, že bílí lidé musí poklekávat
To, že někdo přijde o část svých privilegií, není pokleknutí.

Neexistuje žádný zákon proti někomu kvůli barvě
Teď jste se konečně lehounce přiblížil k podstatě problému. Současná situace je o tom, že zákony sice formálně rasismus zakazují, ale ten ve skutečnosti existuje dál – někdy ve formě drzého výsměchu, kdy někdo ten zákon obchází a ani se to nesnaží moc maskovat, někdy ve skrytější formě, často i nechtěné.

Jediné co se stalo je, že je tu stále více a více burcování a užívají se k tomu zástupné argumenty
Chronologie je přesně opačná, nejprve opět vybublalo na povrch to, že zákony proti rasismu jsou často jen velmi formální. Teprve následně přišli lidé, kterým situace není lhostejná a nechtějí přispívat ani ke skryté diskriminaci, přišli s tím, že udělají něco ve svých oborech, kde můžou proti diskriminaci přispět sice jen minimálně – ale aspoň tím deklarují, že ten problém berou vážně, a že nestačí formálně přijmout nějaké zákony, že potírání rasismu nemá být něco, co jen deklarujeme, ale že je nutné rasismus vymýtit zcela a úplně.