Názor k článku Cena IPv4 adres se za rok ztrojnásobila, pocítí to zejména menší poskytovatelé od Petr M - Ale v IPv6 je to stejný. Jenom IPv6...

Ale v IPv6 je to stejný. Jenom IPv6 se dělá proto, aby mělo každý zařízení veřejnou adresu, tak do adresy přidáváš i interní směrování ISPíka a tvoje soukromý bity, co bys měl za NATem:

ISPík dostane prefix, řekněme /32. To je stejný, jak prefix jeho balíku IPv4 adres. Tam se neplýtvá.

Celkem 24 bitů je pro ISPíka, to je víc než 16M přípojek. Mohl by si vyžádat jenom 10 bitů, ale co když překročí 100 přípojek? Další prefix a nechat bobtnat BGP? Nebo zahodit současný adresy a nutit všechny zákazníky, aby si změnili prefix? Mít rezervu je nejmenší zlo, takže to taky není plýtvání.
A klidně si to můžeš představit jako 14b blok IP adres (8192 veřejných IPv4) + 10b za CGNATem, ale je to jenom analogie... Ve skutečnosti se nic neNATuje.

Tobě dá /56. 8 bitů je prefix sítě, stejně, jako to máš v 192.168.0.0. Takže tam taky neplýtváš, protože ti to dovolí stejně sítí, jako ořezaná IPv4 (příděl /48 odpovídá 10.0.0.0 - 65536 podsítí)

No a pak máš síť. Každá má 64 bitů. Proč? Protože
1) dobře se to implementuje - máš to pěkně zarovnaný na druhou mocninu bytů.
2) Je to dost velký rozsah na to, aby s enadala síť jednoduše proskenovat a aby pivacy extension mělo dost velký výběr, kam se schovat
3) SLAAC si náhodně volí adresu a v tomhle prostoru je malá šance něco potkat.
4) Do jedné takové sítě schováš zákazníka datacentra a má dost potenciálu přidávat servery a virtuálky dle libosti bez toho, že by musel čarovat s portama a dělat další IPv4 opičárny.
Takže tam taky neplýtváš, těch /64 je totiž tvůj privátní rozsah v síti. V IPv4 bys ho měl za NATem