Vlákno názorů k článku Cena IPv4 adres se za rok ztrojnásobila, pocítí to zejména menší poskytovatelé od Gosoft - Chápu finanční tlak na malé poskytovatele. Třeba ale...

> je technicky triviální zařídit

A to konkrétně jak? Že na to doposud nikdo nepřišel.

IPv4 adresy už dávno došly, takže potřebujeme víc IP adres. Jestli „víc“ bude třeba 2⁴⁸ a budeme u každého zařízení zkoumat, jestli IP adresu opravdu potřebuje, nebo to bude 2¹²⁸ jako u IPv6, je technicky triviální rozdíl.

O tom, zda 2¹²⁸ u IPv6 stačí, se žádné články ani diskuse nevedou, protože všichni vědí, že to stačí.

9. 11. 2021, 13:17 editováno autorem komentáře

bez přezdívky: To ale není problém počtu adres IPv6. Stejný problém byste měl, i kdyby IPv6 nabízelo 2²⁵⁶ adres.

bez přezdívky: Ale tohle řeší RFC 6177. Každá koncová síť by měla dostávat minimálně /64, ale pokud si požádá, měla by automaticky dostat víc. Doporučené je dávat rovnou /56.

bez přezdívky: Co je tedy podle vás řešení? Nařídit to? Jenom bych připomněl, že na doporučeních stojí celý internet.

O tom, zda 2¹²⁸ u IPv6 stačí, se žádné články ani diskuse nevedou, protože všichni vědí, že to stačí.
V tom případě si nerozumíme. Články a diskuse se vedou o tom "technicky triviálním" zavádění IPv6, které je nutné aby každá žehlička mohla mít vlastní vesmír veřejných adres.

V tom případě si nerozumíme. Články a diskuse se vedou o tom "technicky triviálním" zavádění IPv6, které je nutné aby každá žehlička mohla mít vlastní vesmír veřejných adres.
Nikoli. IPv6 je nutné proto, že už dávno je k internetu připojeno daleko víc zařízení, než kolik jich dokáže adresovat IPv4. Nejsou to žádné žehličky, ale počítače, mobily…

to se i IPv4 rikalo taky

je technicky triviální zařídit, abychom měli tolik adres, že to řešit nemusíme.
Možná je to technicky triviální, ale zjevně to nestačí, protože jinak by se o tom nepsaly takové články a nevedly diskuse.

Mimochodem, kolik adres je dost? Bude té žehličce stačit 256 adres? Nebo raději 65 tisíc?

Žehličce budou bohatě stačit tři nebo čtyři:
1. pevně zadrátovaná adresa rozhraní, ta ti z rozsahu neužere.
2. si vezme z RA nebo DHCPv6 a bude na ní v dosahu, když jí chceš předat data.
3. s Privacy Extension, pokud bude od někud něco sosat, bude kvůli matení nepřítele měnit svou adresu.
4. ULA, pokud to máš v síti zapnutý.
Ale jde o to, aby na ni vždycky to 2. a 3. číslo zbylo...

Mýmu autu taky stačí jedno parkovací místo a bez ohledu na to, jestli se nacpu u chodníku do mezery mezi dvě jiný auta, nebo na parkoviště u obchoďáku, kde je 500 míst... Jenom u toho obchoďáku nekroužím 20 minut jak trotl, abych našel místo. A že jich je vedle pět volných neřeším, nepotřebuju je.

To je asi celkem jedno. Někde jsem spočítal, že můžete přidělit každému druhému čtverečnímu metru na zemi prefix /48 což je nějaká praktická metrika, protože jedna /64 vlastně nikoho v praxi nezajímá, protože tím pokryjete přesně jednu síť/ VLAN nebo i jen jedno zařízení podle toho, jak pracujete. Prostě normální, ne-IT domácnost již dnes zcela v pohodě využije 2-3x /64 protože dnes běžně Wi-Fi routery mají síť pro hosty a mnohem méně často, ale bývá to tam v GUI, DMZ. Ta síť pro hosty bývá poměrně často standardně zapnuta.

Chci také upozornit na to, že Váš komentář silně zavání trollingem. Jestli Vaše zařízení potřebují jednotky, desítky nebo nízké stovky adres je jedno. Tisíce adres by mohly dělat z různých důvodů HW a SW problémy, ale to je na konkrétním zařízení.

Prostě nějaká hypotetická "chytrá" žehlička si řekne přes autokonfiguraci nebo DHCPv6 o přesně jednu IPv6 případně si bude vymýšlet/ žádat pro vyšší soukromí po čase nějakou novou. Řádově tedy bude mít jednotky IPv6 adres. To samé lednička, toustovač atd. Pokročilý uživatel tato zařízení zavře nejspíš do jedné sítě a té přidělí konkrétní /64 prefix ze kterého se všechny ty adresy (dejme tomu desítky adres) budou brát. Většina lidí se na to vybodne a bude mít všechna zařízení v jednom prefixu /64.
Proto v praxi je celkem jedno, pokud ISP standardně přiděluje prefix /64 (a interně alokuje třeba /56 nebo /60 pro každou přípojku), když je triviální si třeba na webovém portálu nebo přes telefon příděl rozšířit jak tu již bylo v diskuzi nastíněno. Prostě důležité je, aby to měl ISP transparentně a pochopitelně zdokumentované a zákazník, kterého to zajímá nemusel hledat po všech čertech, jak to tedy je. 99% lidí to nebude řešit vůbec a pro ty by to mělo "prostě fungovat".

Chci také upozornit na to, že Váš komentář silně zavání trollingem.
Pokud reagujete na mne, tak to je dost silné obvinění. Jestli se Vás dotkla moje poznámka o veřejných adresách pro žehličku, tak se omlouvám. Bylo to myšleno tak, že při trendu zpřístupňovat v síti kdejaké zařízení, není divu, že potřebujeme 2¹²⁸ adres.

„...při trendu zpřístupňovat v síti kdejaké zařízení, není divu, že potřebujeme 2128 adres.“
To by samo o sobě adresu prodloužilo jen o několik bitů. To, co vyžaduje hodně velký adresový prostor, jsou privacy extensions a nescanovatelnost sítě, a to se moc oje*at nedá.

To, co vyžaduje hodně velký adresní prostor, je ve skutečnosti rozumná velikost routovacích tabulek. Aby byl pro jednu síť v routovacích tabulkách jeden záznam a ne desítky záznamů podle toho, jak síť postupně rostla a dostávala další a další malé rozsahy. No a když už máte přidělování IP adres nadimenzované tak, aby pokud možno nebylo nutné jedné síti dávat další příděly, vejdou se do toho pohodlně privacy extensions i spousta adres pro žehličku.

Ještě dotaz: není ten Privacy Extension tak trochu Security by obscurity kvůli kterému jsou adresy dvojnásobně dlouhé? Jako když si místo domu v zástavbě pořídím mnohahektarový pozemek a maringotku, se kterou budu po tom pozemku přejíždět, aby mě zloděj nenašel? Díky za trpělivost.

není ten Privacy Extension tak trochu Security by obscurity
Ne.

kvůli kterému jsou adresy dvojnásobně dlouhé
Ne.

Technicky triviální? Asi žijete v nějaké alternativní realitě která s tou reálnou nemá moc společného.

Až budu vědět, že moji oblíbení poskytovatelé obsahu a služeb budou příště už jen na IPv6, také tam "přesedlám". Jako jsem musel přesedlat na DVB-T a později na DVB-T2 když se tam přesunuli moji oblíbení poskytovatelé obsahu. Nebo jako jsem kdysi musel přesedlat na telefon s tónovou volbou, protože pulsní přestala být podporována.

Ta žehlička byl takový extrémní příklad, jak se plýtvá, když je něčeho skutečný či domnělý nadbytek. Třeba ta žehlička bude mít v sobě AP pro připojení dalších tisíců zařízení. Dnes to zní jako ptákovina, ale "pokrok" nezastavíme :-)

Lukas1500: Proč by nějakých čísel, kterých si můžeme vytvořit, kolik chceme, měl být uměle vytvářen nedostatek? K čemu by to bylo dobré? Ať se IPv6 adresami klidně plýtvá, ničemu to nevadí. Navíc bohužel není pravda, že by se jimi dnes plýtvalo – snad v každé diskusi o IPv6 se řeší, že si je někteří ISP šetří, jako kdyby je dávali ze svého.

Proč by nějakých čísel, kterých si můžeme vytvořit, kolik chceme, měl být uměle vytvářen nedostatek? K čemu by to bylo dobré?
Vytvořit kolik chceme? Vždyť už jsou vytvořeny. Snad přidělit kolik chceme. Přesněji řečeno kolik jich může a chce přidělit daný ISP.

Kolik se jich má přidělovat? Třeba 2¹²⁷? Ne, to je moc. Tak 2¹²⁶? Pořád moc...

Lukas1500: Vy jste psal o plýtvání. Přitom si kde kdo stěžuje na opak, že od ISP dostane nesmyslně málo IPv6 adres.

Vy jste psal o plýtvání. Přitom si kde kdo stěžuje na opak, že od ISP dostane nesmyslně málo IPv6 adres.
To je spíše ideologická věc: vadí mi neefektivní využívání jakýchkoliv zdrojů. Kolik zařízení připojených k Internetu bude potřebovat domácnost budoucnosti? Stovky, tisíce, miliony, miliardy? Bude mít každý proces spuštěný v počítači několik IPv6 adres? K čemu? Jen tak, protože může? Třeba je to tak správně, ale já o tom zatím nemám dost důkazů.

Lukas1500: IPv6 je záměrně navrženo tak, aby se nemuselo přemýšlet o tom, kolik zařízení kde asi může být. Prostě dostanete domů /64. Máte doma víc sítí? Tak /56. Nestojí za to nad tím přemýšlet, vždyť jsou to jen čísla a je jich dost.

Třeba je to tak správně, ale já o tom zatím nemám dost důkazů.
Naštěstí není potřeba vám to dokazovat.

Naštěstí není potřeba vám to dokazovat.
To nevadí, i tak děkuji za odpověď.

Ovšem nepřemýšlí se do budoucna. Ten rozsah 2^128 by stačil pro celý intergalaktický internet po dobu celé existence vesmíru, kdyby se s ním zacházelo hospodárně. Celých čísel je sice nekonečno, ale IPv6 adres rozhodně nekonečno není. Navíc je to celé navrženo tak, že 99,9 % tohohle prostoru navždy zůstane nevyužitých a nevyužitelných. Za pár desítek let budou naši vnuci řešit stejnou anabázi jako my teď - přechod z IPv6 na IPv8 se 1024 bit dlouhou adresou.

kamui: Z adresního prostoru IPv6 se teď používá jenom malý zlomek. Když se ukáže, že se používá špatně, můžeme vzít jiný zlomek a začít s ním znovu. Autoři IPv6 se poučili z IPv4 a navrhli IPv6 tak, že se dá v budoucnosti tímhle způsobem upravovat, ovšem se zachováním délky adres a struktury paketů, takže případný budoucí protokol IPv6.1 bude mít pravděpodobně mnohem lepší přechodové mechanismy na současný protokol IPv6 – je možné, že dokonce žádné přechodové mechanismy ani nebudou potřeba.

Inženýři řeší reálné problémy nebo pravděpodobné problémy. Až bude v Česku kosmodrom nebo dva, tak bude dávat smysl řešit adresování s Marsem, Měsícem nějak koncepčněji a na to IPv6 bohatě stačí.
V praxi je prý větší problém se stavovými protokoly. Přeci jen, několik minut latence už je trochu moc a buď se musí přenastavit timeouty a nebo použít úplně jiný protokol, v podstatě spíš podobný emailu v tom, že se posílají asynchronně velké zprávy.

-> Kalisz
„...tak bude dávat smysl řešit adresování s Marsem, Měsícem nějak koncepčněji a na to IPv6 bohatě stačí.“

Já bych to nepodceňoval. Již dnes jsou mezi těmi nejkvalitnějšími poskytovateli vizionáři, kteří prozřetelně předjímají nedostatek adres pro meziplanetární spoje, proto nechtějí přidělovat více než /64. Oni již dnes vědí, že 128bitová adresa je prostě málo. Komu čest, tomu čest.

To už se tady ale taky řešilo. Najdete to v minulých diskusích.

@lukas1500 Hele, jakej máš rozsah adres za NATem? Počítám, že netmask 255.255.255.0. Takže 253 adres. Jednu pro router, takže 252 zařízení. Pokud máš doma míň zařízení, nehorázně plýtváš.

A vůbec, pokud používáš za NATem 192.168.0.0/16, tak tam máš 255 nevyužitých sítí. Není těch nepoužívaných 64 240 adres ve zbylých sítích plýtvání? A pokud používáš 10.0.0.0/8 pro jednu síť, tak jsi barbar, protože nehorázně plýtváš a nad rámec jedné sítě jsi nevyužil 16 450 560 adres...

Styď se!

jakej máš rozsah adres za NATem?
Až na to, že za NATem neplýtvám veřejnými IP adresami. Tak jako ve své garáži neplýtvám veřejnými parkovacími místy a stačí mi jen jedno veřejné místo pro průjezd.

Že jo! Každý má přece svoji vlastní hromadu adres. Mají akorát takovou drobnou vadu, že se s těmi ostatními hromadami moc nekamarádí.

Spíš si pěkně dávají po hubě, jak potvrdí každý, kdo se někdy připojil na VPN se stejným privátním prefixem.... V IPv6 nemusíš překonfigurovávat svou privátní síť jenom proto, že se chceš připojit na zařízení u zákazníka.

Mají akorát takovou drobnou vadu, že se s těmi ostatními hromadami moc nekamarádí.
A možná právě proto se jim říká privátní :-)

Ale v IPv6 je to stejný. Jenom IPv6 se dělá proto, aby mělo každý zařízení veřejnou adresu, tak do adresy přidáváš i interní směrování ISPíka a tvoje soukromý bity, co bys měl za NATem:

ISPík dostane prefix, řekněme /32. To je stejný, jak prefix jeho balíku IPv4 adres. Tam se neplýtvá.

Celkem 24 bitů je pro ISPíka, to je víc než 16M přípojek. Mohl by si vyžádat jenom 10 bitů, ale co když překročí 100 přípojek? Další prefix a nechat bobtnat BGP? Nebo zahodit současný adresy a nutit všechny zákazníky, aby si změnili prefix? Mít rezervu je nejmenší zlo, takže to taky není plýtvání.
A klidně si to můžeš představit jako 14b blok IP adres (8192 veřejných IPv4) + 10b za CGNATem, ale je to jenom analogie... Ve skutečnosti se nic neNATuje.

Tobě dá /56. 8 bitů je prefix sítě, stejně, jako to máš v 192.168.0.0. Takže tam taky neplýtváš, protože ti to dovolí stejně sítí, jako ořezaná IPv4 (příděl /48 odpovídá 10.0.0.0 - 65536 podsítí)

No a pak máš síť. Každá má 64 bitů. Proč? Protože
1) dobře se to implementuje - máš to pěkně zarovnaný na druhou mocninu bytů.
2) Je to dost velký rozsah na to, aby s enadala síť jednoduše proskenovat a aby pivacy extension mělo dost velký výběr, kam se schovat
3) SLAAC si náhodně volí adresu a v tomhle prostoru je malá šance něco potkat.
4) Do jedné takové sítě schováš zákazníka datacentra a má dost potenciálu přidávat servery a virtuálky dle libosti bez toho, že by musel čarovat s portama a dělat další IPv4 opičárny.
Takže tam taky neplýtváš, těch /64 je totiž tvůj privátní rozsah v síti. V IPv4 bys ho měl za NATem

Kdyby se neprodávaly, tak cenu neznáme. Znali bychom nanejvýš poptávanou nebo nabízenou cenu, což ale neznamená, že to za takovou cenu někdo reálně koupí/prodá.

V podstatě je rozdíl v chápání textu.
Já beru "neprodávají" jako zkratku pro "obvyklý děj", tedy "není běžné prodávat", zatímco Vám stačí k negaci byť jediný prodej - který by zároveň definoval cenu.

9. 11. 2021, 19:43 editováno autorem komentáře

Fun fact: například UPC svojí kabelovkou stále distribuuje DVB-T(1) signál (a základní nabídku vnucují k internetu „zdarma“), takže cca. milion domácností může stále používat staré set top boxy bez DVB-T2.

jojo to sem zjistil az pote co vypli v kabelovce analog, a stary dvb-t1 tuner uz byl v elektroodpadu...